Zelená revoluce přitvrzuje. Elektromobily nestačily, ve hře je plošné omezení počtu aut
Norsko bylo dlouhé roky považováno za ukázkový příklad rozvoje elektromobility, nyní se ale z tamních institucí ozývá jiný tón. Norská environmentální agentura ve své nové zprávě upozorňuje, že samotný přechod od spalovacích motorů k elektromobilům nestačí k vyřešení klimatických problémů. Podle úředníků bude nutné snížit celkový počet aut na silnicích, a to o více než 25 procent. Nezáleží přitom na tom, zda jde o vůz se spalovacím motorem, nebo o elektromobil.
Nejde jen o provoz, ale i o výrobu
Agentura tvrdí, že ani plně elektrický vozový park by zásadní problém neodstranil. Poukazuje totiž na emise spojené s výrobou aut a zároveň i na mikroplasty, které vznikají opotřebením pneumatik. Dalším argumentem je skutečnost, že silniční infrastruktura zabírá prostor, který by jinak zůstal volné přírodě.
Jedním z navrhovaných řešení má být zastavení investic do další dopravní infrastruktury. Pokud by se nové silnice přestaly budovat, omezení automobilové dopravy by podle této logiky přišlo samo jako důsledek přetíženého a slábnoucího systému. Lidé by tak byli v praxi dotlačeni k tomu, aby více využívali vlaky a další formy veřejné dopravy.
Peníze jinam, auta na ústup
Finance, které dosud směřovaly do stavby a rozšiřování silnic, by měly nově putovat především do veřejné dopravy. Kritici však namítají, že takový přístup dopadá hlavně na ty, kteří se bez vlastního auta neobejdou, například při dojíždění za prací nebo při zajišťování chodu rodiny.
Právě tady se otevírá zásadní otázka. Je správné omezovat individuální mobilitu ve jménu ekologických cílů? A kde leží hranice mezi ochranou klimatu a běžnými potřebami lidí?
Společnost rozdělená na dva tábory
Debata o budoucnosti dopravy v Norsku stále výrazněji rozděluje veřejnost. Na jedné straně stojí aktivisté a zastánci radikálních změn, kteří chtějí auta z měst co nejvíce vytlačit. Na druhé straně jsou lidé, pro něž je automobil každodenní nutností.
Celá situace působí o to paradoxněji, že právě Norsko v minulých letech investovalo obrovské částky do podpory elektromobilů. Země, která byla symbolem jejich rozmachu, dnes zároveň připouští, že ani tato cesta sama o sobě nestačí a že bude nutné omezit automobily jako takové.
Méně aut, méně svobody
Pro mnoho Norů by podobný vývoj znamenal citelný zásah do osobní svobody a nezávislosti. Pokud by se rozvoj silnic skutečně zastavil, mohlo by to podle kritiků časem vést k dopravnímu kolapsu a narůstajícím kolonám. V praxi by tak nešlo o přímý zákaz aut, ale o postupné zhoršování podmínek pro řidiče, které by je mělo od používání vlastního vozu odradit.
Výsledný dojem je poměrně jednoznačný. V nové dopravní představě jako by ideálním stavem bylo cestovat co nejméně, nebo nejlépe vůbec.
Odkaz na původní zdroj: Transport – miljodirektoratet.no
.« Kdy je tempomat v dešti problém a kdy ne. Řidiči v tom často chybují Nafta překročila kritickou hranici a řidiči mění názor. Elektromobily jsou najednou hitem »
