Hodnoty, které se v poslední době objevují na totemech čerpacích stanic po celém Česku, dokážou řidičům způsobit pořádný šok. Některé mohla uklidňovat alespoň myšlenka, že na tom ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi nejsme s cenami pohonných hmot nejhůře. Ukazuje se však, že realita je poněkud jiná.
Podle zprávy statistického úřadu Evropské unie Eurostat se cena nafty pro spotřebitele v srpnu zvýšila v České republice nejvíce ze všech zemí Evropské unie. Ve srovnání s červencem vzrostla o 14,3 procenta, zatímco průměr za celou EU činil 8,3 procenta.
Mohlo by vás zajímat
Cena benzinu se v Česku zvýšila o 2,7 procenta, což je naopak méně než průměrný růst v Evropské unii, který dosáhl 3,3 procenta.
Druhý nejvyšší růst ceny nafty zaznamenalo Bulharsko, kde zdražila o 13,5 procenta. Třetí nejvýraznější zvýšení evidovalo Lucembursko, a to o 12,3 procenta.
Nejméně nafta zdražila v Itálii, kde se její cena proti červenci zvýšila o 5,2 procenta. Celkově se cena nafty během srpna meziměsíčně zvýšila ve 26 zemích Evropské unie. Pouze na Maltě zůstala beze změny.
U benzinu ceny vzrostly ve 22 zemích, ve třech naopak klesly a ve dvou zůstaly beze změny. Stejné ceny jako v červenci byly na Maltě a ve Švédsku, zatímco pokles zaznamenaly Maďarsko, Dánsko a Slovensko.
Evropský trh s naftou je extrémně napjatý
Z komentářů analytiků pro ČTK vyplývá, že současné vysoké rafinerské marže jsou především důsledkem napjaté situace na evropském trhu s palivy a značné závislosti na dovozu.
Produkční kapacity evropských rafinerií se od roku 2009 snížily přibližně o pětinu a nové významnější kapacity v Evropě nevznikly už desítky let. Kontinent včetně České republiky je proto na dovozu nafty dlouhodobě závislý.
V loňském roce pokryl dovoz přibližně 42 procent tuzemské spotřeby nafty. Současnou situaci navíc zhoršují výpadky dodávek z Ruska a Blízkého východu.
Náhradu za chybějící dodávky není snadné najít
Analytik Purple Trading Petr Lajsek upozornil, že právě nafta představuje v současnosti největší problém evropského trhu s pohonnými hmotami.
Evropa je podle něj na dovozu nafty závislá dlouhodobě a současná geopolitická situace tento problém ještě výrazněji odhalila. Pokud současně vypadávají dodávky ropy z Ruska, komplikuje se doprava přes klíčové přepravní trasy a zároveň jsou ohroženy dodávky ze Saúdské Arábie, zůstává evropskému trhu jen velmi omezený prostor pro hledání dalších alternativních zdrojů.
Pomoci mohou strategické zásoby a vyšší dovoz
Za nejvhodnější krátkodobé řešení považuje hlavní ekonom Argos Capital Kryštof Míšek uvolňování strategických zásob hotových paliv, především nafty, zvýšení dovozu a maximální využití stávajících rafinerských kapacit.
K dlouhodobému zastropování rafinerských marží by naopak přistupoval opatrně. Příliš nízko nastavený cenový strop by podle něj mohl snížit motivaci obchodníků dovážet pohonné hmoty na český trh právě ve chvíli, kdy jsou dodatečné dodávky nejvíce potřeba.
Mohlo by vás zajímat
Také případná mimořádná daň z rafinerských marží by podle Míška měla být nastavena tak, aby státu umožnila získat část mimořádných zisků vznikajících v důsledku současné krizové situace, ale zároveň neomezovala výrobu ani další investice.
