Test ojetiny Porsche 986 Boxster S. Jízdní euforie
První generace malého roadsteru od Porsche se představila už v roce 1996 a neměla to vůbec jednoduché. Po delší odmlce se značka vrátila k levnějšímu modelu pod ikonickou 911 a Boxster tak musel žít ve stínu. Spousta lidí s vozem opovrhovalo kvůli sociálnímu statusu (Porsche pro chudé) a také faktu, že se jedná o malý model bez střechy. Znáte ty povídačky o kadeřnících, ne?
Pravdou je, že první verze nebyly ani příliš výkonné. Plochý šestiválec o objemu 2,5 litrů produkoval jen 201 koní, ale na stovku dokázal zrychlit za 6,9 sekund. V roce 1999 vůz globálně posílil a dostal motor o objemu 2,7 litrů s výkonem 220 koní. Akcelerace zlepšila na 6,6 sekund a maximální rychlost dosáhla na 250 km/h. Největší devízou Boxsteru, čemuž odpovídají i údaje o zrychlení, byla nízká váha, nízko a uprostřed položené těžiště. Boxster je totiž vůz s motorem uprostřed, v té době opravdu revoluční řešení. Do testu se mi dostala nejlepší a zároveň nejsilnější varianta s přídomkem S, navíc po faceliftu z roku 2003 a výkonem 260 koní (Sko před faceliftem mělo 250 koní). Zrychlení zabere jen 5,7 sekund a auto umí jet až 270 km/h. Exemplář od AAA Auto měl najeto 99000 kilometrů a nenesl mnoho známek opotřebení.
Úkol tedy zní jasně. Je to auto pro kadeřníky, poloviční Porsche a nebo seriózní sportovní stroj? Zahoďte předsudky, Boxster S je naprosto boží! Už první nastartování vám zježí chlupy a začnete se potměšile usmívat. Klasicky chraplavý boxer s nepravidelným a velmi hlasitým projevem je prostě silně návyková věc. Rozjezd vyžaduje trochu cviku, spojka jde velmi ztuha a celé ovládání vozu klade příjemný mechanický odpor, který se už dnes nikde nevidí, nic pro zženštilé kadeřníky!
Řízení je samozřejmě hydraulické, tuhé a velmi upovídané. Potěšila mě také jeho přesnost. Boxer v nízkých otáčkách ležerně plive na své okolí a hlasitě bručí, ve středním pásmu se pak promění v naštvaného bojového psa, který chce sežrat vše kolem sebe. Zátah začíná být opravdu solidní a s každou další otáčkou cítíte, jak auto zrychluje a nabírá na síle. Motor prosí o ještě silnější stisknutí pedálu a těsně před červeným polem citelně vyskočí rychleji do otáček, zběsile zatáhne, zařve a brnkne si o omezovač. Sakra, tomu se říká špička.
Lineárnost a gradace poctivého atmosferického motoru, neokleštěného nesmyslnými emisními normami, je něco fantastického. Výborný je i přesný šestistupňový manuál, který ještě více umocňuje zážitek z jízdy s tímto sporťákem. Těžko se popisuje o kolik je lepší si v takovém autě řadit sám.
A pak je tady podvozek! Díky koncepci s motorem uprostřed je Boxster neuvěřitelně neutrální, lehkonohý a snese opravdu absurdní rychlosti v zatáčkách. Není to však nuda, stačí pořádně přidat a zatáčku můžete vykroužit driftem. Hravost podvozku je špičková a celkové vyvážení perfektní. Na první pohled tak Boxster asi nepůsobí, ale je to opravdu skvělý sportovní vůz. Pochválit musím i řízení a reakce auta na pokyny volantem. Jediným negativem je tuhost odpružením, auto je opravdu nepohodlné a ve městě se jedná o utrpení. Tuhé ovládací prvky v kombinaci s natřísajícím podvozkem opravdu není na korzování centrem, na to je tu 911.
Výkon 260 a točivý moment 310 Nm na 1320 kg váhy auta stačí, vlastně je to i na dnešní dobu nadprůměrně rychlé auto a schopné auto s nádherným hutným zvukem, který vám bublá přímo za hlavou a dost hlasitě. Zvuk je jedna z věcí, kterou mě Boxster překvapil a dostal. Tou nejlepší je ale reakce motoru na plynový pedál. Je okamžitá, razantní a návyková. Plochý šestiválec si dokonce neřekne ani o velký přísun potravy. Při řádění na okreskách jsem se dostal k 13 litrům. Cestovní rychlost znamená odběr lehce přes 8 litrů. Spotřebou vás tedy rozhodně nezrujnuje.
Ponechme stranou vzhled auta a minimalistický, ale kvalitní interiér. Boxster je přímo fantastický sportovní vůz, který nadchne každého, kdo rád řídí. Je postavěný podle toho nejlepšího receptu a navíc nestojí moc, jeho ceny jsou totiž na historickém minimu. I kdyby to bylo auto pro kadeřníky, byl třeba růžový a měl na kapotě jednorožce – chci ho zase řídit!
Na co si dát pozor
Vozy Porsche jsou známé jako příkladně odolný a spolehlivý automobil, který vyniká famózním dílenským zpracováním a kvalitou montáže. Přesto se na něm vyskytlo několik nedostatků, jejichž řešení by vám mohlo úsměv na tváři rychle zkazit. U verze s objemem 3,2 L se až do roku 2004 objevoval nepravidelný volnoběh, což mohl mít na svědomí netěsný Variocam, z kterého unikal olej. Variocam je elektrohydraulický systém měnící časování sacího rozvodu prostřednictvím plynule natáčeného vačkového hřídele v rozmezí od 1300 do 5920 ot za minutu. Olej také mohl z motoru unikat skrz netěsná gufera klikové hřídele.
U mechanické převodovky určitě vyzkoušejte rychle přeřadit z prvního na druhý stupeň. Ozve-li se efekt počítání zubů, dejte od takového vozu ruce pryč. Až do roku 2003 se vyskytovaly vozy s nízkou životností synchronizace druhého stupně. V záruce měnilo Porsche nešťastným majitelům kompletní převodovku, v případě ojetiny to však nepřipadá vzhledem k ceně v úvahu. I přes vysoké jízdní výkony překvapí životnost brzdového obložení cca 30-40000 km, stejně tak pro spojku je 100000 kilometrů takřka normou.
« Deset aut (nejen) z Východního bloku, na kterých rozhodně neproděláte Téměř polovina Čechů si po škodovce koupí opět škodovku. U ostatních značek je věrnost spíše výjimkou »
