Legenda je zpátky. Nová Honda Prelude se v testu ukázala jako velmi schopné GT
Nedávno jsem se svými fanoušky z Classic Drive řešil téma pohodlných, příjemných, a přesto zábavných vozů GT. Že vás hned napadá třeba Opel Calibra? Mně hned! A samozřejmě všech pět generací Hondy Prelude, přičemž zrovna jeden z fanoušků měl 5. generaci, dokonce s funkčním 4WS! Prostě když mi někdo řekne pohodlné GT, vybaví se mi auta z 90. let a níž. Jako by tato kategorie aut vymizela. Proč? Neekonomičnost? Neefektivnost? Honba za plněním KPI? Těch proměnných je jistě mnoho! Já ale vím, že Honda uvedením nové, šesté generace Prelude neudělala vůbec špatně a vývojově ji to ani nemohlo stát úplný balík!
Proto jsem fakt rád, že vzniklo něco, kde to není jen o vykradeném jménu legendy! Ve většině případů z toho vznikne ošklivé SUV, ideálně ještě elektrické. Tady nikoliv. A přestože to není vyloženě ostré sportovní coupé a technicky vlastně nejde o nijak převratnou novinku oproti jiným Hondám, vznikl podle mého důstojný nástupce tohoto legendárního coupé s pohonem předních kol, který zároveň po designové stránce vypadá skvěle!

Netrhá asfalt, ale zábavu si užijete
S rozměry 4,5 m x 2 m x 1,3 m, tedy délka x šířka x výška, a hmotností 1474 kg je jasné, že se nejedná o velké GT. Mimochodem, oproti poslední, páté generaci z let 1997 až 2002 narostlo jen do šířky. Přesto bych novou generaci nazval spíš takovým baby GT! S Prelude jsem jezdil jak po dálnici, tak po klikatých silnicích, od zcela nového povrchu až po úplně rozbité okresky. A je pravda, že v běžném provozu při klidném tempu jsem se cítil jako v autě, se kterým se dá zcela běžně fungovat, třeba stejně jako v 11. generaci Civicu. Naproti tomu na zábavných a klikatých okreskách se auto podvozkově chovalo jako typický předokolkový Japonec, a pořád se spotřebou okolo 5 až 6 litrů. Jezdil jsem stále na zimních pneumatikách Pirelli P Zero Winter 2 v rozměru 235/40 R19, a pokud mě něco mělo limitovat, tak jen tohle, jelikož ve vyšších teplotách už prostě nedržely a já je navíc ještě likvidoval, což je škoda.
Řízení bylo přesné, Prelude se nenakláněla a zároveň neměla nějak brutální projev. Kromě toho má adaptivní tlumiče, jejichž tuhost se mění v závislosti na jízdních režimech, ale nečekejte zásadní rozdíly!
4WS? To už tady nehledejte!
Honda pro svoje modely Prelude využívala jak mechanický, tak i elektronický systém natáčení kol zadní nápravy. Když to napíšu opravdu velmi zjednodušeně, u 3. generace to fungovalo mechanicky pomocí hřídelí a převodek pohybu, u dalších dvou posledních generací už tento systém pracoval pomocí řídicí jednotky. Auta byla stabilní, držela stopu a vy jako řidič jste si byli jistější. Zároveň to ale bylo náročné a celkem drahé na servis. Nová Prelude je podvozkově kompletně Civic 11. generace, tedy víceprvková náprava se stabilizátorem. Z mého pohledu to funguje a bohatě postačí. Do budoucna navíc není problém pořídit na Prelude tvrdší aftermarketové tlumiče a další podvozkové komponenty.

Myslím si, že nová Prelude není syrová bestie. Spíš je to pohodové a docela klidné coupé, se kterým si kromě běžného ježdění a víkendového výletování užijete i svižnější tempo po okresce. Velkým překvapením pro mě byly přední čtyřpístkové velké třmeny Brembo. Jsou velice podobné těm z Civicu Type R! Přitom Prelude výkonem neoslní. Je zde totiž úplně stejný atmosférický benzinový dvoulitr DOHC v kombinaci s hybridním systémem e:HEV o výkonu 135 kW, tedy 184 koní, a zrychlením z 0 na 100 km/h za 8,2 s jako právě v současné generaci Civicu. Nechci tím říct, že by byl slabý, ale asfalt rozhodně netrhá.
Znáte řazení S+ SHIFT?
Už jsem zmínil, že atmosférický dvoulitr se systémem e:HEV je zde úplně stejný jako v Civicu. Kdo je trochu Hondař nebo se víc zajímá, ten ví, že zde vlastně není standardní převodovka. Tu tady nahrazuje právě elektromotor. Tak jaké řazení? Režim S+ SHIFT je vlastně umělé řazení, které má vyvolat pocit přímého sekvenčního řazení pomocí pádel za volantem. Kromě toho atmosférický dvoulitr drží déle ve vyšších otáčkách. Funguje při jakémkoliv jízdním režimu a aktivujete ho pomocí tlačítka S+, které se nachází u řadicích tlačítek P/R/N/D, jelikož stejně jako Civic ani Prelude nemá klasickou řadicí páku. A moje dojmy? Při svižnějším ježdění se vám motor drží déle ve vyšších otáčkách a jste schopni si tak v daném převodovém stupni udržet točivý moment. Nicméně je to pořád takové umělé a nadšence jako mě to neoslní. Nadšenci by totiž mnohem raději volili ryzí manuál! Ten by Preludce slušel.
Interiér? Vítej v Civicu
Multifunkční volant, palubní deska, infotainment, řadicí tlačítka. Vše jako Civic! Naproti tomu zde máte pěkná sklopná sedadla, která vypadají sportovně, ale ve skutečnosti jsou dost pohodlná. Líbila se mi kombinace bílé kůže s bleděmodrým středem a sytě modrým prošíváním. Naproti tomu zadní sedadla byla celá černá, taková nenápadná. A upřímně? Vzadu moc místa není.

Zavazadlový prostor ovšem docela ujde. Zaprvé se vám víko kufru otevírá i se zadním oknem, tedy opět jako u správného cestovního GT. Kapacita kufru je pak 270 litrů. Díky tomu jste schopni dozadu naložit i trochu větší věci.
Závěr
Jsem rád, že šestá Prelude jde relativně ve šlépějích svých pěti předchůdců. Není to trhač, je to klidné a pohodové GT, které ale zábavu i tak nabídne! Kdo už je trochu vyklidněný a chce něco, co není okoukané a zároveň je trochu nadšenecké, pro toho je to nejspíš právě tohle. Ano, s manuální převodovkou by to bylo ještě víc nadšenecké, ale v dnešní době je člověk rád za cokoli. Mně se třeba na Prelude líbí i to, že je ideálním adeptem na aftermarketové úpravy, takže lehké a kvalitní úpravy k tomu prostě jdou!

Tvarově a vzhledem je to prostě japonské auto se vším všudy a podvozkově je to Civic. Na tom není co pokazit. A cena? Ta v Česku startuje na částce 1 199 900 Kč. Není to nejhorší, ale kosmeticky by se snížit mohla. Co jsem se dozvěděl, tak už je jich pár desítek v Česku objednaných, tak snad budou na silnicích vidět!
« Skrytá hrozba u aut nad 60 tisíc kilometrů. Jeden díl může zničit celý motor Řidičák bez autoškoly. Policie odhalila cizince, kteří neměli za volantem vůbec co dělat »























