Mezi ojetými crossovery se Mitsubishi ASX snadno ztratí vedle výraznějších a moderněji působících soupeřů. Jenže právě jeho konzervativní přístup může být důvodem, proč mu věnovat pozornost. Nabízí překvapivě prostornou kabinu, příjemné ovládání a atmosférickou benzinovou šestnáctistovku, která dobře odpovídá potřebám běžného rodinného provozu. Na exempláři z roku 2016 zapůjčeném společností Mototechna jsme zjišťovali, co tato japonská klasika umí a kde už je potřeba počítat s kompromisy.
U ojetého auta často rozhodují jiné vlastnosti než při prvním setkání v showroomu. Nápaditá palubní deska nebo módní vzhled ustupují do pozadí a mnohem důležitější začíná být každodenní použitelnost, stav techniky a vyhlídky na další roky provozu. Právě z tohoto pohledu působí první generace Mitsubishi ASX jako zajímavý kandidát.
Její kořeny sahají ke studii Concept-cX, kterou automobilka představila v roce 2007 na frankfurtském autosalonu. Sériové ASX vstoupilo na trh v roce 2010 a jeho základní koncepce následně vydržela řadu let. Mitsubishi průběžně upravovalo vzhled i techniku, zásadní proměny charakteru se však zákazníci nedočkali. Pro někoho to bylo známkou přílišné opatrnosti, pro jiného vítanou zprávou, že automobilka nemění něco, co funguje.
Známé tvary a kabina, ve které se rychle zabydlíte
Jednotlivá provedení ASX od sebe na první pohled nemusí rozeznat ani člověk, který se o auta běžně zajímá. U testovaného vozu se změny soustředily především na podobu předního nárazníku, masky chladiče a umístění mlhových světel. Úprav se dočkala také zadní část a středový panel v interiéru. Celková silueta ovšem zůstala důvěrně známá.
Design tak nepůsobí jako hlavní důvod, proč tento vůz koupit, ale ani jako něco, co by mělo zájemce odrazovat. Hodně navíc záleží na barvě karoserie. Světlé odstíny zvýrazňují jednotlivé linie, zatímco černá dodává poměrně kompaktnímu autu vážnější a robustnější výraz. Testovanému exempláři tento střídmý vzhled sluší.
Podstatnější než kosmetické retuše byly průběžné zásahy do podvozku, včetně úprav zadní víceprvkové nápravy. Právě naladění podvozku totiž ovlivňuje každou cestu mnohem víc než jiný tvar nárazníku. K tomu se ale dostaneme za volantem.
Po otevření dveří čeká interiér, který se nesnaží návštěvníka ohromit. Jeho přednosti se ukážou až ve chvíli, kdy se usadíte a začnete používat běžné ovládací prvky. Sedadla jsou pohodlná, mají příjemné boční vedení a volant dobře padne do rukou. V testovaném provedení nechybělo ani vyhřívání sedadla řidiče, které zpříjemní zejména zimní ranní přesuny.
Mohlo by vás zajímat
Silnou stránkou je hospodaření s prostorem. Zvenku ASX nevypadá jako mimořádně velké auto, uvnitř však umí překvapit. Vpředu se posádka nemusí výrazně uskromňovat a použitelná zůstávají i zadní sedadla. Usadit se na ně může také cestující vysoký přibližně 190 centimetrů, samozřejmě s ohledem na nastavení sedadla před ním. Pro běžné rodinné využití jde o podstatnější výhodu než efektní detaily na palubní desce.
Zavazadelník nabízí objem 419 litrů. Rekordman třídy to není, ale za vyloženě malý jej také označit nelze. Každodenní nákupy i obvyklá rodinná zavazadla zvládne, pouze při cestování s větším psem nebo rozměrnější výbavou narazíte na jeho hranice dříve. Ve srovnání s první generací Nissanu Juke jde každopádně o výrazně praktičtější prostor.
Jednoduché ovládání potěší víc než použité plasty
Stáří konstrukce se uvnitř nezapře, což ovšem nemusí znamenat jen nevýhody. Automatická klimatizace se ovládá třemi přehlednými otočnými ovladači. Požadovanou změnu provedete rychle a bez zdlouhavého hledání. Právě takové drobnosti dokážou při každodenním soužití získat větší význam než moderně vyhlížející grafika displejů.
Na rodinné využití myslí také úchyty Isofix pro dětské sedačky. Spolu s rozumným prostorem na zadních sedadlech a pohodlným posezem vytvářejí z ASX vůz, který může dobře sloužit i domácnosti s dětmi.
Materiálové zpracování už tak přesvědčivé není. Interiér na pohled působí celkem příjemně, ale některé plasty při důkladnějším zkoumání prozradí svou obyčejnost. Když silněji zatlačíte na středový panel, může se ozvat slabé zavrzání. V testovaném autě se však podobné zvuky při samotné jízdě neprojevovaly, a to je pro skutečný provoz důležitější.
ASX zkrátka nenabízí kabinu, do které byste si chodili osahávat povrchy. Její kouzlo spočívá spíš v tom, že se v ní rychle zorientujete a všechno podstatné máte po ruce. U zachovalé ojetiny jde o docela sympatický kompromis.
Benzinová šestnáctistovka potřebuje otáčky, nikoli výmluvy
Pod kapotou testovaného vozu pracuje atmosférický čtyřválec 1.6 MIVEC s výkonem 86 kW, tedy 117 koní. Jeho projev dobře zapadá do celkového charakteru auta. Neohromuje razantním zátahem od nízkých otáček a nesnaží se předstírat sportovní ambice, zato nabízí kultivovaný chod a přirozenou reakci na plynový pedál.
Při klidné jízdě plní rodinné povinnosti bez větších výhrad. Pokud ale chcete rychleji předjet nebo udržovat svižné tempo, musíte sáhnout po řadicí páce a nechat motor vytočit. Řidič zvyklý na přeplňovanou jednotku se silným zátahem ve středním pásmu si bude chvíli zvykat. Šestnáctistovka zkrátka potřebuje, abyste její výkon aktivně využili.
Rozjezdy nejsou nijak oslnivé a ani následné zrychlování vás nezatlačí do sedadla. Na druhou stranu je dodávka výkonu plynulá a dobře čitelná. Pro řidiče, který od crossoveru očekává především běžné dojíždění, nákupy a rodinné výlety, představuje takový projev zcela přijatelnou volbu.
Spotřeba výrazně závisí na prostředí. Při ustálené dálniční rychlosti 130 km/h točí motor na pátý převodový stupeň přibližně 3 600 otáček za minutu a v testu si řekl zhruba o 8,5 litru benzinu na 100 kilometrů. Právě dálnice ukazuje omezení pětistupňové převodovky i atmosférického motoru v této karoserii.
Na okresních silnicích je situace příznivější. Při klidné jízdě v rámci rychlostních limitů se spotřeba může pohybovat přibližně o tři litry níže, tedy kolem 5,5 litru na 100 kilometrů. ASX tak nemusí být žíznivé, jen mu více vyhovuje plynulé cestování než dlouhodobé udržování vysokého tempa.
V zatáčkách schopnější, na nerovnostech hlučnější
Podvozek zanechává trochu rozporuplný dojem. Měkčí naladění přirozeně vyvolává očekávání, že auto bude nerovnosti překonávat s naprostým klidem. Ve městě se však tato představa ne vždy naplní. Zejména větší výmoly a výraznější nerovnosti se do kabiny hlásí citelně a doprovází je hluk od podvozku.
Právě odhlučnění patří k oblastem, ve kterých má ASX rezervy. Na rozbitém povrchu dostává posádka o dění pod koly více informací, než by si přála. Samotná měkkost odpružení tak automaticky neznamená nadprůměrné pohodlí.
Jakmile se ale dostanete na členitou okresní silnici, začne Mitsubishi působit přesvědčivěji. Karoserie se sice v zatáčkách naklání a na zvlněném povrchu umí také zhoupnout, přesto vůz překvapivě ochotně drží zvolenou stopu. Měkčí pohyby karoserie tedy není potřeba zaměňovat za nejistotu.
Povedené je rovněž řízení. Na pohyby volantem auto reaguje přesně a bez zbytečné prodlevy, přičemž k řidiči doputuje i určitá míra zpětné vazby. Výsledkem není sportovní crossover, ale příjemně ovladatelné auto, které vás na zatáčkovité trase nebude obtěžovat svou těžkopádností. Vzhledem k nenápadnému vzhledu a rodinnému zaměření je to milé překvapení.
U ojetiny rozhoduje motor. Benzin je přesvědčivá volba
Při hledání ojetého ASX má benzinová šestnáctistovka velmi dobré argumenty. Její jednoduchý charakter odpovídá tomu, co od staršího rodinného vozu řada kupujících očekává. Je však nutné přijmout jedno omezení: tato motorizace se pojí s pohonem předních kol. Kdo trvá na čtyřkolce, musí se poohlédnout po jiném provedení.
U dieselů už je vhodné vybírat obezřetněji. V nabídce první generace figuroval motor 1.8 DI-D ve výkonových variantách 85 a 110 kW. Dokáže jezdit úsporně, při posuzování ojetiny však zasluhují pozornost regenerace filtru pevných částic a historie servisních zásahů. U těchto motorů se řešilo nastavení softwaru, který regenerace řídí, a do servisních nároků vstupuje také kontrola a případné seřizování ventilových vůlí.
Nízká spotřeba proto sama o sobě nestačí jako důvod ke koupi. Pokud předchozí majitel údržbu zanedbával nebo vůz používal nevhodným způsobem, mohou následné výdaje výhodu úsporného provozu rychle smazat. U konkrétního kusu je důležitější doložený servis a skutečný stav než slibně vypadající údaj o spotřebě.
Od roku 2013 nabídku doplnil větší diesel 2.2 DI-D s výkonem 110 kW, spojený s automatickou převodovkou. Jednotka řady 4N14 pochází z většího Outlanderu a pro použití v ASX prošla odpovídajícími úpravami. Ani zde však není rozumné přehlížet servisní náročnost a možné náklady na opravy dražších součástí. Silnější motor s automatem může být příjemný, ale u ojetiny vyžaduje pečlivé prověření.
S příchodem emisní normy Euro 6 se v nabídce objevil také diesel 1.6 DI-D původem od koncernu PSA, známý rovněž pod označením 1.6 HDi. Pro zájemce o naftové ASX představuje alternativu, které stojí za to věnovat pozornost. Ani u něj však nelze zaměňovat příznivější pověst za jistotu bezproblémového provozu. Rozhodující zůstává údržba, způsob používání a kondice konkrétního exempláře.
Čtyřkolku prověřte, podvozek prohlédněte zespodu
Pohon všech kol u příslušných verzí ASX nemusí být ani po letech důvodem k obavám, jeho funkci je ale potřeba ověřit stejně jako ostatní techniku. Řidič může volit mezi pohonem předních kol a režimy, které zapojují také zadní nápravu.
Nastavení 2WD využívá přední kola, zatímco 4WD AUTO přizpůsobuje rozdělení hnací síly jízdním podmínkám. Režim 4WD LOCK je určený pro náročnější situace a klade větší důraz na zapojení zadní nápravy. Nejde však o mechanickou uzávěrku s trvale pevným rozdělením točivého momentu v poměru 50 : 50.
Při prohlídce ojetiny se rozhodně nespokojte s pohledem na karoserii a krátkým projetím kolem autobazaru. ASX potřebuje kontrolu na zvedáku, která ukáže stav podvozku i případné stopy předchozího používání. Zaměřit se vyplatí mimo jiné na vůle v tyčkách předního stabilizátoru, které patří mezi známá slabší místa.
Pozornost si zaslouží rovněž koroze, zejména u starších exemplářů. Zachovalý lak ještě nic nevypovídá o tom, jak vůz vypadá zespodu. Právě stav spodní části karoserie a podvozkových dílů může rozhodnout, zda máte před sebou rozumnou koupi, nebo auto, do kterého budou brzy potřeba další investice.
Mitsubishi ASX 1.6 není ojetina, která by vás získala jedinou oslnivou vlastností. Jeho přitažlivost spočívá v souhře docela obyčejných, ale důležitých předností: pohodlných sedadel, prostorné kabiny, jednoduchého ovládání a příjemně reagujícího benzinového motoru. Přidává také lepší chování v zatáčkách, než by jeho nenápadný vzhled napovídal.
Za to je potřeba přijmout hlučnější podvozek, obyčejnější materiály a vyšší spotřebu při dálničním tempu. Pokud vám tyto kompromisy nevadí a najdete udržovaný kus bez výraznější koroze, může ASX s atmosférickou šestnáctistovkou dávat velmi dobrý smysl. U takového auta ostatně nerozhoduje, kolik pozornosti vzbudí na parkovišti, ale jak dobře poslouží při stovkách zcela běžných cest.
Ceny ojetin: kolem 220 tisíc korun je z čeho vybírat
Mitsubishi ASX s benzinovou šestnáctistovkou už v českých bazarech nevyžaduje závratný rozpočet. Exempláře z roku 2016, tedy stejného ročníku jako testovaný vůz, se v aktuální inzerci většinou pohybují přibližně mezi 180 a 270 tisíci korun. Na spodním konci tohoto rozpětí najdeme například auto se 152 tisíci kilometrů za 179 900 Kč. Za vůz s nájezdem necelých 115 tisíc kilometrů požaduje jiný prodejce 219 tisíc korun, zatímco šestnáctistovka s deklarovanými 64 tisíci kilometrů vychází na 239 900 Kč.
Mohlo by vás zajímat
Rozpočet kolem 220 až 240 tisíc korun tak otevírá poměrně slušný výběr. Rozdíly mezi nabídkami jsou ovšem značné a nižší nájezd automaticky neznamená vyšší cenu: v nabídce je také kus s 89 tisíci kilometrů za 205 tisíc korun. Vyplatí se proto porovnávat nejen tachometr a výbavu, ale především servisní historii a skutečný stav auta. Jde přitom o nabídkové ceny, nikoli o částky, za které se vozy nakonec skutečně prodají.
