MENU
img_8884

Test Renault Koleos 2,0 dCi 175 4×4. O ošklivém káčátku…

4. 7. 2018 • Novinky, Renault, Testy

Motor: 85%

Převodovka: 75%

Podvozek: 85%

Zpracování: 90%

Praktičnost: 85%

Renault Koleos udělal mezigenerační posun jako málokteré auto. Z ošklivého káčátka je nyní nádherná labuť. Vedle krásného zevnějšku má luxusní interiér a povedený motor. Konkurence je však obrovská a je otázka jestli dokáže Renault napravit pošramocené jméno svého předchůdce.

Verdikt:


V roce 2006 začínala vlna obliby SUV nabírat na obrátkách a Renault (stejně jako zbytek trhu) musel rychle zareagovat. Jak to ale u většiny narychlo vzniknuvších projektů bývá, nedopadlo to zrovna dobře. Automobilka oprášila studii z roku 2000, změnila téměř vše, co se dalo, a do spolupráce zahrnula Nissan. Během nějakých dvou let jsme tu měli první SUV od Renaultu, které se v některých zemích prodávalo jako Samsung. Nebylo nijak pohledné, ani dobré. Je s podivem, že se v produkci udrželo dlouhých osm let. Nyní přijíždí druhá generace, které byste příbuznost k té první hádali jen těžko.

Auto již nevypadá jako nafouklé Clio. První slovo, které mě napadlo, když jsem ho přebíral, bylo reprezentativní. Renault novému Koleosu vtiskl DNA aktuální modelové řady a je to trefa do černého. Designový jazyk, který vypadá dobře na Talismanu i Meganu vypadá dobře i na mastodontím SUV. Masivní chromovaná maska zasahující až do LED PURE VISION světlometů s typickým tvarem světel denního svícení dává elegantnímu Koleosu ten správný kus arogance, který by mělo mít každé velké SUV. Plastový prvek na předních dveřích, který má nejspíš imitovat výdechy horkého vzduchu, vyzněl trochu do prázdna a bije do očí. Naopak vystouplé blatníky přidají na robustnosti. Vzadu je to opět klasický Renault- světla ve tvaru vidlic a chromové ozdoby imitující koncovky výfuku. Oproti první generaci narostl o 12 centimetrů do délky a je to opravdu kus auta. Důležité je, že vypadá sakra dobře a už se nemusíte stydět parkovat vedle Německé nebo Asijské konkurence. Téměř mě až udivuje, že se Renault rozhodl zůstat u jména jeho neúspěšného předchůdce.

koleos3

V interiéru se odehrálo snad více změn, než venku. Pryč je ošklivá palubka zaplevelená obrovským množstvím tlačítek. Nyní zde nalezneme pouze nejnutnější minimum ovladačů, všechny ostatní funkce jsou sdruženy do velkého displeje systému R-Link 2, který je netypicky orientovaný vertikálně, podobně jako ve Volvu XC90. Na toto rozložení jsem si nějakou dobu zvykal, ale musím uznat, že toto řešení přináší jisté výhody. Při navigaci vidíte opravdu daleko dopředu a velice se mi líbí, že můžete displej rozdělit na poloviny a mít spuštěné dvě aplikace najednou. Celý systém je opravdu svižný, jen jeho ovládání si to chce projít pěkně v klidu na parkovišti. Možností je opravdu spousta a někdy chvíli trvá, než naleznete, co hledáte. Oblíbené funkce si ale můžete nastavit na hlavní obrazovky ve formě widgetu, takže časem se z ovládání stane hračka.

Interiér jako takový je opravdu prostorný a použity jsou výhradně kvalitní materiály. Spodní část palubní desky je pošita kůží, ta vrchní je z měkčeného plastu příjemného na dotek. Použití kvalitních materiálů se netýká pouze palubní desky, i středový tunel a výplně dveří jsou kvalitní a nemáte tak pocit, že jste své peníze utratili za nějaký šmejd.

koleos5

Pozice za volantem je, jak se sluší a patří, dost vysoko. Máte tak dobrý přehled, co se kolem děje – chce to ale chvíli zvyku, než se naučíte odhadovat, kde končí rozložitá kapota. Volant má poněkud větší průměr, ale má příjemně tlustý věnec. Za ním se ukrývá displej suplující kapličku přístrojů. Pochválit ho musím za přehlednost zobrazených údajů a skvělou čitelnost i na přímém slunci. Sedadla jsou opravdu pohodlná a na pohled krásná, zvládnout v nich Chorvatsko na jeden zátah nebude problém. K dokonalosti jim chybí snad jen delší sedák. Naopak ta zadní mi přijdou téměř bez chyby. Koleos je jedno z mála aut, kde se mi sedělo vzadu lépe, než vepředu. Všemi směry je místa dost, před koleny je to téměř plýtvání – až jsem měl choutky koupit podnožku s nevyslovitelným jménem v nejmenovaném švédském obchodě, určitě by se vešla.

V mnou testované variantě bije pod kapotou nejsilnější jednotka 2,0 dCi 175. Jedná se o dvoulitrový diesel s maximálním výkonem 128 kW a 380 Nm. Motor o sobě umí dát za studena vědět, ale pouze stojíte-li před autem. Kabina je skvěle odhlučněna a prakticky o motoru nevíte. Jeho zátah je plynulý už od velice nízkých otáček a nepolevuje ani kolem dálničního maxima. Výkon mi určitě nechyběl. Vznětová jednotka se k charakteru auta hodí, je dostatečně kultivovaná, posádku netrápí vibracemi ani hlukem a vhledem k váze auta (téměř 1,8 tuny) umí být příjemně úsporná. Ve městě si řekla o 8,2 litru, mimo něj se dá jezdit kolem šesti. Při troše snahy se dá na jedno tankování zvládnout tisíc kilometrů. Motor je spřažen s šestistupňovým manuálem. Vzhledem k velikosti auta by se mi více líbil automat. Mám sice rád klasická manuální ústrojí, ale v takovém typu auta mě řazení téměř otravuje. Samotná převodovka není nijak špatná – přes středovou pozici se jí sice musí pomoci trochou násilím, ale jednotlivé dráhy jsou krátké. Trochu mě zarazila pomalejší reakce systému start-stop na sešlápnutí spojky, několikrát jsem ji vyšlápl dvakrát, protože motor nenaskočil ihned.

koleos4

Jízdně je auto přesně takové, jaké od velkého SUV čekáte. Rozhodně o něm nikdo neřekne, že jezdí jako běžný Sedan. Koleos je spíš takový terapeut. Po náročném dni plném stresu a spěchu za sebou zabouchnete dveře, izolujete se od okolního světa, pustíte oblíbenou hudbu a necháte se unášet tichou plavnou jízdou. Bude to znít jako klišé, ale auto jakoby vás vybízelo ke klidu – usaďte se a povězte mi, jaký byl váš den, pane. Je to zvláštní pocit. V dnešní době musí být vše rychlé a dynamické. Stoický klid vyzařující z Koleosu působí jako balzám duši. Jistě, auto se v zatáčkách dost naklání a je nedotáčivé, ale co, při jízdě ke které byl stvořen, vás to určitě trápit nebude. I řízení je úplně mrtvé, a tady to neberu vyloženě jako mínus. Zkrátka vás tenhle macík odveze z jednoho místa na druhé a vystoupíte z něj více odpočatí, než před jízdou. Jediné mínusové body sbírá podvozek za občasné přenesení ran do karoserie a lehce nervózní chování na příčných nerovnostech v zatáčce.

Že se nová SUV do terénu nehodí jsme si v AutoJournalu nikdy neřekli. Já Koleos vyvenčil i mimo jeho hlavní teritorium. Aby ne, nabízí ověřený pohon 4×4 od Nissanu s možností uzamknout natvrdo pohon 50:50 mezi předkem a zadkem, což je v dané kategorii poměrně vzácné. Musím přiznat, že schovat ovládání pohonu pod volant byl od Renaultu dobrý žertík. Už jsem se málem smířil s tím, že na pomoc zadní nápravy budu moci zapomenout, ale nakonec jsem tlačítko našel. Auto zvládne překvapivě hodně. Světlá výška 213mm a nájezdové úhly 19 stupňů vpředu a 26 vzadu mu dávají slušné šance podívat za nějaký ten kopec. Jediný problém je v tom, že jsem se s autem v terénu moc necítil. Působí robustně a vyjede kde co, jen je až moc elegantní na to, aby si “umazalo ruce”. Je to asi jako na závod Iron man vyrazit v obleku – pravděpodobně to udýcháte, ale perfektně šitého kusu látky vám bude líto. Tak jsem se opět vrátil na silnici a nechal konejšit terapeutem ze země Galského kohouta.

koleos1

Nový Renault Koleos udělal mezigenerační posun jako málokteré auto. Z ošklivého káčátka je nyní nádherná labuť. Vedle krásného zevnějšku má luxusní interiér a povedený motor. Konkurence je však obrovská a je otázka jestli dokáže Renault napravit pošramocené jméno svého předchůdce.

Plusy

Reprezentativní design
Komfortní podvozek
Slušný motor
Vnitřní prostor

Mínusy

Senzorová tlačítka
Ovládání tempomatu
Pomalejší systém start-stop

.

« »