TEST BMW 335i M Sport
Na test trojkového kupé s motorizací 3.0 TwinTurbo jsem se tešil jako malý kluk. Nejen, že toto kupé patří k tomu nejhezčímu, co současná nabídka mnichovské automobilky zahrnuje, ale ono je také jedno z nejlepších, co se jízdních prožitků týká a je-li vybaveno zmiňovaným motorem, tak se vám do ruky vlastně dostala taková použitelnější M3! A to zcela vážně.
Pochopitelně M3 je stále o ligu výš, ale nezapomínejme, že současná emtrojka je spíše než ultimativní sporťák tak trochu splašené GT. A to samé je potřeba očekávat i od menší sestřičky 335, protože motokárové podvozky a tvrdost zmizely spolu s generací E46. Jenže doba se mění, auta rostou do všech rozměrů, dostávají novou výbavu, bezpečnostní systémy a s tím vším pochopitelně roste i váha; tu se výrobci snaží kompenzovat výkonem, osadí motor dvěma turby a poté se nás snaží přesvědčit, že budoucnost je právě v přeplňování. Neoddiskutovatelnou výhodou je zběsilý zátah téměř z jakýchkoli otáček a pružné zrychlení srovnatelné s lokomotivou. Jenže je tu velké ale – není náhodou pro sportovní svezení daleko lepší poctivý atmosferický motor, který musíte vodit v přesně daném spektru otáček, kde přichází jeho výkon a s tím si užívat kontrolu nad vozem a zároveň cítit, že auto ovládáte pomocí svých řidičských schopností?
Spousta lidí se mnou teď souhlasí, ale zároveň ještě větší množství má přesně opačný názor a to je ten důvod, proč poctivé atmosférické motory pomalu a jistě mizí i z vrcholných modelů sportovní značky BMW. Nepochopte mě ale špatně, motor v 335i patří k tomu nejlepšímu, co si můžete pořídit, pokud nechcete trávit každý víkend na okruhu.
Než si řekneme více o jízdě a výkonech, pojďme se podívat na design vozu – ten je přímo úchvatný a jako každé kupé od BMW je vyhraněný, ale nečekejte brutalní agresivní tvary, trojka hraje především na eleganci. Nicméně rozdíl mezi sedanem, který buď přehlídnete, nebo si řeknete, co to bylo za divné BMW a kupé je přímo propastný. Kdekoli jsem s autem přijel, či jen projížděl, nezůstal nikdo, kdo by se za kupátkem neotočil a pánové, pro holky to platí dvojnásob – ty mohly na autě oči nechat. Za tento efekt mohla především křiklavá bílá barva, která jakoby volala do světa: “Podívej se na mě!” Vše bylo umocněno sportovním M Paketem a třešničkou na dortu je rudá kůže interiéru. Mmmmm!
V oblasti stylu a vzhledu tak válcuje trojkové kupé veškerou konkurenci – A5 může vypadat robustně a elegantně, ale podívejte se na ni, vždyť je to A4 bez dveří. Nový E Klass Coupe? Ano vypadá draze a majestátně, ale kde je nějaké vzrušení a tlukot srdce, které ucítite při pohledu na trojku?
V interiéru už to taková sláva není – je stísněný, trpí nedostatkem odkládacích ploch a také dílenské zpracování pokulhává. To ale nemění nic na tom, že se v něm cítíte dobře a rozhodně oceníte dokonalý sportovní M volant, skvělé sedačky, které by sice mohly poskytnout více bočního vedení, ale na druhou stranu jsou nastavitelné ve všech možných i nemožných směrech, což vám zajistí, že se v ních budete cítit opravdu dobře. Co opravdu neoceníte je to, že interier je rozvrzaný a vydává hrozivé zvuky už po 8.000 km, které měl tento vůz najeto – to je bohužel daň za tvrdý podvozek a především příšerné české cesty, za které ale vůz nemůže…
Všechny malé nedostatky se stanou nepodstatnými poté, co vložíte klíč do zapalování a zmáčknete tlačítko START. Motor naskočí a razantně zabručí do výfuků a po ustálení na volnoběžných otáčkách příjemně hluboce rezonuje. Mačkám tuhou spojku (ano, tato 335i je v manuálu), malou řadičkou z dílen M divize řadím první rychlostní stupeň, přičemž kulisa řazení jde ztuha, dráhy jednotlivých rychlostí jsou ideálně krátké a rozjíždím se. Vše jde plynule a trojka překvapuje tím, jak je v nízkých otáčkách poslušná a tichá… Opouštím město, motor se dostává do provozní teploty a tak neváhám ani vteřinu a seznamuji plynový pedál s koberečkem – to co následuje už mě nepřekvapuje, ale rovnou zaráží a to nejen do sedaček – 335i vystřelí s neuvěřitelnou sílou dopředu a člověk má co dělat, aby tam stačil skládat rychlosti. Vůz má papírově 306 koní (225 Kw), ale realita je trošku jinde, pokud totiž 335i postavíte na motorovou brzdu tak zjistíte, že skutečný výkon se pohybuje někde kolem 335 koní! Dvojice turbodmychadel narovnává křivku točivého momentu a poskytuje 400 Nm, které jsou k dispozici od 1300 do 5000 otáček za minutu – to vše znamená, že vůz se dostane na stovku za 5,5 sekundy, což jsou údaje, které ještě nedávno patřily do říše supersportů a řekněmě si upřímně, 335 výkonově rozválcuje i M3 E46, ne však svým charakterem!
Motor trojkového kupé je skvostem automobilové techniky. Jde tak trochu o popření dlouho vyzdvihované atmosférické politiky značky a také toho, co jsem psal o pár odstavců výše, ale zrovna v tomto případě je nahrazování objemu tlakem plnícího vzduchu jen záležitostí okrajovou. Potenciál dvou turbodmychadel byl využit pro narovnání křivky točivého momentu v nízkých a středních otáčkách. Downsizing v podání BMW znamená, že točivý moment čtyřlitrového osmiválce lze díky přeplňování získat ze šesti válců a tří litrů zdvihového objemu. Ve srovnání s osmiválcem je motor z BMW 335i asi o 70 kg lehčí…
Turbodmychadla vyrobená japonskou Mitsubishi Heavy Industries jsou malá, mají malý moment setrvačnosti a díky tomu se snadno roztáčejí do vysokých otáček. Mimo to jsou schopna pracovat při teplotách až 1050 °C, což snižuje náročnost na chlazení palivem při maximálních zatíženích, což se nakonec projeví nižší spotřebou paliva. Přímé vstřikování paliva druhé generace využívá piezoelektrické vstřikovače.
Jízda s timto autem je ovšem úžasná, 335 má již sériově montovaný sportovní podvozek, který je opravdu tvrdý a to především s kombinací 18palcových kol obutých do dojezdových pneumatik Bridgestone Potenza o rozměrech 225/40 + 255/35. Jízda ve městě se tak stává docela náročnou a na horších silnicích má záď vozu tendenci odskakovat, vždy se však poslušně vrátí do správné stopy. Vše autu okamžitě odpustíte, když se ocitnete na krásné okresce, kde 335i kupé naprosto exceluje. Minimální náklony, skvělý grip a dostatek výkonu proměňuje civilní GT v čistý sportovní nástroj. Vůz střídá levou a pravou, táhlou a prudkou zatáčku s neuvěřitelnou přesností. Doporučuji deaktivovat DTC (Dynamic Traction Control), které je v aktivním režimu až příliš otravné, aby jste naplno poznali, co tento vůz nabízí. Díky pohonu zadních kol můžete akcelerovat v zatáčce daleko dříve a na výjezdu vás vůz odmění krásným driftem. I přes absenci samosvorného diferenciálu se 335i do driftu nutit opravdu nemusí a často si o něj přímo říká. Veškeré zážitky jsou navíc umocněny skvělým volantem, který poskytuje ideální zpětnou vazbu a je tak komunikativní, že přesně víte, co se děje s koly. Pomocí malé a výborně formované řadicí páky budete skládat kvalty jako o život a dobře rozložené pedály si budou říkat o meziplyny. Pochválit musím i brzdy, kterým sice chybí strmost, ale mají ohromný účinek a dávkovatelnost. Kombinace těchto vlastností nakonec dělá z 335i dech beroucí sportovní vozidlo, jaké od značky BMW očekáváte.
Řečeno jinými slovy, tam kde BMW 335i na svou konkurenci ztrácí, tak ji mílovými kroky předhání jízdními zážitky, které vám za volantem poskytne, navíc motor neustále překvapuje linearitou s jakou je schopen zrychlovat. S touto motorizací lze jezdit za necelých 18 litrů, chcete-li využívat maximálně možnosti tohoto vozu. Za méně než polovinu budete cestovat, když bude jízda probíhat podle předpisů a v rámci jistého sebeomezení v četnosti a intenzitě akceleračních manévrů. Dálniční testovací trasu dlouhou téměř 300 km umí 335i absolvovat při průměrné rychlosti 126 km/h se spotřebou 8,5 l/100 km, což je s ohledem na možnosti vozu výborná informace. Kombinovaná spotřeba 60 procent město a 40 procent okresky se nám držela na údaji 12,5 l/100 km.
BMW 335i bez debat patří k nejlepším vozům své výkonové a cenové skupiny. Na rozdíl od mnoha z nich skvěle kombinuje každodenní použitelnost s výbušnou povahou ve vyšším spektru otáček a dokonce ani spotřeba není v tomto režimu nepříjemným překvapením. Proti autům, o kterých se sní, nemá BMW tak výraznou auru, jenže pohled na cenovku tento fakt omlouvá…Pokud nutně nepotřebujete 4 dveře a použitelnější zadní sedadla, nevidím nejmenší důvod proč toto kupé nekoupit – ve výsledku je to docela praktické auto s přiměřeně velkým kufrem (430 l), které Vás spolehlivě doveze na druhou stranu Evropy aniž by z Vás vyklepalo duši. A stále budete vědět, že po překročení 2500 otáček ožije bestie, která Vám vykouzlí úsměv na tváři.
