Z druhé ruky: Ford GT40 Superformance
Koupě supersportovního vozu je hádám vždy radostnou událostí. Lidé si tím splňují své dětské sny, kupují si věc, která má sloužit čistě k rozveselení, je to nástroj radosti. Často se mi však zdá, že výběr takového auta se řídí zvláštními pravidly. Někteří majitelé jakoby si nekupovali podobné auto jen pro sebe a vlastní potěšení, ale také aby se ukázali před ostatními a zvýšili prestiž. Nemám rád generalizování a tak se jej rozhodně nechci dopouštět ani zde.Věřím, že mnoho majitelů Ferrari či Lamborghini detailně znají minulost těchto značek a koupili si jeden z jejich výrobků z vyšších pohnutek, než jen kvůli tomu, že je to vizuálně dramatické, okázalost vyzařující, a že když se jich známí ptají, tak jména slavných italských značek znějí lépe, než třeba… třeba Ford.
A přitom Ford kdysi vyrobil vůz, který na cestě v ničem nezaostává za zmíněnými Italy. Má působivý vzhled, nádherně zpracovaný interiér, husí kůži nahánějící zvuk motoru a je tak rychlý, že vás každé šlápnutí na plyn dostane do jiného vesmíru. Přitom se Ford GT40 může chlubit takovou historií, že každé Lamborghini zbledne závistí. Za jeho vznik však trochu paradoxně, stejně jak u Lamba, může Enzo Ferrari. GT40 totiž vzniklo z jediného důvodu – porazit skákajícího koníka v Le Mans. Původně chtěl Henry Ford II koupit celé Ferrari a málem k tomu i došlo, ale Enzo nakonec zjistil, že by Ferrari nezůstala slibovaná nezávislost ve stavbě závodních aut a od smlouvy odstoupil. To Henryho roznítilo natolik, že se rozhodl postavit si vlastní placku pro jeden z nejznámějších závodů světa a porazit tak Enza. Na základě vozu Lola GT tak vznikla legenda, jež kralovala Le Mans od 1966 čtyři roky v řadě.
Dnes se však pochopitelně nebudeme bavit o originálním Fordu GT40, který je čistě sběratelským kouskem za neskutečné peníze, ale o replice od jihoafrické firmy Superformance. Tohle však nebude typická replika. Žádná pochybná stavba čtyř upocených chlápků ve špinavé garáži, která sice z dálky připomíná původní předlohu, ale jinak s ní nic nemá společného. Auto od Superformance je natolik dokonalá kopie původního vozu, že přímo v Detroitu povolili navazování výrobních čísel na originální Fordy GT40. Minimálně 85% auta je totožných a zbytek jsou buď vylepšené díly či přidaná výbava jako třeba klimatizace.
Jízda v GT40 (což znamená Gran Turismo 40 palců – 1,02 metru vysoké) je adrenalinový zážitek a můžete se tak přiblížit tomu, co zažíval Bruce McLaren na rovince Mulsanne. Auto váží jen lehce přes 900 kilogramů, které měly na starost masivní osmiválce o objemu 4,2 až 7 litrů u původní verze. Do repliky Superformance si můžete objednat i moderní agregáty se stejným počtem válců. Dokonce se vyrábí jak pravostranná, tak levostranná verze, na dnešní poměry je zvláštností typ s volantem napravo i řadicí pákou po pravé ruce. I na dnešní poměry je tak Ford brutálně rychlý – jede přes 300 km/h a na stovku se dostane za dobu mezi třemi a čtyřmi vteřinami. Přitom očekávejte i slušnou spolehlivost, přecijen musel zvládnout 24 hodin tvrdého zápřahu.
Před pár lety se mluvilo o ceně dva miliony za nově postavený vůz, dnes se však na mobile.de pohybují ceny trochu výše. Lehce jetý (konkrétně 700 km) kousek z první série v barvách olejářské společnosti Gulf, který vidíte na obrázcích, stojí 133 tisíc eur, tedy zhruba 3,3 milionu korun. Má klimatizaci a velmi lehké brzdy Wilwood. Mezi nápravami sídlí sedmilitrový motor, pětistupňový manuál ZF a 522 koní. Dohromady se jedná o nesmírně přitažlivou kombinaci pro historii a těžké závody 60. let uznávající petrolheady světa. Jak jste na tom vy, dali byste stále přednost Ferrari?
« Maserati GranTurismo MC Stradale v úpravě Novitec [video] Chevrolet Camaro ZL1 na Nürburgringu »
