Zatímco v Evropě řidiči dál lijí do nádrží drahou naftu, Čína se od ní potichu odpojuje
V Číně probíhá revoluce v těžké dopravě, jakou svět ještě neviděl: prodeje elektrických nákladních vozidel prudce rostou a spotřeba nafty se propadá tempem, které už snížilo poptávku o více než milion barelů denně. Díky masivním investicím do infrastruktury a štědrým státním pobídkám se země velmi rychle posouvá do role globálního lídra v elektrifikaci nákladní dopravy s dopady daleko za vlastní hranice.
Dieselová velmoc, která najednou tolik netankuje
Čína je ropný obr. Ne ani tak v těžbě – kde se teprve snaží prosadit – ale v konečné spotřebě. Ta každý den živí stovky milionů vozidel na silnicích, jenže tato realita se začíná měnit. Přestože se země stala jedním z průkopníků v elektrifikaci osobních aut, zdálo se, že diesel si díky nákladním vozům oddechl. Jenže ani to už neplatí.
Čína je druhým největším spotřebitelem nafty na světě hned po Spojených státech. Doprava má na svědomí 70–80 % této spotřeby, přesto objemy v posledních letech klesají. V červnu 2024 spadla spotřeba nafty na 3,9 milionu barelů denně. Pořád jde o gigantické číslo, ale znamená to pokles o 11 % oproti stejnému měsíci předchozího roku.
Spotřeba nafty na „plateau“ a nástup elektrotrucků
Šlo o nejvýraznější propad od poloviny roku 2021 (tehdy logicky kvůli pandemii a globálním otřesům). Navzdory pokračující industrializaci země a růstu domácího i zahraničního obchodu se spotřeba nafty už více než dekádu drží na jakémsi „plateau“. Jinými slovy: vzhledem k hospodářskému růstu by dnes měla být výrazně vyšší než před deseti lety – ale není.
Další čísla to potvrzují: v srpnu 2024 tvořila elektrická vozidla 8 % nově prodaných nákladních aut, zatímco v srpnu 2025 už šlo o 28 %.
Stát se opírá do změny: cíl 2035
Část tohoto trendu by se dala vysvětlit nástupem elektrických vozidel obecně, diesel však dosud držely nad vodou především lodní doprava a těžké nákladní vozy. Ani to už ale neplatí tak jednoznačně, zejména po posledních zásazích vlády.
V dubnu letošního roku představilo ministerstvo dopravy za podpory dalších státních orgánů program, který má do roku 2035 přesměrovat většinu prodejů nových nákladních vozidel na tzv. „nové energie“.
Aby se tento plán naplnil, byly stanoveny dílčí cíle – například že do roku 2027 by měla elektřina tvořit 10 % konečné spotřeby energie v dopravě, a zároveň má každý rok růst podíl nových vozidel s alternativním pohonem. Těžká nákladní vozidla, dosud považovaná za poslední baštu nafty, se tak rázem ocitají v centru dekarbonizační strategie.
Sešrotuj diesel, kup „novou energii“
Kromě přímých dotací na nákup těžkých elektrických nákladních vozidel spustila Čína i speciální program na vyřazování starých dieselových trucků. Jejich majitelé dostávají finanční podporu jak na samotné sešrotování, tak na pořízení náhrady v podobě vozidel na „nové energie“.
Výhody nemusí být jen finanční. Nové elektrické náklaďáky obvykle získají volnější přístup do městských zón s omezeným provozem, čelí menším časovým restrikcím a těží z nižších sazeb mýtného.
Prodejní statistiky: diesel vs. elektřina
Aktuální čísla dobře ukazují, jak dramatická proměna probíhá. Zatímco ještě v roce 2020 byly prakticky všechny nově registrované nákladní vozy v Číně naftové, v roce 2025 už elektrické trucky tvoří 22 % prodejů nových těžkých nákladních automobilů. To je výrazný skok oproti stejnému období roku 2024, kdy jejich podíl činil jen 9,2 %.
Analytici mluví přímo o změně paradigmatu a někteří odhadují, že v roce 2026 budou diesely představovat už jen kolem 40 % nových prodejů. Zbytek připadne na elektrické a plynové nákladní vozy.
Infrastruktura: nabíječky, koridory a výměna baterií
Otázka zní: je síť nabíjecích stanic připravená? Vývoj pevnolátkových baterií sice slibuje výrazně delší dojezdy, ale než se masově prosadí, musí existovat hustá síť nabíjecích míst, která provoz elektrických trucků umožní.
Národní energetická správa společně s ministerstvem dopravy uvádějí, že už 98 % dálničních odpočívadel je vybaveno dobíjecími body. Běžně zde stojí stanice o výkonu 120 kW a na některých úsecích se objevují i rychlonabíječky s výkonem 600 nebo 800 kW. Cíl je jasný: do roku 2027 má v zemi fungovat přibližně 28 milionů nabíjecích míst. Jedním z klíčových hráčů této expanze je bateriový gigant CATL.
Tato společnost patří ke světové špičce ve výrobě baterií a aktuálně buduje takzvaný „zelený koridor“ – síť pokrývající hlavní nákladní trasy, která má usnadnit rychlé nabíjení a zároveň zavést systém výměny baterií, aby se zkrátilo odstavení vozidel na minimum.
Peníze na prvním místě: celkové náklady na provoz
Elektrifikace těžké dopravy samozřejmě pomáhá plnit klimatické cíle země, ale své slovo má také ekonomika. Řidiči kamionů a logistické firmy postupně zjišťují – nebo se to alespoň předpokládá – že se jim přechod na elektřinu může vyplatit.
Elektrické nákladní vozy jsou sice zhruba dvakrát až třikrát dražší než jejich dieselové protějšky a asi o 18 % nákladnější než vozy na zkapalněný zemní plyn, ale jsou účinnější, vyžadují méně servisu a v průběhu životního cyklu mohou ušetřit 10 až 26 % celkových nákladů na provoz.
Dopad na ropný trh a exportní ambice
Takto rychlý přesun k elektrickým nákladním vozům už dnes snižuje poptávku po ropě o více než milion barelů denně. Pro zemi velikosti Číny je odstřižení nákladní dopravy od ropy faktorem, který může citelně rozhýbat mezinárodní ropné trhy. A ambice Pekingu rozhodně nekončí na jeho hranicích.
Stejně jako v posledních měsících Čína zaplavila Evropu osobními elektromobily, může se už v roce 2026 odehrát podobný scénář i v segmentu nákladních vozidel. V Maďarsku už navíc vzniká továrna na elektrické náklaďáky a autobusy, která bude tuto expanzi podporovat.
Nákladní doprava jako klíč k emisím
Je zřejmé, že po cestě, kterou vyšlapala elektrická osobní auta, nyní kráčí i nákladní doprava – a ta je vzhledem k růstu globálního obchodu jedním z hlavních zdrojů emisí. V roce 2019 připadala na nákladní vozidla přibližně třetina všech emisí CO₂ souvisejících s dopravou.
Čínský obrat směrem k elektrickým truckům tak mění nejen domácí trh, ale může ovlivnit i celý globální dopravní sektor. Menší závislost na naftě nastavuje nový standard, kterému se ostatní státy budou muset dříve či později přizpůsobit. To může urychlit nasazování čistých technologií v dopravě a zároveň nastartovat další inovace v oblasti baterií a ultrarychlého nabíjení.
Politika, trh práce a globální trendy
Pokrok Číny v elektrifikaci těžké dopravy může mít také výrazný vliv na energetické politiky jiných zemí. Vzhledem k rostoucímu tlaku na snižování emisí bude pro vlády stále obtížnější zůstat pozadu, pokud nebudou chtít prohrát závod o udržitelnější ekonomiku.
Změny se mohou dotknout i pracovního trhu. Rozvoj elektrické mobility otevírá nová místa ve výrobě baterií, výstavbě a provozu nabíjecí infrastruktury i v servisu elektrických vozidel. Naopak může klesat poptávka po profesích spojených s dieselovými motory a fosilními palivy.
Pokrok Číny v elektrifikaci nákladních vozidel tak představuje zásadní krok k udržitelnější budoucnosti – nejen pro samotnou Čínu, ale i pro svět. Má potenciál přepsat pravidla v nákladní dopravě, urychlit dekarbonizaci a podpořit technologické inovace, které se časem dotknou úplně každého, kdo závisí na dopravě zboží – tedy v podstatě celého globálního hospodářství.
.« Test MG Cyberster: To, co Musk slibuje už roky, si můžete dávno koupit a je to silný zážitek Nové SUV s technikou Volvo míří do Česka. Strašák pro zavedené evropské značky »
