Měl spojit tichý chod klasického řemenu s odolností rozvodového řetězu. Takzvaný mokrý rozvodový řemen však v některých motorech přinesl přesný opak. Při degradaci se z něj mohou uvolňovat drobné částice, které zanesou mazací soustavu a připraví motor o potřebný olej. Řidič přitom nemusí dlouho pozorovat žádné výrazné varování.
Rozvodový mechanismus zajišťuje, aby klikový a vačkový hřídel pracovaly v přesně stanoveném rytmu. Ventily se díky tomu otevírají a zavírají ve správný okamžik a písty se s nimi uvnitř válců nepotkají.
Mohlo by vás zajímat
Jakmile se časování naruší, následky mohou být velmi drahé. U řady motorů stačí přeskočení nebo přetržení řemenu, aby se ventily střetly s písty. Výsledkem mohou být ohnuté ventily, poškozená hlava válců, písty a v krajním případě celý agregát. Rozvody navíc nemusejí pohánět pouze vačkový hřídel. Podle konstrukce motoru mohou roztáčet také vodní čerpadlo, palivové čerpadlo nebo další příslušenství.
Řetěz je odolný, řemen zase tichý
Výrobci dlouhodobě volí především mezi rozvodovým řetězem a řemenem. Řetěz pracuje uvnitř motoru a maže jej motorový olej. Obvykle vydrží dlouho, jeho výměna však může být technicky náročná a drahá. Na přicházející problémy někdy upozorní chrastěním, které bývá nejvýraznější po studeném startu.
Klasický suchý řemen je lehčí, levnější a tišší. Je ale potřeba měnit jej v předepsaném intervalu, který může být stanoven nejen počtem ujetých kilometrů, ale také stářím. Pokud majitel výměnu odkládá, riskuje poškození motoru. Konstruktéři se proto pokusili spojit přednosti obou řešení. Výsledkem se stal řemen pracující přímo v olejové lázni.
Na papíře vypadal téměř dokonale
Takzvaný mokrý řemen neboli „belt in oil“ je umístěn uvnitř motoru a přichází do pravidelného kontaktu s olejem. Toto uspořádání mělo omezit tření, ztišit provoz a prodloužit životnost. Nižší mechanické ztráty zároveň pomáhaly výrobcům snižovat laboratorní spotřebu paliva a produkci emisí.
Koncepce se začala prosazovat zejména u moderních maloobjemových motorů, u nichž automobilky bojovaly o každý gram emisí. Jedním z prvních příkladů bylo řešení použité Fordem u vznětového motoru 1.8 TDCi. Postupně se mokré řemeny objevily také v dalších agregátech různých značek.
Původní předpoklad byl jednoduchý: pokud olej chrání kovové součásti motoru, mohl by prospět rovněž speciálně upravenému řemenu. Dlouhodobý provoz ale ukázal, že spojení pryžového materiálu, vysokých teplot, paliva a motorového oleje může být problematické.
Největším nepřítelem může být špatný olej
Mokrý řemen je navržen pro práci s přesně stanoveným typem oleje. Nestačí proto hlídat pouze jeho viskozitu. Důležitá je rovněž konkrétní specifikace požadovaná výrobcem motoru. Nevhodná náplň může materiál řemenu narušit a výrazně urychlit jeho stárnutí.
Problémem bývá také degradovaný olej nebo jeho naředění palivem. K tomu může docházet například při častých krátkých jízdách, během nichž se motor dostatečně nezahřeje. U některých agregátů situaci zhoršuje vysoké tepelné zatížení, typické pro malé přeplňované motory s poměrně vysokým výkonem.
Řemen může postupně bobtnat, praskat nebo se začít třepit. Jeho poškození přitom nemusí být na první pohled patrné, protože se nachází uvnitř motoru a jeho důkladná kontrola je složitější než u běžného suchého provedení.
Uvolněné částečky mohou ucpat mazání
Největší hrozbou není pouze samotné přetržení řemenu. Z jeho povrchu se mohou začít oddělovat drobné úlomky, které se dostanou do motorového oleje. Následně mohou ucpat sací koš olejového čerpadla nebo omezit průchod maziva dalšími částmi motoru.
Jakmile klesne tlak oleje, nedostává se dostatečné mazání k nejvíce namáhaným součástem. Trpět mohou ložiska, vačkové hřídele i turbodmychadlo. Z původně nenápadně se rozpadajícího řemenu tak může vzniknout závada, jejíž odstranění bude stát desítky tisíc korun. Při rozsáhlém poškození se oprava nemusí ekonomicky vyplatit vůbec.
Druhým kritickým scénářem je přeskočení nebo úplné přetržení řemenu. Rozvody se v takovém okamžiku přestanou pohybovat synchronně a u kolizního motoru hrozí střet pístů s ventily. Poškození pak bývá okamžité a velmi vážné.
Dlouhé servisní intervaly riziko zvyšují
Majitelé vozů s mokrým řemenem by měli především přesně dodržovat servisní pokyny. Zásadní je používání oleje se správnou specifikací a jeho pravidelná výměna. U motoru provozovaného převážně na krátkých trasách může být rozumné zkrátit interval oproti maximální lhůtě povolené výrobcem.
Důležité je také nepřehlížet kontrolu samotného řemenu. Servis může posoudit jeho stav, rozměry i případné známky degradace. Pokud se objeví praskliny, třepení nebo změna šířky, nemá smysl čekat na dosažení původně předepsaného intervalu výměny.
Pozornost si zaslouží rovněž kontrolka tlaku oleje, neobvyklý hluk motoru nebo hlášení související s mazáním. Pokračovat v jízdě s nedostatečným tlakem oleje může proměnit ještě opravitelný problém v definitivně zničený agregát.
Chytrý nápad, který narazil na realitu
Mokrý rozvodový řemen nevznikl jako záměrně levné nebo nekvalitní řešení. Konstruktéři od něj očekávali nižší hlučnost, menší tření i dlouhou životnost. Ukázalo se však, že správná funkce systému výrazně závisí na kvalitě oleje, způsobu používání auta a pečlivém servisu.
Samotná přítomnost mokrého řemenu ještě neznamená, že motor musí nevyhnutelně selhat. Pro kupujícího ojetiny je to ale důvod k důkladnějšímu prověření servisní historie. Chybějící doklady o použitých olejích nebo zanedbané výměny představují podstatně větší riziko než u jednodušších konstrukcí.
Mohlo by vás zajímat
Technologie, která měla majitelům ušetřit starosti, tak může při nedostatečné údržbě způsobit jednu z nejdražších závad celého automobilu. A právě proto dnes mokré rozvodové řemeny budí mezi mechaniky i řidiči tolik nedůvěry.
