isuzu d-max exterior (23)

TEST Isuzu D-MAX 2.5 TwinTurbo

14. 9. 2016 • Isuzu, Novinky, Testy

Motor: 80%

Převodovka: 75%

Podvozek: 85%

Zpracování: 80%

Praktičnost: 95%

Isuzu D-Max je poctivý offroadový pick-up, který se nezalekne tvrdé práce a těžkého terénu. V aktuální podobě umí nabídnout i solidní jízdní vlastnosti na klasických silnicích.

Verdikt:

Letos zažívají pick-upy takovou malou evoluční revoluci, a tak v našem týdenním testu nemohl chybět ani aktuální model D-MAX značky ISUZU. Ta v naších končinách není příliš známá, ale rozhodně by neměla být přehlížena. D-MAX je totiž poctivý terénní pick-up ze staré školy. Pokud bych měl použít ekvivalent, je to něco jako Defender u Land Roveru nebo G klasse Mercedesu.

Model D-MAX,  jsme tu už měli jednou a hned první den nás stihl překvapit svou zručností a všestranností. Jenže to byl model Double Cab s šestistupňovou manuální převodovkou. Nyní tu máme také nejcivilnější verzi Double Cab, ovšem v nejvyšší výbavě Premium a s automatem. Co se vše na tomto autě změnilo?

Jako první každého doslova praští do očí mohutnost a stavba celého vozu. Délka 5295 mm, výška 1795 mm, šířka 1860 mm a váha 2045 kg dávají tušit o jaký kolos se jedná. Design tohoto offroadu se mi ale velmi líbí, přední část působí dynamicky – až agresivně a nepostrádá ani notnou dávku elegance. A vsadím se s vámi, že kdybych přelepil lepící páskou znak ISUZU, naprosto nikdo nepozná, odkud tento vůz pochází. Testovaný exemplář byl vybaven příplatkovým lakem bílé perleti a vkusně černě lakovanými díly na karoserii. Jednalo se třeba o masku chladiče, kliky a zrcátka. Výsledek moc hezký!

isuzu5

D-MAX u mě zatím sbírá jen plusové body, ale abych řekl pravdu, docela se bojím nasednout do interiéru. Odkládat to ale nemůžeme a dokonce i zde mě toto ISUZU velmi překvapilo. I když světlá výška vozu při nasedání dovnitř dost potrápí Vaší babičku, za interiér se rozhodně nemusíte stydět ani před svými rozežranými kamarády. Za prvé: příkladná a jednoduchá ergonomie pomůže rychlému a intuitivnímu ovládání a za druhé: samotná kvalita dílenského zpracování je zde na překvapivě nejaponské úrovni. Při jízdě nic nevrže, neskřípe a ani slícování palubní desky tito Japonci rozhodne neodfláknuli. Výbava Premium pak nabízí kožená sedadla s vyhříváním, multimediální systém a třeba i černou stropnici.

isuzu3

Pro evropskou verzi D-MAXu se používá dvojitě přeplňovaný vznětový čtyřválec (tedy twinturbodiesel) o objemu 2,5 litru. Ten je schopen poskytnout maximální výkon 120 kW (163 koní) a točivý moment rovných 400 Nm. To vše je v základním nastavení posíláno na zadní kola, jenže u D-MAXu je skvělé to, že můžete mít na výběr. Skrze otočný ovladač u ruční brzdy můžete zvolit základní pohon zadních kol (2H), automaticky připojitelný pohon všech kol (4H) a nebo uzamknout točivý moment na jednotlivých nápravách (4L) a použít elektronickou redukci převodovky (LOCK).

Už nastupování do D-MAXU bude pro mnohé pasažéry jako výstup na Mount Everest. Abyste se do D-MAXU usadili, musíte vylézt opravdu vysoko a dávat si navíc pozor, abyste si nohavice od kalhot neušpinili o nástavec prahu. Posaz za volantem je tedy vskutku terénní. Ostatním automobilům v provozu se budete dívat někam na střechu a vždy budete dokonale vědět, co se kolem Vás děje.

Po nastartování dá čtyřválcový motor dostatečně vědět, že tento offroad je pro pořádné chlapy. ISUZU příliš nedbalo na jeho odhlučnění a někoho tak může obtěžovat svým hrubým projevem. Jenže to by k takovému offroadu mělo patřit a nekultivovaný chod motoru umocní ten celkový chlapský pocit z celého auta. Automatická převodovka řadí při lehké noze hladce a jemně, i když se párkrát stane, že i s nejlehčím tlakem na plynový pedál by mohla zařadit další převodový stupeň o chlup dřív. Ani v ucpaném městě necuká a ví si rady i v krkolomných situacích. Na manuální režim však neposlouchá úplně ihned a nějakou dobu jí trvá, než poslechne řidičův pokyn skrze manuální řazení za pomocí voliče.

isuzu4

Podvozek je jednoduchý a bytelný, a tak se nedá čekat extrémní pohodlí při jízdě. D-MAX ale pohodlný být umí a vlastně jediné situace, které ho ve městě dokáží vyvést z míry, jsou příčné prahy. Díky tuhé zadní nápravě s listovými pery zadní část auta poskočí víc, než by bylo pro zadní pasažéry příjemné. Má to ale i světlou stránku – před zpomalovacími prahy prakticky vůbec zpomalovat nemusíte!

Podvozek D-MAXU je konstruován především do terénu, takže na silnici bude D-MAX hodně strádat. Pokud jedete klidným a bezstarostným tempem, nemá toto ISUZU nejmenší problém. Jak ale začnete zrychlovat, hodně rychle poznáte, že nemá smysl toto auto brát na limit. Podvozek má velké tendence velmi blízko ukázat jeho limit a auto se v zatáčkách nedotáčí, pneumatiky s vysokým profilem se brzy ozývají a celá karoserie se naklání jako loď při bouři. Například oproti VW Amarok nemá ISUZU v popisu práce nabídnout také jízdní vlastnosti podobné osobnímu vozu. Zábava to ale i přesto být může. V zatáčkách musíte více přemýšlet, najíždět si a nebo je řezat jako jezdec rally. Řízení je mimochodem příjemně tuhé, a i když postrádá jakoukoliv dávku citu, není přehnaně přeposilované jako u drtivé většiny dnešních aut jakékoliv třídy.

Motor sice není kvůli váze auta přes 2 tuny žádným svižným adeptem na brázdění rovinek pod plným plynem, ale jeho síla ani pro tento druh ”zábavy” určena není, a jeho charakter se pro druh tohoto vozu naopak hodí. I přesto, že se jedná o dvojitě přeplňovaný turbodiesel, není v nízkých otáčkách příliš živý a až se dostanete na 1400 otáček, už zde je k dispozici točivý moment 400 Nm, který poleví ze své hodnoty až za hranicí 2000 otáček. Ve středním pásmu pak jakoby motor úplně ztratil dech, ale pokud setrváte až do 3600 ot./min, nastoupí výkon 120 kW. Pak jeho hodnota ale okamžitě klesne a vy zjistíte, že se s tímto vozem nemá cenu pouštět do jakéhokoliv závodění na semaforu, okreskách či nedejbože okruhu. Zábava s tímto vozem začíná až na úplně jiném místě…

isuzu2

Nejvíce zábavy D-MAX poskytne samozřejmě mimo zpevněnou silnici. Pokud ze silnice sjedete, i tak Vám bude bohatě stačit pohon zadních kol. Toto ISUZU i bez pohonu 4×4 vyjede do drtivé většiny kopečků, polí a lesních cest. Svůj podíl na tom má samozřejmě systém protiprokluzu a stabilizace. Pokud ale i tyto dva elektronické pomocníky vypnete, až teprve pak začne ta pravá zábava.

D-MAX na nezpevněné silnici pouze se zadním náhonem umí vykouzlit hodně přetáčivosti a tedy i úsměv na tváři svému řidiči. Zadní část auta vlaje, tancuje a zadní kola se snaží prohrabat zpět do Japonska kdykoliv vidí příležitost. Každý pohyb pak v tomto kolosu cítíte, a i přes naprosto bezcitné řízení jde kontrovat naprosto intuitivně a bezpečně.

Co už ale zadní pohon nezvládne, jsou strmé, mokré a nezpevněné povrchy. Bláto a polní kopce po dešti už zadní náhon sám nezvládne, a tak pokud to s výjezdem do strmých kopců myslíte vážně, otočný ovladač dáte na pozici 4H. Poté se v případě prokluzu začne připojovat i přední náprava a Maxovy schopnosti se posunou zase o kus dále.

Můžete ale zapnout také stálý pohon všech čtyř kol a dokonce i elektronickou redukci převodovky za pomocí tlačítka u voliče automatu. Elektronika změní převody jednotlivých stupňů na krátké a “Max” si tak poradí s opravdu těžkým terénem, který budete mít problém vyjít a sejít i po svých vlastních nohách. Limity D-MAX v terénu je opravdu těžké najít, a já našel za týden bohužel jen jeden. Opět spadlý strom, na což mám tak trochu smůlu s těmi nejlepšími offroady.

Automatická převodovka v terénu řidiči hodně usnadní práci při rozjezdech a v pomalých rychlostech. Do terénu se určitě hodí víc a je jen škoda, že má pouze pět převodových stupňů. Popravdě jsem se trochu strachoval ve větších terénních “zhupech” dlouhého rozvoru náprav a pravděpodobnosti zůstat viset, zaseknutý na břiše. Nic takového se ale ani v extrémech nekonalo a D-MAX si poradil i v předem ztracených situacích.

Ještě bych se ale rád vrátil na silnice a do města. Automobilku ISUZU spousta kolemjdoucích absolutně nezná, a tak se budete cítit také trochu exkluzivně. Lidé si na D-MAX ukazují, otáčejí se, vyptávají a nikdo nepopřel, že se prostě líbí.

isuzu1

Spotřeba paliva se nijak výrazně neliší od verze s manuální převodovkou a v praxi vlastně oba dva vozy budou průměrně jezdit za cca 8,5 litru. Dá se jet samozřejmě i za dvojnásobek, ale to už musíte hodně tlačit (především v terénu) na pilu. Dálnice pak i přes absenci šestého převodového stupně spolyká při předpisové jízdě 8,2 litru každých 100 kilometrů a ve městě se připravte na necelých 10 litrů.

Zábavnější byla samozřejmě verze s manuální převodovkou, ale automat poskytuje obrovské výhody v terénu. Ano, existují mnohem univerzálnější offroady vhodnější třeba na silnici, ale D-MAX nabídne opravdu chlapský pocit z řízení a pocit naprostého unikátu na silnici.

Jsem nesmírně rád, že se tyto vozy značky ISUZU prodávají i u nás a dokáží zatopit také ostřílené japonské konkurenci. Až budu mít někdy svůj vlastní vozový park s minimálně dvojicí aut na každé roční období, D-MAX určitě bude jedním z osmi aut, které mi budou stát na dvorku.

Plusy

  • Terénní vlastnosti
  • Praktičnost
  • Vzhled
  • Odkládací prostory
  • Chování automatické převodovky v terénu
  • Světlá výška vozu
  • Přepínatelný pohon náprav
  • Pohodlná sedadla
  • Prostor v interiéru
  • Velká korba
  • Zábava

Mínusy

  • Zvukový projev motoru
  • Parkování ve městě
  • Absence šestého převodového stupně
.

« »

MENU