Test Honda CR-V 2.0 i-MMD Hybrid AWD Sport Line
Honda CR-V patří mezi vůbec nejprodávanější SUV planety a není se čemu divit. Není to vůz jen o designu nebo luxusu na palubě, tato Honda vás dostane především špičkovým jízdním projevem a uživatelskou přívětivostí. Její obliba pramení z faktu, že nabízí komfortní jízdu a o tom by zvýšené rodinné auto mělo být především. Propustnost terénem a případné schopnosti v zatáčkách mají být bonusem, nikoli prioritou.
CR-V Hynrid využívá technologii inteligentního pohonu s více režimy (i-MMD) a skládá se ze dvou elektromotorů a zážehového motoru (2.0 i-VTEC), lithium-iontového akumulátoru a převodovky se stálým převodovým poměrem. Výkon jednotek v Atkinsonově cyklu je 184 koní (135 kW) a točivý moment 315 Nm. CR-V Hybrid zrychlí z nuly na 100 km/h ve verzi s pohonem přední nápravy za 8,8 sekundy a ve verzi s pohonem obou náprav za 9,2 sekundy. Maximální rychlost hybridního modelu je omezena na 180 km/h.
To zní zatím docela konvenčně, ale Honda svůj úsporný model vyšperkovala inteligentním jízdním modelem, který se automaticky (případně manuálně) mění dle vašich požadavků a přizpůsobuje se jim. Mezi režimy systému i-MMI patří elektrický pohon, kdy lithium-iontový akumulátor přímo napájí hnací elektromotor; hybridní pohon, kdy zážehový motor dodává energii do generátoru, který ji obratem dodává hnacímu elektromotoru; a motorový pohon, kdy blokovací mechanismus spojky vytváří přímé propojení mezi zážehovým motorem a koly.
Při jízdě ve městě umí vůz ve většině situací přepínat mezi hybridním a elektrickým pohonem. V režimu hybridního pohonu lze přebytečnou energii ze zážehového motoru odklonit zpět přes generátor a dobíjet s ní akumulátor. Režim elektrického pohonu umožňuje výhradně elektrický zdroj energie a díky němu má CR-V bezemisní dojezd zhruba 2 kilometry. Režim motorového pohonu představuje nejúčinnější řešení pro jízdu ve vyšších rychlostech a podle potřeby lze pomocí pohonného elektromotoru zvýšit otáčky motoru a posílit tak výkon.
Zní to složitě, dokonce to složité je, ale při jízdě vás systém vůbec nebude omezovat a jeho práci ani nepocítíte. Jízda velmi chaotickou a ucpanou dopravou hlavního města naší země ukázala, že systém umí vytěžit z hybridního pohonu maximum a snaží se jej aktivovat co nejčastěji. Stačí se vyvarovat zbytečně zbrklé akceleraci a snažit se jezdit plynule. Poté jsem neměl problém jezdit městem za spotřebu kolem 5 litrů. Mimo město, kde se nároky zvednou, překvapí pružnost, kdy oba motory kooperují. Projev auta se mi líbil o kousek více, než klasická 1,5 Turbo v kombinaci s CVT. Převodovka v hybridu je pohodovější a klidnější. Systém nevyužívá klasickou převodovku, namísto ní stálý převodový poměr zajišťuje přímé propojení pohyblivých součástí, díky kterému je převod točivého momentu hladší. V tomto formátu je systém Honda kompaktnější než planetové převodovky eCVT, kterými jsou obvykle vybaveny ostatní hybridní vozy. Znát to v praxi opravdu je.
Při jízdě při rychlosti okolo 60 km/h vůz umí jet přibližně více než polovinu doby na elektrický pohon. Při jízdě rychlostí 100 km/h naopak pracovat v režimu elektrického pohonu přibližně třetinu doby. Pro dosažení maximální rychlosti bude CR-V Hybrid operovat v Hybridním módu. Softwarový „mozek“ systému i-MMD rozhoduje o tom, kdy je z hlediska maximální úspornosti provozu vhodné mezi těmito režimy přepnout.
Zajímavostí je, že Honda vyvinula speciální zvukový generátor, aby vás při jízdě neobtěžoval monotónní zvuk motoru. Ten přispívá k dosažení lepšího zážitku z jízdy zprostředkováním přirozeného zvuku akcelerace v závislosti na otáčkách motoru. Zvuk tedy lineárně narůstá. Mimo to také inženýři zapracovali na odhlučnění kabiny. To abyste si při jízdě na elektřinu užili akustického klidu.
Rozdílný přístup k dobře známé látce jsem nastínil už na začátku, ale pro plné pochopení si člověk bude muset CR-V vyzkoušet. Jízdně bych jí nejvíce přiblížil k elektromobilům. Má stejně plynulé nenucené rozjezdy, pohybuje se absolutně potichu a nabízí překvapivě dobrou pružnost. Spalovací motor většinou pracuje někde kolem volnoběhu, takže o něm nebudete do nějakých 70 kilometrů v hodině vůbec vědět. Hodně se mi také zamlouvalo, jak ochotně auto reaguje na pohyby plynového pedálu. Běžné hybridy s planetovými převodovkami často zrychlují jako na gumě. A také zde odpadá neustálé zapínání a vypínání motoru. Zkrátka zcela neslyšně plujete krajinou. Auto se neunaví ani mimo město a až do dálničního limitu působí opravdu příjemně živě. Nad stotřicítku už to žádná sláva není a na stoosmdesáti vás zarazí omezovač, ale jinak za všech situací působí auto daleko pružněji než konkurence.
Nabízí se mi srovnání s konkurenční Toyotou RAV4 Hybrid, se kterou jsem jezdil jen chvíli před touto Hondou. Ačkoli se Toyota hybridnímu pohonu věnuje mnohem déle a nabízí s ním většinu svých modelů, nefunguje tak dobře jako varianta od Hondy. Upřímně, Honda postavila jeden z nejlepších hybridních pohonů na trhu.
Skvělý je také podvozek. U běžné varianty s přeplňovanou patnáctistovkou jsem si stěžoval, že je v některých situacích zbytečně tuhý. Hybridní varianta má ale jiné nastavení a konečně je přesně takový, jaký měl být od začátku. Krásně filtruje nerovnosti a posádce dopřává uklidňující plavnou jízdu. Na druhou stranu je ale dostatečně jistý a nemusíte se bát, že vás v zatáčce vyklopí ze sedačky. V kombinaci se strmým a přesným řízení je jízda s takto velkým autem nečekaně jistá a příjemná. Dokonce i přes váhu téměř 1800 kilo působí poměrně agilně. Pomáhá tomu i systém přibržďování vnitřního kola a pohon všech kol, který umí poslat až 60% výkonu na zadní kola. Věřím, že na sněhu s tím bude i zábava. Já se do testování terénních vlastností ani nepouštěl. U CR-V má pohon všech kol pomáhat spíše ve zhoršených podmínkách, než skutečném terénu. Trápit tak SUV s ne zrovna velkou světlou výškou a bez možnosti uzávěrky terénem mi přišlo zbytečné. Ani to není její určení. CR-V má fungovat především jako rodinný křižník a to dělá velice dobře.
V testu je vůz s přídomkem Sport Line, což je speciální výbavová linie. Auto můžete v této verzi pořídit pouze v bílé nebo černé barvě. Nečekejte žádné doplňky karoserie typu křídel a jiných nárazníků. Jedná se pouze o barvu a hezká osmnáctipalcová kola. Musím uznat, že právě tmavá barva CR-V opravdu sluší. Black Edition se vyznačuje i celočerným interiérem a sedadly v kůži stejné barvy s prolisovaným názvem edice. Jiné jsou i dekory palubní desky, kde je světlé dřevo nebo hliník vyměněn za tmavé dekory imitující texturu dřeva. Vypadá to dobře.
Široká, kvalitně zpracovaná palubní deska se rozprostírá přes celou šířku kabiny vozu. Honda zvětšila vpředu prostor pro nohy tím, že zvedla spodní části palubní desky. Lesklé kovové lemování výdechů vzduchu, ozdoby na volantu, klik dveří a panelu ovládání klimatizace dodávají moderní vzhled. Honda zracionalizovala vzhled a uspořádání displejů, ve srovnání s předchozí generací CR-V, má nyní jen jeden centrální dotykový displej a 7palcový informační panel řidiče (DII) viditelný skrze volant na přístrojovém štítu. Vzhled ovládacího panelu byl také zjednodušen, včetně ovládání klimatizace umístěného pod dotykovým displejem. Nechybí ani možnost Head-Up displeje. Výsledkem je opravdu hezký a kvalitní interiér, který konečně potěší i nás Evropany. Jediným mínusem zůstává použití zastaralého a pomalého informačního systému běžícího na systému Android. Pozice za volantem je výborná, kapota má stejně vystouplé blatníky jako je tomu u Civicu a z vozu je krásný výhled do všech stran. Interiér se mi líbí na pohled i dotek.
Co se týká designu, současná generace CR-V dostala svěží a propracovaný vzhled exteriéru s širšími, svalnatějšími lemy kol, ostřejšími rysy na kapotě a v zadní části, ale také charakteristické světlomety a detaily korespondující s aktuální designovou rétorikou značky. Za sebe můžu konstatovat, že se jedná o jedno z nejhezčích SUV své třídy a mezigeneračně se vzhled opravdu výrazně zlepšil. Zajímavostí je také fakt, že každé výbavě dostanete CR-V s Full-LED světlomety. To žádná z konkurence nenabízí. Zajímavostí také je, že Honda se chlubí nejlepší aerodynamikou ve třídě a vůz má aktivní masku chladiče, která se umí uzavřít, když vůz nevyžaduje zbytečné chlazení.
Hybridní Honda CR-V je velké překvapení. Jízdním projevem patří k absolutní špičce své třídy, její hybridní pohon je až překvapivě dobrý, nabídne bohatý vnitřní prostor a výbornou kvalitu zpracování. Jestli vám učarovala hybridní SUV, tak byste určitě neměli minout tento vůz.
Plusy
– Komfortní podvozek
– Zpracování
– Vyladěný hybridní systém
– Vnitřní prostor
– Cena
Mínusy
– Pomalý a nelogický infotainment
– Hybrid nemůže mít sedm sedadel
