Test BMW R1250RT aneb Cestovatelský sen
Je konec června a naše testovací sezóna je v letošním roce už rozjetá do nejvyšších otáček. Otestovali jsme už hodně motorek. Každá nás něčím zaujala, něčím zklamala nebo vyloženě naštvala. Na pořadu dne byly všemožné modely, o kterých jste si na našem webu už mohli přečíst, ale cestovního specialistu jsme očekávali s velkým natěšením. Já jsem se těšil, že třeba konečně najdu motorku, která bude splňovat všechny moje přísné nároky a uspokojí mojí cestovatelskou a pohodlnou duši. Povedlo se?
Každý má rád jiný styl využití motorky. Někdo si chce dát maximálně 100 kilometrů kolem baráku s maximálním možným přísunem adrenalinu, někdo vyrazí občas jen na okruh, někdo nasbírat bahno do uší a do trenek, další projede za odpoledne půl republiky a jiný chce za jediný den dojet k moři.
Osobně mám cestování na velké vzdálenosti moc rád. Z vlastních zkušeností vím, že ideální průměr je na den tak do 500 kilometrů a dát někde šlofíka v kempu nebo penzionu. Když mě to ale baví obzvlášť, chci ujet za den klidně kilometrů 1000 a to už se portfolio motorek poněkud razantně snižuje, abyste nedorazili do cíle jako hadrový panák.
Další problém, který mám se svojí výškou 190 cm je ten, že asi tak 90% sériově montovaných štítků na motorkách je pro mě v naprosto špatné výšce, kdy mi pak turbulence bubnuje přímo do helmy a po pár kilometrech jízdy mám v hlavě jak v úlu. To pak už radši jezdím na úplném naháči, kde není vůbec nic a moje helma správně větrá a jen příjemně šumí.
A co teprve najít takovou motorku, která vám nabídne obojí? Buď absolutní „vítr ve vlasech“ a nebo aerodynamiku podobnou kabrioletu? Současně s tím dokonalé pohodlí a nebo pořádnou dávku adrenalinu při sportovní jízdě? Slyším vaše odpovědi. Neřešitelný problém! Pcheeee moje odpověď je BMW R1250RT!
Popravdě jsem si trochu myslel a tajně doufal, že by tahle mašinka mohla být na tohle vše spojené dohromady ideální adept. Při jejím přebírání jsem ale svůj první pocit takový rozhodně neměl. Na fotkách vypadá trochu větší, ale naživo a ještě v garáži vypadá naprosto mastodontně. Její přední kapotáž je obrovská, z pohledu řidiče vážně hodně široká a navíc její integrovaná zrcátka dotváří dojem spíš jednostopého auta. Tak tohle už je moc, říkám si. To jsem zvědavý, co v těch zrcátkách uvidím. Proč to sakra nemůže mít normální zrcátka jako většina motorek? Všude spousta plastů a po stranách hlavního štítu jsou na kapotáži ještě dodatečné malé plexištítky. No nevím, jestli se to tady trošku nepřehnalo.
Snažím se oprostit od svých předsudků a sedám. Pohodlně se usadím na sedlo, chytnu se řídítek a nevím co říct. Připadám si jako malý kluk, který potkal svojí první lásku a nedokázal se vymáčknout, aby jí pozval na zmrzlinu dokud nezmizela neznámo kam. Nechci dopadnout stejně a než si to někdo rozmyslí a vezme mi klíčky, mačkám startér a mizím.
Po pár metrech se musím zastavit a nastavit si zrcátka. Po nastavení ideálního úhlu zjišťuji, že takový výhled jsem na motorce dozadu ještě nikdy neměl. Když už je vidět aspoň trochu a ne jen moje rameno, je to výhra, ale tady si můžete užívat naprosto dokonalého výhledu jako řidič kamionu.
Jízdní pozice je velmi příjemná a ergonomicky perfektně zvládnutá. Řídítka padnou do rukou skvěle a jejich šířka je akorát. Celé nohy se schovají do prolisů kapotáže a ani s mými dlouhými nohami nemám problém, že bych se opíral vepředu kolenem. Motor 1250 s proměnlivým časováním ShiftCam jsme testovali už v loňském roce v modelu R1250GS a už tehdy nás naprosto uhranul. Jeho skvěle vyvážená výkonová křivka, kdy táhne v celém pásmu otáček skoro stejně, je jasným receptem na to, že kdo jen trochu váhá, bude po předváděcí jízdě polapen do lepkavé sítě s názvem BMW a začíná otevírat šrajtofli. Komu momentálně chybí dostatek hotovosti, míří na nejbližší kliniku prodat svoji ledvinu.
Na obrovskou šířku kapotáže zapomenete hned po prvních pár metrech jízdy. Motorka se v malých rychlostech ovládá naprosto příkladně. Na palubní desce najdete všechny potřebné údaje. Je koncipována do ještě poměrně klasického stylu se dvěma analogovými budíky, s na dnešní dobu, poměrně malým středovým displejem. Škoda, že si zde nenašel místo krásný TFT displej z ostatních modelů BMW například po vzoru modelové řady GS.
Po pár městských kilometrech, kdy jsem ani na chvíli neměl pocit z toho, že bych měl problém s ovladatelností ani při kličkování mezi auty, se vydáváme na dálnici D5 směrem na Plzeň. Užívám si lehoučkou spojku, přesnou převodovku a z propojení plyn-motor podezírám BMW ze spojení s nadpřirozenými živly. Rukojeť plynu ovládá motor s naprostou precizností, řídící jednotka jako by byla z jiné dimenze a nutno podotknout, že stejně jako u ostatních modelů BMW, je toto spojení tak dokonalé, že konkurence asi nemá úplně lehké spaní.
Vedle pohodlí jsem byl samozřejmě ve velkém očekávání i co se týká aerodynamiky. Štítek jsem měl sklopený v krajní spodní poloze, jedu předepsanou dálniční rychlostí a žádné turbulence do helmy se nekonají. No paráda! Helma větrá tak jak má a já vnímám krásně pocit z rychlosti a lineární šumění větru. Je na čase vyzkoušet elektricky nastavitelné plexi tlačítkem na řídítku. Ono to asi zas takový oheň nebud, říkám si. Ale to co následovalo mě naprosto dostalo. Plexi se začíná vysouvat nahoru a do toho více stavět na kolmo. Šumění začíná tichnout a vítr začíná klouzat výš nad mojí helmu. Štítek se vysune až do krajní horní polohy a absolutní ticho! Žádný nápor větru, žádné turbulence, prostě nic. Nechápu. Slyším jen krásně si předoucí boxer a přidávám. Kouknu se na tachometr a zhrozím se. To, jak jsem izolovaný od náporu vzduchu a hluku z turbulencí, mě úplně vzalo pojem o rychlosti. Další pocit, který mě zprvu trochu vylekal a který jsem na žádné jiné motorce doposud nezažil bylo to, že to jak vzduch obtéká celou vaší postavu a zpětný rotor vzduchu se vytváří až za vašimi zády způsobuje, že začnete cítit tlak na záda. Jakoby vám někdo přiložil ruce zezadu na bundu a jemně vás postrkoval dopředu. Uvidíme jak to bude fungovat dál. Otáčím dál plynem, boxer se lačně vrhá do vyšších otáček a za chvíli vidím hodnotu 230 km/h! To by nebylo zase až nic natolik divného. Ale vážení, já stále sedím ve vzpřímené cestovní pozici a kdybych měl volné další dvě ruce, normálně si zapálím cigáro. Takhle zpracovanou aerodynamiku jsem ještě nezažil!
Dalším příkladem perfektně zvládnuté aerodynamiky je možnost využití audio systému. Ona totiž jedna věc je ta, dát na motorku audio systém, ale druhá je umět zvládnout aerodynamiku tak, aby se to dalo poslouchat. Osobně moc zastáncem vyhrávajícího rádia na motorce nejsem, ale náš testovací model jím byl vybaven, tak ho zkusíme. Na několika motorkách vybavených hudbou už jsem jezdil. Setkal jsem se s tím, že ač byl na nějakém jiném modelu audio systém poměrně výkonný, tak se dal poslouchat maximálně tak v otevřené helmě a to ještě jen do nějakých 70 km/h. Musel být na plný kule, a okolí z hudby mělo pak už víc než vy sami. U BMW R1250Rt se ale nic takového nekoná. Na okresce zvedám opět štít do horní polohy, pouštím hudbu a poslouchám. Volume na půl a vše je krásně čisté a slyšitelné. Vyklápím si svoji vyklápěčku nahoru, mám sklopenou jen sluneční clonu a užívám si to. Naprostá pohoda. Pro letošní sezónu se určitě jedná o motorku, na které jsem toho s vyklopenou helmou najezdil naprosto nejvíc a konečně jsem svojí vyklápěčku využil na maximum. Každou vyjížďku jsem si prostě přizpůsobil, jak jsem chtěl.
Jedna příhoda, která se mi stala na motorce poprvé a doufám že naposled, byla taky s RTčkem a byl jsem nesmírně rád, že právě na něm. Jedu po okresce kilíčkem, zvednuté plexi na maximum, vyklopená helma a užívám si teplého letního dne, když najednou jakoby po vás někdo vystřelil dávku z kulometu. Sakra, co to bylo? Plexi a kapotáže naštěstí pochytaly úplně všechno, zastavil jsem na první benzínce a motorka vypadala jako bych jí od much nečistil tak 10 let. Komplet jeden velký mazanec. Projel jsem letící roj včel, přesně v úrovni mojí hlavy. A na sobě? Ani tykadlo!
Bohužel jsem neměl možnost se projet na RTčku v dešti, ale vzhledem k tomu, jak dokonalou ochranu proti větru poskytuje, předpokládám, že od určité rychlosti byste nepromok nejspíš mohli nechat s klidnou hlavou v jednom z objemných kufrů. Ty můžete ovládat centrálním zamykáním a jako na komfortní vychytávku jsem si na to velice rychle zvyknul. Stejně jako na pohodlné bezklíčové zapalování.
Podvozek je také kapitolou sám o sobě. Brzdy jsou naladěny přesně a jejich dávkování je precizní. Nic, co by vás zaskočilo svým nástupem, ale když je potřeba, zastaví RTčko, jako když pod něj vrazíte klín. Semi-aktivní podvozek Dynamic ESA nové generace stále vyhodnocuje údaje od kol a neustále reguluje charakteristiku tlumení. Automaticky nastavuje předpětí zadního tlumiče v závislosti na zátěži a tím vylepšuje už tak perfektní vlastnosti tohoto stroje. Je vybaven dvěma jízdními režimy Road a Dynamic a mezi těmi volíte, jakým stylem momentálně chcete jet a kolik komfortu vyměníte za tvrdší sportovnější svezení. Jízdní režimy máte potom na výběr 3 a to RAIN ROAD a DYNAMIC. Záleží na vás kolik kontroly trakce zrovna od motorky chcete a jak moc budete točit heftem.
Celkové pohodlí dotváří vyhřívané rukojeti řídítek a dokonce i sedačka, obojí nezávisle na sobě nastavitelné v pěti stupních. Věc absolutně skvělá a při horším a chladnějším počasí nedocenitelná. Když jsem se večer vracel domů už za chladnějšího večera, nechal jsem se velmi rád a často rozmazlovat.
Co mě asi nejvíc na našem testovacím týdnu mrzelo bylo to, že byl prostě krátký. Moje představa by byla aspoň týdny tři. A kam bych jel? Po celé západní Evropě, kam by mě jen napadlo a rozhodně bych tady nedodržoval moje osvědčené pravidlo 500 km/den. Moje denní nájezdy bych šponoval do čtyřmístných cifer a čím vyšší by tohle číslo bylo, tím větší úsměv na tváři bych měl. Ráno vyjet z naší České kotliny a v pozdním odpoledni se koupat na Jadranu? Žádný problém! A to bych se šel ještě večer proběhnout po pláži!
BMW R1250RT ve mně zanechalo silné dojmy. Cítil jsem se na něm neuvěřitelně pohodlně, bezpečně a den před vrácením jsem ještě volal z redakce do BMW a prosil, jestli bychom si jej nemohli v den vrácení nechat až do pozdních odpoledních hodin. Tak moc se mi vracet nechtělo. Po odevzdání jsem zažíval zvláštní svíravý pocit a přemýšlel nad tím, proč je mi tak smutno. Ano, zamiloval jsem se! Moje příští motorka bude BMW R1250RT!
« Ženský test Škoda Kodiaq Sportline 2.0 TSI 4×4 Vybíráme nové auto aneb Na co si dát pozor »
