Kamiony bez pneumatik nerozvezou zboží, automobilky nedokončí auta a zemědělská technika může zůstat stát. Studie Oxford Economics ukazuje, jaké následky by měl vážný výpadek přírodního kaučuku. Jde o krizový scénář, nikoli o předpověď, že taková situace skutečně nastane.
Pneumatiky se mohou zdát jako běžné zboží, které lze v případě potřeby jednoduše objednat odjinud. Jenže pokud by se narušily dodávky suroviny potřebné k jejich výrobě, problém by se rychle přenesl daleko za hranice pneuservisů. Dotkl by se přepravy potravin, provozu továren i cen výrobků v obchodech.
Analytická společnost Oxford Economics se tímto rizikem zabývala ve studii vypracované pro sdružení Tyres Europe. Její model počítá s tím, že by v důsledku nedostatku pneumatik mohlo být dočasně odstaveno přibližně 600 tisíc nákladních vozidel. Dostupná kapacita nákladního vozového parku v EU by se tím snížila o deset procent.
Mohlo by vás zajímat
Právě kamionová doprava by následky šířila nejrychleji. Podle údajů použitých ve studii přepravila v roce 2024 v Unii zhruba 13 miliard tun zboží a připadalo na ni 88 procent vnitrozemské nákladní přepravy. Omezení provozu by znamenalo méně volných vozidel, složitější plánování dodávek a vyšší náklady na přepravu. Ty by se následně mohly promítnout do cen potravin, spotřebního zboží i stavebních materiálů.
Výrobní linka potřebuje pneumatiky stejně jako silnice
Výpadek by nezasáhl pouze vozidla, která už jezdí. Nové auto bez pneumatik nelze dokončit a předat zákazníkovi. Oxford Economics proto v krizovém scénáři počítá také se šestiprocentním poklesem výroby automobilů v EU po dobu narušení dodávek.
Potíže by se mohly projevit i v zemědělství a stavebnictví, kde jsou na pneumatikách závislé traktory a další stroje. Zpráva mezi výrazně závislá odvětví řadí rovněž letectví, osobní dopravu, poštovní služby a silniční nákladní přepravu. Dohromady tato odvětví v roce 2024 zaměstnávala v EU 30,5 milionu lidí a přímo vytvářela přibližně 36,5 bilionu korun HDP.
Samotné pneumatiky přitom podle studie tvoří jen přibližně jedno procento celkových vstupních nákladů průmyslové výroby v EU. Jejich nízký podíl na nákladech ale nevystihuje, co se stane, když nejsou k dispozici. Chybějící pneumatika může vyřadit celé vozidlo nebo zabránit dokončení výrobku.
Evropa vyrábí miliony pneumatik, surovinu však musí dovážet
V roce 2024 se v Evropské unii podle zprávy použilo přibližně 398 milionů nových pneumatik. Asi 237 milionů kusů pocházelo z výroby v EU, zbývajících zhruba 40 procent tvořil dovoz. U pneumatik pro osobní auta dosahoval podíl unijní výroby 69 procent. V kategorii užitkových vozidel se evropská produkce a dovoz dělily přibližně napůl.
Výrobní základna tedy v Evropě existuje. Její slabina leží především na začátku dodavatelského řetězce: EU je u přírodního kaučuku zcela závislá na dovozu.
Ten navíc pochází převážně z několika zemí. V roce 2024 připadalo 29 procent dovozu přírodního kaučuku do EU na Thajsko, 28 procent na Indonésii, 17 procent na Pobřeží slonoviny, deset procent na Malajsii a sedm procent na Vietnam. Pět zemí tak zajišťovalo přibližně 91 procent dováženého množství.
Co taková závislost znamená, ukázal už rok 2024. Nepříznivé počasí a záplavy narušily produkci v Thajsku a Malajsii. Ostatní pěstitelské země dokázaly výpadek nahradit jen částečně a ceny kaučuku podle studie meziročně vzrostly až o 43 procent.
Krizový model počítá s půlročním nedostatkem
Oxford Economics pro roky 2027 až 2029 namodelovala závažnější souběh nepříznivých událostí. Extrémní počasí spolu se šířením chorob v jihovýchodní Asii by podle předpokladů scénáře snížilo celosvětovou nabídku přírodního kaučuku o 13 procent.
Cena suroviny by se do roku 2028 dostala o 160 procent nad úroveň, s níž počítá scénář bez narušení dodávek. Zdražení by však nebylo jediným problémem. Autoři předpokládají akutní nedostatek hotových pneumatik přibližně po dobu šesti měsíců, od posledního čtvrtletí roku 2027 do konce prvního čtvrtletí roku 2028.
Pokud by se naplnily všechny předpoklady modelu, hospodářství EU by v letech 2027 až 2029 vytvořilo kumulativně přibližně o 6,1 bilionu korun méně než ve scénáři bez výpadku. Na poklesu by se podílela slabší spotřeba, omezené investice firem i ztráta části vývozu. Vyšší náklady by současně tlačily na ceny, zatímco problémy v dopravě a výrobě by brzdily růst.
Podle modelu by v roce 2028 bylo přibližně o 400 tisíc více nezaměstnaných než při vývoji bez krize. Státy by zároveň vybíraly méně na daních a vydávaly více na sociální podporu. Jejich souhrnný vládní dluh by tak mohl být zhruba o 2,9 bilionu korun vyšší.
Více dovozu by problém nemuselo vyřešit
Jednou z možných reakcí na nedostatek evropských pneumatik by byl vyšší dovoz hotových výrobků. Zahraniční dodavatelé by podle studie mohli část výpadku pokrýt, jejich možnosti by však závisely na volných výrobních kapacitách, lodní dopravě, poptávce v dalších zemích i obchodních podmínkách.
Také dovoz pneumatik do EU je soustředěn do několika států. V roce 2024 připadalo podle hmotnosti přibližně 41 procent dovážených nových pneumatik na Čínu. Následovala Indie s 11 procenty, Turecko s devíti procenty, Jižní Korea s osmi procenty a Thajsko se sedmi procenty.
Pokud by ovšem přírodní kaučuk chyběl v celosvětovém měřítku, přesunutí výroby pneumatik za hranice Evropy by nedostatek základní suroviny samo o sobě neodstranilo.
Pomoci může i opětovné využití pneumatik
Studie připomíná také protektorování, při němž použitelná kostra pneumatiky dostane nový běhoun. Význam má zejména u nákladních vozidel a autobusů, protože jednu kostru lze takto využít opakovaně. Podle údajů uvedených ve zprávě může protektorování snížit spotřebu surovin až o 70 procent.
Mohlo by vás zajímat
Celý scénář stojí na konkrétních předpokladech, a nelze jej proto číst jako očekávaný vývoj příštích let. Ukazuje však, proč je pro fungování evropské dopravy a průmyslu důležitá nejen kapacita továren na pneumatiky, ale také spolehlivý přístup k surovinám, z nichž se vyrábějí.
