Pravidla cestování s dětmi v zahraničí. Při cestě na Jadran se drsně mění
Pokud balíte kufr a chystáte se s rodinou autem k moři, čeká vás hned za hranicemi velké legislativní překvapení. Zatímco v Česku a na Slovensku je autosedačka povinná striktně do 150 cm výšky, v sousedním Rakousku nebo Španělsku zákonné minimum končí už na 135 centimetrech. Experti z Platformy VIZE 0 však důrazně varují před slepou důvěrou v cizí mírnější zákony. Pásy pro dospělé totiž mohou malé děti při nehodě fatálně uškrtit. Podívejte se na přehled pastí.
Zatímco v České republice musí dítě používat autosedačku nebo jiný schválený dětský zádržný systém do dosažení výšky 150 centimetrů nebo hmotnosti 36 kilogramů, v některých evropských zemích tato povinnost končí už při výšce 135 centimetrů. Rozdíl patnácti centimetrů přitom může v praxi znamenat i několik let vývoje dítěte.
Pravidla se mohou změnit hned za hranicemi
Když vyrážíte autem na dovolenou do zahraničí, málokoho napadne, že se pravidla pro přepravu dětí mohou během několika hodin jízdy výrazně změnit. Přehled předpisů napříč Evropou ukazuje, že jednotný přístup neexistuje.
Ze 35 sledovaných zemí používá 14 států hranici 150 centimetrů a 13 zemí hranici 135 centimetrů. Česká republika tak patří mezi státy s přísnějšími pravidly společně s Německem, Polskem nebo Švýcarskem. Například Rakousko, Nizozemsko, Švédsko či Španělsko stanovují povinnost používat autosedačku pouze do výšky 135 centimetrů.
Rozdíly jsou dobře patrné také mezi sousedními státy. Libor Budina, výkonný manažer Platformy VIZE 0, upozorňuje, že zatímco v České republice a na Slovensku musí dítě používat autosedačku do výšky 150 centimetrů nebo hmotnosti 36 kilogramů, v Rakousku tato povinnost končí už při 135 centimetrech. Německo zachovává hranici 150 centimetrů, případně věk 12 let.
Při cestách po Evropě tak mohou rodiče narazit na odlišné předpisy prakticky okamžitě po překročení hranic.
Zákonné minimum nemusí být nejbezpečnější
Zajímavé je, že v některých zemích, kde zákonná povinnost končí už při výšce 135 centimetrů, doporučují odborné organizace pokračovat v používání vhodného zádržného systému déle.
Typickým příkladem jsou Finsko nebo Švédsko, které jsou dlouhodobě považovány za jedny z nejbezpečnějších zemí v oblasti silničního provozu. Tamní odborníci kladou důraz především na skutečnou bezpečnost dítěte, nikoli pouze na splnění minimálních zákonných požadavků.
Evropské země se neliší pouze výškovou hranicí pro používání autosedaček. Rozdílná jsou také další pravidla. Ve Švédsku se například doporučuje přepravovat děti proti směru jízdy alespoň do čtyř let. Ve Španělsku musí menší děti zpravidla cestovat na zadních sedadlech a v Bulharsku nesmějí děti mladší 12 let a menší než 150 centimetrů sedět na předním sedadle vůbec.
Nejdůležitější je správné vedení pásu
Na první pohled by se mohlo zdát, že rozdíly mezi jednotlivými zeměmi vycházejí pouze z odlišných legislativních tradic. Za vyšší hranicí 150 centimetrů však stojí konkrétní bezpečnostní argumenty.
Metodička Týmu silniční bezpečnosti Markéta Novotná vysvětluje, že bezpečnostní pásy v automobilech jsou navrženy především pro dospělé osoby. Správně fungují pouze tehdy, pokud vedou přes pánevní kosti a klíční kost. Jestliže je dítě příliš malé, může pás při nárazu sklouznout do oblasti břicha nebo krku a způsobit závažná poranění.
Odborníci proto upozorňují, že samotné splnění zákonného minima ještě nemusí znamenat, že je dítě připraveno cestovat bez autosedačky nebo podsedáku. Zahraniční studie ukazují, že při výšce kolem 135 centimetrů ještě řada dětí nesedí tak, aby jim bezpečnostní pás vedl optimálně. Hranice 150 centimetrů lépe odpovídá tělesným proporcím potřebným pro jeho správnou funkci.
Potvrzují to také nárazové testy a analýzy skutečných nehod. Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí snižuje použití autosedačky se zádovou opěrou riziko zranění dětí ve věku od čtyř do osmi let přibližně o 45 procent ve srovnání s použitím samotného bezpečnostního pásu.
Dítě musí v sedadle správně sedět
Pokud bezpečnostní pás nevede správně, mohou při nárazu vzniknout závažná poranění vnitřních orgánů, páteře nebo krční oblasti. Odborníci tento typ zranění označují jako syndrom bezpečnostního pásu.
Právě proto doporučují používat autosedačku nebo podsedák tak dlouho, dokud dítě bezpečně nesplní test správného usazení bezpečnostního pásu. Výzkumy ukazují, že většina dětí dosáhne správné polohy na běžném automobilovém sedadle až přibližně mezi desátým a dvanáctým rokem věku. To často odpovídá výšce blížící se 150 centimetrům.
I proto řada odborníků považuje výšku dítěte za vhodnější ukazatel bezpečnosti než jeho samotný věk.
Češi v používání pásů zaostávají
Nepříznivé je, že Češi v používání bezpečnostních pásů stále zaostávají za evropským průměrem. Podle údajů ministerstva dopravy a mezinárodního průzkumu přiznalo jízdu bez bezpečnostního pásu 23,8 procenta českých řidičů, zatímco evropský průměr činí 15 procent.
Na zadních sedadlech je situace ještě horší. Bezpečnostní pás tam nepoužívá až 46 procent cestujících. Tato data potvrzují také nehodové statistiky. V roce 2025 tvořili nepřipoutaní cestující na zadních sedadlech více než polovinu usmrcených osob v této kategorii.
Bez pásu přicházejí vážná zranění už při nižších rychlostech
Kateřina Bucsuházy, vedoucí oblasti Hloubkové analýzy dopravních nehod Centra dopravního výzkumu, upozorňuje, že u řidičů, kteří při nehodě nepoužili bezpečnostní pás, dochází ke zranění prakticky vždy už při intenzitě nárazu přesahující přibližně 51 kilometrů za hodinu.
Vyšší podíl těžkých zranění, přesahující deset procent, je patrný už při intenzitě nárazu v rozmezí od 26 do 50 kilometrů za hodinu. Při rychlostech nad 75 kilometrů za hodinu je výskyt úmrtí přibližně trojnásobný ve srovnání s připoutanými řidiči.
.« Chtěla řidičák bez autoškoly. Podvodníci z TikToku ji připravili o 47 tisíc korun
