Nová tolerance radarů. V obci projde i 60 km/h bez pokuty, policie ruší tresty za drobnosti
Dopravní analytici z technických univerzit svými nejnovějšími daty mírní obavy kritiků z rychlejší jízdy. Posun přísných limitů o 3 km/h nahoru totiž reálně zvýší průměrnou rychlost provozu o pouhé 1 až 2 km/h. Přinášíme detailní technické srovnání estonského liberálního modelu s konzervativním českým systémem, který nekompromisně odečítá fixní 3 procenta a trestá sebemenší řidičskou nepozornost.
Stačí krátká nepozornost, lehké sešlápnutí plynu nebo nepřesnost tachometru a z drobného překročení rychlosti může být pokuta. Estonská policie však nyní navrhuje, aby se podobné případy řešily jinak. Podle nového přístupu by se měly postihovat především výraznější a nebezpečnější přestupky, zatímco minimální překročení limitu by už samo o sobě nemuselo znamenat automatickou sankci.
Změna by se týkala tolerance radarů. Ta je v Estonsku v současnosti nastavená poměrně přísně, protože pokuty přicházejí už při překročení povolené rychlosti o několik málo kilometrů v hodině. Policie teď chce hranici posunout výš a řidičům ponechat větší prostor pro drobnou odchylku, která nemusí mít s bezohlednou jízdou nic společného.
Více prostoru pro běžné řidiče
Podle estonské policie by nový systém pomohl odlišit nebezpečné řidiče od těch, kteří se dopustí jen malého a krátkodobého překročení rychlosti. V praxi by to znamenalo, že by se pozornost hlídek i radarů měla více zaměřit na motoristy, kteří jedou skutečně výrazně rychleji, než dovolují předpisy, a tím ohrožují ostatní účastníky provozu.
Dnes se v Estonsku začíná pokutovat při překročení limitu o 3 km/h. Nově by se tato hranice měla posunout na 6 km/h. K tomu je potřeba připočítat také technickou odchylku měření a nepřesnost tachometru, takže výsledný rozdíl může být pro řidiče citelný. V obci s limitem 50 km/h by tak jízda rychlostí kolem 60 km/h podle tachometru nemusela automaticky znamenat pokutu. Podobně mimo obec, kde platí devadesátka, by se postih začal reálně řešit až při rychlosti přesahující zhruba 100 km/h na tachometru.
Právě tachometr je v tomto ohledu důležitý. Automobily totiž běžně ukazují o něco vyšší rychlost, než jakou skutečně jedou. Řidič tak může mít pocit, že jede například šedesátkou, zatímco reálná rychlost vozu je o několik kilometrů nižší. Estonský návrh s touto skutečností počítá.
Polovina pokut za rychlost připadá na drobná překročení
Důvodem pro změnu nejsou jen stížnosti řidičů. Podle estonských policejních statistik tvoří téměř polovinu všech pokut za rychlost právě velmi malé prohřešky, tedy překročení povoleného limitu o 2 až 3 km/h po odečtení odchylky. Jinými slovy, velká část pokut míří na řidiče, kteří nejeli výrazně rychleji, ale pouze nepatrně překročili stanovenou hranici.
Estonská policie proto dochází k závěru, že takto přísný přístup nemusí být nejúčinnější. Pokud má být cílem vyšší bezpečnost na silnicích, pak podle ní dává větší smysl soustředit síly na ty, kteří rychlost překračují záměrně a výrazně. Zástupkyně šéfa estonské policie Kristi Mäe uvedla, že sankce by měly dopadat hlavně na řidiče, kteří představují skutečné riziko.
Obavy z rychlejší jízdy odborníci mírní
Návrh má samozřejmě i své kritiky. Ti se obávají, že pokud řidiči dostanou větší rezervu, začnou automaticky jezdit rychleji. Podle dopravních analytiků by však dopad neměl být dramatický. Dopravní expert Dago Antov z Tallinnské technické univerzity upozorňuje, že chování řidičů se při podobných změnách obvykle mění jen částečně.
Jako příklad uvádí plošné zvýšení rychlostních limitů o 10 km/h. Ani v takovém případě se průměrná rychlost provozu zpravidla nezvýší o celých deset kilometrů, ale jen přibližně o 3 až 4 km/h. Pokud se tedy tolerance radarů posune pouze o 3 km/h, dá se podle něj očekávat nárůst průměrné rychlosti maximálně o 1 až 2 km/h. Taková změna podle něj sama o sobě nepředstavuje zásadní bezpečnostní problém.
Česko zůstává přísnější
Ve srovnání s Estonskem je český přístup k měření rychlosti konzervativnější. Při rychlostech do 100 km/h se ve prospěch řidiče odečítají 3 km/h, při rychlostech nad 100 km/h pak 3 procenta z naměřené hodnoty. Systém tedy poskytuje určitou rezervu, ale drobná překročení řeší přísněji než návrh, o kterém se nyní diskutuje v Estonsku.
Právě proto se objevují názory, že by podobný model mohl být inspirací i pro další země. Zastánci tvrdí, že větší tolerance neznamená tolerování nebezpečné jízdy, ale spíše snahu rozlišovat mezi nepatrnou chybou a skutečně rizikovým chováním.
Nejde jen o pokuty, ale o důvěru v systém
Změnu podporují i někteří estonští politici. Poslanec Valdo Randpere považuje za problematické, pokud polovinu pokut tvoří drobná překročení rychlosti. Podle něj pak stát může působit dojmem, že mu nejde v první řadě o bezpečnost, ale spíše o výběr peněz.
Randpere zároveň připomíná, že samotné pokuty nemohou být jediným nástrojem pro zlepšení situace na silnicích. Vedle represe je podle něj důležitá také prevence a osobní odpovědnost řidičů. Jinými slovy, systém by neměl stát jen na trestání, ale také na tom, aby motoristy vedl k bezpečnějšímu chování.
Varovné značky před mobilními radary
Debata o toleranci radarů v Estonsku souvisí také s novým zákonem, který tamní parlament nedávno schválil. Policie bude muset povinně umisťovat varovné značky před mobilní radary. Podle portálu ERR.ee se právě tato legislativa policii příliš nezamlouvala, a proto původně prosazovala vyšší toleranci jako alternativu.
Parlament ale zákon o značení mobilních radarů přesto schválil. Policie však nadále počítá s tím, že nastavení tolerance upraví. Výsledkem tak může být systém, který bude k drobným překročením rychlosti shovívavější a zároveň bude před mobilním měřením řidiče upozorňovat.
Desetikilometrová rezerva může pomoci v běžném provozu
Estonsko má v obcích stejný rychlostní limit jako Česko, tedy 50 km/h. Stejná je také nejvyšší povolená rychlost na běžných silnicích mimo obec, kde platí 90 km/h. Na dálnicích je ale estonský limit nižší a podle dopravního značení dosahuje nejvýše 110 km/h.
Právě u nižších rychlostí může být větší rezerva pro řidiče znatelná. Může se hodit například při krátkém předjíždění pomalejšího vozidla nebo v situaci, kdy řidič na okamžik překročí limit bez úmyslu jet bezohledně. Důležité ale je, že nejde o oficiální zvýšení rychlostních limitů. Povolená rychlost zůstává stejná, mění se pouze hranice, od které se začíná pokutovat.
Estonsko zkouší mírnější přístup i jinak
Zajímavé je, že nejde o jediný případ, kdy Estonsko hledá méně represivní přístup k dopravním přestupkům. Už od minulého roku tam policie v některých případech testuje takzvané měkké tresty. Místo finanční sankce může řidič dostat například povinnou přestávku na uklidnění.
Úprava tolerance radarů do tohoto trendu dobře zapadá. Cílem má být systém, který se nebude soustředit na mechanické rozdávání pokut za minimální překročení rychlosti, ale na skutečné zvyšování bezpečnosti. Pro řidiče by to znamenalo větší jistotu, že za krátkou nepozornost nebo nepatrné překročení limitu nepřijde automaticky finanční postih.
.« Limit 30 litrů na nádrž. Přídělový systém na benzín se šíří kvůli zničeným rafinériím Výsměch řidičům. Stát lidem nutí drahá elektroauta, sám ale tajně nakupuje diesely »
