Nejlepší ojeté rodinné MPV za malé peníze. Nabízí sedm míst, velký vnitřní prostor a skvělou spolehlivost
Když zavedené automobilky hromadně zařízly praktická rodinná MPV, na trhu ojetin zbyl jen málokterý poctivý držák. Renault Grand Scénic čtvrté generace však stále drží původní recept. Nabízí královský prostor pro pět dospělých, nouzovou třetí řadu sedadel a překvapivě dospělý podvozek. Otestovali jsme zánovní kus s benzínovým motorem 1.2 TCe, který jezdí za 7 litrů, ale v kabině má pár nečekaných chyb.
Když se z Renaultu Espace postupně stal spíše crossover než klasické velké MPV, zůstal Grand Scénic jednou z nejlogičtějších odpovědí pro rodiny, které hledají dostupné auto s opravdu praktickým interiérem. Čtvrtá generace Grand Scénicu dnes na trhu ojetin dává smysl hlavně tím, že pořád drží původní recept. Má sedm míst, umí nabídnout hodně prostoru, je pohodlná a na silnici působí vyzráleji, než by člověk od rodinného Renaultu s velkými koly možná čekal.
Není to ale auto bez chyb. Některá řešení v kabině dokážou překvapit spíše negativně, druhá řada sedadel není tak praktická, jak by se u podobného vozu čekalo, a multimediální systém patří k věcem, které se člověk musí naučit snášet. Přesto má Grand Scénic IV jednu zásadní výhodu. Jako ojetina nabízí velmi dobrý poměr ceny, prostoru a užitné hodnoty.
Modernější vzhled, původní smysl zůstal
Renault se u čtvrtého Grand Scénicu naštěstí nepustil do tak radikální proměny jako u většího Espace. Základní filozofie zůstala zachována. Pořád jde o rodinné MPV, jen oblečené do modernějšího a výraznějšího kabátu. Auto působí hodnotněji než starší generace, má sebevědomější tvary a na parkovišti se už neztrácí v anonymní šedi běžných rodinných vozů.
Design pracuje s oblými liniemi, členitými plochami a řadou vizuálních nápadů. Někdy je toho možná až moc. Typickým příkladem je boční prosklení s prohnutou spodní linií. Na pohled vypadá zajímavě, jenže cestujícím vzadu, hlavně dětem, trochu omezuje výhled ven. U rodinného auta je to detail, který může v každodenním provozu vadit víc, než se zdá při prvním pohledu zvenčí.
Sedm míst jako hlavní trumf
Začít u zavazadelníku dává u Grand Scénicu velký smysl, protože právě tam se ukazuje, co sedmimístná koncepce přináší a co si naopak bere. Podlaha kufru je poměrně vysoko, což má jednoduché vysvětlení. Pod ní jsou schovaná dvě sedadla třetí řady.
Nejde o místa, na kterých by člověk chtěl cestovat přes půl Evropy, ale jako nouzové řešení fungují dobře. Díky posuvné druhé řadě se dá s prostorem pracovat a v případě potřeby se dozadu posadit dá. Pro rodiny, které občas vozí více dětí, prarodiče nebo kamarády, je to zásadní výhoda.
Daň za sedm míst se samozřejmě projeví v objemu kufru. Ve verzi bez třetí řady má zavazadelník 718 litrů, zatímco sedmimístné provedení se složenými zadními sedačkami nabízí 533 litrů. Pořád je to použitelná hodnota, jen už nejde o tak velkorysý prostor, jaký by člověk od auta této velikosti mohl čekat.
Praktičnost ale Renault úplně nezanedbal. Sedadla první i druhé řady lze sklápět přímo ze zavazadlového prostoru. Když potřebujete naložit dlouhý předmět, nemusíte obíhat celé auto a složitě manipulovat s jednotlivými opěradly. Stačí zatáhnout za ovládání v kufru a během chvíle vznikne podstatně delší ložná plocha.
Druhá řada je pohodlná, ale ne dokonale promyšlená
Na druhé řadě sedadel je vidět, že Renault myslel na komfort cestujících. Sedáky jsou příjemné, opěrky hlavy velké a pohodlí na delší cestě rozhodně nechybí. Potěší také štědrý podélný posuv. Místa před koleny je dost i ve chvíli, kdy jsou na zadní straně předních opěradel výklopné stolečky.
Jenže vedle dobrých nápadů se tu objevuje i řešení, nad kterým člověk zůstane trochu stát. Levé a prostřední sedadlo ve druhé řadě působí, jako by tvořily jeden celek. U MPV, kde se očekává maximální variabilita, je to zvláštní rozhodnutí. Ještě víc zamrzí, že sedadla nejdou jednoduše vyndat.
Výsledek je znát hlavně v šířce. Vzadu není tolik místa v ramenou jako u některých starších nebo praktičtěji řešených MPV. Pocitově si toho všimnete velmi rychle, třeba už při nastupování nebo při zavírání dveří. Grand Scénic je prostorný vůz, ale druhá řada nevyužívá jeho potenciál úplně dokonale.
Kabina působí moderně, ovládání už méně
Starší Scénicy si mnoho lidí pamatuje podle přístrojového panelu uprostřed palubní desky. Čtvrtá generace se vrací ke klasičtějšímu uspořádání. Přístroje jsou před řidičem a hlavní pozornost na středové konzole přebírá velký multimediální displej.
Na první pohled to působí moderně a efektně. V běžném provozu ale přichází slabší stránka celého řešení. Infotainment je zbytečně komplikovaný a některé běžné úkony trvají déle, než by měly. Třeba ladění rádia nepůsobí jako jednoduchá věc, kterou člověk vyřeší jedním pohybem. Spíš jako úkol, kvůli kterému je bezpečnější zastavit a věnovat mu pár minut v klidu.
Fyzických ovladačů je méně, než by bylo ideální, a kdo má rád jednoduché, rychlé a intuitivní ovládání, ten si bude zvykat delší dobu. Milovníci CD také nemají mnoho důvodů k radosti. Hudební sbírka se v praxi musí přesunout na USB nebo do telefonu.
Odkládací prostory potěší, místo pro mobil chybí
V oblasti odkládacích schránek si Grand Scénic vede slušně. Kabina nabízí velké a dobře využitelné prostory, což je u rodinného auta velmi důležité. Renault v tomhle směru nezapomněl, že podobný vůz musí zvládnout každodenní provoz s dětmi, taškami, lahvemi, nabíječkami a dalšími drobnostmi.
Přesto se najde jeden překvapivý nedostatek. V horní části palubní desky chybí opravdu praktické místo na mobil. Ne každý chce telefon zavírat do schránky v loketní opěrce, zvlášť když pak hrozí, že ho při vystupování nechá v autě. V době, kdy telefon používáme k navigaci, hudbě i komunikaci, je to nepříjemně zbytečný nedostatek.
Celkově působí interiér moderně a příjemně. Materiály jsou ale kvalitou trochu nevyrovnané. Některé plasty vypadají dobře, jiné už připomenou, že nejde o prémiové auto. V kontextu ceny ojetin se to dá přijmout, ale zázraky v kabině čekat nelze.
Benzinová 1.2 TCe překvapí kultivovaností
Zkoušený zánovní vůz z AAA Auto měl pod kapotou základní benzinový čtyřválec 1.2 TCe. Na papíře může takový motor v rodinném sedmimístném autě působit trochu nedostatečně. Grand Scénic navíc opticky vypadá větší, než ve skutečnosti je, takže první dojem malému motoru příliš nepomáhá.
Ve skutečnosti ale rozměrově nejde o žádný kolos. Grand Scénic se stále pohybuje blízko kompaktní třídy, kde dnes podobné objemy nejsou ničím výjimečným. Verze s výkonem 96 kW a točivým momentem 205 Nm už je známá i z Méganu a také tady ukazuje, že z hlediska kultivovanosti a běžného projevu nemá zásadní problém.
Motor běží příjemně, nepůsobí hrubě a při klidné jízdě se s autem pere mnohem méně, než by se mohlo zdát. Nejde o jednotku pro řidiče, kteří chtějí jezdit rychle za každé situace, ale pro běžné používání překvapivě stačí.
Dvacetipalcová kola nejsou takový problém, jak vypadají
Grand Scénic IV je známý tím, že jezdí na dvacetipalcových kolech. V kombinaci se základním benzinovým motorem to může znít jako recept na těžkopádné a nepohodlné auto. Praxe je ale příjemnější.
Varianta 1.2 TCe 130 není žádný sprinter, ale z místa se rozjíždí slušně a pružné zrychlení umí být lepší, než člověk čeká. Hodně záleží na zvoleném jízdním režimu systému Multi Sense. Nejlépe funguje režim Sport, ve kterém motor reaguje ochotněji, má živější nástup a nechá se s větší chutí vytáčet.
Naopak režim Eco autu příliš nesvědčí. Reakce na plyn jsou utlumené, motor působí líněji a řidič častěji sahá po řadicí páce. Ve středních otáčkách, kde se jinak jednotka umí nadechnout poměrně sympaticky, najednou chybí ochota. Eco má smysl hlavně na dálnici při ustálené jízdě s tempomatem. Tam se motor drží přibližně kolem 2900 otáček za minutu a spotřeba se může pohybovat okolo sedmi litrů.
Manuální převodovka autu sluší
Motor 1.2 TCe se pojí se šestistupňovou manuální převodovkou. V tomto případě to není nevýhoda, spíše naopak. Převody jsou nastavené tak, aby byl motor v běžném provozu použitelný bez dlouhého čekání na výkon, a zároveň ho lze vytočit až k červenému poli. Překvapivě ani tam nezní nepříjemně.
Po týdnu běžného ježdění se kombinovaná spotřeba ustálila na hodnotě 7 l na 100 km. To je na benzinové rodinné MPV se sedmi místy slušný výsledek.
Otázkou zůstává plné zatížení. Test neprověřil situaci, kdy je auto obsazené sedmi lidmi, kufr je naložený až po střechu a před vámi je dlouhý dálniční přesun na dovolenou. Právě tam se může ukázat, že 1.2 TCe už jede na hraně svých možností. Dynamika půjde dolů a spotřeba pravděpodobně nahoru.
Kdo plánuje Grand Scénic používat hlavně jako plnohodnotné rodinné auto na delší cesty, měl by zvážit diesel dCi. Na trhu se objevují motory 1.5 a 1.6 dCi s výkony přibližně od 70 do 118 kW. Pro časté cestování s nákladem dávají větší smysl.
Podvozek patří k největším překvapením
Největší překvapení přichází na silnici. Dvacetipalcová kola budí obavy, že jízda bude tvrdá, hlučná a nepříjemná. Jenže Grand Scénic IV zvládá nerovnosti překvapivě dobře. Příčné spáry, menší výmoly i běžné rozbité okresky nepřenáší do kabiny tak surově, jak by člověk čekal.
Tvrdší rána se ozve hlavně ve chvíli, kdy kolo opravdu zapadne do díry. Jinak je podvozek komfortní, dobře odhlučněný a na rodinné auto velmi příjemný. Renault tady ukázal, že velká kola automaticky nemusí znamenat nepohodlí.
V zatáčkách působí čtvrtý Grand Scénic jistěji než jeho předchůdci. Méně se naklání, je klidnější a celkově dává řidiči pocit větší stability. Není to auto pro sportovní jízdu, ale proti starším generacím působí dospěleji a pevněji.
Pro koho Grand Scénic IV dává smysl
Renault Grand Scénic IV je dobré rodinné auto za rozumné peníze. Nejvíce osloví ty, kdo potřebují prostor, sedm míst a praktickou kabinu, ale nechtějí za ojetinu utratit nesmyslné částky. Nabízí slušný komfort, vyspělé jízdní vlastnosti a v mnoha ohledech působí moderně i několik let po uvedení.
Náročnější řidiči se ale budou muset smířit s kompromisy. Infotainment není nejpřívětivější, druhá řada mohla být praktičtější a některé materiály v interiéru nepůsobí tak hodnotně, jak by naznačoval vnější vzhled.
Kdo nepotřebuje sedm míst a chce lepší jízdní vlastnosti, může se podívat po Méganu Grandtour. Kdo má vyšší rozpočet a touží po větším autě s výraznějším charakterem, může uvažovat o Espace. Ten umí nabídnout více komfortu i silnější benzinové motorizace.
Grand Scénic má ale výhodu, kterou menší kombík nemá. Dokáže odvézt sedm lidí. A právě to z něj dělá velmi silnou bazarovou nabídku. Pokud je pro vás důležitý vnitřní prostor, variabilita a cena, tenhle Renault dává opravdu velký smysl.
Kolik dnes stojí Renault Grand Scénic IV
Pokud vás Grand Scénic IV zaujal jako dostupné rodinné MPV, rozhodující otázka zní jednoduše. Kolik za něj zaplatíte v reálných inzerátech. V lednu 2026 se u vozů z let zhruba 2017 až 2018 objevují v české inzerci nejčastěji ceny kolem čtvrt milionu korun.
Levnější kusy u velkých prodejců se mohou při akční ceně dostat přibližně k částce 210 000 Kč. Typicky jde například o vůz z roku 2017 s motorem 1.2 TCe o výkonu 97 kW. Běžnější nabídky se ale pohybují spíše kolem 240 000 až 250 000 Kč, často u vozů s motorem 1.2 TCe a výbavou Intense nebo podobnou úrovní.
U lépe vybavených aut, mladších ročníků nebo kusů v atraktivnějším stavu se ceny mohou dostat i přibližně k 270 000 Kč. Rozhoduje hlavně rok výroby, nájezd, výbava a celkový stav.
Pokud tedy chcete slušně vybavený Grand Scénic IV, je realistické počítat s částkou kolem 250 000 Kč. Níže se dá dostat, ale obvykle za cenu vyššího nájezdu, slabší výbavy nebo nějakého kompromisu. Inzeráty vozů z roku 2017 s nájezdem přes 120 000 až 150 000 km se zpravidla tlačí k nižším cenám, zatímco zachovalejší kusy stojí víc. Nabídka vozu z roku 2017 s nájezdem kolem 148 000 km za přibližně 240 000 Kč dobře ukazuje, kde se trh pohybuje.
Pohled za hranice potvrzuje, že české ceny nejsou náhodné. V zahraničí se benzinové Grand Scénicy IV kolem roku 2017 objevují přibližně za 11 000 až 12 000 eur podle nájezdu, výbavy a stavu. České ceny kolem čtvrt milionu korun tak odpovídají širší evropské realitě.
Závěrečné hodnocení
Renault Grand Scénic IV není dokonalé MPV, ale jako ojetina má silné argumenty. Nabízí sedm míst, dobrý komfort, překvapivě vydařený podvozek a použitelnou techniku. Benzinová 1.2 TCe umí v běžném provozu příjemně překvapit, i když pro časté cestování s plným autem bude vhodnější diesel.
Největší slabiny se týkají hlavně ergonomie, infotainmentu a některých prvků variability. Přesto Grand Scénic IV zůstává autem, které umí rodině výrazně usnadnit život. Za cenu kolem čtvrt milionu korun jde o jedno z nejzajímavějších sedmimístných MPV na trhu ojetin.
.« Auto se na slunci mění v pec. Řidiči přitom často podceňují jednoduchý trik
