Zapomenuté SUV s duší off-roadu: geniálně schopná technika a lákavě nízká cena
Jeep Compass na první pohled připomíná zmenšený Grand Cherokee, ale nepůsobí jako jeho laciná kopie. Mísí jeho robustní, hranaté proporce s lehce hravými, mladistvými tvary a decentními ozdobami. Výsledek je překvapivě harmonický a auto v reálu působí výrazně lépe než na fotkách. Ostatně, stačí pár kilometrů po městě – počet otočených hlav jasně ukazuje, že tenhle Jeep přitahuje pozornost.
Z boku upoutají hlavně krátké převisy, které opticky zkracují karoserii, a mohutný sloupek C se zdobnou lištou. Inspirace největším modelem značky je zřejmá a v tomto případě se trefila do černého.
Interiér: funkční, ale bez špetky „wow“ efektu
Jakmile otevřete dveře, nadšení trochu opadne. Kabina je asi největší kompromis celého vozu. Je z ní cítit snaha ušetřit – směs amerického pojetí interiéru a italských ovladačů Fiat působí trochu nesourodě. Zapuštěný, téměř čtvercový displej infotainmentu mezi výdechy klimatizace připomíná starší generaci aut, i když samotný multimediální systém reaguje svižně a graficky rozhodně neurazí.
Z hlediska ergonomie není moc co vyčítat, většina ovladačů je tam, kde je intuitivně hledáte. Vadí spíš kvalita použitých plastů – jak na palubní desce, tak na tlačítkách. Atmosféra v interiéru je spíš „užitková“ než prémiová, což ostře kontrastuje s vnějším vzhledem. Na druhou stranu je skvělý volant: příjemně silný věnec a dobrý tvar zajišťují komfortní úchop. Sedadla jsou pohodlná, vhodná i pro delší cesty a s rozumným bočním vedením. Za volantem se tedy sedí příjemně, ale ve srovnání s konkurencí působí zpracování a materiály o třídu níž.
Terénní technika: tady se konkurence nechytá
Jeep ale tradičně boduje tam, kde jiné crossovery končí – mimo asfalt. Pod elegantním kabátem se totiž schovává poctivá technika typická pro tuto značku. Základem je přední pomocný rám, upravené zavěšení typu McPherson s asymetricky uloženými rameny a vzadu víceprvková náprava. A to i u verzí, které mají pouze pohon předních kol – tedy bez příplatkové čtyřkolky. Už tím získává Compass velkou výhodu oproti řadě rivalů, kteří si vystačí s jednodušším zadním zavěšením s vlečnými rameny.
U verzí 4×4 máte navíc k dispozici čtyři volitelné jízdní režimy pro různé povrchy a v rámci segmentu nezvykle i možnost „zamknout“ mezinápravový diferenciál. Systém pohonu je schopen poslat veškerý točivý moment na jediné kolo, případně rozdělit sílu mezi nápravy v poměru 50:50. V kombinaci se světlou výškou 215 mm patří Compass v terénu ke špičce své třídy. Krátké převisy a dobré nájezdové úhly mu navíc dovolí pustit se do pasáží, do kterých by se většina konkurentů vůbec neodvážila.
Na silnici: překvapivě komfortní a jistý
Stejný technický základ se pozitivně podepisuje i na chování na asfaltu. Díky použité konstrukci podvozku působí auto nečekaně pohodlně a současně jistě. Vlny a nerovnosti filtruje s přehledem, ale v zatáčkách se zbytečně nenaklání a působí stabilně. Na klikaté okresce se Compass ochotně vrhá do oblouků, ve městě je dostatečně poddajný a na dálnici stabilní.
Jen těžko hledat jiný crossover, který by tak univerzálně dobře fungoval v zatáčkách, v městském provozu i na delších trasách. Velkou roli v tom hraje i relativně strmé a přesné řízení, které dodává řidiči dobrou zpětnou vazbu. Svezení je tak celkově příjemným překvapením.
Motor 1.4 T MultiAir: moderní technika s charakterem
Testovaný kus z nabídky AAA Auto pohání benzínový čtyřválec 1.4 T o výkonu 125 kW a s točivým momentem 250 N.m. Ani dnes tenhle motor nepůsobí zastarale – naopak, stále působí moderně. Jednotka pochází z dílny Fiatu, kde je známá pod označením MultiAir. Tato technologie pomocí elektrohydraulického ovládání sacích ventilů částečně nahrazuje klasickou škrticí klapku. V praxi je to znát na velmi rychlé reakci na plyn a bezprostředním „spadání“ z otáček při řazení.
Důležité je, že se MultiAir dlouhodobě ukazuje jako funkční řešení i u aut s větším nájezdem – ani specialisté na italské vozy nehlásí výraznější systémové problémy.
Motor samotný se chová skutečně sympaticky – má dost síly, kultivovaný projev a příjemný zvuk. V rámci přeplňovaných benzínů patří k tomu lepšímu a není divu, že si mezi fanoušky vysloužil téměř kultovní status. Je ale potřeba mít na paměti, že Compass je poměrně velké a těžké SUV s poctivým pohonem všech kol, takže z něj tato 1.4 nedělá žádného sprintera.
Papírově zvládne vůz zrychlit na 100 km/h za 9,5 sekundy a maximální rychlost dosahuje 200 km/h. Dynamika tedy neurazí a pro běžné používání je plně dostačující, ale kdo čeká sportovní odpich, bude zklamaný.
Spotřeba a volba motoru: benzín vs. diesel
Pro vůz této velikosti by dával větší smysl objemnější diesel – tím spíš, pokud často jezdíte naložení nebo dálky. Problém je, že benzínová 1.4 je u tohoto modelu vrchol nabídky (u novějších aut dokonce jen 1.3) a naftové motory končí u objemu 1.6.
Čtrnáctistovka v tak těžkém autě logicky vede k vyšší spotřebě, pokud ji začnete využívat naplno. Při svižné jízdě po okreskách není problém pohybovat se okolo 13 l/100 km. Po zklidnění tempa se umí dostat pod 9 l/100 km, ale na nějaké rekordní úsporné hodnoty zapomeňte.
Převodovka a 4×4: technicky zajímavé, ne vždy dokonale vyladěné
V testovaném voze je motor spojen s automatickou převodovkou. Pohonné ústrojí navazuje na známou řadu FIRE: devítistupňový automat spolupracuje s pohonem všech kol se spojitelnou zadní nápravou. Zadek se připojuje pomocí elektrohydraulické třecí spojky, kterou doplňuje zubová spojka – ta při sepnutí eliminuje možný prokluz přenosu výkonu na zadní kola. Klasické mechanické samosvory náprav pak nahrazuje elektronika, která využívá silných brzd k omezení prokluzu jednotlivých kol.
Vpředu pracuje náprava McPherson, vzadu konstrukce odvozená od chapmanovy nápravy. Výsledkem je plně nezávislé zavěšení všech kol, které umí dobře zvládat jak „křížení“ náprav v terénu, tak boční síly v rychle projížděných zatáčkách. Velkým plusem je vyšší odolnost vůči vertikálním rázům – tedy dalšímu znevýhodnění pro polní cesty či rozbité okresky.
Před voličem převodovky se nachází ovladač systému 4×4, kterým volíte jednotlivé jízdní režimy. Jedním stiskem lze zadní nápravu natvrdo připojit a ponechat ji aktivní, dokud systém opět nevypnete.
Devítistupňový automat je však Achillovou patou zejména raných kusů. Má tendenci řadit velmi brzo v nízkých otáčkách a jednotlivé změny stupňů probíhají s citelnými cuknutími. Později dostala tato převodovka aktualizovaný software, který její projevy zjemnil, ale u starších aut je s tím třeba počítat. Manuální zásahy umožňuje klasická voličová páka – logicky dopředu podřazujete, dozadu řadíte nahoru – ale pádla pod volantem tu nenajdete.
Skvělý vzhled, kompromisy uvnitř
Jeep Compass tak působí jako auto se dvěma tvářemi. Zvenku nabízí výrazný, až prémiově působící design a v terénu schopnosti, na které většina konkurentů nemá odpověď. Na druhé straně stojí interiér, který kvalitativně zaostává, a automatická převodovka, jež u starších kusů dokáže znepříjemnit jízdu necitlivým řazením.
Další nevýhodou je cena – Compass byl dražší už jako nový, a jako ojetina si drží hodnotu. Na trhu s ojetými vozy proto nenajdete zrovna přehršel kusů. Pokud ale přehlédnete slabší stránky a oceníte kombinaci výrazného vzhledu, velmi schopného podvozku a poctivého pohonu 4×4, může být Compass přesně tím „jiným“ SUV, které hledáte.
« STK odhalily nesmrtelná ojetá auta. Toto jsou držáky, které porazily zbytek automobilového světa Dnes už taková auta nevznikají aneb jak jsme přišli o charakter značek. Co uměl starý Mercedes a BMW líp než dnešní modely? Dva velikáni ze zlaté éry v testu »
