Při jaké rychlosti auto žere nejméně? Odpověď jde proti tomu, co si většina řidičů myslí
Mezi motoristy už dávno koluje otázka: existuje univerzální rychlost, při níž je auto nejúspornější? Zatímco jedni tvrdí, že ideální je devadesátka, jiní nedají dopustit na stovku a další věří, že nejnižší spotřeby dosáhnou jízdou v co nejnižších otáčkách na nejvyšší možný převod. Jenže fyzika ani technika motorů si na dojmy nepotrpí. Podle lidí, kteří se jízdní efektivitou zabývají bez předsudků, existuje konkrétní číslo, které se ukazuje jako nejvýhodnější kompromis mezi rychlostí a spotřebou.
Zázračné číslo? 75 km/h
Nejmenší žíznivost motoru se u běžných benzinových i naftových aut dostavuje při rychlosti kolem 75 km/h. Právě v tomto tempu ještě není aerodynamický odpor tak výrazný, valivý odpor zůstává v rozumných mezích a motor běží v pásmu, kde není zbytečně podtočený. Kdo někdy zkusil mezi vesnicemi jet na pohodu bez zbytečných prudkých zásahů do plynu, mohl si všimnout, že okamžitá spotřeba padá dolů. Vůz, který běžně jezdí se 6,5 litry, najednou zvládne jezdit i o litr méně – a to jen díky udržování ideálního rytmu.
Nejde ale o to jet pomalu. Podstatou je udržet motor v nejefektivnějším režimu. A ten začíná už při rozjezdu. Odborníci doporučují nevystřelit ze semaforu, ale rozjet se během 20–30 sekund. Plynule, bez prudkého sešlápnutí plynu. Motor se tak dostane do optimálních otáček, převodovka má čas zařadit vyšší rychlost a celé auto se sladí do rovnoměrného tempa.
Jemná práce s plynem je základ
Každé necitlivé přidání a následné ubrání plynu znamená zbytečnou ztrátu paliva. Proto je lepší soustředit se na otáčkoměr než spoléhat na sluch. Ideální je držet se pod hranicí 1 500 ot./min. Toho dosáhnete jen tehdy, když se co nejdříve dostanete na vyšší převodové stupně. Motor pak táhne z točivého momentu, nikoliv z vrcholu výkonu. U vozů s automatem se vyplatí přepnout na manuální režim a zařadit vyšší rychlost dříve, než to udělá samotná převodovka – ta totiž z komfortních důvodů často drží motor ve vyšších otáčkách, než je pro spotřebu ideální.
Samozřejmě, 1 500 otáček není dogma. Pokud motor začne při nízkých otáčkách vibrovat nebo dunět, znamená to, že potřebuje kvalt zpět. Úsporná jízda není o trápení pohonné jednotky, ale o hledání rovnováhy mezi jejím klidem a účinností.
Bezpečnost vždy na prvním místě
Úsporný styl jízdy nikdy nesmí ohrozit bezpečnost. Cílem není dostat se na 75 km/h co nejrychleji, ale dosáhnout této rychlosti plynule a držet ji s minimem zásahů do plynu. Klíčem je předvídavost – sledovat, kdy se bude brzdit, kdy přijde stoupání nebo kdy začne foukat protivítr. Čím méně zbytečných korekcí, tím menší spotřeba.
Fyzikální zákony jsou neúprosné: aerodynamický odpor roste se čtvercem rychlosti a potřebný výkon k jeho překonání se zvyšuje zhruba s třetí mocninou. Rozdíl dvaceti kilometrů na tachometru tak může znamenat dramatický nárůst v požadavcích na motor. Nejúspornější jízda proto není o tom jet pomalu, ale o tom jet plynule a bez zbytečných energetických výkyvů.
A jak to máte vy? Přizpůsobujete styl jízdy spotřebě, nebo se raději necháte vést rytmem provozu? Zkušenosti a tipy ostatních řidičů bývají často stejně cenné jako odborné rady.
.« Ekologická iluze, elektromobily bez proudu: Utrecht bojuje s přetíženou elektrickou sítí a nasazuje spalovací generátory Dvě značky, které si řidiči často pletou. Rozdíl je zásadní a omyl stojí tisíce korun na pokutách »
