Polohu radarů už nezjistíte: Evropský soud schválil tvrdé zákazy pro řidiče
Éra, kdy řidiči díky navigacím Waze nebo Google Mapy s předstihem věděli o každém měření rychlosti, se v Evropě otřásá v základech. Soudní dvůr EU vynesl přelomový verdikt, který dává členským státům plné právo tyto komunitní funkce nekompromisně zakázat kvůli bezpečnosti. Zjistěte, které země po tomto rozhodnutí okamžitě zpřísní zákony a co řidičům na silnicích hrozí.
Navigace a řidičské aplikace už roky neslouží jen k tomu, aby člověka dovedly z bodu A do bodu B. Pro mnoho motoristů se staly také zdrojem informací o kolonách, nehodách, uzavírkách, nebezpečí na silnici nebo policejních hlídkách. Právě poslední zmíněná funkce se však v Evropě dostává pod stále větší tlak. Nové rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie totiž členským státům potvrzuje, že mohou podobná upozornění zakázat, pokud tím sledují ochranu veřejného pořádku a bezpečnosti silničního provozu.
Verdikt zveřejněný 16. června tak může mít pro řidiče citelné dopady. Neznamená sice okamžitý zákaz všech aplikací napříč celou Evropskou unií, jednotlivým zemím však poskytuje pevnější právní oporu pro zavádění přísnějších pravidel. Jinými slovy, pokud se některý stát rozhodne omezit nebo zakázat upozornění na radary a policejní kontroly, bude se moci o rozhodnutí evropského soudu opřít.
Aplikace, na které si řidiči zvykli
Pro řadu motoristů je dnes samozřejmostí, že si před cestou spustí Waze, Google Mapy nebo jinou navigační aplikaci. Důvodem není jen hledání nejrychlejší trasy. Uživatelé často spoléhají také na aktuální informace z provozu, které mohou cestu zpříjemnit, zrychlit nebo ji udělat bezpečnější.
Součástí těchto hlášení bývají i upozornění na měření rychlosti či policejní hlídky. Právě ta jsou ale dlouhodobě sporná. Zatímco část řidičů je považuje za užitečný nástroj, který je nutí zpozornět, úřady v některých zemích je vidí úplně jinak. Podle nich podobné funkce oslabují preventivní význam policejních kontrol, protože řidiči často zpomalí jen před radarem a krátce po jeho projetí opět zrychlí.
Ve vybraných evropských zemích už se podobné služby nesmějí používat. Přísnější přístup platí například v Německu, Francii nebo Švýcarsku. Jinde se mobilní aplikace s komunitním nahlašováním dosud pohybovaly spíše v tolerované oblasti nebo v právní šedé zóně.
Francouzský spor se dostal až k evropskému soudu
Celý případ, který nyní vyvolal pozornost mezi řidiči i provozovateli aplikací, má kořeny ve Francii. Tamní úřady se delší dobu snažily omezit systémy, které motoristy upozorňují na policejní kontroly a měření rychlosti. Do sporu se zapojila také společnost Coyote System, provozující aplikaci založenou na podobném principu jako jiné komunitní dopravní služby.
Věc nakonec doputovala až k Soudnímu dvoru Evropské unie. Ten dospěl k závěru, že členské státy mají právo taková upozornění ve svých zákonech zakázat. Podmínkou je, aby zákaz nebyl samoúčelný, ale aby sledoval legitimní cíl, například bezpečnost provozu nebo ochranu veřejného pořádku.
Právě tato část rozhodnutí je důležitá. Evropský soud tím státům neříká, že musejí podobné aplikace zakázat. Pouze potvrzuje, že pokud tak učiní z bezpečnostních důvodů, může být takový postup v souladu s právem Evropské unie.
Bezpečnost, nebo zbytečné omezení?
Na výkladu dopadů podobných aplikací se dlouhodobě neshodnou ani odborníci, ani samotní řidiči. Zastánci přísnější regulace tvrdí, že upozornění na radary pomáhají motoristům vyhýbat se kontrolám. Podle tohoto pohledu se vytrácí hlavní smysl měření rychlosti, tedy odradit řidiče od nebezpečné jízdy a přimět je dodržovat pravidla po celou dobu, nejen na několika známých místech.
Zvlášť problematické jsou podle úřadů situace, kdy řidič jede rychle, po upozornění v aplikaci prudce zpomalí a za kontrolním místem znovu zrychlí. Takové chování bezpečnosti příliš nepomáhá. U úsekového měření navíc podobná taktika nemusí fungovat vůbec, protože systém nesleduje okamžitou rychlost v jednom bodě, ale průměrnou rychlost vozidla na delším úseku.
Provozovatelé aplikací a jejich uživatelé však namítají, že celá věc není tak jednoduchá. Navigační a komunitní aplikace podle nich neupozorňují pouze na radary. Řidičům hlásí také nehody, kolony, předměty na vozovce, náledí, stojící auta nebo výskyt zvěře. V tomto širším pojetí mohou podle svých zastánců přispívat ke klidnější a bezpečnější jízdě.
Rozdíl mezi antiradarem a aplikací
Důležité je také rozlišovat mezi klasickými radarovými detektory, aktivními rušičkami a běžnými mobilními aplikacemi. Zařízení, která aktivně ruší měření rychlosti, jsou v řadě zemí zakázaná už dlouho. Jde o techniku, která přímo zasahuje do činnosti kontrolních systémů.
Mobilní aplikace fungují jinak. Obvykle využívají hlášení od uživatelů nebo databáze známých míst měření. Právě proto se v některých státech dosud posuzovaly mírněji než technická zařízení určená k detekci nebo rušení radarů.
Například u nás v Česku není dovoleno používat aktivní rušičky radarů. Samotná upozornění na měření rychlosti však dosud plošně zakázaná nejsou. Podobný přístup platí také na Slovensku nebo Rakousku. Nové rozhodnutí evropského soudu ovšem může změnit debatu o tom, zda by pravidla neměla být přísnější.
Řidiči budou čekat na reakci jednotlivých států
Nejistota nyní spočívá hlavně v tom, jak se k celé věci postaví vlády a zákonodárci v jednotlivých zemích. Rozsudek Soudního dvora EU automaticky nevypíná funkce ve Waze, Google Mapách ani jiných aplikacích. Vytváří ale právní rámec, který mohou státy využít, pokud budou chtít podobné služby omezit.
Pro řidiče to znamená, že se pravidla mohou v Evropě dál lišit stát od státu. To, co je v jedné zemi povolené, může být o pár kilometrů dál za hranicemi přestupkem. Při cestách do zahraničí tak bude stále důležitější ověřit si místní předpisy, a to nejen kvůli rychlostním limitům, ale také kvůli tomu, jaké funkce navigačních aplikací je možné legálně používat.
Jisté je zatím pouze to, že varování před radary už nemají v Evropě tak pevnou pozici jako dříve. Členské státy získaly silnější argument pro jejich zákaz a část z nich toho může v budoucnu skutečně využít. Pro motoristy zvyklé na komunitní hlášení v navigaci tak začíná období nejistoty, ve kterém bude záležet hlavně na tom, jak rychle a jak přísně jednotlivé země zareagují.
.« Ceny parkování v Chorvatsku vyletěly na 240 Kč za hodinu. Drsný šok pro Čechy u Jadranu Na tyto věci před letní cestou nezapomeňte. Mohou vám ušetřit spoustu problémů »
