Velké sedmimístné SUV s poctivým dieselem: za 300 tisíc těžko najdete lepší volbu
Kia Sorento je přesně ten typ auta, který nezačne dávat smysl podle plakátu v autosalonu, ale až podle života. Potřebujete pravidelně vozit rodinu, chcete vyšší posez, klid na dlouhých cestách, dost prostoru pro zavazadla a čas od času se hodí připojit přívěs? Pak se velké sedmimístné SUV najednou mění z přehnaně velkého auta v docela racionální volbu.
Sorento k tomu přidává ještě jeden argument. Nemá prémiový znak, a tím pádem u něj často neplatíte tolik za image. V ojetinách dokáže nabídnout robustní dojem, slušnou výbavu, silný diesel a praktické uspořádání za částky, které jsou proti zavedeným luxusnějším značkám výrazně příjemnější.
Nejprve praktická otázka: kolik dnes stojí
U podobného auta většinu zájemců nejdřív zajímá cena. Při pohledu na aktuální českou nabídku je vidět, že ceny Sorenta se výrazně liší podle generace, roku výroby, nájezdu, výbavy a také podle toho, zda jde o žádanou sedmimístnou čtyřkolku, nebo jednodušší pětimístnou verzi s pohonem předních kol.
Nejčastější volbou bude pro mnoho lidí generace vyráběná zhruba v letech 2015 až 2020, tedy právě auto s motorem 2.2 CRDi o výkonu kolem 147 kW. Starší kusy s vyšším nájezdem, často z let 2015 až 2017 a s více než 170 tisíci kilometry, se v inzerci pohybují přibližně kolem 370 tisíc Kč.
Jakmile se posunete k zachovalejším autům, nižším nájezdům nebo ročníkům kolem 2018, cena roste. U velkých prodejců se Sorento z roku 2018 s automatem a pohonem všech kol objevuje zpravidla od hranice čtyř set tisíc korun výš. Mladší vozy z let 2019 až 2020 už častěji míří k půl milionu a nad něj. U roku 2019 se dá narazit na nabídky kolem 530 tisíc Kč, zatímco ročníky 2020 se běžně pohybují i kolem 670 až 680 tisíc Kč podle stavu, výbavy a nájezdu.
Soukromá inzerce láká, ale chce chladnou hlavu
U soukromých prodejců se občas objeví nabídka, která na první pohled vypadá jako výhodná zkratka. Sorento z roku 2016 s dieselem 2.2 CRDi a pohonem všech kol může být nabízené třeba kolem 320 tisíc Kč. Jenže u velkého dieselového SUV je potřeba být opatrný.
Nižší cena sama o sobě neznamená problém, ale často znamená větší nutnost kontroly. Důležitá je servisní historie, původ auta, stav podvozku, převodovky, pohonu všech kol i samotného motoru. Levnější kus se může ukázat jako dobrý nákup, ale také jako auto, které si brzy vyžádá částku, kvůli níž původní sleva přestane dávat smysl.
Pokud chcete Sorento jako poctivý rodinný koráb, nejpravděpodobněji budete vybírat mezi ročníky 2015 až 2018 někde v rozmezí 370 až 450 tisíc Kč. U aut z let 2019 až 2020 už počítejte spíš s částkami kolem půl milionu a výš. U těchto vozů přitom často rozhoduje víc stav než samotný rok výroby. Dvě zdánlivě podobná Sorenta mohou mít rozdíl v ceně klidně 80 tisíc Kč, a nemusí to být náhoda.
Novější kusy už hrají trochu jinou hru
Jakmile se posunete k mladším ročníkům a novější generaci, dostáváte se do úplně jiné cenové hladiny. V inzerci lze najít například diesely z roku 2023 kolem 775 tisíc Kč. Taková auta už působí moderněji, často mají novější výbavu a celkově dávají jiný pocit než klasická ojetina.
Zánovní nebo téměř nové vozy z roku 2025 a mladší se mohou pohybovat přibližně mezi 1,27 a 1,39 milionu Kč. V takovém případě už ale nejde ani tak o běžnou ojetinu, jako spíš o nové auto s určitou slevou proti ceníku.
Sorento pomohlo změnit pohled na značku Kia
Důvod, proč má Sorento mezi ojetinami poměrně silné postavení, souvisí i s jeho historií. První generace byla pro značku Kia v Evropě důležitým modelem. Ukázala, že korejská automobilka nechce být jen levnější volbou pro nenáročné zákazníky.
První Sorento dodnes působí překvapivě nadčasově a nebylo zajímavé jen vzhledem. Stálo na rámové konstrukci, umělo nabídnout připojitelný pohon všech kol a v terénu zvládalo mnohem víc než většina běžných SUV. Pozdější generace ale změnily směr. Sorento se postupně vzdálilo drsnějšímu charakteru a přiblížilo se pohodlnému rodinnému SUV zaměřenému hlavně na silnici.
Nenápadný vzhled může být výhoda
Předposlední generace, o které je řeč především, nepůsobí jako designová revoluce. Zvenku je spíš usedlá, klidná a v tmavé barvě až překvapivě nenápadná. Kia se tu nesnažila vytvořit auto, které bude za každou cenu budit pozornost.
Jenže právě to je u velkého rodinného SUV často plus. Lidé, kteří hledají prostorné auto pro rodinu a dlouhé cesty, většinou nepotřebují extravagantní design. Decentní vzhled navíc stárne pomaleji. Sorento tak ani po letech nepůsobí jako módní výstřelek, který už má nejlepší období za sebou.
Interiér působí dospěleji než karoserie
V kabině je generační posun vidět výrazněji než zvenku. Palubní deska si nehraje na efekt, ale působí solidně. Materiály jsou příjemné, zpracování působí poctivě a celé prostředí vytváří dojem auta, ve kterém se myslelo na dlouhodobé používání.
Velká tlačítka jsou přehledná a dobře použitelná za jízdy. Osmipalcový středový displej má jemnou grafiku a jednoduché ovládání. Podobně přirozeně funguje také informační displej v přístrojovém štítu. Chvíli může trvat, než si člověk zvykne na rozmístění ovladačů na volantu a středovém tunelu, ale nejde o nic zásadně nepříjemného.
Celkový dojem z interiéru je příjemně střízlivý. Není to kabina, která chce oslňovat luxusem, ale prostor, který působí bytelně, logicky a pohodlně.
Prostor je jeden z hlavních důvodů, proč Sorento chtít
Řidič si za volantem snadno najde pohodlnou a zároveň správnou pozici. Vpředu se sedí přirozeně a auto díky vyšší stavbě poskytuje dobrý pocit přehledu.
Druhá řada je velmi prostorná a navíc praktická. Sedadla lze posouvat a měnit sklon opěradel, takže se dá kabina přizpůsobit aktuálním potřebám. Jednou dáte víc místa cestujícím ve druhé řadě, jindy pomůžete těm, kdo sedí úplně vzadu.
Třetí řada u sedmimístné verze není jen symbolická. Menší postavy ji zvládnou používat i na delší trase. Přístup dozadu sice není úplně pohodlný a vyžaduje trochu trpělivosti, ale samotná použitelnost posledních dvou sedadel příjemně překvapí.
Kufr se mění podle toho, kolik lidí vezete
U Sorenta platí jednoduchá logika. Verze s pohonem všech kol bývají sedmimístné, zatímco předokolky se častěji objevují jako pětimístné. Šesté a sedmé sedadlo je ukryté v podlaze zavazadlového prostoru. Pokud je nepotřebujete, zůstane složené a při běžném provozu výrazně nepřekáží.
Se všemi sedmi sedadly připravenými k použití zbývá za třetí řadou 142 litrů. To není mnoho, ale pro menší zavazadla to stačí. Jakmile sklopíte druhou i třetí řadu, vznikne prostor o objemu až 1662 litrů. V tu chvíli se ze Sorenta stává velmi použitelný pomocník i pro větší náklad.
Praktickým detailem jsou elektricky ovládané páté dveře. Otevřít je lze tlačítkem v kabině, na víku kufru nebo na klíčku. Když stojíte s klíčem za autem, systém ho rozpozná a víko se samo odemkne i zvedne.
Diesel 2.2 CRDi k autu sedí nejlépe
Ačkoliv se původně očekávala širší nabídka motorů, praxe ukázala jasného favorita. Menší dvoulitrový turbodiesel u nás mnoho zájemců nepřesvědčil a většina zákazníků volila větší jednotku 2.2 CRDi.
V této generaci má výkon 147 kW a točivý moment 450 N.m. Se šestistupňovým manuálem zvládne Sorento zrychlení z nuly na 100 km/h za 9,0 sekundy a dosáhne nejvyšší rychlosti 203 km/h. Verze s automatickou převodovkou je při sprintu přibližně o šest desetin sekundy pomalejší, maximální rychlost ale zůstává stejná.
Pro velké SUV je tento motor logickou volbou. Má dost síly, nemusí se přehnaně namáhat a dobře odpovídá cestovnímu charakteru auta.
Motor po zahřátí ustoupí do pozadí
Za studena je diesel slyšet a svůj charakter nezapře. Po zahřátí se ale jeho projev výrazně uklidní. Klapot ustoupí, chod se zjemní a při běžné jízdě motor nepůsobí rušivě.
Na dálnici o něm často téměř nevíte. Kia u této generace zjevně zapracovala na odhlučnění motoru i aerodynamiky, takže Sorento působí dospěle a klidně. U rodinného SUV, které má zvládat dlouhé trasy, je to velmi důležitá vlastnost.
Automat podporuje pohodový charakter auta
Šestistupňová automatická převodovka se k dieselu hodí. Řadí hladce, neobtěžuje zbytečným cukáním a při rozjezdu dokáže rychle nabídnout potřebnou sílu. Díky tomu auto nepůsobí líně ani ve městě.
Při dálničních 130 km/h se motor pohybuje okolo 2300 otáček za minutu. Převody tedy odpovídají spíš klidnému cestování než sportovním ambicím. Jízdní režimy mění reakci plynu i chování převodovky. Sport nechává motor déle ve vyšších otáčkách, Eco se snaží šetřit palivo a Normal působí nejpřirozeněji. Právě běžný režim nejlépe odpovídá tomu, čím Sorento je.
Spotřeba je realistická, nikoliv zázračná
Sorento je velké a těžké SUV, takže od něj nelze čekat spotřebu malého kombíku. V týdenním testu s jen lehce zajetým vozem se průměr pohyboval kolem devíti litrů na 100 kilometrů.
Ve městě počítejte přibližně s 9,5 litru. Na dálnici při rychlosti 130 km/h se spotřeba dostává zhruba o litr níž. Mimo město se běžně pohybuje mezi sedmi a osmi litry. Při velmi klidné jízdě se dá dostat i k šesti litrům, ale běžná realita bude výš. Vzhledem k velikosti, výkonu a pohonu všech kol to ale nepůsobí nijak nečekaně.
Na dlouhé cestě je Sorento ve svém živlu
Podvozek patří k silným stránkám auta. Sorento působí komfortně, ale zároveň ne jako rozměklý koráb bez kontroly. Karoserie se zbytečně nepohupuje, nerovnosti tlumí jemně a od náprav se neozývají nepříjemné rány.
Celkový dojem klidu narušuje hlavně hluk od pneumatik. Motor a aerodynamika jsou utlumené dobře, ale od kol se do kabiny dostává víc zvuku, než by člověk u jinak pohodlně laděného auta čekal. Není to zásadní chyba, spíš připomínka, že Sorento není prémiové SUV, i když se mu v některých ohledech snaží přiblížit.
Řízení uklidňuje, ale moc nemluví
V zatáčkách se Sorento chová jistě a náklony karoserie jsou na velké rodinné SUV dobře zvládnuté. Problém není v tom, že by auto působilo nestabilně. Spíš v tom, že řidič dostává málo informací.
Řízení je necitlivé, odpor volantu působí trochu uměle a na kluzkém povrchu téměř nepoznáte, kolik přilnavosti ještě zbývá. Auto vás od dění pod koly dost izoluje. To je příjemné při klidné jízdě, ale méně ideální ve chvíli, kdy se blížíte k limitu.
Elektronika samozřejmě pomáhá, ale není všemocná. Pokud však Sorento používáte jako pohodlné rodinné SUV a ne jako auto na hledání hranic v zatáčkách, jeho bezpečně naladěné a spíš odtažité chování vám pravděpodobně bude vyhovovat.
Pohon všech kol je hlavně praktická jistota
Běžně míří točivý moment především na přední kola. Jakmile přední náprava ztratí trakci, elektronika dokáže poslat až polovinu síly dozadu. Na středovém tunelu je navíc tlačítko pro uzamčení spojky, po jehož stisknutí se výkon rozděluje mezi přední a zadní nápravu v poměru 50:50.
Světlá výška 185 milimetrů naznačuje, že Sorento zvládne horší příjezdovou cestu, sníh, rozbitý asfalt nebo výlet mimo ideální povrch. Je ale fér říct, že jeho hlavní teritorium zůstává silnice. Do těžkého terénu už povahou nepatří tak jako první generace.
Tahání přívěsu je jedna z jeho silných stránek
Kromě rodinného využití může Sorento dobře posloužit i tam, kde je potřeba občas táhnout přívěs. Verze s manuální převodovkou zvládne brzděný přívěs o hmotnosti až 2500 kilogramů. Automat má limit dvě tuny.
Důležitý je také stabilizační systém pro přívěs. Ten dokáže zasáhnout ve chvíli, kdy se vlek začne nepříjemně rozkývávat. Je to přesně ta výbava, kterou běžně neřešíte, ale ve správném okamžiku může mít obrovskou hodnotu.
Verdikt: rozumný obr s několika jasnými podmínkami
Ojetá Kia Sorento dává největší smysl jako prostorné, pohodlné a dobře vybavené SUV pro rodinu, dlouhé cesty a občasnou práci kolem domu. Nenabízí prestiž prémiových značek, ale právě proto může být cenově zajímavější. Přidává silný diesel, praktickou sedmimístnou kabinu, slušný komfort a použitelný pohon všech kol.
Je potřeba počítat s vyšší spotřebou, menší komunikativností řízení a hlukem od pneumatik. Mnohem důležitější než tyto vlastnosti je ale stav konkrétního kusu. U velkého dieselového SUV se zanedbaný servis umí prodražit. Kdo si dá práci s důkladnou kontrolou historie, podvozku, převodovky a pohonu všech kol, může v Sorentu najít velmi schopné rodinné auto, které působí dospěleji, než by jeho značka a stáří mohly napovídat.
« Řidiči často zbytečně kupují nové stěrače. Přitom existuje levnější řešení Řidič zemřel v hořícím elektromobilu. Tragická nehoda znovu rozproudila debatu o bezpečnosti elektroaut »
