Nový Dodge Charger přepisuje pravidla muscle carů. Pod kapotou má nečekaný motor
Když jsme se my, skalní fanoušci amerických aut, dozvěděli, že Dodge Challenger na konci roku 2023 ukončí výrobu, byla to pro nás téměř noční můra. Totéž platilo také pro sedmou generaci modelu Dodge Charger, která během dvanácti let produkce prošla několika modernizacemi a facelifty. Společně s ní končily také velmi oblíbené osmiválcové motory HEMI, které mají početnou fanouškovskou základnu i v České republice.
Aby toho nebylo málo, v prosinci 2023 oficiálně ukončil General Motors produkci šesté generace Chevroletu Camaro. Co se tehdy vlastně stalo? Konec roku 2023 se do historie severoamerického automobilového průmyslu zapsal jako skutečně černé období.
Hurricane přinesl zásadní změnu
Vraťme se však k automobilce Dodge. Společně s koncem motorů HEMI přišla také výrazná technická novinka v podobě tehdy zcela nového řadového šestiválce Hurricane přeplňovaného dvěma turbodmychadly. Ten se začal montovat například do modelů Jeep Grand Wagoneer a Ram.
Pro fanoušky těchto velkých SUV a pick upů to byla další citelná rána. Na druhou stranu není důvod propadat přílišnému smutku. Zaprvé se osmiválce HEMI vracejí a zadruhé podle mého názoru nepředstavuje motor Hurricane krok špatným směrem.
Nový Dodge Charger přináší soubor zásadních změn
Přesuňme se k novému Chargeru, který jsem podrobil týdennímu testu. Jednalo se o nejvýkonnější spalovací provedení Scat Pack vybavené řadovým šestiválcem Hurricane přeplňovaným dvojicí turbodmychadel. Motor nabízí výkon 550 koní a točivý moment 720 Nm. To jsou velmi působivé a naprosto dostačující hodnoty, a to i s ohledem na pohotovostní hmotnost 2185 kilogramů. V nabídce se nachází také slabší provedení R/T, které používá stejný šestiválec Hurricane, avšak disponuje výkonem 420 koní a točivým momentem 635 Nm.
Vedle spalovacích variant existuje také elektrický Charger Daytona Scat Pack. Ten využívá dva elektromotory, elektrickou architekturu s napětím 400 V a nabízí nejvyšší kombinovaný výkon až 670 koní společně s točivým momentem 850 Nm. Zároveň je však téměř o půl tuny těžší.
Věřím, že elektrická varianta bude mimořádně rychlá a ostrá. Dovolte mi však vrátit se k testovanému provedení Scat Pack, které je minimálně pro tradičně založené fanoušky amerických automobilů podstatně zajímavější.
Motor Hurricane jako náhrada za HEMI
Pojďme se podrobněji podívat na šestiválcový motor Hurricane. Jedná se o celohliníkovou pohonnou jednotku s rozvodem DOHC, zdvihovým objemem 2993 cm³, přímým vstřikováním paliva a dvojicí turbodmychadel Garrett GT2054. V nejvýkonnější variantě Scat Pack dosahuje plnicí tlak až 2,1 baru. U slabšího provedení R/T činí 1,5 baru. Výkonnější verze proto používá kované písty, ojnice i klikovou hřídel.
Motor nemá klasické litinové vložky válců. Jejich funkci zastává tvrdá vrstva legované oceli. Další zajímavostí jsou vodou chlazené výfukové svody, které pomáhají chránit turbodmychadla zejména při extrémním zatížení. Nechybí ani mezichladič stlačeného vzduchu s vlastním kapalinovým chladicím okruhem, což je patrné také podle samostatné expanzní nádobky.
V současnosti existují dvě výkonové varianty. Provedení R/T nabízí výkon 313 kW, tedy 420 koní, a točivý moment 635 Nm. Testovaný Scat Pack disponuje výkonem 410 kW, tedy 550 koní, a točivým momentem 720 Nm.
Mezi oběma verzemi se liší nejen tlak turbodmychadel, ale pravděpodobně také některé vnitřní součásti motoru. Slabší varianta nemá kované písty, zato pracuje s vyšším kompresním poměrem 10,4 ku 1. Nejsilnější verze používá kompresní poměr 9,5 ku 1.
V obou případech existuje poměrně slušná výkonová rezerva pro případné úpravy. Pokud by však někdo o podobném ladění skutečně uvažoval, osobně bych doporučil vycházet z výkonnější verze, a to právě kvůli kovaným pístům.
Upřímně řečeno, obě výkonové hodnoty jsou vzhledem k hmotnosti 2185 kilogramů více než dostačující. Minimálně během prvních měsíců používání bych proto žádné další úpravy nepovažoval za potřebné.
Osmistupňový automat a pohon všech kol
Motor Hurricane je spojen s osmistupňovou automatickou převodovkou s hydrodynamickým měničem, která se interně označuje jako TorqueFlite. Ve skutečnosti jde o převodovku ZF 8HP, tedy jednu z nejlepších automatických skříní, jaké lze v současnosti použít. Pravděpodobně ji znáte například z vozů BMW. Také v Chargeru fungovala stejně dobře. Řadila rychle, plynule a bez zbytečného váhání.
Další zásadní novinkou, která s převodovkou úzce souvisí, je pohon všech kol dostupný ve všech verzích Chargeru. Nečekejte však klasický systém Torsen. U přední nápravy se nachází připojovací spojka, která se sepne při prokluzu kol nebo podle zvoleného jízdního režimu, například Wet and Snow či Sport.
K dispozici je také režim Drift Mode, který zcela odpojí přední nápravu. Veškerý točivý moment v takovém případě směřuje pouze k zadním kolům. Současně se vypne stabilizační systém, zadní adaptivní tlumiče ztuhnou a přední naopak změknou.
Nechybí ani systém Line Lock určený pro efektní zahřívání zadních pneumatik. Také v tomto režimu míří veškerý výkon na zadní nápravu. Další funkcí je Launch Control. Při jeho aktivaci se stabilizační systém opět deaktivuje, tentokrát však zůstává zachována podpora předních kol. Prudký start tedy probíhá s aktivním pohonem všech kol. Zadní náprava je navíc vybavena samosvorným diferenciálem LSD.
Výkony, které budí respekt
Dodge Charger Scat Pack zrychlí z klidu na 100 km/h za 3,9 sekundy a dosahuje nejvyšší rychlosti 285 km/h. Slabší varianta R/T zvládne stejné zrychlení za 4,6 sekundy a její nejvyšší rychlost činí 270 km/h. V obou případech je maximální rychlost elektronicky omezená. Spotřeba se během testu pohybovala přibližně od 10 litrů na 100 kilometrů při klidné a konstantní jízdě po dálnici až po 14 litrů při svižnějším tempu na okresních silnicích.
Dokáže šestiválec nahradit osmiválec
Nyní přichází zásadní otázka. Je Hurricane skutečně vhodnou náhradou za motor HEMI? Odpověď není úplně jednoduchá. Projevem motoru, zvukem i fungováním převodovky mi Charger připomínal spíše evropský automobil. Konkrétně jsem měl pocit, jako bych řídil některé z vozů BMW vybavených motory B58 nebo S58. Jinými slovy auto, které funguje mimořádně dobře. Otázkou samozřejmě zůstává dlouhodobá spolehlivost. Teprve čas ukáže, zda budou tyto motory trpět vážnějšími poruchami a jak náročný bude jejich servis.
Mnoha lidem bude bezpochyby chybět charakteristický projev osmiválce, což naprosto chápu. Hurricane je navíc podstatně sofistikovanější a konstrukčně složitější než HEMI. Také v tomto ohledu se přibližuje moderním evropským motorům.
Na druhou stranu není osmiválcům HEMI definitivně odzvoněno. Hurricane podle mého názoru představuje obrovský skok do moderní doby. Díky němu se Charger výrazně posunul a funguje úplně jinak než dříve. A funguje skutečně skvěle. Pokud se v budoucnu potvrdí také jeho spolehlivost, nebude příliš o čem diskutovat.
Podvozek se přiblížil evropským sportovním vozům
Předchozí generace Chargeru používala stejný podvozkový základ jako Challenger, Chrysler 300C nebo méně známý Dodge Magnum. V době, kdy značky patřily do koncernu DaimlerChrysler, převzaly přední nápravu z Mercedesu třídy S generace W220 a zadní pětiprvkovou nápravu z Mercedesu třídy E generace W211.
Na papíře to zní velmi dobře. Skutečnost však byla poněkud komplikovanější. Auta nabízela pohodlí, ale jejich podvozek nebyl příliš čitelný. V určitých situacích se navíc mohl chovat nepředvídatelně. Opatrnost a dostatek řidičských zkušeností proto byly rozhodně na místě. Nová generace se svým chováním opět přiblížila evropským sportovním automobilům. První významnou změnou je podstatně tužší karoserie. K výraznému zvýšení torzní tuhosti přispěla také konstrukční příprava na těžkou trakční baterii elektrické verze.
Vpředu se nachází lichoběžníková náprava s dvojitými spodními čepy. Zadní víceprvková náprava byla vyvinuta společností Mopar přímo pro tento typ automobilu. Nechybějí ani dvouventilové adaptivní tlumiče Marelli, jejichž charakteristika se výrazně mění podle zvoleného jízdního režimu.
Výkonné brzdy Brembo
Důležitou součástí techniky jsou také přední šestipístkové brzdové třmeny Brembo, které spolupracují s plovoucími kotouči o průměru 400 milimetrů. Na zadní nápravě sice zůstaly standardní jednopístkové třmeny, přesto Charger brzdí skutečně velmi přesvědčivě.
Lepší vyvážení mění charakter auta
Další důležitou oblastí je rozložení hmotnosti. Předchozí generace byla výrazně těžká na přední nápravu. Současný Charger se díky umístění řadového šestiválce hlouběji a blíže ke středu vozu dostal velmi blízko k ideálnímu poměru 50 ku 50.
U automobilu dlouhého 5248 milimetrů, širokého 2027 milimetrů a vysokého přibližně 1,5 metru jde o velmi důležitou vlastnost. Podle mého názoru se konstruktérům podařilo rozložení hmotnosti vyřešit velmi dobře. S vozem jsem projel velké množství různých silnic a povrchů. Vyzkoušel jsem dálnice, zábavné a klikaté silnice první třídy i úzké okresky třetí třídy s ostrými zatáčkami a místy poškozeným povrchem. Výsledek byl velmi pozitivní. Navzdory obrovským rozměrům působilo auto při řízení jistě a přirozeně. Bylo čitelné, dobře drželo zvolenou stopu a řízení pracovalo přesně. V tomto směru udělal Charger obrovský krok dopředu.
Jediným výraznějším omezením byly celoroční pneumatiky Goodyear Eagle Sport o rozměru 275/40 R20, které během velmi vysokých letních teplot nefungovaly ideálně. S kvalitními letními pneumatikami zaměřenými na přilnavost by mohl podvozek fungovat ještě lépe. Také jízdními vlastnostmi se tedy Charger výrazně přiblížil evropským automobilům. Podle mého názoru je to jednoznačně dobře a může mu to výrazně pomoci při získávání nových zákazníků.
Design muscle caru z budoucnosti
Také design prošel zásadními změnami. Z mého pohledu se však podařilo zachovat charakter typického muscle caru. Nový Charger neodkazuje tolik na svého bezprostředního předchůdce. Inspiraci čerpá především z modelových roků 1966 a 1968. A právě to považuji za jednu z jeho největších předností.
Za vzhledem vozu stojí designér Ralph Gilles. Ten se v minulosti podílel například na Chrysleru 300C z roku 2005 nebo na poslední generaci Dodge Viper z roku 2013. Určitou dobu působil také jako výkonný ředitel divize SRT.
Přední část odkazuje na rok 1968
Nejvýraznějším prvkem přední části je maska inspirovaná Chargerem z roku 1968. Lemuje ji souvislý světelný prvek, díky kterému je automobil zejména ve tmě prakticky nepřehlédnutelný. Uprostřed se nachází osvětlené logo Dodge. To sice působí moderně, ve skutečnosti však rovněž odkazuje na historii, konkrétně na rok 1966.
Na první generaci Dodge Charger z roku 1966 navazuje také zadní část vozu. Týká se to propojených zadních světel, tvaru víka zavazadlového prostoru, zadního okna i malé odtrhové hrany. Je vlastně škoda, že tento modelový ročník zastínily známější Chargery vyráběné mezi lety 1967 a 1970. Mezi oddanými fanoušky značek koncernu Mopar má však první generace dodnes velmi vysokou hodnotu.
Při pohledu z boku působí Charger jako správný moderní muscle car s dlouhou karoserií a velkými dveřmi. Mohutnou kapotu doplňuje nasávací otvor s označením SIXPACK, které odkazuje na šestiválcový motor Hurricane.
Elektronické kliky jsou možná zbytečnou inovací
Poměrně nečekanou novinkou jsou vnější kliky dveří s elektronickým odskokem. Podle mého názoru jde až o příliš komplikované řešení. Osobně bych si bez problémů vystačil s klasickou mechanickou klikou ovládanou lankem.
U dveří ještě chvíli zůstaneme. Vnější zpětná zrcátka jsou na americké poměry typicky malá a je nutné si na ně chvíli zvykat. Střecha může být panoramatická, což je u podobného automobilu stále poměrně neobvyklé. Interiér díky ní působí vzdušněji a světleji. Směrová světla již používají oranžovou barvu, protože Charger je připraven také pro evropský provoz. To je dobrá zpráva pro zájemce o individuální dovoz nebo nákup vozů z amerických aukcí.
Kvalita zpracování má stále rezervy
Na závěr hodnocení exteriéru musím zmínit jednu méně lichotivou vlastnost, kterou je kvalita zpracování. U amerických automobilů vyráběných během posledních čtyřiceti let, až na několik výjimek, nepatří zpracování mezi nejsilnější stránky. Ani nový Charger není v tomto ohledu dokonalý.
Lícování zadního nárazníku nebylo souměrné a na jednom místě se nacházelo přibližně půl centimetru odloupaného laku. V tomto směru se americká produkce kvalitě evropských vozů stále příliš nepřibližuje. Na druhou stranu je třeba vzít v úvahu, že v USA lze nové, funkční a mimořádně atraktivní kupé s výkonem 550 koní koupit přibližně od 55 000 dolarů, což odpovídá částce okolo 1 160 000 Kč. Při takové ceně člověk na podobné nedostatky poměrně rychle zapomene. Škoda jen, že Charger nestojí podobné peníze také v České republice.
Interiér kombinuje cestovní GT se sportovním charakterem
Při prvním pohledu do interiéru nelze přehlédnout volant zploštělý v horní i spodní části. Na volantu nechybějí klasická tlačítka pro ovládání různých funkcí. Poměrně nezvyklé je umístění ovladačů tempomatu na pravé straně. K dispozici je také rychlá volba jízdních režimů, což je podstatně pohodlnější než složité hledání příslušné nabídky v infotainmentu. Další dominantou je palubní deska s extravagantním designem, digitálním přístrojovým štítem a zajímavě tvarovanou obrazovkou infotainmentu o úhlopříčce 12,3 palce.
Originální dveřní výplně a výrazné osvětlení
Dalším neokoukaným prvkem jsou dveřní výplně s mřížkovým designem, který plynule navazuje na tvar palubní desky. Výrazným detailem je elektronické tlačítko pro otevírání dveří, které nahrazuje standardní vnitřní kliku. Také zde bych osobně upřednostnil klasické mechanické řešení.
Nechybí ambientní osvětlení, které vede přes celou palubní desku a pokračuje do dveřních výplní. Vypadá velmi dobře, ale v noci může lehce oslňovat. Naštěstí lze v nabídce systému nastavit nejen barvu, ale také intenzitu. Osvětlení je možné rovněž zcela vypnout. Dalším výrazným prvkem je volič převodovky. Tvarem i způsobem držení připomíná rukojeť zbraně. Je to velmi americké a do charakteru Chargeru se podobné řešení vlastně hodí.
Pohodlná sedadla a překvapivě prostorná zadní část
Přední sedadla jsou zaměřena především na pohodlí a komfort, současně však dokážou tělo dostatečně podržet v zatáčkách. Nechybí elektrické ovládání, vyhřívání ani odvětrávání. Překvapivě však schází paměť nastavení. Velkou pochvalu si zaslouží prostor a pohodlí na zadních sedadlech. I přibližně dvoumetrový člověk má dostatek místa pro nohy a překvapivě také nad hlavou.
U dvoudveřového kupé, případně spíše cestovního GT, jde o nečekanou vlastnost. Díky panoramatické střeše navíc cestující vzadu nemají pocit stísněnosti. Bez větších problémů zde lze absolvovat také dlouhou cestu. Zkrátka typická Amerika.
Zavazadlový prostor má 644 litrů
Zavazadlový prostor nabízí objem 644 litrů. Po sklopení zadních sedadel se jeho kapacita zvětší na více než 1000 litrů. Víko zavazadlového prostoru se otevírá společně se zadním oknem, takže vznikne velmi široký přístupový otvor. V autě se díky tomu dá dokonce přespat nebo převážet skutečně velké množství zavazadel.
Infotainment nabízí množství sportovních funkcí
Za zmínku stojí také infotainment. V současnosti je dostupný pouze v angličtině, jeho ovládání však není příliš složité. Vedle bezdrátového rozhraní Apple CarPlay se prostřednictvím displeje ovládá také vytápění a klimatizace. Nechybí integrovaná navigace ani vlastní aplikace. V systému lze nastavovat jízdní asistenty a aktivovat funkce Line Lock nebo Launch Control.
K dispozici je také ukazatel přetížení a nabídka Performance Pages. Ta zobrazuje teplotu a tlak provozních kapalin, napětí elektrické soustavy, plnicí tlak turbodmychadel a mnoho dalších technických údajů.
Americké ceny působí neuvěřitelně
Na oficiálních amerických stránkách začíná Dodge Charger v základním provedení R/T na částce 49 995 dolarů. V přepočtu jde přibližně o 1 060 000 Kč. Za testované provedení Scat Pack zaplatí zákazník nejméně 54 995 dolarů, tedy přibližně 1 166 000 Kč.
Elektrická varianta začíná na částce 59 995 dolarů, což odpovídá přibližně 1 272 000 Kč. Všechny uvedené ceny jsou základní a nezahrnují příplatkovou výbavu. Jednotlivé příplatky však konečnou cenu nezvyšují tak dramaticky, jak bývá běžné u evropských prémiových značek. Z amerického pohledu jde o skutečně výhodné ceny.
Představa, že si můžete koupit automobil s výkonem 550 koní, se kterým si užijete spoustu zábavy, zvládnete cestovat se spotřebou nižší než 15 litrů na 100 kilometrů a zároveň získáte velkorysý vnitřní prostor, je téměř neuvěřitelná. To vše navíc dostanete v atraktivním a obrovském kupé za cenu srovnatelnou s Volkswagenem Golf GTI.
České ceny jsou výrazně vyšší
Evropské ceny už bohužel tak příznivě nepůsobí. Výhradním dovozcem modelu Dodge Charger do České republiky je společnost TUCAR. Jejím prostřednictvím lze objednat elektrickou variantu i spalovací provedení R/T a Scat Pack.
V současné nabídce stojí verze R/T přibližně 1 645 600 Kč včetně DPH. Nejsilnější Scat Pack vyjde na 1 934 788 Kč včetně DPH. Ve srovnání s americkými cenami jde přibližně o 600 000 až 700 000 Kč více. Na druhou stranu se zákazník nemusí starat o dovoz, registraci, úpravy pro evropský provoz ani o nejistotu, kdy a v jakém stavu automobil skutečně dorazí. Přesto je česká cena podle mého názoru poměrně vysoká.
Ford Mustang s osmiválcovým motorem Coyote začíná v České republice přibližně na částce 1 490 000 Kč včetně DPH. Obávám se proto, že to nový Charger nebude mít na českém trhu úplně jednoduché.
Budoucnost může přinést čtyřdveřovou verzi i osmiválec
Navzdory vyšší ceně se těším, až budu nové Chargery na českých silnicích potkávat častěji. Velmi zajímavá by mohla být připravovaná čtyřdveřová varianta. Pokud se dostane také do České republiky, očekávám, že právě ona by mohla oslovit větší množství zákazníků. Později má navíc dorazit provedení Hellcat, které by mělo dostat přeplňovaný osmiválec HEMI. To by mohla být skutečně velká událost. Na tuto variantu si však ještě nějakou dobu počkáme. Zda se oficiálně objeví také v Evropě, zatím nelze spolehlivě odhadnout.
« Nejsilnější Škoda své doby dnes stojí překvapivě málo. Pod kapotou má motor, který už se nevrátí
