TEST Toyota C-HR – Extra dobrý crossover!
Jasně, Toyota C-HR patří přesně do té kategorie aut, která se vám buď bezmezně líbí a nebo jejich design nemůžete z duše vystát. Těžko si představit, že by v někom zanechala zcela neutrální pocity a ruku si v tomto ohledu může podat zejména s Nissanem Juke, ale pozor – tato dvě auta si navzájem nekonkurují. Nissan je o třídu menší auto! Během týdne s C-HR jsem však zaznamenal převážně pozitivní reakce a sám jsem se do auta zamiloval.
Může za to zejména extrémně dobrý podvozek, nadprůměrný interiér a nebudu lhát, líbí se mi i design. Oproti podobně úchylnému Juku totiž C-HR vypadá hodnotně a moderně. Jasně, tvary jsou absurdně přehnané, ale vše je proporční a ladí dohromady. Líbí se mi nabíhající blinkry ze strany, komplet Full-LED světlomety, kliky zadních dveří zapuštěné v zadním sloupku a také agresivní vzezření nárazníků. A vlastně i ty dvě zbytečné křídla vzadu… Prostě Coupe High Rider jak se patří!
A zamiloval jsem se i do interiéru. Nejenže je velmi odvážný a kvalitní v rámci portfolia Toyoty, on totiž zcela deklasuje konkurenci a problém by mohly mít i některé “prémiovky”. Vrch palubní desky je komplet potažen kůží, sedadla jsou prošívaná, dveře mají zajímavou výplň a plasty jsou měkčené a kvalitní. Naprosto mě pak dostává dekorační lišta táhnoucí se přes celý interiér. Je zabudována i do velkého tabletu a vypadá to velmi hodnotně. Slabinou stále zůstává rozhraní infoteinment systému, které je pomalé a má nehezkou grafiku. Pochválit musím i posez a tvar volantu, který skvěle padne do ruky. To samé můžu říci i o řadící páce. Dráhy převodovky jsou navíc velmi krátké a přesné. S takovým manuálem je pak radost jezdit.
Pod kapotou mám základní motorizaci 1.2T, jenž využívá řadu vyspělých technologií v podobě například systému časování ventilů VVT-iW a k dosažení výkonu 85 kW (116 k) mu pomáhá přeplňování turbodmychadlem. Možná to zní nedostatečně, ale C-HR je poměrně lehké auto (1250 kg), navíc není zatíženo pohonem všech kol. Dynamika je pak ve výsledku solidní a není nač si stěžovat. Projev motoru je navíc velmi příjemný, chce se mu do otáček a výkon odevzdává překvapivě lineárně. A dobrá je také spotřeba – při dynamických nárocích a jízdě zejména po městě jsem po týdnu testování skončil na hodnotě 7 litrů na sto kilometrů. Pohoda!
Tím nejlepším je ale propracovaný podvozek. C-HR mě překvapilo svým komfortem – bravurně žehlí veškeré nástrahy naších silnic a je velmi dobře odhlučněný. Co víc, C-HR umí zatáčet! Je příkladně neutrální a velmi agilní. Bude to znít jako typické klišé. ale za volantem tohoto crossoveru se na točité silnici cítíte jako v hatchbacku. Navíc umí i pobavit – pokud prudce odstavíte plyn, a nebo si pohrajete s přenosem váhy, tak se odvděčí decentním pohozením zadku.
Má tedy vůbec nějaké chyby? Ale samozřejmě! Z vozu například nejde skoro nic vidět směrem dozadu. Pokud si navíc sednete na zadní sedadla, budete se cítit jako v ponorce – okna zadních dveří jsou totiž opravdu malá. Také by mohlo být lepší odhlučnění motoru a dynamika této verze je pouze průměrná. Toyota prý ale chystá ostrou verzi a nebo to můžete vyřešit pořízením hybridní varianty. Dalším problémem je pak vysoká cena. C-HR prostě není levné auto, nejméně ho koupíte za půl miliónu korun. Testovaná varianta v nejvyšší výbavě vyšplhala k 800.000 korun… Pořád je to ale méně, než co zaplatíte za konkurenční Audi Q2 a tato Toyota jezdí lépe.
C-HR je velmi povedený exot s nádherným interiérem a fantastickým podvozkem. Nezbývá než zatleskat Toyotě, že měla “koule” něco takového přivést do sériové produkce!
Plusy
- Výrazný design
- Jízdní vlastnosti a kvalita jízdy
- Luxusně působící interiér
- Spotřeba paliva
Minusy
- Výhled z vozu
- Malý rozsah seřízení volantu
- Průměrná dynamika
- Vyšší cena
« Reportáž: 36. Janča Valašská rally 2017 Egyptian paper Obama member of Muslim Brotherhood »
