Získat řidičák ještě neznamená mít vyhráno. V Británii může nového řidiče připravit o oprávnění jediné použití telefonu za volantem. Návrat k samostatnému řízení pak podmiňují nové zkoušky.
První samostatné jízdy obvykle přinášejí radost z nově získané svobody. Člověk nemusí řešit odvoz, může autem do práce a víkendové plány přestávají záviset na jízdních řádech. Britský systém ovšem začínajícím motoristům důrazně připomíná, jak snadno o tuto výhodu mohou přijít.
Během prvních dvou let od úspěšného složení zkoušky totiž stačí nasbírat šest trestných bodů a následuje odebrání řidičského oprávnění. Rozhodující přitom není věk. Stejný režim se týká osmnáctiletého nováčka i člověka, který začne řídit až ve čtyřiceti. Označení přísný metr na mladé řidiče proto vystihuje jen část skutečnosti. Podstatná je především krátká doba od získání oprávnění.
Telefon může rozhodnout během jediné jízdy
Velmi názorným příkladem je používání mobilu drženého v ruce při řízení. Britská pravidla za tento přestupek stanovují šest trestných bodů, takže začátečník může dosáhnout rozhodující hranice jediným proviněním.
Nejde přitom pouze o telefonování. Zákaz zahrnuje také psaní zpráv, fotografování nebo prohlížení internetu na zařízení drženém v ruce. Platí i při čekání na semaforu nebo v koloně. Představa, že stojící auto v dopravní zácpě dává řidiči volnou ruku k vyřizování zpráv, tak může mít velmi nepříjemné následky.
K dosažení bodového limitu ale není potřeba jeden takto hodnocený přestupek. Stejný výsledek přinese i dvojice prohřešků, za které řidič dostane pokaždé tři body. Pro nováčka proto může být zásadní už další porušení předpisů po předchozím postihu.
Rychlost může stát řidičák, záleží však na konkrétním trestu
Pozornost budí také postihy za překračování rychlosti. Původně uváděný příklad jízdy rychlostí přibližně 66 km/h v úseku s limitem zhruba 48 km/h skutečně může skončit přidělením čtyř až šesti bodů. Podle pravidel pro soudy v Anglii a Walesu spadá taková rychlost do pásma, u něhož přichází v úvahu také zákaz řízení na sedm až 28 dnů.
Není tedy přesné tvrdit, že každý začátečník při takovém překročení rychlosti automaticky dostane šest bodů a přijde o oprávnění. Rozhoduje konkrétní uložená sankce i jeho dosavadní bodové konto. Jestliže však dostane právě šest bodů, hranice pro odebrání oprávnění je dosažena i bez předchozího přestupku.
To je pro začínajícího řidiče podstatný rozdíl. Jedna rychlá jízda nemusí znamenat pouze pokutu, kterou zaplatí a dál na ni nebude myslet. Za určitých okolností mu zkomplikuje samostatné cestování na mnohem delší dobu.
Nestačí počkat, až trest skončí
Po odebrání oprávnění kvůli dosažení bodové hranice se britský nováček nemůže spoléhat na to, že mu po několika měsících automaticky vrátí možnost řídit. Musí znovu požádat o provizorní řidičské oprávnění a následně uspět v teoretické i praktické zkoušce.
Zde je potřeba opravit jednu podstatnou nepřesnost původního textu. Povinnost opakovat zkoušky sama o sobě neznamená, že každý musí znovu zaplatit a absolvovat kompletní kurz autoškoly od začátku. Britská pravidla takovou plošnou podmínku nestanovují.
Ani tak ale nejde o příjemnou formalitu. Řidič musí vyřídit potřebné náležitosti, uhradit příslušné poplatky a zvládnout obě části zkoušky. Pokud si před praktickou jízdou potřebuje obnovit jistotu s instruktorem, přidají se další výdaje. Pro člověka, který autem dojíždí do zaměstnání, může být ještě citelnější samotná ztráta možnosti samostatně řídit.
Přísný postih má dopad i mimo silnici
O přiměřenosti takových opatření lze diskutovat. Ztráta možnosti řídit může zasáhnout zaměstnání, studium i fungování celé domácnosti. Současně ale používání telefonu za volantem nebo překračování rychlosti nejsou pouhé administrativní chyby. Jejich následky mohou nést i lidé, kteří žádná pravidla neporušili.
Pro začátečníka z toho plyne velmi praktická zkušenost: řidičské oprávnění není něco, co má po složení zkoušky navždy jisté. A v britském systému může o jeho dalším osudu rozhodnout jediná jízda.
