Kdo chce při tankování ušetřit, měl by k čerpací stanici vyrazit brzy ráno, kdy je benzin nejchladnější. Tak zní jedna z motoristických rad, která se mezi řidiči předává už dlouhá léta. Podle této teorie dostanete za stejné peníze více paliva než během rozpáleného odpoledne. Je to ale reálné? Fyzikální zákony sice dávají tomuto tvrzení částečně za pravdu, praxe na čerpacích stanicích je ale trochu jiná.
Tankování patří mezi pravidelné výdaje, a tak není divu, že motoristé hledají nejrůznější způsoby, jak za pohonné hmoty utratit méně. Jedním z nejznámějších triků je doporučení tankovat výhradně brzy ráno nebo pozdě večer. Důvod má být jednoduchý. Palivo je při nižších teplotách hustší, a řidič tak údajně získá za stejnou cenu více benzinu.
Na první pohled to zní logicky. Benzin totiž stejně jako jiné kapaliny reaguje na změny teploty. Když se zahřívá, zvětšuje svůj objem. Při ochlazování se naopak smršťuje. Litr studenějšího benzinu proto skutečně obsahuje o něco více hmoty než litr stejného paliva při vyšší teplotě. Jenže právě tady se teorie začíná rozcházet s realitou.
Benzin není vystavený slunci jako vaše auto
Zatímco automobil zaparkovaný na slunci se může během teplého dne pořádně rozpálit, pohonné hmoty na čerpacích stanicích jsou zpravidla skladovány v podzemních nádržích. A tam se teplota mění mnohem pomaleji než venku.
Mohlo by vás zajímat
Pokud tedy ráno naměříte deset stupňů a odpoledne třicet, rozhodně to neznamená, že se o stejných dvacet stupňů ohřeje také benzin v nádržích čerpací stanice. Teplota paliva zůstává během dne poměrně stabilní, takže rozdíl mezi ranním a odpoledním tankováním bývá zanedbatelný.
Na tento rozšířený mýtus před nedávnem upozornila také americká spotřebitelská organizace Consumer Reports, která se rozhodla tvrzení prověřit vlastními testy. Potvrdila, že teplota skutečně ovlivňuje objem benzinu, ale zároveň zjistila, že v běžných podmínkách je případný finanční přínos příliš malý na to, aby se vyplatilo měnit kvůli němu své návyky. Podobně se k celé záležitosti staví britská motoristická organizace The AA. Podle ní není důvod vstávat kvůli tankování brzy ráno, protože podzemní skladování paliva omezuje teplotní výkyvy.
Kolik by se vlastně dalo ušetřit?
Abychom si představili, o jakých rozdílech se bavíme, můžeme použít jednoduchý modelový příklad. Pokud by se teplota samotného benzinu změnila o deset stupňů, jeho objem by se mohl změnit přibližně o jedno procento. Při padesátilitrové nádrži by to teoreticky představovalo zhruba půl litru.
Jenže pozor. Takový výpočet předpokládá, že se skutečně o deset stupňů změní teplota paliva, nikoliv pouze venkovního vzduchu. A právě to se během jediného dne v podzemní nádrži běžně neděje. Ve skutečnosti tak může být rozdíl natolik malý, že ho řidič při běžném tankování vůbec nepozná. Navíc by případnou úsporu snadno znehodnotila už samotná cesta na čerpací stanici.
Rozhoduje spíše cena na stojanu
To ale neznamená, že na načasování tankování vůbec nezáleží. Jen je potřeba sledovat něco jiného než teplotu vzduchu. Mnohem větší roli mohou hrát změny cen pohonných hmot během dne nebo rozdíly mezi jednotlivými čerpacími stanicemi.
Mohlo by vás zajímat
Například německý autoklub ADAC dlouhodobě sleduje vývoj cen benzinu a nafty. Jeho analýzy ukazují, že správně zvolený okamžik tankování může motoristům ušetřit několik eur na jediné nádrži. Nejvýhodnější hodiny se ovšem mohou měnit podle místních pravidel a cenové politiky prodejců. To je důležité i pro české řidiče. Zahraniční doporučení totiž nelze automaticky přenášet na tuzemské čerpací stanice. Pokud chce motorista skutečně ušetřit, měl by porovnávat aktuální ceny v okolí a zohlednit také vzdálenost, kterou musí kvůli levnějšímu palivu ujet.
Při rozdílu jedné koruny na litr totiž na padesátilitrové nádrži ušetří 50 korun. To už je konkrétní částka, kterou lze snadno spočítat. A pokud je levnější čerpací stanice přímo po cestě, nemusí řidič kvůli úspoře najíždět ani jediný kilometr navíc. Tankování za chladného rána tedy není žádný zázračný způsob, jak získat více paliva za méně peněz. Fyzikální princip sice funguje, ale faktem prostě je, že podzemní nádrže čerpacích stanic jeho praktický význam výrazně omezují.
