Test Dacia Sandero 1.0 TCe LPG: Hrdina lidu
Už vás někdy napadlo přemýšlet, jak je těžké v roce 2021 koupit auto? V současné době víc řešíte, jaké tam budou asistenty, jaká tlačítka tam budou a nebudou, co všechno bude na dotyk. Jestli to má baterku, jestli to má elektromotor, jestli to má startér generátor, jestli to umí jezdit čistě na elektřinu, popřípadě jak daleko to dojede, jestli to musíte dobíjet, jestli tam musíte lít močovinu. Tak nějak se v tom ztrácí auto samotné. Naštěstí jsou ale na trhu stále upřímná auta, která chtějí především dobře sloužit, nenutí vám věci, které nepotřebujete, a neschovávají vysokou cenu za zelenou politiku. Jedním z takových je nová Dacia Sandero. Jak se podařila nová verze nejpopulárnějšího modelu značky? Pojďme to zjistit.
Už na první pohled je vidět, že je nové Sandero daleko dospělejší auto. Nově přijíždí na platformě CMF-B, kterou sdílí s Renaultem Clio a Captur. Auto je tak o deset centimetrů širší než předchůdce, a už nevypadá jako taková podvyživená chudinka. Větší šířka má za následek také víc vnitřního prostoru, a stabilnější jízdní vlastnosti, ale k tomu se dostaneme později. Design byl kompletně přepracován, a Sandero má o poznání větší šmrnc. Vystouplé blatníky, prolisy na kapotě, a především zcela nová příď s LED denním svícením ve tvaru „Y“. Příbuznost s Cliem vynikne nejvíc zezadu. Prolis blatníků, linie oken a tvar zadního skla jsou téměř identické. Nechci tvrdit, že by auto mohlo bojovat v soutěži krásy, ale rozhodně se už netváří tolik low costově, a před domem bych se za ní ani trochu nestyděl.
Uvnitř nezůstal kamen na kameni – naštěstí. Ano, stále se interiér topí v tvrdých levných plastech, ale u auta se základní cenou pod čtvrt milionu jste kůži nejspíš nečekali. Pojetí palubní desky je ale příjemně jednoduché, střední část potažená textilií vytváří příjemně domácké prostředí, a ergonomie je zcela bez výtky. Těch pár tlačítek a ovládacích prvků je přesně na místě, kde je čekáte. Jedinou výtku mám k budíkům. Ty jsou klasicky analogové s bílými čísly na černém pozadí – to je v pořádku – ale ocenil bych vyznačení červeného pole. Popravdě je dost příjemné po nějaké době zase sedět v autě, které uvnitř vypadá jen jako auto – manuální převodovka, manuální ruční brzda, a klasické ovládání klimatizace.
Součástí testované výbavy byl také dotykový tablet umístěný na palubní desce. Ten umí za příplatek 7.000 korun i navigaci, osobně bych ale za ni peníze neutrácel a radši je využil jinde. Vestavěné navigace stejně nedokážou držet krok s těmi v mobilních telefonech. Pro ten je na palubní desce přímo vestavěný držák s vlastním USB portem. Pokud vám ale i onen tablet přijde zbytečný, můžete sáhnout ještě po nižší verzi, kde máte pouze přihrádku na telefon. Lze si pak stáhnout aplikaci od Dacie, která z vašeho mobilního telefonu udělá jakýsi funkční infotainment. Tahle varianta se mi nakonec líbí asi nejvíc.
Posaz za volantem je fajn, není problém najít ideální pozici. Sedačky jsou pohodlné, ale možná až moc měkké. Po nějakých dvou hodinách bez zastávky jsem už začínal cítit unavená záda. Z auta je ale skvěle vidět, a překvapilo po stránce prostoru. Dopředu nemám nejmenší problém nasoukat svoje 190 cm dlouhé tělo, a překvapivě se bez větších potíží vejdu i za sebe. Kufr pak pojem v základu pěkných 328 litrů.
Z motorů si můžete vybrat cokoliv, pokud to bude tříválec. V mém případě šlo o nejsilnější verzi přeplňovaného litru, který baští LPG a dosahuje výkonu 100 koní a 170 Nm. V případě, že přepnete na benzín, uberte u obou hodnot 10. Motor v sobě tříválec nezapře, a studený o sobě umí dát opravdu vědět. Sem tam si umí i cuknout. Jakmile se do něj ale dostane teplota (což je v rámci prvních 5 minut jízdy) uklidní se, a svůj neurozený původ prozrazuje až ve vyšších otáčkách. Jako většina takto malých motorů zrovna nepřekypuje elánem v nízkých otáčkách, ale jakmile se ručička přehoupne přes 2.000 otáček, začne být vcelku čiperný a na plyn reaguje pěkně. Auto váží jen 1280 kilo, takže výkonu je dost. I díky chytře poskládané převodovce, která má první tři rychlosti velice krátké, Sandero rozhodně nepůsobí líně. Ve městě je tak hbité, a ani na okreskách se neztratí.
V rychlostech nad 110 kilometrů v hodině už ale žádnou divočinu nečekejte. Převodovku jako takovou musím pochválit. Má krátké, přesně vymezené dráhy, a s motorem si parádně rozumí – naprostý opak nedávno testovaného Meganu. Pokud jde o spotřebu, je potřeba brát uvedená čísla s rezervou. Když jsem auto převzal, mělo najeto 1000 kilometrů, a rozhodně ještě chvíli potrvá, než si sedne. Takto syrový motor si vzal v průměru rovných 9 litrů LPG, a to jsem se v žádném případě nekrotil. V průměru je započítaných i 350 kilometrů na dálnici. Výsledek tak není zlý, se zajetým motorem si umím představit ještě minimálně litřík dolů. Příplatek za přestavbu na LPG je pouhých 15.000 – při ceně 13-14 korun za litr mi to připadá jako jasná volba. Investice se během prvního roku vrátí. Pokud stejně budete chtít jezdit na benzín, počítejte se spotřebou kolem 6-7 litrů.
Na silnici se hned projeví přínos pokročilejší platformy. Auto je klidnější a vyzrálejší. Po městě bych ale ocenil rychlejší řízení. V úzkých uličkách se na moderní auto zbytečně namotáte. Jinak ale Dacia Sandero sází především na komfort. Při zdolávání rozbitých pražských silnic působí podvozek jistě a robustně – tady můžete poděkovat tomu, že v Rumunsku jsou cesty ještě horší, a auto si z pár děr hlavu nedělá. Ani na ostrých nerovnostech se nedočkáte mlácení. Testovací týden jsem měl zrovna dost rozlítaný, tak jsem si se Sanderem užil pěknou porci dálničních kilometrů. Mile mě překvapilo slušné odhlučnění. Až do nějakých 110 kilometrů v hodině si zvýšeného hluku moc nevšimnete, při dálničním maximu už se přeci jen ozývá svist větru, ale stále je to uvnitř snesitelné i po delší cestě. Měkký podvozek a nízká váha se tu sice projeví drobnou směrovou nestabilitou – především při bočním větru – a tu a tam je potřeba upravit směr, ale rozhodně nejde o žádnou tragédii. Fabia a Scala trpí podobným chováním.
Nejvíc kilometrů ale Sandero nejspíš najezdí na okreskách, a tady mám dobrou zprávu. Jízdnímu projevu je jen těžko co vytknout. Se zavázanýma očima by vás ani v nejmenším nenapadlo, že se sedíte v low costovém autě. Širší rozchod se podepsal na výrazně lepší stabilitě, auto nemá tendence odskakovat ani na nerovnostech v zatáčce, a chová se velice dospěle. Slušně odhlučněný podvozek sebejistě požírá nerovnosti a svým laděním perfektně sedí naturelu auta. V zatáčkách se sice rád nakloní, a na jeho limity se dostanete dost rychle, ale tohle cílová skupina řešit nebude. Jde především o auto, které si na nic nehraje, parádně jezdí, a je z něj cítit radost z běžného žití. Bez mučení se přiznám, že celý testovací týden mi Dacia dělala radost, a na každou jízdu jsem se těšil.
Nová Dacia Sandero je prostě skvělá. Už poměrně dlouho jsem si žádné testovací auto tolik neužil. U nových aut mám stále častěji pocit, že testuji spíš asistenty. Vedle nich působí Sandero naprosto esenciálně. Svým čistým přístupem k tomu „být auto“ mi zkrátka udělala radost. Na nic si nehraje, je upřímná a nesnaží se vám prodat věci, které nepotřebujete. Teď už i vypadá k světu, interiér je krásně jednoduchý a prostorný – co víc si přát. Ano, stále narazíte na připomínky toho, že se tlačilo na cenu, jako je třeba odhalená konstrukce v kufru, ale v žádném případě už nejde o auto, které se kupuje z nouze. Až potkáte na silnici nové Sandero, tak se majiteli nesmějte, že nemá na lepší.
Tohle je totiž člověk, který moc dobře ví, jak naložit s penězi. Základní model vás vyjde na 239,900. Základní cena verze s LPG je 259,900 – tam už je v ceně i tempomat. A cena příplatků je také velice přátelská. Automatická klimatizace stojí 5.000, zadní elektrická okna 2.500, parkovací senzory 4.000. A tak by se dalo pokračovat dál. Tohle v žádném případě není auto, které z vás chce sedřít kůži. Zároveň ale nepůsobí jako nějaký zbytečný kompromis. Dacia prostě odvedla skvělou práci. Postavila dobře fungující auto, které je za skvělou cenu, má levný provoz a ani vzhledově neurazí. Její největší problém budou předsudky. Pevně ale věřím, že když se v ní projedete, zmizí. Tak jako tak věstím tomuhle auto zářnou budoucnost. Ukazuje, že to jde i jednoduše.
Plusy
– Poměr cena/výkon
– Komfortní podvozek
– Levný provoz
– Cena
– Rozumné příplatky
Minusy
– Pomalé řízení
« Online prodej aut? Třetina lidí se k němu staví pozitivně S koronavirem na ústupu trh s ojetinami po dlouhém poklesu roste »
