Vysoké ceny benzinu a nafty znovu otevírají debatu o tom, zda by řidiči neměli na dálnicích jezdit pomaleji. Odborníci upozorňují, že snížení rychlosti ze 130 na 110 km/h dokáže spotřebu automobilu citelně omezit. Ve hře přitom není bezpečnost silničního provozu, ale především snaha snížit množství spotřebovaných pohonných hmot.
Drahý benzin a nafta přiměly Rakousko hledat další způsoby, jak ulevit motoristům i celé ekonomice. Vláda už sáhla ke snížení daňového zatížení pohonných hmot, díky kterému ceny na čerpacích stanicích klesly přibližně o 2,90 Kč na litr. Podle dopravních odborníků to však řeší pouze cenu samotného paliva, nikoliv množství, které automobily při jízdě spotřebují.
Právě proto se stále častěji diskutuje o opatřeních, která by dokázala spotřebu benzinu a nafty přímo snížit. Rakouské sdružení VCÖ mezi ně řadí úspornější způsob jízdy, častější využívání veřejné dopravy a také nižší maximální rychlost na silnicích a dálnicích.
Mohlo by vás zajímat
Jedním z nejdiskutovanějších návrhů je omezení dálniční rychlosti ze současných 130 km/h na 110 km/h. Rakousko zatím takové pravidlo plošně nezavedlo, podle odborníků by však právě snížení rychlosti mohlo představovat poměrně jednoduchý způsob, jak okamžitě snížit spotřebu paliva bez jakýchkoliv technických úprav automobilů.
Rozdíl ve spotřebě může být překvapivě velký
Na první pohled nemusí být rozdíl mezi rychlostmi 130 a 110 km/h nijak dramatický. Z pohledu spotřeby automobilu však může znamenat poměrně výraznou změnu.
Podle údajů, na které se dopravní odborníci odvolávají, může osobní automobil při jízdě rychlostí 110 km/h spotřebovat přibližně o 16 až 17 procent méně paliva než při rychlosti 130 km/h.
Pokud by řidič zpomalil ještě výrazněji a jel rychlostí kolem 100 km/h, mohla by se úspora ve srovnání se 130 km/h pohybovat přibližně kolem 23 procent.
Důvod je poměrně jednoduchý. S rostoucí rychlostí výrazně stoupá aerodynamický odpor, proti kterému musí automobil bojovat. Motor proto potřebuje pro udržení vyšší rychlosti více energie a spotřeba paliva začne růst rychleji, než by odpovídalo samotnému zvýšení rychlosti.
Z běžných sedmi litrů může být méně než šest
Rozdíl lze dobře ukázat na jednoduchém příkladu. Jestliže osobní automobil při rychlosti 130 km/h spotřebuje sedm litrů benzinu nebo nafty na 100 kilometrů, při snížení rychlosti na 110 km/h by se při úspoře přibližně 17 procent mohla jeho spotřeba dostat zhruba na 5,8 litru.
Na každých 100 kilometrech by tak řidič ušetřil přibližně 1,2 litru paliva. Při delších dálničních cestách už může být rozdíl poměrně výrazný, zejména pokud automobil pravidelně absolvuje stovky kilometrů.
Ještě větší význam by taková změna mohla mít při pohledu na provoz celé země. I relativně malá úspora u jednoho automobilu totiž při milionech jízd znamená výrazné snížení celkové spotřeby benzinu a nafty.
Úspora paliva má svou cenu v podobě delší cesty
Nižší rychlost však samozřejmě nepřináší pouze výhody. Řidiči by museli počítat především s tím, že cesta bude trvat déle.
Na ideálním dálničním úseku dlouhém 100 kilometrů, na kterém není žádné další omezení rychlosti, dopravní komplikace ani zastávka, zvládne automobil při stálé rychlosti 130 km/h cestu přibližně za 46 minut.
Pokud řidič pojede rychlostí 110 km/h, bude na stejný úsek potřebovat zhruba 55 minut. Rozdíl tak činí necelých devět minut na každých 100 kilometrů.
Právě tento čas by byl cenou za nižší spotřebu. Řidič by cestoval o něco pomaleji, jeho automobil by však potřeboval méně paliva.
Při kratších cestách nemusí být časový rozdíl příliš výrazný. Na velmi dlouhých trasách už se ovšem jednotlivé minuty začnou sčítat a při cestě dlouhé několik set kilometrů může být zpomalení citelnější.
Odborníci prosazují změnu už několik měsíců
Požadavek na nižší rychlost přitom není úplně nový. Dopravní odborníci už v září upozorňovali, že dočasné snížení maximálních rychlostí by mohlo být jedním z nejjednodušších způsobů, jak v období vysokých cen pohonných hmot snížit jejich celkovou spotřebu.
Argumentují přitom tím, že změna rychlostních limitů nevyžaduje žádné nové technologie ani zásadní investice. Projevit by se mohla prakticky okamžitě.
Podle propočtů rakouských úřadů by například snížení maximální rychlosti na dálnicích na 120 km/h společně s limitem 90 km/h na silnicích mimo obce mohlo každoročně přinést úsporu přibližně 110 milionů litrů pohonných hmot. To už představuje množství, které může mít z pohledu celé země citelný dopad.
Ještě nižší rychlost by ušetřila stovky milionů litrů
Existuje přitom také mnohem radikálnější varianta. Pokud by se maximální rychlost na rakouských dálnicích snížila až na 100 km/h a mimo obce by řidiči směli jezdit nejvýše 80 km/h, podle propočtů by bylo možné každoročně ušetřit přibližně 270 milionů litrů pohonných hmot.
Takové omezení by už samozřejmě znamenalo výraznější zásah do cestovních časů motoristů a pravděpodobně by vyvolalo také podstatně větší odpor části řidičů.
V současnosti mohou motoristé v Rakousku na běžných silnicích mimo města a obce jezdit rychlostí až 100 km/h. V Česku platí na obdobných silnicích pro osobní automobily standardní maximální rychlost 90 km/h.
Na rakouských dálnicích zatím zůstává 130 km/h
Navzdory debatám o snižování limitů se pravidla pro běžné řidiče zatím plošně nemění. Na rakouských dálnicích zůstává pro osobní automobily standardní maximální povolená rychlost 130 km/h.
Na řadě konkrétních úseků však může být rychlost omezena dopravním značením. Řidiči se tak běžně setkávají například s limity 100 nebo 80 km/h.
Dodržování rychlosti se navíc v Rakousku rozhodně nevyplatí podceňovat. Sankce mohou být zejména při výrazném překročení limitu velmi citelné.
Pokud překročení rychlosti zaznamená automatické měřicí zařízení, může podle rakouských pravidel v konkrétních případech následovat sankce kolem 730 Kč už za překročení rychlosti do 10 km/h.
Při překročení limitu o více než 10 až 20 km/h může pokuta dosáhnout přibližně 1 100 Kč. Jestliže řidič překročí rychlost o více než 20 až 30 km/h, může zaplatit zhruba 1 470 Kč.
Při extrémní rychlosti už jde o desítky až stovky tisíc korun
Mnohem tvrdší postihy přicházejí ve chvíli, kdy řidič povolenou rychlost překročí opravdu výrazně. Pokud motorista na dálnici překročí maximální povolenou rychlost o více než 50 km/h a jeho jízdu zaznamená radar, může dostat pokutu přibližně od 7 300 do 122 200 Kč. Tím ale postih nekončí. Řidič zároveň může přijít o řidičské oprávnění minimálně na tři měsíce.
Ještě přísnější pravidla se uplatní v případě, kdy motorista překročí dálniční limit o více než 70 km/h. V takové situaci se finanční postih může pohybovat přibližně od 12 200 až do 183 300 Kč. Současně hrozí také výrazně delší zákaz řízení.
Rakouské úřady tedy dávají jasně najevo, že extrémní překračování rychlosti považují za závažné porušení pravidel silničního provozu.
Na některých místech rozhodují také emise
Rakousko navíc používá speciální rychlostní omezení, které není spojeno primárně s bezpečností provozu. Na některých dálničních úsecích se řidiči mohou setkat s maximální rychlostí 100 km/h doplněnou označením IG L.
Tato zkratka vychází z německého názvu Immissionsschutzgesetz Luft a souvisí s legislativou zaměřenou na ochranu ovzduší před znečištěním.
Smyslem tohoto omezení je snížit množství emisí produkovaných silniční dopravou v oblastech, kde je kvalita ovzduší problematická.
Limit bývá často zobrazován na elektronických dopravních značkách a může se aktivovat podle aktuální situace a naměřené kvality vzduchu.
Řidiči by měli být v těchto úsecích obzvlášť opatrní. Překročení rychlosti při aktivním omezení IG L může být posuzováno přísněji než běžné překročení standardního rychlostního limitu a výsledná sankce proto může být podstatně vyšší.
Mohlo by vás zajímat
Debata o nižších rychlostech tak v Rakousku není pouze otázkou bezpečnosti. V době vysokých cen pohonných hmot se stále více dostává do popředí také spotřeba automobilů, energetická závislost a množství emisí. Právě omezení rychlosti patří podle části odborníků mezi opatření, která by mohla přinést viditelný efekt prakticky okamžitě.
