Retardéry sice zvýší bezpečnost, ale také hluk či emise. Navíc hrozí drahé poškození vozidla
Zpomalovací prahy patří mezi nejkontroverznější dopravní opatření. Úřady je obhajují vyšší bezpečností, řidiči je však často považují za obtěžující a škodlivé. Pravda je někde mezi – i když dokážou snížit rychlost, jejich přítomnost přináší i řadu negativ.
Jak donutit řidiče zpomalit
V obytných čtvrtích bývá standardem omezení rychlosti na 20 km/h. Značka ale sama o sobě nestačí – k jejímu dodržování je potřeba fyzický prvek, který auta skutečně zpomalí. Teoreticky mohou pomoci kamery a následné pokuty, ale ty už řeší až následky. Proto se často instalují retardéry, které donutí zpomalit bez ohledu na disciplínu řidiče. Jenže výsledek nebývá ideální – neukázněný motorista zpomalí jen u prahu a za ním opět prudce zrychlí. V některých oblastech se proto používá hned několik překážek za sebou, aby se rychlost udržela níž.
Na druhou stranu retardéry komplikují život záchranářům, kteří potřebují co nejrychleji projet, a omezují i zimní údržbu – skryté nerovnosti mohou poškodit techniku. Alternativou se někde staly optické triky, jako barevné fólie na vozovce, které vyvolávají dojem hrbolu. Fungují však jen do chvíle, než si je řidiči „prohlédnou“.
Jaké typy prahů povoluje vyhláška
Zákon přesně popisuje, jak mají zpomalovací prvky vypadat. Oficiálně se označují jako „Zpomalovací práh Z12“ a existují tři základní varianty:
– Krátký příčný práh – vysoký 30–80 mm a dlouhý alespoň půl metru.
– Dlouhý práh (tzv. polštář) – lichoběžníkový tvar, výška 3–10 cm, délka 1,5–3 metry.
– Kruhový polštář – o průměru minimálně 40 cm a výšce 3–6 cm.
Moderní technologie: inteligentní prahy
Klasické retardéry nahrazuje v některých zemích tzv. Actibump. Tento systém funguje s kamerou, která měří rychlost. Pokud auto jede v povoleném limitu, povrch zůstává rovný. Pokud ale řidič překročí rychlost, část vozovky se propadne a podvozek auta dostane tvrdý náraz. Současně se přestupek zaznamená a následuje pokuta. Výhodou je, že disciplinovaní motoristé retardér vůbec nepocítí. Nevýhodou je ovšem vysoká cena instalace.
Cena za bezpečnost: hluk, emise i vyšší opotřebení
Zatímco úřady oceňují snížení rychlosti, technické i ekologické důsledky už tolik neřeší. Auto musí u retardéru zpomalit a poté znovu zrychlit, což zvyšuje spotřebu paliva i emise. Britská automobilová asociace porovnala jízdu konstantní rychlostí 48 km/h se situací, kdy vůz překonává zpomalovací prahy. Spotřeba vyskočila z 4,9 na 9,1 litru na 100 km.
Dlouhodobě trpí také podvozek – od brzd přes čepy až po tlumiče. Časté přejezdy zpomalovacích polštářů znamenají rychlejší opotřebení mechanických částí. Navíc někteří motoristé prahy objíždějí klikatě, případně je přejíždějí bez zpomalení, pokud jde o menší varianty. Tím se původní smysl opatření často zcela vytrácí.
.« Která auta nejčastěji propadnou na STK? Vede v Česku oblíbená Dacia Problikáváte semafor dálkovými světly, aby byla zelená? Řidiči tomu věří, odborníci kroutí hlavou »
