Test DS 7 Crossback Louvre E-Tense 4×4: Třímotorový premiant
Značka DS je na trhu už nějaký ten pátek. Sice těch pátků není mnoho, ale největším překvapením po dobu testu pro mě bylo, jak moc ještě není zažraná do podvědomí českých řidičů. Do testu se nám dostal model DS7 E-Tense, pod jehož označením se skrývá plug-in hybrid s pohonem všech kol. A vzhledem k tomu, že plug-in hybridy mě osobně dávají v současnosti asi největší smysl, byl jsem zvědavý, s jakými parametry DS7 nachytáme. Tak pojďme na něj.
Start v nejnabitější kategorii na planetě je na jednu stranu logický, ale také dost riskantní. Je opravdu těžké zaujmout a vymyslet něco nového na karoserii, která tvarem nejvíc připomíná krabici. Ale jestli jsou Francouzi v něčem dobří (krom mávání bílou vlajkou a stavění barikád v ulicích), tak je to avantgardní design aut. Stačí vzpomenout na čarokrásný a revoluční Citroën DS, famózní SM, nebo z novějších na úžasnou C6. Historie francouzské automobilky je doslova poseta klenoty. V posledních letech jsme ale bohužel viděli víc snahu o „normální“ auta, která hrají víc na jistotu, nebo řadu lehce infantilních výstřelků. Byl čas na změnu – a to tak radikální, že se nemohla odehrát pod křídly Citroënu. Tak vznikla nová automobilka DS.
Jak už jsem zmiňoval na začátku, značka je pro většinu lidí ještě stále velkou neznámou. Sám znak DS je poměrně futuristický a pro spoustu motoristů nerozluštitelný. Nejspíše by nad tím většina mávla rukou, ale kombinace elegantního a nepoznaného designu většině z nich nedala a nakonec se přece jen přišli zeptat, co to je za auto. Poslední váhající nakonec přesvědčily otáčející se čočky v předních světlech při zamykání a odemykání, což jsme familiárně pojmenovali disko koule. U jiného auta jsem nic podobného zatím neviděl. Pro většinu lidí je to neskutečně efektní a dámám se v tu ránu lesknou oči, jak při vstupu do zlatnictví. DS7 na sebe rozhodně umí strhnout pozornost.
Působí jinak, ale ne šíleně, i přes všechny kudrlinky si umí zachovat důstojnost. Úzká přední světla, která po odemčení předvedou majiteli nádherný taneček, jsou přesně ta věc, kterou nikdo nepotřebuje, ale garantuji vám, že to každému budete chtít ukázat. Svalnaté blatníky, které přechází do výrazného prolisu společně s poměrně malým prosklením, dávají Crossbacku šmrnc. Ale nejlépe dle mého vypadá zezadu. Tenoučká světla spojená chromovou lištou mají strukturu broušeného diamantu a je radost na ně pohledět. DS7 Crossback je opravdu pohledné auto.
Po otevření dveří vám ale spíš připadá, jako byste otevřeli vesmírný modul stanice ISS. Vše je vyvedeno do trojúhelníkových nebo kosočtvercových tvarů, ostře řezané rysy obklopují místo pilota na levé sedačce, ale zároveň to postrádá v některých případech německou chladnost a působí útulně. Použité materiály jsou na první pohled kvalitní a barevné kombinace sladěné s citem. Vše působí naprosto neotřele, originálně a mě to skutečně baví.
Již dlouho jsem neviděl takový interiér, ze kterého bych si vyloženě sedl na zadek, ale DS7 Crossback právě ten má. Interiér působí prostě luxusně, draze a má naprosto skvělé zpracování. Každým kouskem prostupují geometrické detaily, každý milimetr je originální. Každému jednomu kousku jakoby se věnoval nějaký umělec. Zpracování je opravdu skvělé a volba materiálů si nic nezadá s německou prémií. Na levný plast prostě zapomeňte. Celá palubní deska je potažena kůží včetně středového tunelu. Zvolit lze také Alcantaru, která je sice nepraktická, ale vypadá opravdu exkluzivně a právě tento materiál bych do interiéru zvolil já. Z čeho jsem také nadšený, jsou ovladače okének na středovém tunelu, ne v madle dveří.
Možná jsem poslední člověk na světě, ale podle mě je umístění právě zde daleko lepší. Jsem zvyklý levou rukou držet volant a pravou ovládat zbytek auta, tak proč mít ovládání oken jinde. Ergonomii nelze moc co vytknout, celý interiér byl očištěn od tlačítek a veškeré ovládání obstarává 12,5 palcová obrazovka. Na jejím spodním okraji nalezneme skleněnou lištu s předvolbami systému, který má krásné barvy i rozlišení. Jeho ovládání je dostatečně intuitivní, ale nenabízí takovou propracovanost, jako konkurenční systémy. Nicméně na pohled je krásný a veškeré funkce od navigace po personalizaci uživatele zvládne. Daleko propracovanější je druhý (také 12,5 palcový) displej v kapličce přístrojů. Funkcemi si v ničem nezadá s virtual cockpitem od Volkswagenu, který je dle mého nejlepší na trhu. Bohužel nenabídne tak jemné rozlišení. Potěší ale větší plocha pro zobrazení nočního vidění, než právě u Volkswagenu.
Pohodlně si lebedím v absolutně pohodlných sedačkách, které se vás snaží rozmazlovat jak nejlépe dovedou. Nejen, že jsou jak vyhřívané tak i odvětrávané, ale disponují i masážní funkcí, jejíž intenzitu si můžete nastavovat na dotykovém displeji infotainmentu a pokud nastavíte intenzitu masáže na maximum, nestydí se vám do zad opravdu pořádně zajet. Mě osobně se tohle velmi líbí a kvalita masážní funkce mi přišla dokonce lepší než například u BMW X5. Byť vpadají jak z nějakého gran turisma, jsou opravdu komfortní a tělo skvěle drží při dlouhých cestách. Posaz za volantem není pocitově tak vysoký, jak bych čekal. Svou zásluhu na tom má vysoká hrana oken a masivní středový tunel, který přidá na pocitu bezpečí. V interiéru je dostatek místa, jen nad hlavou jsem to měl se svými 190 cm opravdu těsně. Pokud měříte podobně, určitě se vyhněte panoramatické střeše, která ubere několik centimetrů. Na zadních sedačkách jsem měl prostoru také dost, jen podlaha byla malinko výš pravděpodobně kvůli zástavbě baterií pro hybridní pohon.
Po oživení plně nabité DS7 nuluji spotřebu, abych si změřil vlastní hodnoty a vyrážíme. Ukazatel stavu paliva ukazuje dojezd 500 km a plně nabitý stav baterie 38 km. DS7 se samozřejmě rozjíždí na elektřinu absolutně neslyšně a proto je třeba dát pozor na kolemjdoucí, pro které jste často duchem. Už po prvních desítkách metrů si všímám houpavé charakteristiky podvozku. Citroën zde své geny prostě nezapře a dál se drží některých svých zásad, z nichž jedna z nejhlavnějších je samozřejmě zajistit posádce co největší komfort. A to se zde opravdu daří. Kabina je kvalitně odhlučněná, o většině nerovností ani nebudete vědět a k houpavému rytmu jízdy ještě přispívá i skoro absolutní ticho. Se spolujezdcem si můžete klidně šeptat a přesto si řeknete vše, co potřebujete. Na výběr máte z několika jízdních módu jako Electric, Hybrid, Komfort nebo Sport. Záleží na vás, jak moc chcete využívat elektrický pohon, jak jej chcete kombinovat se spalovacím motorem, nebo jak úsporně, popřípadě jak sportovně se chcete přepravit. V čistě elektrickém režimu se dá s rozumným šlapáním na plyn opravdu ujet udávanou vzdálenost podle ukazatele, a tak jezdit s naprosto minimální spotřebou Naturalu 95.
O pohon DS7 se starají rovnou 3 motory. 2 elektrické (každý na jedné nápravě) a jeden spalovací. V případě spalovacího motoru se jedná o zážehový čtyřválec o objemu 1,6 litru s výkonem 147 kW a rovnými 300 Nm kroutícího momentu. Přední elektromotor potom přispívá svými 81 kW a zadní výkonem 83 kW. Ač DS7 nedisponuje kardanovým pohonem na zadní nápravu, zadní pohon kol právě zajišťuje zadní elektromotor. Po součtu všech motorů se pak dostáváme na krásných 300 koní a 520 Nm kroutícího momentu. A to už umí s DS7 pěkně cvičit. Chci využít vše, co DS7 nabízí a proto přepínám do režimu Sport a šlapu na plyn. Je až zarážející s jakou vervou se 1,8 tuny vážící SUV žene dopředu a když se při zrychlení z 0 a 100 km/h stopky zastaví na hodnotě 5,9 sekundy, není čemu se divit, že záda jsou pěkně zamáčklá do měkkých pohodlných sedaček. Pokud se necháte unést a nemáte zrovna v úmyslu pouštět nohu z plynu, maximální rychlost se zastaví až na hodnotě 240 km/h. Není to samozřejmě něco, co by někoho jakkoliv uchvátilo, ale tato hodnota není ve světě hybridů rozhodně něco obvyklého.
DS7 samozřejmě není pravé sportovní náčiní, a tak zase zvolňuji a nechávám se hýčkat jejím komfortem, který mi vážně přirostl k srdci. Po dobu testu jsem si nejvíc užíval buď režim Electric nebo Hybrid a s blaženým úsměvem sledoval spotřebu paliva. Přes noc jsem vždy doma pohodlně dobil baterky ze zásuvky, na což vám i z klasické 230V stačí zhruba 8 hodin a na druhý den se minimálně dalších 30 kilometrů těšil z průměrné spotřeby kolem 2,5 litrů. Potom, co jsem vysosal veškerou energii se dal do práce spalovací motor. To, že vám ukazatel elektrické zásoby ukazuje 0 km ale ještě neznamená, že by si elegantní frantík nenechal nějakou tu rezervu pod pultem.
Dál se chová jako hybrid a energii, která by přišla vniveč, při brzdění ukládá do baterií a pořád si ponechává dostatečnou zásobu, aby sem tam spalovací jednotku vypnul a použil elektrický pohon k rozjezdu, při prokluzu kol, nebo při prudké akceleraci či plachtění. V takto kombinovaném režimu si potom řekne o 7 litrů benzínu, což je na tak velké a pohodlné auto skvělá hodnota. Znatelným rozdílem mezi přechodem na čistě elektrický pohon a hybridem je pak skutečnost, že se z absolutně hladkého pohybu přidá k práci spalovací jednotka, která je sice svým projevem absolutně kultivovaná, tichá a jemná, ale svým občasným pocuknutím jí její dokonalý dojem někdy kazí převodovka. Kdo rád šetří a na svojí cestě pak potká nabíjecí stanici se speciální 32 ampérovou nabíječkou, může počítat s tím, že si dalších 30 až 40 čistě elektrických kilometrů doplní zhruba za 1 hodinu a 45 minut.
Kdo má chuť se nechat hýčkat francouzským komfortem a z nějakého důvodu nemá rád němčinu, mohl by o DS7 začít vážně uvažovat. Mezi plug-in hybridy ostatních značek rozhodně nijak nezaostává. Je vysoce atraktivní, líbivá, originální a jde si prostě vlastní cestou. O maximální pohodlí tady jde v první řadě. Pohonné ústrojí je na vysoké úrovni, svojí spotřebou vás nadchne a pro koho dobíjení není překážkou, ale dobrým pocitem z ušetřeného paliva, nebude chtít na konci plavné cesty z DS7 ani vylézt.
Právem se řadí mezi prémiová SUV a tomu odpovídá i cenovka. V základním provedením stojí 1 720 000. V testované verzi se spoustou příplatkových prvků se její cena zastavila na částce 1 931 500 Kč. Cenovka sice sebevědomá, ale nejmodernější technologie něco stojí a za komfort se platí. V pětihvězdě se také neubytujete za 500 Kč na noc a DS7 pro mě rozhodně v segmentu SUV plug-in hybridů na pět hvězd nárok má.
Plusy
– Elegantní vzhled
– Originální a pohodlný interiér
– Prostornost pro posádku
– Výkon a dynamika
– Pohon 4×4 zajišťován zadním elektromotorem
– Spotřeba
Mínusy
– Absence rychlonabíjení
– Lehce cukající převodovka
« Je libo Škodu Octavii RS s výkonem 320 koní? Koupíte ji i v Čechách První elektrifikované BMW M se představuje: Stojí za ním ex-designer Škody »
