Test Fordu Ranger Raptor: Monstrózní zvíře, se kterým chcete jezdit hlavně mimo silnice

Test Fordu Ranger Raptor: Monstrózní zvíře, se kterým chcete jezdit hlavně mimo silnice

Autor: Jiří Louthan, Foto: Míra Fořt

2. 10. 2022 • FORD, Novinky, Testy

Jak se v reálném testování předvedl terénní pick up Ford Ranger Raptor? A je tento vůz ideální parťák pouze na lesní a polní cesty, nebo také na silnici? Pojďme jeho schopnosti detailně prověřit a také se podívat na to, pro koho je vlastně tento obr vhodný.

Pro náš test jsme si tentokrát z nabídky skladových vozů společnosti AutoPalace vybrali na pohled extra krásný vůz – Ford Ranger Raptor. O téhle ikoně zaměřené na jízdu mimo upravené vozovky sní řada chlapů, a proto je potřeba se podívat, jakými schopnostmi toto pohledné monstrum vlastně disponuje.

Extra pěkný kousek

Ale nejprve si ho pojďme dobře prohlédnout, než se posadíme za jeho volant. Ford Ranger Raptor je na první pohled dravý, dynamický a rozhodně krásný vůz, který vzhledem ke svému formátu budí na silnicích velký respekt. Výrazná černá šestihranná maska Raptora vypadá velmi moderně, stejně jako jeho masivní nárazník s doslova opulentním krytem motoru. Velkou práci dělají na přední vizibilitě vozu samozřejmě také nepřehlédnutelné LED světlomety a výrazné tvarování víka motoru.

To je taková radost se na Raptoru dívat zepředu. A nejen ze předu. I z boku dokáže tenhle modrý dravec napoutat hodně pozornosti. Především díky svalnatým blatníkům, jejich vysokých ochranných lemů, výraznému horizontálnímu prolisu ve dveřích a samozřejmě nepřehlédnutelnému širokému nášlapu. Celkově musím pochválit všechny černé exteriérové doplňky, které Raptoru sluší přímo geniálně. A to včetně disků kol 17ti palcových kol (formát gumy 285/70), které jsou na tomto autě doslova alfou i omegou jeho celkové vizuality. Jsou to přímo obří zubaté balóny, které dávají tušit extrémně zajímavou jízdu v terénu. I grafika Raptoru umístěná na zadní části boků je velmi povedená.

Záď vozu už není až taková pastva pro oči, nicméně stále je velmi povedená. Dominují ji zadní vysoké trojdílné světlomety, ještě vyšší dveře korby s horizontálním prolisem, ale také členitý nárazník, který na středu dělá místo poznávací značce. Celkový dojem ze zádi Raptor bych označil slovem „bytelný“. Nápis Ranger i Raptor vypadají na „zadku“ vozu skvěle, jen klasický znak Fordu, už působí trochu archaicky. Zato grafický polep na zádi, ten má naopak velmi moderní projev a vozu stejně jako na jeho bocích perfektně sedí.

Nečekaně zdařilý interiér, který nevrže

Už se nemohu dočkat, až do vozu nastoupím a prohlédnu si jeho interiér, tak pojďme na to. Nástup za volant mi na vteřinu připomíná horský výšlap. Světlá výška Raptora je úctyhodných 283 mm a je moc dobře, že je tento vůz osazený prostornými, ale také moc pěknými nášlapy, které pochopitelně mají za úkol také chránit prahy a spodek dveří proti zašpinění, nebo nárazu hlíny a kamenů odlétávajících v terénu od kol. Každopádně madlo nad dveřmi je velmi šikovně usazené, a tak se za něj jednou rukou chytám, abych se následně pohodlně zhoupl do sedadla řidiče.

A přátelé, první dojem z interiéru, na který se již dívám, je přímo vynikající. Skvěle koresponduje s externí podobou vozu. Palubní deska je z vrchu potažená černou kůží s modrý prošíváním, stejně jako dotykový segment ve dveřích.

Pohodlné sedačky s výborným bočním vedením

Také macaté sportovně laděné sedačky jsou materiálově založené na kůži a patrně alcantaře. Hodně jim sluší nápis Raptor i výrazné boční vedení, kterém jsem za jízdy ocenil. Jsou to taková pohodlná křesla, která fungují za jedna i na dlouhých cestách. Přední sedačky se snadno, rychle a precizně polohují, jen je škoda, že ta řidičova nemá k dispozici alespoň 2 paměti pro dva různé řidiče. Také na zadních sedačkách Ford, co se jejich pohodlnosti týče, nešetřil. Sezení je v tomto voze vynikající na všech frontách. A toho místa všude kolem kolen, ramen i hlavy? To je prostě óda na pořádnou americkou káru. Vzadu se pohodlně svezou tři lidé a dvě děcka ve dvou autosedačkách si na nedostatek volného místa také nemohou stěžovat.

Ale zpět k palubní desce, která je opravdu moc pěkná. Kromě vrchního koženého krytí je částečně založená na kvalitních měkčených plastech i těch tvrdých méně kvalitních. Co je ovšem paráda, tak že v interiéru nic, ale opravdu nic nevrže. Tahám za jednotlivé části interiéru a slyším jen ticho. Celá palubní deska včetně dalších klíčových částí interiéru je založena na výrazně hranatých tvarech, jako jsou konkrétně krásné větrací průduchy, nebo manuální segment ovládání rádia a klimatizace.

Větší sportovní volant s úžasnými pádly

Co je potřeba v interiéru Fordu Ranger Raptor rozhodně vyzdvihnout, to je podoba a vlastně celkové řešení jeho volantu. Tento prakticky tříramenný volant je formátově pořádný kusanec, který ihned upoutá částečně hladkou a částečně perforovanou kůží s modrým prošíváním, ale také výrazným červeným „pruhem“ v horní části. Volant má velmi dobrou ergonomii a za jízdy sedí výborně v rukou. Je také solidně citlivý na povely rukou a pracuje se s ním opravdu dobře.

Naprosto výjimečná jsou ovšem hliníková velkoformátová řadící pádla situovaná za volantem. Ta jsou tak impozantní a tak dobře se s nimi řadí, jako kdyby se sem teleportovala z nějakého italského sporťáku. Bez přehánění!

I multifunkční tlačítka na volantu si zaslouží slova chvály. Skvěle se s nimi pracuje a mají velmi rychlou odezvu. Mimochodem kromě klasických funkcí, které byste mezi nimi čekaly, tu najdete na pravé straně i volbu jízdních režimů. Chvíli jsem přemýšlel, zda má právě tady co dělat, ale nakonec jsem vyhodnotil, že je to pro danou funkci vlastně šikovná pozice. Režimy se z daného místa volí rychle, snadno a neztrácíte přitom vizuální kontakt s vozovkou před vámi.

Objemné kastlíky a přihrádky

V interiéru Fordu Ranger Raptor mě také zaujal objem úložných prostor, který je doslova monumentální. Do dveří usadím dvě velké láhve s pitím, schránka před spolujezdcem je také pořádný gigant a výborná je přihrádka pro uložení mobilního telefonu pod segmentem ovládání klimatizace, kde jsou také situované dva praktické sloty na USB. Zapomenout nesmím ani na dvoupatrovou schránku pod pravým loktem (tedy na středové konzoli), který je opět má opět veliký vnitřní formát, jen materiálově nebyl zvolený úplně dokonale. Při zavírání totiž velmi nehezky tak nějak dutě a především hlasitě cvakne.

V hlavní roli kůže a hliník

Pěkný je řadič převodovky (materiálová kombinace prošívaná kůže a hliník), který je poměrně hranatý, ale i přesto sedí pohodlně v ruce. Vedle něj je umístěný přepínač, kterým volím pohon vozu (dvoukolka x čtyřkolka) a také jím mohu přepnout na režim Tažení přívěsu. U řadiče nechybí ani tlačítko vypnutí trakce a řízený sjezd, což je funkce, která v tomto voze nesmí chybět. Líbí se mi také krátká ruční brzda, která má opět krásné zpracování v rámci materiálů hliník/kůže.

Sektor pro ovládání klimatizace je klasicky umístěný pod ovladačem sound systému, ovládání je tlačítkové a i přesto, že mám raději otočné voliče teplot, pracuje se s ním překvapivě snadno a efektivně. Posádka vzadu má na konci středové konzole bohužel k dispozici jen možnost otvírat/zavírat průduchy větrání, ale zato má na daném místě zase USB konektor a 12V. Vepředu vidím pod „klima“ ovladačem hned dokonce dvě přípojky na 12V, takže další palec nahoru.

Auto má pěknou černou stropnici, což vypadá v tomto voze výborně. A co mě ještě pobavilo, tak nečekaně kvalitní odhlučnění interiéru během jízdy. Přiznám se, že jsem vůbec nečekal, že bude ve vyšších rychlostech na dálnici až takhle dobré.

Infotainment na vysoké úrovni

Celý infotainment Raptora je na opravdu vysoké úrovni a radost udělá už jeho samotná uvítací grafika při nastoupení do vozu. V kapličce za volantem se mezi krásnými sportovně laděnými analogovými budíky (otáčkoměr s teplotou oleje a rychloměr se stavem paliva v nádrži) nachází displej s přehlednou grafikou. Ten má samozřejmě za úkol informovat řidiče o zásadních datech k jízdě, ale také o jízdních režimech, mezi kterými si zde vybíráte ten, který aktuálně vyžadujete. Najdete u také info o stavu zavření/otevření dveří vozu, vnější teplotu a měr jízdy dle světových stran.

Centrální dotykový displej umístěný klasicky na středu palubní desky je menšího formátu, i na jemné dotekové povely reaguje rychle, ale především je jeho nabídka úžasně přehledná, srozumitelná a intuitivní. Snadno se tu pracuje s telefonem, s rádio stanicemi, nebo s hudbou napojenou přes USB pomocí flash disku. Mimochodem sound systém vozu hraje velmi slušně a nic zásadního mu nemohu vytknout, ačkoli Bang & Olufsen bych tu viděl daleko raději.

Displej má krásnou moderní grafiku a výborně zobrazuje parkovací kameru včetně parkovací asistence, která právě v tomto voze nachází své zásadní uplatnění. Je vám asi jasné, že s tímhle kolosem se neparkuje nijak snadno – zvláště mezi vozy na parkovištích u supermarketů, mezi které se často ani nevejdete. Také rejd vozu není zrovna malý a tím spíše se vyplatí při manévrování s Raptorem v těsnějších prostorách parkovací asistenci využít.

Motoru chybí pořádný tah

A teď se pojďme konečně projet. Vůz skrývá pod kapotou přeplňovaný dvoulitrový dieslový čtyřválec s výkonem 156 kW (213 koní) a maximálním krouticím momentem 500 Nm při 1750 až 2 000 otáčkách. A již po prvním rozjezdu musím trochu s lítostí konstatovat, že je škoda, že je tento motor v dané konfiguraci podstatně slabší, než jsem očekával. Jak mně by se tu líbil pořádný šestiválcový třílitr nebo dokonce ještě silnější motorizace, která by dokázala člověka v tomto predátorovi přilepit do sedačky a k tomu si ještě trochu zařvat. Ale bohužel, žádný rozjezdový kopanec se nekoná. Motor má spíše klidnější projev, a to i v rámci zvukové kulisy, která není zrovna moc zábavná. Ale jiná volba motorizace na našem trhu k dispozici prostě není. Alespoň, že motor Raptora pracuje pěkně kultivovaně a plynule.

Po sešlápnutí plynu okamžitě detekuji výraznou turbodíru, kterou nesmazává ani volba jízdního režimu Sport. Maximální zrychlení, které Raptor nabízí, je 10,5 vteřiny z 0 na 100 km/h, což také není žádná hitparáda. Brzdová soustava má při razantním brzdění zase hodně co dělat, aby dokázala toto dvou a půl tunové monstrum promptně zastavit.

Automatická převodovka, ta se mi zde opravdu zamlouvá. Rychlosti sází naprosto adekvátně zvoleným jízdním režimům, je taková hladká a bez rázů při přeřazení.

V hlavní roli podvozek a kola

Ale co je opravdu zajímavé, úžasné a vlastně geniální, to je projev podvozku Fordu Ranger Raptor. O tom vlastně celé tohle auto je – o podvozku a o kolech. Pružinové tlumiče značky Fox odvádí fenomenální práci především v terénu a stojí za to si Raptorem projet polní, nebo lesní cesty ve vyšších rychlostech, abyste pocítili, s jakým cílem byl tento vůz koncipovaný. Ano, je zaměřený právě sem – mimo upravené vozovky. Podvozek bravurně smazává kameny, kořeny i výmoly na cestách a ani s výraznějšími boulemi a dírami vůz nemám problém (světlá výška Fordu Ranger Rator je 283 mm). Jízda v Raptorovi je vlastně velmi zvláštní, taková houpavá a velmi vzdáleně připomíná plavbu na lodi na vlnách. Ale rozhodně je to velká zábava jet vyšší rychlostí po cestě, po které byste s klasickým vozem jeli v zásadě velmi opatrně.

Jistou opatrnost na sobě paradoxně pozoruji v momentu, kdy jedu s Fordem Ranger Raptor právě na silnici, a to konkrétně svižněji v zatáčkách, nebo dokonce serpentýnách. Vůz má totiž zvláštní tendenci v takový moment v zatáčkách ujíždět do boku, obzvláště když je silnice mokrá. Tuto jeho vlastnost přisuzuji výraznému zaoblení hran jeho pneumatik. Na rovince ale sedí vůz pěkně a rovnoměrně drží stopu.

A co mě na našich okreskách s Raptorem baví, tak fakt, že se jedná o bič na typické rozbité české silnice. Zatímco u klasických aut se rozčilujete nad každou dírou v asfaltu vymletou kamiony, v tomto případě je vám to jedno. Jako byste jeli po neporušené silnici, která neutrpěla žádná výraznější poškození.

Pestrá paleta tažných prvků

Také pocit bezpečí v Ratorovi je zajímavý benefit. Víte, že máte kolem sebe spoustu materiálu, před sebou dlouhý předek, vedle sebe masivní velké dveře a za sebou poměrně dlouhou korbu. Tu lze zcela odkrýt stažením zakrývací vrchní rolety, nebo se do ní dostanete také otevřením jejích pátých „dveří“. Ty mají tu výhodu, že jsou hodně robustní a nebojíte se si na ně sednout, nebo stoupnout, případně přes ně sunout na korbu těžký náklad. Ale pozor, nosnost korby není zase nijak obrovská, výrobce uvádí, že na korbě lze vézt náklad o maximální hmotnosti 620 kilogramů (její rozměry jsou 1 575 mm x 1 139 mm x 561 mm).

Tažné zařízení Raptora, které je demontovatelné, pak utáhne maximálně váhu 2 500 kg. Jsou to slušné hodnoty, ale rozhodně ne rekordní. Kromě tažného zařízení je ovšem Raptor vybavený ještě dalšími čtyřmi tažnými body. V předu má dvě tažná oka a vzadu také dvě. A jejich nosnost je opravdu dobrá. Přední zvládají nosnost 4 635 kg a zadní 3 863 kg. Raprot s nimi zvládne vytáhnout z příkopu prakticky jakýkoli osobák, ale také díky nic má možnost se nechat vytáhnout, pokud by snad někde zapadl (což ale není moc pravděpodobné).

Nízkou spotřebu nečekejte

Z pohledu spotřeby určitě nemohu zařadit tento vůz mezi nízkonákladové. I když jsem jel po okreskách s lehkou nohou a nepřekračoval jsem povolenou 90ti kilometrovou rychlost, nejnižší spotřebu, kterou jsem na ukazateli Raptora viděl, byla 13,2 litru. Níže jsem se nedostal ani náhodou. Na dálnici, nebo při svižnějších jízdách po polních a lesních cestách jsem se s tímhle autem pohyboval na hranici 14 – 15 litrů nafty na 100 km.

Pro koho se hodí v tuzemském prostředí?

Když se zamyslím nad tím, za jakých podmínek bych Ratora naplno využil, napadá mě, že bych musel být majitelem nějakého ranče, statku a potřeboval bych jeho unikátní vlastnosti právě na neupravených vozovkách. Také v horách by tento dravec našel svoje uplatnění. Zvláště na sněhu s ním musí být po zapnutí čtyřkolky velká legrace. A myslivci, ti musí být z Raptora přímo nadšení. Zajet s ním do lesa, nebo na pole vyzvednout střelený kus není problém. A pak s ním šup na prostornou korbu, kterou je pak snadné vymýt od „barvy“ ze zvěřiny.

Každopádně je to další vůz, který jsem si chtěl již dlouho vyzkoušet, a proto velmi děkuji společnosti AutoPalace, že mi jej zapůjčila ze své nabídky ojetých skladových vozů. Byl to další jedinečný zážitek.