Test Audi A7 Sportback 55 TFSI quattro
Audi vždy umělo čtyřdveřová coupé, ať se jedná o A5 nebo A7, oba modely už několik generací mezi vůbec nejhezčí zástupce této třídy. Druhá generace A7 je ztělesněním elegance a sportovního šmrncu. Audi našlo ideální kompromis mezi oběma světy a transformovalo novou A7 v opravdu přitažlivé auto, které rozhodně neunikne pozornosti.
Pozvolna se svažující střecha, přechází v širokou a placatou záď s atraktivními spojenými světlomety, velká kola vyplňující blatníky nebo černá maska singleframe, která dává najevo svou dominanci v kombinaci s ostře tvarovaným předním nárazníkem paketu S Line. I přes relativně usedlou barvu testovaného vozu se jedná o velmi atraktivní vůz.
Pojďme ale rovnou k tomu nejlepšímu a nejzásadnějšímu, čímž rozhodně je právě motor po kapotou. A7 totiž pořád nabízí turbodmychadlem přeplňovanou třílitrovou „šestku“ s uspořádáním válců do „V“, která poskytuje nejvyšší výkon 250 kW, dostupný mezi 5200 až 6400 min-1, a točivý moment až 500 N.m. Maximum krouťáku přitom V6 „sype“ už od 1370 otáček – a k dispozici je do 4500. Turbodmychadlo typu twin-scroll inženýři uložili mezi řady válců.
Motor je výhradně spjat s dvouspojkovou automatickou převodovkou se sedmi stupni, které u Audi říkají S tronic. Poháněna jsou všechna kola. Jde ovšem o řešení s přídomkem ultra, tedy systém, který umí za jízdy odpojovat zadní nápravu. Auto tak podle situace může fungovat jen jako předokolka a zadní nápravu zapojuje do děje v případě potřeby.
Velký liftback se zážehovou V6 zrychluje z nuly na sto za 5,0 sekundy a rozjede se na 250 km/h. V dalším rozletu totiž motor zastavuje omezovač. Motor 3.0 TFSI nabízí mnohem víc a není to jen o čistém výkonu, ale přidává také charakter a zejména temperament. Naladění šestiválce je celkově velice univerzální. Motor potěší velmi dobrou odezvou na plyn a ochotou zrychlovat. Táhne prostě moc hezky v širokém rozmezí otáček. To nejzajímavější přesto předvádí až ve druhé polovině dostupného spektra. Zajímá vás spotřeba? Průměrně jsem kombinovaně jezdil mezi 10 a 11 litry, pokud se uklidníte, lze to i za míň.
Líbil se mi komfortní adaptivní podvozek, který uměl být velmi plavný nebo naopak přituhl ve sportovním režimu a dovolil i hezké svezení v zatáčkách. Za volantem je sice znát vyšší hmotnost, ale i tak je tato A7 poměrně agilní. Zejména pak velmi hbitá.
Ve výbavě nechybí ani inteligentní tempomat nebo semi-autonomní řízení. Díky adaptivnímu tempomatu umí Audi reagovat na jedoucí auto před vámi. V případě, že vidí změnu rychlosti, automaticky zpomalí na maximální povolenou rychlost. Do toho pracuje hlídání jízdního pruhu, které vás drží na správné straně. Avšak tady to berte s rezervou. Větší zatáčky systém nezvládá a za celé auto máte zodpovědnost vy. Při příjezdu do vesnice Audi zpomalí na maximální povolenou rychlost a na konci vesnice zase samo automaticky zrychlí. Pokud byste adaptivní tempomat nepoužívali, před vjezdem do obce vám dá zavibrováním plynového pedálu vědět, že je čas brzdit.
Modelová řada A7, přebírá interiér postavený na dotykových obrazovkách. Na pohled je to samozřejmě velmi efektní a spolucestující se z toho úžasem zblázní. Smířit se však musíte, že displeje budou pořád plné otisků prstů a je na nich vidět každé zrnko prachu.
Odezva a celkové ovládání se podobá moderním chytrým telefonům, takže si rychle zvyknete. Moc se mi líbilo, že spodní panel sloužící primárně pro klimatizaci a sedadla, se při každém zadávání textu do toho vrchního změní na touchpad, do kterého kreslíte písmena. Je to rychlé a příjemné. Samozřejmostí je plná konektivita a připojení na internet. Vůz může ladit rádia z celého světa, brouzdat po netu a nebo sloužit jako hotspot pro posádku.
Samotné zpracování je bezchybné a velmi precizní. Interiér je však možná až příliš moderní a technokratický. Trochu mi tu chybí hřejivý pocit útulna jako tomu je v současných mercedesech nebo BMW. Nepomáhá tomu ani ambientní osvětlení, které umí zobrazit celou RGB škálu barev a navolit si je můžete po různých zónách zcela individuálně.
Další velký displej máte v podobě Audi Virtuál Cockpitu namísto klasických budíků za volantem. Ten umí zobrazit vlastně úplně vše, co ten hlavní mezi sedadly. Nechybí ani Head-Up Display v čelním okně. Pokud vám to přijde jako už příliš, tak takový E-Tron k tomu nabízí ještě displeje ve dveřích místo zpětných zrcátek. Celkově jich tak bude šest.
Plusy
– Vzhled a image
– Zpracování a odhlučnění interiéru
– Pohon všech kol
– Síla a práce motoru
– Podvozek a jízdní vlastnosti
Mínusy
– Vyšší hmotnost
– Cena
« Test ojetiny Mitsubishi ASX 1,6: Oblíbená klasika mezi crossovery nezklame Mercedes-Benz představil na motoristické slavnosti Legendy 2023 plejádu jedinečných vozů »
