Tohle dělá za volantem skoro každý. Přitom právě takové chyby zabíjejí stovky lidí

Foto: Shutterstock. Zdroj: Česká asociace pojišťoven

Téměř každý druhý řidič by si v modelové situaci za jízdy přečetl zprávu a čtyři z deseti by překročili povolenou rychlost společně s okolním provozem. Nová preventivní kampaň České asociace pojišťoven Normální řízení zabíjí upozorňuje na chování, které se na silnicích stalo běžným, přestože může mít vážné následky.

Vážné dopravní nehodě nemusí předcházet jen alkohol, agresivní jízda nebo extrémní hazard. Na jejím začátku může být také několik vteřin nepozornosti, malý odstup, pokračování v jízdě navzdory únavě nebo rychlost, která řidiči v konkrétní situaci nenechá dostatek času na reakci.

Rizikové chování jsme začali považovat za normální

Právě na podobné situace v silničním provozu upozorňuje nová preventivní kampaň České asociace pojišťoven Normální řízení zabíjí. Slovo normální v názvu kampaně neznamená správné ani bezpečné řízení. Označuje chování, se kterým se řidiči běžně setkávají a které si dokážou omluvit konkrétními okolnostmi.

Podle Jana Matouška, výkonného ředitele České asociace pojišťoven, jsme si zvykli normalizovat chování za volantem, o kterém přitom víme, že je nebezpečné. Řidiči podle něj většinou dobře rozpoznají rizikové jednání u ostatních, ale pokud se stejně chovají sami, snadno si ho ospravedlní spěchem, situací na silnici nebo pocitem, že mají vše pod kontrolou.

U ostatních tak podle něj vidíme přestupek, zatímco u sebe spíše okolnost, která naše jednání ospravedlňuje. Právě tento rozdíl v hodnocení vlastního a cizího chování pomáhá z rizikových návyků dělat něco, co začínáme považovat za normální. Kampaň proto chce u řidičů posílit sebereflexi.

U ostatních vidíme přestupek. U sebe ale ne

Před spuštěním kampaně vznikl reprezentativní výzkum postojů českých řidičů. Kvantitativní části se zúčastnilo 1017 řidičů ve věku od 17 let. Výzkum doplnily také kvalitativní skupinové diskuse.

Výsledky ukazují, že řidiči obecně považují pravidla za důležitá. V konkrétních situacích si ale jejich porušení dokážou vysvětlit spěchem, okolním provozem nebo přesvědčením, že mají situaci pod kontrolou.

V jedné z modelových situací připustilo 46 procent respondentů, že by si během jízdy přečetli příchozí zprávu na telefonu. Dalších 39 procent uvedlo, že by jeli nad povolený limit, pokud by stejně rychle jel také okolní provoz.

Výzkum zároveň ukázal rozdíl mezi hodnocením vlastního chování a chování ostatních. Rizikové návyky, jako jsou používání telefonu, nedodržování bezpečného odstupu, nepoužívání směrových světel nebo překračování rychlosti, připisují řidiči častěji ostatním než sami sobě.

Kampaň pracuje s číslem 346 obětí

V roce 2025 zemřelo při nehodách zaviněných řidiči motorových vozidel 375 lidí. Z toho 29 obětí připadá na nehody, které Policie ČR řadí k agresivitě za volantem. Kampaň proto pracuje s číslem 346. Tolik lidí v roce 2025 podle jejího sdělení zabilo chování za volantem, které jsme si zvykli považovat za normální.

Policejní statistiky za rok 2025 zároveň ukazují, že běžně podceňované chyby mají na nehodovosti významný podíl. Při nehodách, kdy se řidič plně nevěnoval řízení, zemřelo 62 lidí. Nepřiměřená nebo situaci nepřizpůsobená rychlost byla spojena se 124 usmrcenými, nedání přednosti s 58 a přejetí do protisměru se 49 oběťmi.

Podle Michala Hodbodě, ředitele dopravní policie, nehoda často nezačíná výjimečným excesem, ale ztrátou času a prostoru pro reakci. V roce 2025 policie evidovala 17 473 nehod, při nichž se řidič plně nevěnoval řízení, a 11 422 nehod souvisejících s nepřiměřenou nebo situaci nepřizpůsobenou rychlostí.

Rychlost, nepozornost i příliš malý odstup podle něj řidičům ubírají šanci dopravní situaci zvládnout. Bezpečná jízda proto začíná ve chvíli, kdy si přestaneme namlouvat, že určitou rizikovou situaci ještě dokážeme zvládnout.

Havarovaná auta se objevila v centru Prahy

Kampaň začala instalací modelů havarovaných automobilů na několika frekventovaných místech v Praze. Vraky se objevily na náměstí Jiřího z Poděbrad, mezi historickou a novou budovou Národního muzea, v ulici Na Příkopě a na náměstí Republiky.

V první fázi instalace neobsahovaly úplné vysvětlení. Jejich cílem bylo vzbudit pozornost a přimět kolemjdoucí, aby si položili otázku, co se mohlo odehrát několik vteřin před nárazem.

Vraky nejsou rekonstrukcí jedné konkrétní nehody ani odkazem na konkrétního viníka. Představují možné následky situací, které řidiči někdy považují za normální a zvládnutelné.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *