Do aut míří povinný Velký bratr. Od července bude hlídat každého řidiče
Evropská unie dál zpřísňuje požadavky na bezpečnost nových automobilů. Vedle systémů, které mají chránit posádku a ostatní účastníky provozu, se do popředí dostává také sledování samotného řidiče. Moderní auta tak už nebudou pouze reagovat na dění kolem sebe, ale stále častěji budou vyhodnocovat i to, zda se člověk za volantem skutečně věnuje řízení.
Nová pravidla přinášejí výrobcům další technické povinnosti. Pro některé starší nebo levnější modely to může znamenat konec, protože jejich úprava podle nových požadavků by byla příliš nákladná. Automobilkám se v takových případech často nevyplatí investovat do modernizace vozů, které se blíží konci životního cyklu nebo stojí na starších technických základech.
Auto jako pozorný spolujezdec
Od začátku července se na evropských silnicích začne naplno projevovat další etapa bezpečnostní regulace. Automobily budou vybaveny systémy, které mají pomoci snížit počet nehod a zmírnit jejich následky. Tentokrát však nejde jen o techniku sledující provoz před vozem, jízdní pruhy nebo překážky v okolí. Významnou roli nově dostávají také technologie zaměřené na únavu, nepozornost a rozptýlení řidiče.
Tyto systémy budou sledovat například směr pohledu, polohu hlavy nebo chování člověka za volantem. Pokud vyhodnotí, že se řidič dostatečně nevěnuje řízení, upozorní ho zvukovým nebo vizuálním varováním. Cílem je přimět řidiče k rychlé reakci dříve, než jeho nepozornost vyústí v nebezpečnou situaci.
Evropská unie tyto kroky spojuje s dlouhodobým bezpečnostním programem Vize nula. Jeho ambicí je dosáhnout do roku 2050 stavu, kdy na evropských silnicích nebudou umírat lidé a zároveň výrazně ubude vážných zranění. Nové povinné systémy mají být jedním z nástrojů, jak se k tomuto cíli postupně přiblížit.
Nouzové brzdění musí být vidět dřív
Jedním z prvků, který se stane povinnou součástí nových aut uváděných na trh Evropské unie, je systém varování při prudkém nouzovém brzdění. Tato technologie má upozornit řidiče jedoucí za vozidlem ve chvíli, kdy auto vpředu začne náhle a intenzivně brzdit.
V praxi to znamená, že při krizovém brzdění začnou výrazně blikat brzdová světla. V některých případech se mohou automaticky aktivovat také výstražná světla. Vozidlo tak dá okolí jasněji najevo, že nejde o běžné zpomalení, ale o situaci, která může během okamžiku skončit nárazem.
Celý proces probíhá automaticky. Elektronika sleduje rychlost vozu, intenzitu brzdění i případný zásah protiblokovacího systému brzd. Jakmile systém rozpozná kritický manévr, spustí varování bez zásahu řidiče. Ten se tedy nemusí o nic starat a technika reaguje rychleji, než by člověk zvládl ručně zapnout výstražná světla.
Každá desetina sekundy může rozhodnout
Právě nárazy zezadu patří mezi časté typy dopravních nehod. Často vznikají proto, že řidič jedoucí za vozidlem nestihne včas zareagovat na prudké zpomalení provozu před sebou. V hustém provozu, při vyšších rychlostech nebo za zhoršené viditelnosti přitom může rozhodovat opravdu jen zlomek sekundy.
Výraznější světelné upozornění má dát řidičům za autem více času. I krátké prodloužení reakční doby může pomoci zabránit kolizi, případně alespoň snížit rychlost nárazu a tím i následky nehody. Nejde tedy o komfortní funkci, ale o bezpečnostní prvek, který má význam hlavně v krizových situacích.
Řidič pod dohledem elektroniky
Ještě větší pozornost však vyvolává povinné zavádění systémů sledujících pozornost řidiče. Pokročilý systém varování před rozptýlením řidiče, známý pod zkratkou ADDW, využívá kamery a senzory ke kontrole toho, kam se člověk za volantem dívá a jak se chová.
Technika může sledovat polohu hlavy, orientaci obličeje nebo směr pohledu. Pokud vyhodnotí, že se řidič příliš dlouho nedívá tam, kam by měl, případně rozpozná náznaky únavy, spustí upozornění. To má řidiče vrátit zpět k dění před vozem a zabránit tomu, aby krátká ztráta pozornosti přerostla v nehodu.
Tím se mění samotné pojetí bezpečnosti v autě. Dříve se pozornost soustředila hlavně na konstrukci vozidla, ochranu posádky, brzdové systémy nebo stabilizační elektroniku. Nyní se stále více sleduje také stav člověka za volantem, protože právě jeho únava, nepozornost nebo rozptýlení často stojí na začátku nebezpečné situace.
Bezpečnost, nebo přílišný dohled
Nové systémy mají jednoznačný bezpečnostní účel. Mohou pomoci ve chvíli, kdy řidič ztratí koncentraci, podívá se příliš dlouho jinam nebo začne být unavený. Zároveň ale otevírají citlivou debatu o soukromí a o tom, jak daleko má automobilová technika při sledování posádky zajít.
Auto vybavené kamerami a senzory zaměřenými na řidiče už není jen pasivní stroj. Stává se z něj tichý pozorovatel, který vyhodnocuje každý pohled stranou, delší sklopení očí i známky únavy. Pro část motoristů to může být vítaná ochrana. Pro jiné půjde o další obtěžující prvek, který bude při každodenním používání působit až příliš přísně.
Mnozí řidiči, kteří podobné systémy už znají z moderních aut, potvrzují, že elektronická upozornění umí být někdy velmi neodbytná. Pokud systém pracuje přecitlivěle, může napomínat i ve chvílích, kdy řidič situaci stále bezpečně zvládá. Právě nastavení citlivosti proto bude pro přijetí těchto technologií zásadní.
Jak funguje systém ADDW
Systém ADDW je zaměřený především na vizuální pozornost řidiče. Sleduje, zda se člověk za volantem dívá na silnici a zda jeho pohled nezůstává příliš dlouho mimo oblast důležitou pro řízení. Vyhodnocuje se například směr očí, natočení hlavy a celkové chování řidiče.
Evropské předpisy popisují také takzvanou oblast rozptýleného pohledu a určují výkonnostní kritéria, podle nichž se systém posuzuje. Varování se může spustit například ve chvíli, kdy pohled řidiče zůstane mimo důležitou oblast příliš dlouho. Při rychlosti od 20 do 50 km/h se počítá s delším limitem, zatímco nad 50 km/h musí systém reagovat rychleji, protože prostor pro chybu je výrazně menší.
Důležité je, že nejde jen o jednoduché upozornění podle jednoho údaje. Systém musí splnit stanovené testy a být navržen tak, aby spolehlivě rozpoznával situace, kdy řidič skutečně ztrácí pozornost. Právě podle těchto kritérií budou vozidla posuzována při typovém schvalování.
DDAW sleduje únavu i ztrátu pozornosti
Vedle ADDW existuje také systém DDAW, tedy výstraha před ospalostí a nepozorností řidiče. Ten se zaměřuje hlavně na včasné rozpoznání únavy. Může využívat nepřímé signály, které vycházejí z chování vozidla a ze způsobu řízení.
Typicky se sledují odchylky od jízdního pruhu, neobvyklé pohyby volantem nebo celkový styl jízdy. Pokud systém vyhodnotí, že řidič může být unavený nebo méně pozorný, upozorní ho a doporučí mu odpočinek, případně nápravu chování za volantem.
Požadavky na DDAW byly zavedeny už dříve v rámci postupného uplatňování obecného nařízení o bezpečnosti vozidel. Platí pro nové typy vozidel i pro nově registrovaná auta. ADDW a DDAW tak společně ukazují, jakým směrem se automobilová bezpečnost posouvá. Moderní auto už nemá pouze chránit při nehodě, ale má se stále aktivněji snažit tomu, aby k nehodě vůbec nedošlo.
Zdroj: de.neonode.com
.« Dvě nová dostupná SUV. Superhybrid se spotřebou 2,7 litrů ujede přes 1 000 kilometrů na nádrž Konečně elektromobil pod 600 tisíc a není malý. MG4 EV Urban chce být novým lidovým autem do zásuvky »
