Renault Modus patří mezi auta, která na trhu nových vozů nikdy nevyvolávala velké emoce. Dnes je ale situace skoro opačná. Zachovalých ojetin je málo a zajímavé kusy dokážou z nabídky zmizet poměrně rychle. Dává to smysl. Modus spojuje malé vnější rozměry, překvapivě praktický interiér, jednoduché benzinové motory a stále ještě přijatelné provozní náklady.
Právě ve městě ukazuje, proč může být i po letech zajímavý. Snadno se s ním parkuje, výhled z vozu je slušný a na zadní sedadla se bez větších problémů vejdou dvě dětské sedačky. Kdo hledá levné malé rodinné auto a nechce klasický hatchback, může v Modusu najít velmi zajímavou alternativu.
Technika z Clia je pro Modus dobrou zprávou
Modus vznikal v období, kdy Renault neměl nejlepší pověst z hlediska spolehlivosti. Především Laguna druhé generace a některé verze Méganu dokázaly majitele potrápit elektronikou. Menší Modus se ale části složitých řešení vyhnul.
Mohlo by vás zajímat
Technický základ má blízko k tehdejšímu Cliu a právě relativní jednoduchost je dnes jednou z jeho největších výhod. Neznamená to, že jde o bezproblémové auto, ale základní mechanika může při správné údržbě vydržet velmi dlouho. Při koupi je přesto potřeba věnovat pozornost několika dražším závadám. Zdaleka největší obavy budí elektrický posilovač řízení.
Vadný posilovač může převrátit ekonomiku celé koupě
Během zkušební jízdy musí řízení fungovat plynule a bez výpadků. Pokud volant tuhne, posilovač pracuje nepravidelně nebo se na přístrojovém štítu rozsvítí příslušná kontrolka, je lepší hledat jiné auto.
Oprava elektrického posilovače může stát přibližně 30 000 korun. U vozu, jehož pořizovací cena se může pohybovat kolem 50 000 korun nebo dokonce níže, jde o mimořádně významnou částku.
Levné nemusí být ani některé karosářské díly. Originální čelní sklo může stát přes 8 000 korun a podobně nepříjemně dokážou účet navýšit například světlomety nebo přední nárazník.
Podvozek bývá odolný, město ale ničí spojku a brzdy
Samotného podvozku se není potřeba příliš obávat. Většinou vyžaduje jen běžnou údržbu odpovídající stáří a nájezdu. U starších kusů může prasknout zadní pružina, nicméně nejde o závadu, která by znamenala konec auta.
Městský provoz naopak dokáže urychlit opotřebení spojky a brzd. Modus byl často používán na krátké trasy, při nichž dostává spojka zabrat mnohem více než na dálničních cestách.
Brzdy působí při prvním sešlápnutí poměrně ostře, protože jejich účinek je výrazně posílený. Při dlouhém zatížení však nejsou žádným zázrakem. Při jízdě s plně naloženým autem v dlouhém klesání je proto potřeba počítat s jejich postupným vadnutím.
Nejlepší volbou bývá jednoduchá benzinová dvanáctistovka
Pro typické využití Modusu se velmi dobře hodí atmosférický motor 1.2, především silnější varianta s výkonem 55 kW. Konstrukčně jde o poměrně jednoduchou jednotku, která při pravidelném servisu nebývá problematická. Ve městě navíc dokáže jezdit přibližně za šest litrů benzinu na 100 kilometrů, podle provozu samozřejmě i více.
Důležitá je pravidelná výměna motorového oleje. Ideální je interval maximálně 15 000 kilometrů nebo jeden rok. Dlouhé servisní intervaly dosahující až 30 000 kilometrů nejsou pro starší motor rozumné.
U dvanáctistovek je vhodné kontrolovat také ventilové vůle. Přibližně po deseti letech provozu by kontrola rozhodně měla proběhnout. Pokud ale vůz dostával pravidelný servis a někdo jej amatérsky nepřestavěl na LPG, nebývají s ventily zásadní problémy.
Rozvody mají řemen a servis se nesmí odkládat
Všechny benzinové motory používají rozvodový řemen. Interval výměny činí 120 000 kilometrů nebo čtyři roky, podle toho, co nastane dříve.
U levné ojetiny není vhodné spoléhat pouze na tvrzení předchozího majitele. Pokud neexistuje důvěryhodný doklad o poslední výměně rozvodů, je bezpečnější počítat s jejich preventivní výměnou ihned po koupi. Právě zanedbaný základní servis může z jinak levného a spolehlivého auta vytvořit velmi drahou záležitost.
Motor 1.2 TCe není takový strašák, jak může jeho název naznačovat
V nabídce se objevila také přeplňovaná dvanáctistovka označená 1.2 TCe. Toto označení později získalo poměrně problematickou pověst, starší jednotka používaná v Modusu je ale konstrukčně odlišná a má nepřímé vstřikování.
Není tedy důvod ji automaticky odmítat. Pokud Modus často jezdí mimo město, může být turbo příjemnější než základní atmosférická dvanáctistovka, protože nabízí lepší pružnost a více výkonu.
Za dynamiku se ovšem platí spotřebou. Zatímco atmosférický motor se může pohybovat kolem šesti litrů na 100 kilometrů, přeplňovaná verze si obvykle řekne nejméně o sedm litrů a při méně úsporném provozu spíše o osm. Pro čistě městské použití proto jednodušší atmosférický motor dává větší smysl.
Dobrou volbou je také čtrnáctistovka
Motor 1.4 16V není na trhu tak častý, ale z hlediska ojetiny představuje jednu z povedených možností. Je pružnější než základní dvanáctistovka, mechanicky není přehnaně komplikovaný a při pravidelném servisu dokáže vydržet velmi vysoké nájezdy.
Pokud dostává každý rok nový olej a majitel nezanedbává základní údržbu, není mnoho důvodů, proč by měl způsobovat zásadní problémy. V kombinaci s manuální převodovkou jde o jednu z nejzajímavějších motorizací pro někoho, kdo nechce pouze městské přibližovadlo, ale s autem občas vyrazí i na delší cestu.
Šestnáctistovka už vyžaduje větší opatrnost
Benzinový motor 1.6 představoval vrchol nabídky. Výkonově je příjemný a samotný základ motoru není špatný, u unavených exemplářů už se ale mohou objevit vyšší nároky na servis. Některé motory začínají ve vyšším věku spotřebovávat olej a známou slabinou může být také proměnné časování ventilů.
Nastavovač vačkové hřídele je rozumné měnit preventivně společně s rozvody přibližně po 120 000 kilometrech. Mimo autorizovaný servis může taková oprava vyjít zhruba na 12 000 korun. U velmi levného auta už je proto potřeba dobře počítat, zda případné investice dávají ekonomický smysl.
Automatické převodovky bychom vybírali velmi opatrně
Dvanáctistovka se nabízela také s robotizovanou převodovkou Quickshift. Z dnešního pohledu nejde o příliš lákavou kombinaci. Robotizovaná převodovka nedosahuje komfortu klasického automatu a s přibývajícím věkem může přidávat další potenciální závady. Je zajímavá hlavně pro řidiče, kteří z nějakého důvodu nemohou nebo nechtějí používat klasický manuál.
Náplň v ovládací části systému Quickshift je vhodné kontrolovat přibližně každých 20 000 kilometrů. Motor 1.6 mohl být kombinován s klasickým čtyřstupňovým automatem s hydrodynamickým měničem. Ten řadí příjemněji, ve vyšším věku však může být citlivý a jeho opravy nejsou levné. Olej v automatické převodovce je vhodné měnit nejpozději po 60 000 kilometrech. Kdo chce koupit levný Modus a zároveň minimalizovat riziko vysokých výdajů, udělá nejlépe s manuální převodovkou.
Starému dieselu bychom se už spíše vyhnuli
Dieselová patnáctistovka 1.5 dCi dokáže jezdit velmi úsporně, jenže v případě dnešního Modusu už bude mít většina vozů za sebou dlouhý a často těžko dohledatelný život. Zásadní je historie výměn oleje. Pokud předchozí majitelé využívali dlouhé intervaly, může být problém s turbem, mazáním a dalšími součástmi pouze otázkou času.
U levného auta se následně dostáváme k jednoduché ekonomice. Pokud za Modus zaplatíte několik desítek tisíc korun a krátce poté investujete například dalších 30 000 korun do turba, vstřikování nebo souvisejících oprav, nízká spotřeba dieselu už celou volbu jen těžko zachrání.
Některé verze 1.5 dCi jsou rizikovější než jiné
Největší opatrnost vyžadují varianty s výkony 50 a 63 kW. U nich se mohou objevovat problémy se vstřikováním a případné opravy nejsou vzhledem k ceně auta levné. Pokud už někdo diesel opravdu potřebuje, rozumnější mohou být mladší verze splňující normu Euro 5 s výkony 55 nebo 65 kW. Ty už ale používají filtr pevných částic, což znamená další součást, která může ve vyšším věku vyžadovat investici.
Renault alespoň použil řešení regenerace s dodatečným vstřikovačem umístěným ve výfukovém systému. Díky tomu se při regeneraci nedostává přebytečná nafta ve stejné míře do motorového oleje. Ani to ale nic nemění na tom, že starý diesel přináší další technickou složitost. Pro běžný městský Modus proto benzinový motor dává výrazně větší smysl.
Pozor na karoserii po nehodách
Renault tradičně patřil mezi výrobce s poměrně dobrou antikorozní ochranou a Modus není výjimkou. Některé karosářské části, například přední blatníky, jsou navíc plastové. Přesto je nutné každé auto důkladně prohlédnout. Samotná tovární ochrana totiž nepomůže tam, kde někdo vůz nekvalitně opravil po nehodě.
Typický městský automobil navíc za svůj život často nasbírá množství menších oděrek a promáčklin. Jakmile je na kovovém dílu poškozena ochranná vrstva a místo se neopraví, několik zim se solí může stačit ke vzniku koroze. Kontrolujte proto nejen viditelné části karoserie, ale také prahy, podběhy, spodní části dveří a různá zákoutí, kde mohou zůstávat nečistoty a vlhkost.
Domácí servis dokáže potrápit špatný přístup
Modus je malé auto, ale pod jeho krátkou příď konstruktéři museli dostat poměrně hodně techniky. Přístup k některým součástem proto není ideální.
I jednoduché servisní zásahy mohou vyžadovat demontáž plastových krytů a dalších dílů. Symbolickým příkladem jsou přední žárovky, jejichž výměna může být kvůli omezenému prostoru překvapivě pracná a u některých postupů znamená i uvolnění přední části vozu.
Kdo si rád většinu drobné údržby dělá doma, nemusí být z konstrukčního řešení Modusu nadšený.
VIN hledejte na neobvyklém místě
Také hledání identifikačního čísla karoserie může majitele překvapit. Modus v tomto směru následuje Clio třetí generace. VIN je možné najít na B sloupku karoserie v prostoru u zámku pravých předních dveří, tedy na straně spolujezdce.
Při prohlídce ojetiny se vyplatí číslo samozřejmě porovnat s údaji v dokladech a zkontrolovat, zda okolí identifikátoru nenese známky zásahu nebo opravy.
Grand Modus nabídne výrazně více prostoru
Od roku 2008 se prodávala také prodloužená varianta Grand Modus. Pro rodinu může být dokonce zajímavější než základní provedení, protože při stále kompaktních rozměrech nabízí více prostoru pro cestující i zavazadla. Právě Grand Modus dnes představuje poměrně neobvyklou kombinaci malého městského auta a praktického rodinného vozu.
Na současném trhu už podobná koncepce téměř zmizela. Malá MPV vytlačila SUV a crossovery, takže zachovalý Grand Modus může být pro určitý typ zákazníka překvapivě atraktivní.
Největší smysl dává jednoduchý benzin a manuál
Při omezeném rozpočtu kolem 50 000 korun nemůže kupující očekávat bezchybné auto. Renault Modus ale mezi levnými ojetinami rozhodně nemusí být špatnou volbou. Nejbezpečnější kombinací je jednoduchý benzinový motor, ideálně 1.2 55 kW nebo 1.4 16V, spojený s manuální převodovkou. U takového auta je nejdůležitější skutečný stav, doložený servis a absence drahých závad elektrického posilovače.
Diesely dnes dávají smysl jen ve velmi specifických případech a automatické převodovky přinášejí další možné výdaje.
Ve starších statistikách německých technických kontrol TÜV si přitom Modus nevedl vyloženě špatně. V reportu z roku 2017 obsadil mezi osm až devět let starými vozy 75. místo a pohyboval se nedaleko tehdejší Škody Fabia.
Modus tedy rozhodně není automobil, kterému by bylo nutné se při nákupu ojetiny automaticky vyhýbat. Naopak. Pokud narazíte na zachovalý benzinový exemplář s jasnou historií a bez zanedbaného servisu, může jít o praktické a levné auto, které ještě několik let zvládne každodenní městský provoz bez dramatických výdajů.
Ceny začínají hodně nízko
Renault Modus dnes patří mezi nejlevnější ojetiny, které ještě mohou dávat smysl jako jednoduché rodinné auto. Nabídka na českém trhu není nijak široká, jednotlivé kusy se ale dají koupit už za částky kolem 30 000 korun. Tak levná auta je samozřejmě potřeba vybírat velmi opatrně, protože případná větší oprava může snadno představovat značnou část jejich hodnoty.
Mnohem typičtější jsou ceny přibližně od 40 000 do 60 000 korun. V aktuální české inzerci se například objevují benzinové Modusy 1.2 za 40 000, 45 000, 49 000 nebo 59 000 korun. Zachovalejší a mladší exempláře mohou být výrazně dražší. V nabídce se objevují například auta kolem 89 000 korun a některé výjimečně zachovalé kusy mohou překročit i hranici 100 000 korun.
Testovaný Renault Modus 1.2 16V s výkonem 55 kW od AAA Auto stál 40 000 korun, takže se pohyboval spíše u spodní hranice cenového rozpětí zachovalých pojízdných kusů. Aktuální inzerát stejného vozu uvádí rok výroby 2005, nájezd 164 825 kilometrů a cenu 40 000 korun po zlevnění z původních 45 000 korun.
Mohlo by vás zajímat
Právě kolem 40 000 až 50 000 korun může Modus působit zajímavě. Za peníze, za které dnes člověk koupí spíše velmi starý malý hatchback, dostane praktické malé MPV s vyšším posezem, použitelným prostorem pro rodinu a v případě benzinové dvanáctistovky také poměrně jednoduchou technikou. U takto levného auta je ale mnohem důležitější skutečný technický stav než rozdíl několika tisíc korun v pořizovací ceně.
