Za špatné používání mlhovek hrozí pokuta až 5 000 Kč. Řidiči přehlížejí zásadní rozdíl

Foto: Shutterstock. Zdroj: BESIP, Policie ČR

Jedno auto se v ranní mlze téměř ztrácí, protože jeho řidič spoléhá na denní svícení. O kus dál jiné oslňuje všechny za sebou výrazným červeným světlem, přestože už dávno vyjelo na přehlednou silnici. Podzim každoročně připomíná, že správné používání mlhovek není pro řadu motoristů samozřejmostí. Přitom nejde jen o ohleduplnost. Česká pravidla rozlišují mezi předními a zadními mlhovými světly a za jejich nesprávné používání může přijít pokuta.

Stačí vyrazit za chladného podzimního rána a během několika kilometrů můžete potkat oba extrémy. Někteří řidiči mlhová světla téměř nepoužívají, jiní je zapnou při prvním náznaku horšího počasí a nechají svítit po zbytek cesty. Ani jeden přístup není správný.

Mlha navíc nebývá všude stejná. Zatímco na otevřeném úseku silnice vidíte poměrně daleko, v údolí nebo poblíž vody může dohlednost náhle výrazně klesnout. Za několik zatáček se ale podmínky znovu zlepší. Osvětlení auta proto vyžaduje pozornost během celé jízdy, nikoli pouze ve chvíli, kdy nastartujete.

Největší potíž často nespočívá v tom, že by řidič nevěděl, kde má příslušný ovladač. Spíš zapomene sledovat, zda zapnutá světla stále odpovídají situaci kolem něj. To, co před chvílí pomáhalo ostatním jeho vůz včas spatřit, jim po opuštění mlhy může nepříjemně svítit do očí.

Automatické svícení nemusí mlhu poznat

První důležitý krok přitom nesouvisí přímo s mlhovkami. Jakmile se za dne dostanete do mlhy, zkontrolujte, zda máte skutečně rozsvícená potkávací světla. Poloha ovladače označená jako automatická totiž sama o sobě nezaručuje, že je vůz správně osvětlený.

Světelný senzor může i za mlhy vyhodnotit okolí jako dostatečně světlé. Z jeho pohledu není důvod přepínat z denního svícení na potkávací světla. Jenže množství okolního světla a skutečná viditelnost jsou dvě různé věci. Venku může být jasno ve smyslu denního světla, a přesto se obrysy aut ztrácejí už po krátké vzdálenosti.

U mnoha vozů v režimu denního svícení svítí pouze přední světla. Zadní obrysová světla zůstávají zhasnutá, takže zezadu přijíždějící motorista může takové auto zpozorovat pozdě. Existují i vozy, které při denním svícení rozsvěcují zadní světla, ale nelze předpokládat, že se tak chová každé auto.

Proto má smysl znát fungování vlastního vozu a v mlze se nespoléhat výhradně na automatiku. Pokud nepřepne sama, zapněte potkávací světla ručně. Mlhovky pak řešte podle počasí a pravidel pro jejich používání. Samotné denní svícení za snížené viditelnosti nestačí.

Přední a zadní mlhovky mají rozdílný úkol

Pod společným označením „mlhovky“ se skrývají světla s odlišnou funkcí. Zadní mlhové světlo má především upozornit ostatní na přítomnost vašeho auta. Jeho intenzivní červené světlo je dobře patrné i v podmínkách, kdy běžná zadní světla postupně splývají s okolím.

Právě vysoká intenzita ale vysvětluje, proč je tak nepříjemné jet za autem, jehož řidič nechal zadní mlhovku zbytečně zapnutou. Zvlášť z malé vzdálenosti výrazně zatěžuje oči. Policie upozorňuje také na to, že může zhoršit rozeznávání brzdových světel, a tím řidiči za vámi zkomplikovat sledování situace.

Přední mlhová světla naproti tomu pomáhají osvětlit prostor bezprostředně před autem. Vytvářejí krátký a široký světelný paprsek, který může usnadnit orientaci podle okrajů silnice nebo vodorovného značení. Není tedy přesné tvrdit, že všechna mlhová světla slouží pouze k tomu, aby byl vůz lépe vidět. U předních má význam také to, co díky nim vidí samotný řidič.

Z toho zároveň vyplývá, proč není nutné zacházet s předními a zadními mlhovkami jako s jedním nerozlučným celkem. Jejich účel se liší a český zákon pro ně stanovuje také odlišné podmínky.

V Česku je vzadu povinnost, vpředu možnost

Český zákon o silničním provozu dovoluje používat přední mlhová světla pouze za mlhy, sněžení nebo hustého deště. Jejich zapnutí je tedy za těchto okolností možné, ale samo o sobě není povinné.

U zadních mlhových světel je pravidlo přísnější. Za mlhy, sněžení nebo hustého deště je řidič musí použít. Rozdíl mezi předními a zadními světly je podstatný: možnost zapnout přední mlhovky nelze zaměňovat s povinností rozsvítit zadní.

Současně neplatí, že mlhovky můžete zapnout při jakékoli snížené viditelnosti. Samotná tma nebo průjezd tunelem nejsou důvodem k jejich používání. Stejně tak není automatickým pokynem k zapnutí pár kapek na čelním skle. U deště zákon výslovně počítá s tím hustým.

Předpis přitom neurčuje konkrétní vzdálenost v metrech, při které se mlhová světla musí rozsvítit. Řidič tak musí sledovat skutečné podmínky, nikoli čekat na nějakou univerzální číselnou hranici. Jakmile důvod pro jejich použití pomine, je potřeba na změnu reagovat.

Kolona vyžaduje pozornost, česká pravidla ale mají přednost

Nepříjemné účinky zadní mlhovky nejvíce vyniknou v pomalu jedoucí nebo stojící koloně. Auto za vámi je blízko a jeho řidič má výrazné červené světlo přímo před očima. V takové situaci se snadno ukáže, zda mlhovka ještě pomáhá, nebo už zůstala zapnutá jen ze zvyku.

Pokud jste z mlhy vyjeli a provoz se pouze zpomalil, není důvod nechávat ji dál svítit. Při čekání na křižovatce nebo popojíždění mezi domy pak může zbytečně obtěžovat ostatní.

Jiná situace nastává, pokud mlha stále trvá. Český zákon pro zadní mlhová světla nestanovuje obecnou výjimku pro jízdu v koloně ani pro případ, že vás dojede jiné auto. Nelze proto bez dalšího doporučovat jejich vypnutí pokaždé, když se někdo objeví za vámi. Stejně tak neplatí univerzální rada, že ve městě za mlhy vždy stačí pouze potkávací světla.

Rozhodující není ani den v týdnu. Prázdnější ulice o víkendu nebo svátku samy o sobě neopravňují k použití mlhovek. Podstatné je počasí a viditelnost. Hustota provozu pomáhá pochopit, jak vaše světla působí na ostatní, ale nenahrazuje zákonné podmínky.

Na dálnici sledujte i to, co se děje za vámi

Mimo obec a na dálnici může být správné osvětlení ještě důležitější. Vozidla se pohybují vyšší rychlostí a mezi jednotlivými auty bývají větší mezery. V mlze tak může vůz, který byl před chvílí dobře patrný, během okamžiku zmizet z dohledu.

Zvláštní pozornost si zaslouží situace, kdy jedete jako poslední v řadě. Řidič přijíždějící zezadu musí včas poznat, že se před ním nachází další vozidlo. Zadní mlhové světlo tu plní přesně svou funkci: zvyšuje nápadnost auta v nepříznivých podmínkách.

Přední mlhovky mohou pomoci na úseku, kde hůře rozeznáváte krajnici nebo značení. Jejich použití ale nelze podmiňovat pouze tím, zda před vámi zrovna jede jiné auto. Stejně tak současné zapnutí předních a zadních mlhovek není vyhrazeno jen málo frekventované dálnici. O jejich použití rozhodují především podmínky, pro které jsou určeny.

Pozornost věnujte také kontrolkám na přístrojové desce. Připomenou vám, která světla zůstala rozsvícená. Po výjezdu z mlhy je snadné soustředit se na další provoz a na zapnutou mlhovku zapomenout. Krátká kontrola může ostatním ušetřit několik kilometrů nepříjemného oslňování.

Dálková světla mohou výhled ještě zhoršit

Když je před autem špatně vidět, nabízí se zdánlivě logické řešení: přidat více světla. V husté mlze však zapnutí dálkových světlometů často vede k opačnému výsledku. Světlo se rozptyluje na drobných kapkách vody, případně ledových částicích ve vzduchu, a část se vrací směrem k řidiči. Místo lepšího pohledu na silnici tak před sebou můžete mít výraznou světlou clonu. Potkávací světla bývají v takových podmínkách vhodnější.

Samotná mlha ovšem v českém zákoně neznamená plošný zákaz dálkových světel. Řidič je nesmí používat na dostatečně a souvisle osvětlené vozovce ani tehdy, pokud by mohl oslnit ostatní účastníky provozu. Praktická nevhodnost dálkových světel v husté mlze a zákonný zákaz jejich použití při oslňování jsou tedy dvě odlišné věci.

Na ostatní myslete také při zatížení auta. Zavazadla a cestující mohou změnit jeho sklon, a pokud světlomety nemají automatické vyrovnávání, je potřeba odpovídajícím způsobem upravit jejich nastavení. Nesprávně seřízená potkávací světla dokážou protijedoucím řidičům znepříjemnit cestu i bez zapnutých mlhovek.

Chybné svícení může stát až 5 000 Kč

Nesprávné používání světel může v Česku skončit pokutou až 1 500 Kč příkazem na místě. Pokud se přestupek řeší ve správním řízení, základní sazba činí 2 000 až 5 000 Kč. Postih se může týkat jak neoprávněného používání mlhovek, tak nesplnění povinnosti rozsvítit zadní mlhová světla.

Pokuta ale není hlavním důvodem, proč osvětlení věnovat pozornost. Zhasnutá zadní část auta v mlze zvyšuje riziko, že vás někdo uvidí pozdě. Zbytečně rozsvícená mlhovka zase komplikuje jízdu těm, kteří už vás dobře vidí.

Správné používání světel proto vyžaduje průběžně sledovat počasí, výhled i provoz kolem sebe. V mlze nejprve zajistěte, aby auto nesvítilo pouze denními světly, a mlhovky používejte podle českých pravidel. Když se podmínky zlepší, nezapomeňte je vypnout. Ovladač světel je drobnost, ale jeho správné použití může ostatním výrazně usnadnit cestu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *