Podzimní cesta z práce se může během okamžiku změnit v boj o každý metr. Ze tmy vystoupí srna, z příkopu vyběhne divočák a řidič má jen zlomek sekundy na reakci. Rozhoduje rychlost, práce s brzdou i schopnost odolat nutkání prudce strhnout volant. Chybu ale můžete udělat také po samotné srážce. Zraněné ani uhynulé zvíře totiž do kufru auta nepatří.
Na známé silnici mezi vesnicemi snadno získáte pocit, že vás nemá co překvapit. Každou zatáčku znáte, provoz je slabý a domů zbývá pár kilometrů. Právě v takových chvílích však může přijít situace, na kterou nestačí ani dlouholetá řidičská zkušenost. Zvíře nepočká, až projedete, a před vstupem do vozovky se nerozhlédne.
Podzim spojuje několik okolností, které riziko střetu zvyšují. Dříve se stmívá, rána bývají tmavá a řidiči se na silnicích častěji potkávají se zvěří právě v době její přirozené aktivity. Pozornost si zaslouží především okolí lesů, jejich okraje a úseky mezi poli. Dopravní značka upozorňující na zvěř by proto měla být skutečným podnětem ke zpomalení, nikoli jen další kulisou za oknem.
Proč zvířata na podzim častěji křižují silnice
Zvěř se nepohybuje krajinou náhodně. Hledá potravu, úkryt a v období rozmnožování také partnery. Během podzimu se postupně střídají období říje jelenů, daňků či muflonů, později přichází také chrutí divokých prasat. Samci při hledání samic překonávají větší vzdálenosti a jejich obvyklá ostražitost může ustupovat do pozadí. Silnice pro ně v takovou chvíli nepředstavuje hranici, před kterou by se zastavili.
Mohlo by vás zajímat
Výraznou změnu přináší také sklizeň. Pole, které ještě nedávno nabízelo potravu a bezpečný úkryt, se během krátké doby promění v otevřenou plochu. Zvířata se musí přesunout jinam a při hledání vhodnějších míst překonávají i komunikace. Pozor je přitom třeba dávat rovněž u dosud nesklizených porostů, z nichž může zvěř vyběhnout téměř bez varování.
Do toho vstupuje kratší den. Ranní cesta do zaměstnání i odpolední návrat domů se stále častěji odehrávají za šera nebo za tmy. Dopravní špička se tak potkává s dobou, kdy zvěř vyráží za potravou. Řidič ji přitom v těchto podmínkách zpravidla zahlédne později než za denního světla.
Nejde pouze o srnčí a jelení zvěř nebo divoká prasata. Před vozidlem se mohou objevit i menší zvířata či šelmy. Také v jejich případě může neuvážený úhybný manévr spustit mnohem závažnější nehodu, než jakou by způsobil samotný střet.
Rezervu si vytváříte ještě předtím, než zvěř uvidíte
Nejúčinnější obrana začíná u plynového pedálu. V rizikovém úseku má smysl ubrat včas, nikoli až ve chvíli, kdy se ve světlech objeví silueta zvířete. Nižší rychlost poskytne více času na rozpoznání nebezpečí a zároveň zkrátí vzdálenost potřebnou k zastavení.
Je přitom důležité nezaměňovat samotnou brzdnou dráhu s celkovou dráhou zastavení. Auto nejprve ujede určitou vzdálenost během reakce řidiče a teprve potom začne skutečně brzdit. Při rychlosti 90 km/h překoná za jedinou sekundu 25 metrů. Jestliže tedy zvíře zahlédnete šedesát metrů před sebou, podstatná část této vzdálenosti může zmizet ještě před plným nástupem brzd.
Univerzální údaj, podle kterého konkrétní rychlost vždy zaručí zastavení na určitém počtu metrů, neexistuje. Záleží na pozornosti řidiče, pneumatikách, stavu brzd i povrchu silnice. Mokro, napadané listí nebo námraza mohou situaci výrazně zhoršit. I zdánlivě malé zpomalení však může vytvořit rezervu, která rozhodne o tom, zda ke střetu vůbec dojde a jak vážné budou jeho následky.
Sledujte proto také krajnice a prostor vedle vozovky. Pokud u silnice zaznamenáte zvíře, počítejte s možností, že se náhle rozběhne přímo před auto. A když jeden kus přeběhne, nespěchejte znovu na plyn. Zvěř se často pohybuje ve skupinách a za prvním zvířetem mohou následovat další.
Když už není kam zastavit, rozhodují brzdy a pevné ruce
Přirozenou reakcí na překážku bývá snaha vyhnout se jí. U náhle vběhnuvší zvěře však prudké stržení volantu může znamenat výlet do protisměru, náraz do stromu nebo opuštění vozovky. Na úzké silnici lemované lesem přitom často není prostor, ve kterém by se dal takový manévr bezpečně dokončit.
Pokud zvíře vběhne těsně před vůz a střetu už nelze zabránit, zásadní je intenzivně brzdit a udržet automobil ve svém jízdním pruhu. Prudké uhnutí naslepo může ohrozit nejen posádku vašeho auta, ale i lidi v protijedoucím vozidle. Stejný postup doporučuje také portál Bezpečné cesty.
U automobilu vybaveného ABS sešlápněte brzdový pedál naplno a tlak nepovolujte jen proto, že začne pulzovat. Tyto rázy jsou běžným projevem zásahu systému, který omezuje blokování kol. V kritické chvíli se jich není třeba leknout ani začít brzdu opakovaně pouštět a znovu sešlapovat.
Smyslem je co nejvíce snížit rychlost před případným nárazem a současně neztratit kontrolu nad vozidlem. Ani moderní elektronika totiž nedokáže odstranit následky příliš vysoké nájezdové rychlosti nebo neuváženého pohybu volantem.
Dálková světla ztlumte, problikávání nepomůže
Dálková světla pomáhají odhalit nebezpečí ve větší vzdálenosti. Jakmile však v jejich kuželu zahlédnete zvěř, přepněte na potkávací a zpomalte. Prudké osvětlení může zvíře oslnit a dezorientovat. Místo očekávaného útěku pak může zůstat stát přímo ve vozovce nebo změnit směr pohybu.
Pokud to situace dovoluje, lze zvíře zkusit odehnat klaksonem. Opakované problikávání dálkovými světly vhodnou náhradou není. Doporučení zpomalit, ztlumit světla a případně zatr troubit uvádí i portál Bezpečné cesty.
Spoléhat se přitom výhradně na asistenční systémy by byla chyba. Některá auta umějí při automatickém nouzovém brzdění rozpoznávat také zvířata, jejich možnosti ale mají své hranice. Rozhoduje výhled senzorů, světelné podmínky, velikost zvířete i způsob, jakým se před vozidlem objeví.
Pokud srna vyskočí z příkopu několik metrů před kapotu, nemusí mít elektronika dostatek času k účinnému zásahu. Přítomnost asistenta proto nic nemění na tom, že řidič musí sledovat okolí a přizpůsobit rychlost tomu, kam skutečně vidí.
Po nárazu nejprve zajistěte bezpečí, potom řešte škodu
Bezprostředně po střetu zkontrolujte, zda není někdo zraněný. Zapněte výstražná světla, před vystoupením si oblékněte reflexní vestu a místo označte trojúhelníkem, aniž byste přitom ohrozili sebe. Posádka by měla pokud možno vyčkat mimo vozovku, ideálně za svodidly.
Policie ČR doporučuje každý střet se zvěří oznámit na lince 158. Sdělte přesné místo, případné zranění osob a to, zda auto nebo zvíře překáží provozu. O dalším postupu vás poučí operátor. Hlídka nemusí přijet ke každému případu; podle okolností lze událost vyřešit i telefonicky. Policie zajistí vyrozumění příslušného mysliveckého hospodáře nebo jiné oprávněné osoby.
Pokud je to bezpečné, pořiďte fotografie místa střetu a poškození automobilu. Kontaktujte také pojišťovnu nebo její asistenční službu a ověřte si, jaké podklady budete potřebovat. Pokud se událost řešila bez výjezdu hlídky, lze policii následně požádat o potvrzení o oznámení nehody.
Sražená zvěř není vaše. Ani když vám poškodila auto
Zvíře nenakládejte do kufru, neodvážejte ho a nepokoušejte se s ním manipulovat. Jestliže po nárazu odběhne, nepronásledujte ho. Informaci o směru jeho pohybu předejte operátorovi, aby ji mohli využít lidé pověření dohledáním zvěře.
Ani dobře míněná pomoc nemusí být bezpečná. Zraněné zvíře může reagovat nepředvídatelně a bránit se. To, že zůstává bez pohybu, navíc samo o sobě neznamená, že je mrtvé. O jeho další osud se proto mají postarat oprávněné osoby.
Stejně špatným nápadem je odvézt uhynulý kus jako jakousi náhradu za rozbitý nárazník. Přivlastnění sražené zvěře může mít i trestněprávní následky v souvislosti s pytláctvím. Samotná účast na nehodě řidiči žádné právo na zvíře nedává.
Ohleduplnost má smysl i po vystoupení z auta
Podzim není náročný pouze pro řidiče. Zvěř si v tomto období potřebuje vytvořit zásoby energie na zimu. Každé zbytečné vyrušení a následný útěk pro ni znamenají další výdej, který musí nahradit. Pokud se podobná situace opakuje, může se to nepříznivě projevit na její kondici.
Při procházkách proto dávejte přednost značeným cestám, zbytečně nehlučte a psy mějte pod kontrolou, nejlépe na vodítku. Zvláštní ohleduplnost je namístě za úsvitu a soumraku, kdy zvěř přirozeně vyráží za potravou. Právě tehdy je vhodné dopřát jí klid a výlet do lesa naplánovat na jinou část dne.
Mohlo by vás zajímat
Za volantem pak nejvíce pomůže pozornost a včasné zpomalení. Když už zvíře vyběhne přímo před kapotu, bývá na složité rozhodování pozdě. Intenzivní brzdění a udržení směru mohou zabránit tomu, aby se střet se zvěří změnil v mnohem vážnější nehodu. Rozbitý automobil je nepříjemnost. Prudké uhnutí mezi stromy nebo do protisměru však může mít následky, které žádná pojistka nenapraví.
