Spotřeba 5 litrů, dojezd 1 200 km. Tak dobrý kombík dnes umí postavit málokdo. Test Volkswagen Passat Variant 2.0 TDI
Když jsem si přebíral nový Volkswagen Passat Variant s nejsilnějším naftovým motorem 2.0 TDI, pohonem všech kol 4Motion a sedmistupňovým DSG, měl jsem pocit, že mě čeká setkání se starým známým. Passat přece zná každý. Jenže po několika dnech za volantem jsem zjistil, že tohle auto už dávno není jen další služební kombík na parkovišti před kanceláří. Nová generace vyrostla, dospěla a v některých ohledech působí skoro jako vůz o třídu výš.
Na fotografiích možná nevypadá nijak dramaticky. Volkswagen se opět držel svého osvědčeného receptu a místo designových experimentů vsadil na eleganci a čisté linie. Jenže čím déle se na auto díváte, tím víc vám dochází, že přesně takhle má Passat vypadat. Nepotřebuje na sebe upozorňovat za každou cenu. Nepotřebuje falešné výdechy, obří křídla ani světelnou show připomínající přistání Boeingu 737 v mlze. Prostě stojí na parkovišti a působí sebejistě. Testovaný vůz v červené metalíze navíc přitahoval mnohem více pohledů, než bych od Passatu čekal.
Prostoru je víc, než čekáte
První překvapení přišlo po usednutí za volant. Interiér je obrovský. Dnes se často mluví o tom, že SUV nabízejí více prostoru než klasická kombi, ale po několika dnech v Passatu jsem si říkal, že většina majitelů SUV by měla povinně absolvovat jednu delší cestu právě v něm. Místa je tu doslova všude královsky. Vpředu, vzadu, nad hlavou i před koleny. Kufr s objemem 690 litrů spolyká téměř vše a po sklopení sedadel vznikne prostor, do kterého by se pravděpodobně vešla i polovina vybavení menšího bytu. Není divu, že právě praktičnost bývá v zahraničních testech zmiňována jako jedna z největších předností nového Passatu.
Interiér působí kvalitně a bytelně. Všechno je přesně tam, kde očekáváte, že bude. Ano, stále nejsem úplně přesvědčený o tom, že dotykové ovládání je odpovědí na všechny otázky automobilového světa. Na druhou stranu musím uznat, že systém funguje rychle a hlasové ovládání patří k těm lepším, které jsem v autě vyzkoušel.
Diesel, který pořád dává smysl
Pod kapotou pracuje vrcholná verze dvoulitrového turbodieselu o výkonu 193 koní a točivém momentu 400 Nm. Dnes už je skoro módní tvrdit, že diesel patří do muzea vedle parních lokomotiv, ale několik set kilometrů za volantem Passatu mě přesvědčilo o opaku. Tenhle motor má přesně ten charakter, který od velkého cestovního kombi očekávám. Netlačí vás do sedačky jako sportovní hatchback, ale poskytuje mohutný a naprosto nenucený zátah v jakékoli rychlosti. Předjíždění je otázkou několika sekund a převodovka DSG pracuje tak nenápadně, že si její činnost většinou ani neuvědomujete. Technické parametry hovoří o zrychlení na 100 km/h za 7,6 sekundy a maximální rychlosti přes 230 km/h, ale mnohem důležitější je způsob, jakým se k těmto hodnotám dostává. Bez stresu, bez zbytečného hluku a bez pocitu, že motor musí podávat heroické výkony.
Ticho jako jedna z největších předností
Právě hluk, respektive jeho absence, se stal jedním z nejsilnějších zážitků celého testu. Už dlouho jsem neřídil auto této kategorie, které by bylo při dálničních rychlostech tak dokonale odizolované od okolního světa. V zahraničních testech se opakovaně objevují zmínky o mimořádně nízkém aerodynamickém hluku a po vlastní zkušenosti musím souhlasit. Laminovaná boční skla, důkladné odhlučnění a aerodynamicky propracovaná karoserie odvádějí fantastickou práci. Volkswagen uvádí součinitel odporu vzduchu pouhých 0,235 a je to znát.
Ve 130 km/h si s posádkou povídáte normálním hlasem. Ve 160 km/h si stále připadáte, jako byste jeli mnohem pomaleji. A na německé dálnici jsem několikrát zjistil, že rychloměr ukazuje výrazně vyšší číslo, než jsem si myslel. Ne proto, že bych chtěl lámat rychlostní rekordy, ale protože auto působí naprosto neotřesitelně.
Stabilita, která šetří síly
A právě stabilita je druhá věc, která mě nadchla úplně nejvíc. Dlouhý rozvor, promyšlená aerodynamika a pohon všech kol vytvářejí kombinaci, díky níž Passat doslova žehlí dlouhé dálniční oblouky. Němečtí kolegové ve svých testech popisují jeho směrovou stabilitu jako jednu z nejlepších v segmentu a po vlastní zkušenosti jim dávám za pravdu. Auto drží stopu s takovou jistotou, že po několika hodinách za volantem vystoupíte mnohem méně unavení, než byste čekali.
DCC+ mění charakter auta
Samostatnou kapitolu si zaslouží podvozek DCC+. Přiznávám, že jsem od něj čekal hodně, ale realita předčila očekávání. U mnoha aut znamenají jednotlivé jízdní režimy rozdíl asi jako přepínání mezi dvěma odstíny šedé. Tady je to úplně jiný příběh. V komfortním režimu se Passat promění v mimořádně pohodlný cestovní koráb. Nerovnosti mizí pod koly s lehkostí, která mi místy připomínala vozy prémiových značek. Přepnutí do sportovního režimu ale změní charakter auta téměř k nepoznání. Karoserie se méně pohupuje, reakce jsou rychlejší a vůz působí mnohem kompaktněji. Rozdíly mezi nastaveními nejsou malé. Jsou obrovské. Kdyby mi někdo tvrdil, že řídím dvě různě naladěná auta, možná bych mu i věřil. Nová generace adaptivních tlumičů využívá dva samostatně řízené ventily a právě díky tomu dokáže nabídnout mnohem širší rozpětí charakteristik než dříve.
Výkon a spotřeba v příjemné rovnováze
Příjemným překvapením byla i spotřeba. Za celý test jsem se pohyboval kolem šesti litrů na sto kilometrů. Na klidnějších okreskách nebyl problém jezdit mezi 5,2 a 5,5 l/100 km. Na dálnici při běžném cestovním tempu kolem 130 km/h se spotřeba pohybovala okolo 6,1 litru. Ve městě se pak nejčastěji objevovaly hodnoty mezi 6,8 a 7 litry. Výsledný průměr 6 litrů považuji vzhledem k výkonu, velikosti auta a pohonu všech kol za výborný výsledek. Není divu, že řada zahraničních testů vyzdvihuje právě kombinaci dynamiky a hospodárnosti této motorizace.
Racionální volba s překvapivými emocemi
Po týdnu za volantem jsem si uvědomil jednu věc. Passat možná není auto, které si lidé lepí na plakáty do garáže. Pravděpodobně kvůli němu nebudete vstávat v šest ráno, abyste si ho šli vyfotit při východu slunce. Jenže čím déle s ním žijete, tím víc ho oceňujete. Je to přesně ten typ vozu, který vás po osmihodinové cestě vysadí v cíli a vy si uvědomíte, že vás nebolí záda, nehučí vám v hlavě a vlastně byste klidně mohli pokračovat dál. A právě tohle umění dnes zvládá překvapivě málo aut.
Nový Passat Variant 2.0 TDI 4Motion DSG je možná racionální volba. Jenže je tak dobrý, že se z té racionality nakonec stává něco velmi příjemně emotivního.
« Žně na pokuty u Olomouce. Na dálnici D35 vyrazily tanky Leopard, řidiči kvůli nim masivně riskovali
