Nejméně spolehlivé motory na benzín, které z levné ojetiny udělají bezednou kasičku
Když kupujete auto z druhé ruky, které už dávno není v záruce, řešíte kromě stavu karoserie a podvozku hlavně jednu věc: jak moc vám může zavařit motor. Pohonná jednotka je totiž typicky nejdražší položka. Jakmile je konstrukčně problematická nebo citlivá na údržbu, promění se výhodná koupě klidně v projekt, který permanentně vysává peněženku.
Níže je pětice benzínových agregátů, které mají pověst motorů schopných nadělat pořádnou paseku. Nejde o kompletní encyklopedii všech průšvihů světa, ale o výběr, na který v bazarech narazíte relativně snadno – a není náhoda, že auta s těmito motory často končí mezi nejlevnějšími kusy daného modelu.
Alfa Romeo 2.0 Twin Spark
Začít se sluší u Itálie: Twin Spark je přesně ten typ motoru, který umí nadchnout charakterem i chutí do otáček, ale zároveň vyžaduje zacházení v rukavičkách. Největší riziko přichází při studeném provozu – motor špatně snáší necitlivé vytáčení krátce po startu a kvůli rozdílnému zahřívání komponent může dojít až k poškození pístů.
Ani další mechanika není bez poskvrny: diskutabilní bývá životnost rozvodového ústrojí a problémy se umí objevit i v oblasti klikové hřídele. Jenže hlavní „podpis“ Twin Sparku je jinde – ve vyšší spotřebě oleje, která vede ke karbonu a zanášení. Kritické je postupné ucpávání sací části olejového systému, což snižuje tlak mazání, až se motor může začít nepříjemně přidírat odshora.
Kde se vyskytoval: Alfa Romeo 145, 146, 147, 156, 166 a GTV/Spider.
BMW/PSA 1.6 THP (a příbuzné 1.6 VTi)
Papírově nádhera: malý přeplňovaný motor, slušný výkon, příjemná spotřeba. V praxi ale hlavně u prvních ročníků platí, že umí majiteli předvést, co znamená slovo „série návštěv servisu“. Nejvíc se skloňují kusy zhruba z období 2006–2009, kde se opakoval problém s rozvodovým řetězem – konkrétně napínáním. Když napínák nedokáže řetěz udržet ve správném předpětí, ozve se chrastění, a pokud se situace nechá dojít daleko, může následovat přeskočení rozvodů a totální destrukce motoru.
Další vrstva potíží souvisí s kolem na vačce a vznikající vůlí: jakmile se rozhodí časování, motor nejede, jak má, a škody umí naskákat rychle. A aby toho nebylo málo, přeplňované THP má navíc typický problém s karbonem na sacích ventilech, který může končit až jejich poškozením či „podpálením“. Nepříjemné je, že podobné rozvodové trable se objevovaly i u atmosférické varianty 1.6 VTi.
Kde se vyskytoval: řada Peugeot (207, 308, 3008, 5008), Citroën (C3, C4, C5, Berlingo) a také Mini (Cooper/Cooper S).
BMW N63 4.4 V8 Bi-Turbo
Velký osmiválec s dvěma turby, luxusní auta, brutální zátah – a zároveň motor, který si vysloužil pověst jednoho z nejproblematičtějších moderních BMW agregátů. Kořen potíží leží v konstrukčním uspořádání označovaném jako „Hot V“: turbodmychadla a výfukové svody jsou umístěné uvnitř „V“ mezi řadami válců, zatímco sání je po stranách. Výsledek? Extrémní tepelné namáhání turbodmychadel a okolí.
Přehřívání vede ke spékání oleje a následné karbonizaci. Postupně odcházejí nejen turba, ale v pozdějších fázích to může odnést i vačkové hřídele a mechanismy variabilního časování. BMW motor v průběhu let upravovalo (výraznější revize kolem 2012 a další úpravy později), jenže základní problém je, že je to složitá technika v horkém prostředí – a zázračně bezúdržbová z ní nikdy nebude. Nejvíc „strašidelné“ bývají právě starší kusy do roku 2012.
Kde se vyskytoval: BMW řady 5, 6, 7, X5 a X6 (často jako „50i“).
Mazda Renesis 13B (Wankel, RX-8)
Tady se bavíme o úplně jiné kategorii. Wankel v RX-8 je lákavý exotikou, cenou ojetin i tím, jak se auto tváří sportovně. Jenže aby to fungovalo, musíte přijmout, že jde o motor, který potřebuje specifický režim a disciplínu – a i tak nemá pověst dlouhověkého dříče.
Nejcitlivější bod jsou těsnění na špičkách rotoru, takzvané apex seals. Jsou v neustálém kontaktu se stěnou komory, postupně se opotřebovávají a s tím jde dolů komprese. Typické příznaky: horší starty za tepla, časem i úplné odmítnutí spolupráce. Wankel navíc olej záměrně spotřebovává, protože se používá k mazání, a část majitelů jde ještě dál a přidává malé množství vhodného oleje do paliva, aby rotoru „přilepšili“. Ani to ale neznamená automaticky klid.
Další chuťovky: když motor zhasne studený a hned se vypne, umí se „uchlastat“, proto se obvykle doporučuje po startu ohřát na provozní teplotu. Do toho se mohou objevit problémy s ložisky a také potíže se zapalováním včetně cívek.
Kde se vyskytoval: primárně Mazda RX-8.
Volkswagen 1.4 TSI Twincharger
Malé přeplňované TSI z první éry mají společné téma: poddimenzované rozvodové řetězy, které se vytahují a v krajním případě mohou i selhat. Twincharger – tedy 1.4 TSI s kombinací kompresoru a turba – tohle bohužel zdědil, jenže k tomu přidává vlastní sadu starostí.
Hlavním lákadlem je dvojí přeplňování: kompresor pomáhá v nízkých otáčkách, turbo přebírá štafetu ve vyšších. Zní to skvěle, jenže je to technicky složité – a u tohoto motoru se často řeší i velmi vysoká spotřeba oleje, někdy až v absurdních hodnotách. Spálený olej logicky znamená masivní karbonizaci, a když se přidá smůla, dokáže motor překvapit i prasklým pístem. Ve výsledku jde o agregát, který umí být rychlý a zábavný, ale jako ojetina může být rizikový až nepříjemně.
Kde se vyskytoval: Volkswagen (Golf, Touran, Jetta, Passat, Sharan, Tiguan, Eos, Scirocco, Polo GTI), Seat (Alhambra, Ibiza Cupra), Audi A1, Škoda Fabia RS (2. generace).
.« Motor, který zkazí jinak dobré auto aneb Tohle je nejhorší volba v bazaru: 1,4 TDI. Hrubý, hlučný a servisně náročný Bazarová past jménem 1.6 THP: Jeden z nejhorších motorů trpí na rozvody, spotřebu oleje a karbon »
