TEST Mini Coupé John Cooper Works – Kapesní supersport
Existují tři druhy aut. Ty první vás mají komfortně přemístit z bodu A do bodu B. Druhé jsou velmi rychlé, ale stále komfortní a dokáže je řídit každý. No a potom je tady třetí kategorie, která se pyšní karoseriemi jako z komixu, řvoucími motory, tvrdými podvozky, nepoužitelností pro denní ježdění a hlavně tím, že při rychlé jízdě zabije každého, kdo to s tou kulatou věcí před sebou moc neumí. Jsou to závodní stroje, které omylem unikly na silnici. Mezi ně patří třeba BMW 1M Coupé, Porsche 911 GT2 RS, Dodge Viper nebo starší Subaru Impreza WRX STI či Mitsubishi Lancer Evolution. Jenže často se zapomíná na Mini, které v nejvyšších motorizacích kouše jako blázen, přivítejte Mini Coupé John Cooper Works!
Vypadá jako Kinder vajíčko, které projelo skladem tuningových dílů. Oblé tvary včele s kulatými světly jsou doplněny o dravě působící nárazník, vytažené blatníky, prahy s nádechem a zajímavě svažující střechu. Cool vypadá hlavně záď – při vyšších rychlostech z víka kufru vyjíždí elektronicky řízené křídlo a vše zakončuje dvojice centrálně umístěných koncovek výfuku. Černá metalíza s červenými pruhy z něho dělá jen zvláštnostmi ověšený kus jinak líbivého auta. Vlastně Mini Coupé na první pohled nevypadá jako auto, ale jako módní doplněk – něco ve stylu kabelek či hodinek.
Uvnitř panuje špatně popsatelná atmosféra, a to ne kvůli stísněnosti, ale struktuře a rozložení všech prvků. Stahování oken na středovém panelu, displej informačního systému s nejhorším ovládáním na světě a spousta dalších zvláštností. Použité materiály jsou nic moc a ergonomii vymýšlela asi opice. Sedadla jsou tvrdá, sedí se moc nízko a do zadku vás tlačí bočnice.
Hned po prvních metrech zjišťuji, že odstavec o denní použitelnosti a hlavně jízdě po rozbitých městských cestách budu moct shrnout do jednoho slova – nepoužitelné! Podvozek propouští gigantické rázy do karoserie, chytá se sebemenších kolejí a spojka je tvrdá jako kámen. Odhlučnění je na úrovni koloběžky a kufr tak akorát na jeden vlašský ořech.
Nejspíš si říkáte, proč tak ostrá slova? No, jednoduše. Začátek tohoto testu jsem pojal z pohledu obyčejného řidiče, který si koupí Mini jako doplněk a chtěl jsem tak ukázat, že kupovat ho milence či dětem k osmnáctým narozeninám je nesmysl. Pokud tedy se řadíte k těmto lidem, s touto větou se můžete zvednout od počítače a dál nechat číst jen nadšence do řízení a rychlé jízdy. Jakmile jsem se totiž vydal na okresku, adrenalin mi tryskal i ušima!
Takže zpět ke vzhledu, ten není šílený kvůli oslňování okolí, ale především pro vytvoření co největšího přítlaku. Rychlosti, kterých toto malé JCW dosahuje, jsou totiž velmi vysoké. To stejné platí i o interiéru, který je pro sportovní jízdu přímo stvoření. Nízký posed, sedadla se skvělým bočním vedením, do rukou padnoucí volant a hezky tuhé pedály. Řadící páka je hned po ruce, což se dá říct i o ruční brzdě. Každý záhyb, každá část tohoto auta má nějaké opodstatnění, dokonce ani výsuvné křídlo není jen na parádu, ale pro zvýšení přítlaku na zadních kolech – a že je to potřeba!
Zapínám sportovní režim, vypínám elektroniku a vyrážím na dálnici, po které dojedu až ke svojí oblíbené okresce. Jakmile projedu kolem posledního radaru, podřazuji na třetí rychlostní stupeň a pedál plynu bořím do podlahy. Je až k neuvěření, co dokáže motor o objemu nižším než má láhev od CocaColy nabídnout. Čtyřválcová šestnáctistovka THP umí vyprodukovat solidní výkon 211 koní v 6000 otáčkách a bouřlivý krouťák 280 Nm od 1950 otáček za minutu. Vše putuje na přední kola přes šestistupňovou manuální převodovku a systém rozdělení výkonu mezi koly EDLC. Jak to funguje, se mě prosím neptejte, nejsem James May z Top Gearu. Jednoduše řečeno se jedná o druh elektronického diferenciálu.
Díky této technice si můžete užívat zrychlení z nuly na stovku za 6.5 sekundy a maximální rychlost 238 km/h. Za to však nevděčíme jen výkonu, ale i nízké hmotnosti, která nepřesahuje 1130 kilogramů. Ještě před pořádnou jízdou na klikaté silnici bych vám mohl prozradit jedno malé tajemství, a tím je to, kdo má tento unikát na svědomí. Jsou to totiž kluci a holky z dílen M-Performance od BMW. Dostali týden dovolené a po dvou dnech nudy se vydali trochu pomoct pánům vývojářům a technikům v Mini. Vzniklo z toho něco, co v dnešním světě nemá obdoby.
Už na dálnici to malé škvrně dokázalo vyškolit několik prémiových sedanů s šestiválci a teď se konečně dostávám do první zatáčky. Po jejím ”rychlém” projetí si říkám, co to sakra bylo? Vždyť jsem ji probrzdil, o metr netrefil apex a nakonec lovil vlající záď jako nějaký začátečník. Vlastně první kilometry jsem si připadal jako někdo, kdo za volantem nemá co dělat. Ale přesně to je věc, kterou musíte na JCW pochopit. Chová se úplně jinak než většina rádoby sportovních aut. Je potřeba se s každou další projetou zatáčkou zdokonalovat a navázat s ním přátelský kontakt. Po několika desítkách, méně zdatní možná i stovkách ujetých kilometrech konečně poznají, co je na první pohled nevinná hračka opravdu zač. Je pekelně rychlou bestií, která se nebojí nikoho a ničeho!
Motor má zajímavou výkonnostní křivku, odspodu se mu moc nechce, ale nad 2000 sílí s každou další otáčkou. Je potřeba ho držet ve vyšším spektru otáčkoměru, kdy dokáže nádherně ukázat svůj potenciál. Naučíte-li se správně řadit a podřazovat, tak zjistíte, že ten malý dynamit pod kapotou je dílo boží. Výkonu má na rozdávání a nic mu neschází. Reakce na plynový pedál jsou okamžité a nenapadá mě jediná věc, na kterou bych si mohl stěžovat.
S jízdou na plný plyn přichází i zvukový projev, který bývá u menších motorů spíše zklamáním. To však ani náhodou neplatí u JCW, které řve, prská a dělá rámus jako naštvaný býk po injekci adrenalinu. Úchvatné je především střílení do výfuku. Po projetí Pařížské ulice v Praze s občasným vytočením motoru se kolemjdoucí nestačili divit. Po každém puštění plynu se ozve hlasité odplivnutí do výfuku. Každý se otáčí a hledá nějaký exotický supersport, když v tom se zpoza zaparkovaných aut vyřítí Mini. Ty nechápavé pohledy jsou k nezaplacení.
Potom je tady podvozek, sice je tvrdý a nepohodlný, ale na druhou stranu drží jako přibitý. Je komunikativní jako u sporťáků ze starých časů a dá se zábavně rozhodit klidně i jen mírným, ale rychlým protipohybem volantu. Nedotáčivost je tady velkou neznámou, a to mě velmi překvapilo, jeho chování je totiž přesný opak – někdy je přetáčivost až nebezpečně velká. Je to zábava, ale musíte dávat sakra velký pozor, protože občasné výlety zádě jsou nečekané a zapotí se při nich nejeden zkušený řidič. Grip při rychlé jízdě je famózní a výsledná rychlost v zatáčkách neskutečná.
Silné brzdy toho malého drobka zastaví na fleku, dají se perfektně dávkovat a jejich účinek je devastující. Zdají se být k neutahání, ale jsou i velmi kousavé. Je NUTNOST brzdit s narovnanými předními koly, jinak končíte… Někdy to není sranda, ani když děláte vše správně. Je-li silnice jen mírně rozbitá, na brzdách je hodně nervózní a většina spolujezdců i řidičů si z toho nadělá do kalhot. Teď je jen otázkou, jestli to řidič zvládne a hnědé kalhoty budou při pokračující rychlé jízdě v autě nebo v rozstřeleném vraku na poli či v lese.
Samotné řízení je jako živé, reakce na pohyb volantu jsou okamžité a čumák se zaboří přesně tam, kam zrovna chcete. Díky hydraulickému řízení ze staré školy umí přenášet veškeré informace od předních kol a jet s ním pořádně rychle je opravdovou slastí – pro ruce, nohy, zadek, oči i uši. Lepší spojku jsem snad nezažil v žádném jiném autě a pokud bych si měl hodně stěžovat, tak jen kulisa řazení by mohla mít kratší dráhy.
Je to malý nezbeda, který se nebojí větších a mnohem výkonnějších soupeřů. Jeho přednosti jsou ukryty v ryzí technice a nízké hmotnosti. Dokáže být zábavný jako žádná jiná předokolka, ale je potřeba být na pozoru. Umí totiž i kousat, a to hodně! Pokud jste jen v průměrné šedi obyčejných řidičů, nikdy si ho neužijete. Jestliže máte něco najezděno a k tomu pořádné koule, budete ho milovat celým svým srdcem. A já, já jsem se zamiloval!
Za propůjčení vozu MINI bychom chtěli poděkovat společnosti AUTO ESA.
Plus
Vynikající podvozek
Vynikající motor
Vynikající převodovka
Vynikající řízení
Vynikající zvuk
Mínus
Časem se v něm stejně zabijete
Technické údaje
| Motor: | |
|---|---|
| Typ motoru: | přeplňovaný zážehový |
| Válce / ventily: | 4 / 4 |
| Zdvihový objem (ccm): | 1598 |
| Nejvyšší výkon (kW / ot/min): | 155 / 6000 |
| Nejvyšší toč. moment (Nm / ot/min): | 280 / 1950 |
| Provozní vlastnosti: | |
| Maximální rychlost (km/h): | 238 |
| Zrychlení 0 – 100 km/h (s): | 6.5 |
| Spotřeba-město/mimo/kombi (l/100 km): | 9.2 / 5.6 / 6.9 |
| Rozměry a hmotnosti: | |
| Zavaz. prostor – sedadla/sklopena (l): | 160 / 680 |
| Objem nádrže (l): | 50 |
| Pohotovostní hm. / nosnost (kg): | 1130 / 450 |
| Rozměr pneu: | 205/45 R17 |
« Hypersport Mercedesu dostane motor z F1 – Bude mít až 1500 koní a chce rekord Nürburgringu Lucid Motors představuje elektromobil Air »
