Do Evropy proudí auta po totálních škodách. Podvodníci v Evropě masivně prodávají vraky z USA
Analýza společnosti Carfax odhalila drsnou realitu byznysu s importem aut přes oceán. Vysoké náklady na práci v USA nutí pojišťovny odepisovat i lehce poškozené vozy, čehož zneužívají nepoctiví překupníci. Ti pomocí falešných faktur a bílých koní krátí clo a řidičům zatajují skutečnou minulost vozidel. Přinášíme detailní návod, přes které registry si bezpečně ověřit VIN kód a historii zaplavení.
Dovoz ojetých aut ze Spojených států do Evropy v posledních letech výrazně roste. Pro řadu kupujících jde o lákavou cestu, jak se dostat k zajímavému vozu s bohatou výbavou, silným motorem nebo specifikací, která se na evropském trhu běžně neobjevuje. Jenže za atraktivní cenou a zajímavým původem se může skrývat také velké riziko. Část těchto aut totiž v minulosti prošla vážnou nehodou a v amerických záznamech figurovala jako vozidla po totální škodě.
Podle dostupných analýz mělo v roce 2024 až 220 tisíc aut dovezených z USA do Evropy v minulosti záznam o totální škodě. To je číslo, které samo o sobě neznamená, že všechna tato auta jsou automaticky nebezpečná. V americkém systému totiž může být vůz označen jako totální škoda i v situaci, kdy je jeho oprava ekonomicky nevýhodná, nikoli technicky nemožná. Problém nastává ve chvíli, kdy se takové auto neopraví pořádně, ale pouze tak, aby dobře vypadalo na fotografiích a v autobazaru.
Americká auta lákají výbavou, motory i dostupností
Evropští zákazníci mají pro americké ojetiny hned několik důvodů. Často jde o modely s bohatou výbavou, silnějšími motorizacemi a někdy také o vozy, které se v Evropě vůbec neprodávaly, případně z nabídky už dávno zmizely. Spojené státy jsou proto pro dovozce jedním z důležitých zdrojů zajímavých ojetých aut.
Dobře je to vidět například v Polsku, kde patří USA mezi nejvýznamnější země původu dovážených vozidel. Jen za první čtvrtletí roku 2026 se odtud do Polska dostalo zhruba 31 tisíc aut. Podobný zájem lze v menší míře pozorovat také v Česku a logicky se týká i širšího středoevropského trhu.
Statistiky zveřejněné společností Carfax ale ukazují i druhou stránku tohoto byznysu. V roce 2024 bylo ze Spojených států do Evropy vyvezeno přibližně 303 tisíc ojetých aut. Téměř 73 procent z nich mělo v americké historii záznam o totální škodě. Jinými slovy, zhruba 220 tisíc vozidel už v minulosti prošlo událostí, po které je pojišťovna v USA odepsala jako ekonomicky nerentabilní k opravě.
Totální škoda nemusí vždy znamenat vrak
Pojem totální škoda je potřeba v americkém kontextu chápat trochu jinak než jako automatický rozsudek smrti pro celé auto. V USA jsou náklady na práci v autorizovaných servisech vysoké a drahé bývají i originální náhradní díly. Pojišťovně se proto může vyplatit auto odepsat i po nehodě, která by byla v Evropě ještě opravena bez většího dramatu.
Pro evropské servisy, zejména ve střední a východní Evropě, proto mohou být některá taková auta zajímavým obchodem. Pokud se koupí za rozumné peníze a opraví se podle technologických postupů výrobce, může z nich vzniknout použitelná a bezpečná ojetina. Jenže právě v tomto bodě se celý příběh láme. Mezi poctivými opravami a rychlým kosmetickým zakrytím škod je obrovský rozdíl.
Když se z opravy stane jen maskování škod
Na rizika spojená s tímto byznysem upozornilo i rozsáhlé vyšetřování Evropské prokuratury. To odhalilo organizovanou síť, která obchod s havarovanými auty posunula do podvodného měřítka.
Princip byl jednoduchý. Skupina nakupovala ve Spojených státech auta po vážných nehodách, často prostřednictvím aukcí. Následně využívala síť nastrčených firem, takzvaných bílých koní a falešných faktur k tomu, aby při dovozu uměle snižovala deklarovanou hodnotu vozidel. Tím docházelo ke krácení daní a celních poplatků.
Poté auta mířila do evropských dílen. Významná část z nich podle vyšetřování končila v Litvě. Tam však některé vozy neprocházely plnohodnotnou opravou, ale spíše vizuálním zamaskováním škod. Důležité bylo, aby auto dobře vypadalo, mělo pěkný lak, spasované díly a na první pohled působilo jako zachovalá ojetina.
Jenže pod naleštěnou karoserií se mohly skrývat vážné problémy. Vyšetřovatelé zjistili, že některá auta prodávaná v Německu a dalších zemích Evropské unie jako kompletně opravená, nebo dokonce jako nebouraná, měla chybějící airbagy, narušenou geometrii karoserie, závady řízení či problémy s brzdami. To už není kosmetická vada, ale přímé bezpečnostní riziko.
Podle zjištění končily nejhůře opravené kusy často na trzích střední a východní Evropy. Celé vyšetřování se přitom týkalo 12 členských států Evropské unie.
Jak poznat rizikové auto z USA
Auto dovezené ze Spojených států nemusí být automaticky špatnou volbou. Naopak, při poctivém výběru a doložené historii může jít o zajímavou koupi. Základem je ale transparentnost. Kupující by měl od začátku vědět, co se s autem stalo, jak bylo poškozené, kdo ho opravoval a jaké díly byly použity.
Prvním varovným signálem je chybějící VIN. Pokud ho prodejce neuvádí v inzerátu a odmítá ho poslat i na vyžádání, je lepší se takové nabídce vyhnout. Právě VIN je u amerických aut klíčem k ověření historie. Po jeho zadání do některé z databází lze často dohledat původní aukční fotografie, na kterých je vůz vidět ještě před opravou. Kupující tak může zjistit, zda šlo o drobnější poškození, nebo o auto po opravdu vážné nehodě.
Americký systém evidence vozidel je v tomto směru poměrně detailní. Placené prověření historie může ukázat počet předchozích majitelů, servisní záznamy, typ a rozsah poškození i případné informace o zatopení. To je u amerických aut důležité, protože vozy po hurikánech a povodních představují samostatnou kategorii rizika. Na první pohled mohou vypadat zachovale, ale problémy s elektronikou, korozí nebo zápachem se často projeví až později.
Prověření historie se vyplatí
Ke kontrole auta podle VIN lze využít více služeb. Mezi známé patří například Carfax, autoDNA nebo carVertical. Každá pracuje trochu jinak a může nabídnout odlišný rozsah informací, proto se vyplatí porovnat více zdrojů. U domácích vozidel někteří řidiči využívají také službu overenie.digital.
Důležitý je ale nejen výpis z databáze, nýbrž i přístup samotného prodejce. Poctivý dovozce nemá důvod mlžit. Měl by být schopný ukázat fotografie auta před opravou, doklady z aukce, snímky z přepravy a ideálně také faktury za náhradní díly. Pokud tvrdí, že se měnil jen blatník, ale nedokáže to nijak doložit, je namístě velká opatrnost.
Před podpisem kupní smlouvy by měla následovat nezávislá technická kontrola. Nestačí běžná projížďka kolem bloku. Důležitá je kontrola geometrie karoserie a rámu, diagnostika airbagového systému, ověření funkčnosti bezpečnostních prvků a důkladná prohlídka podvozku. U aut po větší nehodě mohou rozhodovat detaily, které laik na první pohled nepozná.
Nízká cena nesmí zastínit zdravý rozum
Lákavá cena je často hlavním důvodem, proč se lidé o auta z USA zajímají. Jenže právě příliš výhodná nabídka by měla vzbudit pozornost. Kvalitně opravené auto s jasnou historií má svou cenu. Nikdo nemá důvod prodávat dobrý vůz výrazně pod tržní hodnotou.
Naopak problematických aut se prodávající často potřebují rychle zbavit, a proto cena klesá. Kupující pak může mít pocit, že našel výjimečnou příležitost, ve skutečnosti si ale pořídí auto, do kterého bude muset brzy vložit další desítky tisíc korun. V horším případě navíc nepůjde jen o peníze, ale také o bezpečnost posádky.
Nejdůležitější pravidlo je proto jednoduché. U auta z USA musí být dohledatelná a ověřitelná celá jeho historie. Pokud chybí VIN, fotografie před opravou, servisní doklady nebo jasné informace o rozsahu poškození, je lepší hledat dál. Dobrá ojetina má kupujícímu dávat jistotu, ne otázky, na které nikdo nechce odpovědět.
.« Šok na českém trhu. Omoda a Jaecoo za pouhý rok rozdrtily zavedené evropské automobilky Obávaná věta od mechanika. Za opravu, které vůbec nerozumíte, dáte i 40 tisíc korun »
