Na dálnici má naftové auto pořád co nabídnout. Táhne už od nízkých otáček, na nádrž ujede dlouhou trasu a u pumpy dokáže být úspornější než srovnatelný benzinový vůz. V bazaru je ovšem potřeba počítat i s cenou samotného auta a se stavem dílů, jejichž oprava může spotřebovat úsporu za několik let. Zvlášť pokud toho většinu najezdíte po městě.
Představte si dvě ojetiny stejného modelu. Jedna má pod kapotou benzinový motor, druhá diesel. Nafta je o něco dražší, ale při zkušební jízdě působí přesvědčivě. Na nájezdu na dálnici stačí přidat plyn, motor zabere a po ustálení rychlosti ukazuje palubní počítač spotřebu, na kterou se benzinová verze dostává obtížněji. Pokud podobnou trasu absolvujete několikrát týdně, máte dobrý důvod o dieselu uvažovat. Jestli vás ale většinu roku čeká pár kilometrů do práce přes město, stejná ojetina může vyjít podstatně dráž, než napoví první jízda.
Kolik kilometrů musí nafta ujet, aby se zaplatila?
Za zachovalý diesel s nízkým nájezdem a doloženou servisní historií si v bazaru můžete proti srovnatelnému benzinovému autu připlatit. Zda se rozdíl vrátí, záleží na tom, kolik kilometrů s vozem skutečně najedete a jak dlouho si ho hodláte nechat. Při porovnávání má smysl vycházet ze spotřeby na trasách, které běžně jezdíte, a z ceny obou paliv.
Mohlo by vás zajímat
Pokud vám diesel na každých sto kilometrech ušetří třeba 50 korun a při koupi za něj dáte o 30 tisíc korun víc, samotný cenový rozdíl se smaže po 60 tisících kilometrech. Při nájezdu 10 tisíc kilometrů ročně to znamená šest let. V tomhle příkladu přitom pořád počítáme jen pořizovací cenu a palivo. Do skutečných nákladů promluví servis i částka, za kterou vůz nakonec prodáte. Ve městě může do srovnání výrazně zasáhnout také plnohodnotný hybrid, jehož úsporný režim vynikne právě při častém zpomalování a rozjíždění.
Pověst TDI vznikla v době, kdy nafta dávala smysl spoustě lidí
V devadesátých letech se začaly prosazovat diesely, které dokázaly nabídnout citelný zátah a malou spotřebu v běžném osobním autě. V Česku se písmena TDI stala skoro synonymem pro úsporné cestování, podobnou pověst si ale získaly i motory s označením HDi nebo JTD. Kdo často jezdil po dálnici, ocenil dlouhý dojezd i to, že při předjíždění nemusel držet motor ve vysokých otáčkách.
Časem od nafty zákazníci čekali stále víc. Spotřeba kolem pěti litrů na sto kilometrů, za příznivých podmínek i kolem čtyř. U některých dvoulitrů výkon přes dvě stě koní. A k tomu životnost v řádu stovek tisíc kilometrů, ideálně s minimem práce nad rámec pravidelné údržby. První dvě očekávání dokázali výrobci u některých modelů spojit velmi dobře. Jak drahý bude provoz ve vyšším věku, se ovšem ukáže až ve chvíli, kdy se o auto začne starat druhý nebo třetí majitel.
Krátké trasy mohou prodražit servis
U ojetého dieselu se vyplatí vědět, v jakém režimu vůz jezdil a co už na něm bylo vyměněno nebo opraveno. Dvě auta se stejným číslem na počítadle kilometrů mohou mít za sebou velmi odlišný provoz. Na dlouhé cestě má motor čas dosáhnout provozní teploty a filtr pevných částic má obvykle lepší podmínky k regeneraci. Při sérii krátkých jízd se regenerace může opakovaně přerušovat a saze se ve filtru hromadí. Právě tady se může ukázat rozdíl mezi dieselem používaným hlavně na delší trasy a autem, které roky popojíždělo po městě.
Filtr je přitom jen jedna položka. U konkrétního motoru může servis řešit ventil EGR, turbodmychadlo, vysokotlaké vstřikování nebo dvouhmotový setrvačník. Některé z těchto součástí mají i benzinové vozy. U nafty je ale důležité počítat s tím, jak se v provozu projevuje tvorba sazí, vysoký točivý moment a torzní kmity motoru. Každý z vyjmenovaných dílů má jinou funkci a opotřebovává se z jiných příčin. Stav konkrétního auta proto vypoví víc než obecná pověst motoru nebo samotný nájezd.
Stačí jediná větší oprava vstřikování nebo soustavy čištění výfukových plynů a úspora za několik sezon může zmizet. Faktury ze servisu a předkupní prohlídka tak mají u naftové ojetiny přímý vliv na to, zda její nízká spotřeba bude výhodou i pro dalšího majitele.
Při dalším prodeji rozhodne také to, kam vůz smí
Pověst dieselů citelně zasáhl emisní skandál. Ukázalo se, že u části vozů fungovalo řízení emisí při laboratorní zkoušce jinak než při běžné jízdě. Zvlášť ostře se začal sledovat rozdíl mezi laboratorními a skutečnými emisemi oxidů dusíku. Pro automobilky pak další vývoj nafty znamenal náklady na stále účinnější čištění výfukových plynů v době, kdy se evropský trh začal víc orientovat na elektrifikované pohony. Vývoj nových dieselů tak dává obchodní smysl především tam, kde o ně mají zákazníci dál výrazný zájem.
Pro člověka, který vybírá ojetinu, mají praktičtější dopad nízkoemisní a bezemisní zóny v některých evropských městech. Omezení se liší podle konkrétního města a u starších dieselů může rozhodovat emisní norma. Levnější dovoz auta, s nímž už původní majitel nemohl jezdit do některých částí města, tak může být pro českého kupujícího cenově lákavý. Při dalším prodeji ale bude záležet na tom, kolik zájemců takový vůz využije. Užší okruh kupujících může znamenat delší čekání na prodej nebo tlak na nižší cenu.
Jak diesel působí za studena a při předjíždění
Rozdíl v kultivovanosti nejlépe vynikne po studeném startu a při pomalé jízdě. U vznětového motoru bývá spalování slyšitelnější a některé vibrace se mohou přenášet do volantu, pedálů nebo sedadla. Moderní konstrukce, kvalitní uložení motoru a odhlučnění umějí tyto projevy výrazně potlačit. Na dálnici může dobře izolovaný diesel působit velmi tiše. Kdo je zvyklý na hladký projev benzinového šestiválce, rozdíl si ale při jízdě v nižších rychlostech nejspíš všimne.
Nafta má také vlastní rytmus. Podle naladění motoru se znatelná část zátahu může odehrávat zhruba mezi 1 200 a 3 000 otáčkami za minutu, přičemž spodní hranice závisí i na zatížení. Kolem čtyř tisíc už u řady dieselů další vytáčení příliš nepomůže. Mnohé benzinové motory naproti tomu dokážou plynule zrychlovat až k šesti tisícům. Řidič dieselu tak při prudké akceleraci s manuálem často přeřadí dřív, zatímco u benzinového auta může zůstat déle na stejném stupni. Ve stoupání nebo při pružném zrychlení v běžném tempu zase potěší síla, kterou diesel nabídne už v nižších otáčkách.
Mohlo by vás zajímat
U ojeté nafty nakonec záleží hlavně na tom, jestli její výhody využijete dost často. Kdo pravidelně jezdí dlouhé trasy a najde vůz s doloženým servisem, pořád může mít z dieselu úsporné a příjemné cestovní auto. Při menším nájezdu a převaze krátkých jízd může podobně zachovalý benzinový vůz nebo hybrid dávat větší ekonomický smysl. Rozdíl nejlépe ukáže propočet za celou dobu, po kterou si chcete vůz nechat.
