opel-mokka-e-31

Test Opel Mokka-e: Další do party

8. 7. 2021 • Elektrické vozy, Novinky, OPEL, Testy, Videa

Elektrický pohon: 90%

Dobíjení a dojezd: 90%

podvozek: 85%

Zpracování: 80%

Praktičnost: 80%

Opel Mokka-e je další z řady elektromobilů od skupiny Stellantis. Použitá technika tak nepřekvapí, ale jinak jde o opravdu příjemné auto, které dělá parádu všude, kde zastaví.

Verdikt:

Opel přijíždí s novou – a o dost odvážnější – generací Mokky. Jako první se představila v elektrické verzi. A budu k vám upřímný. Jestli celé elektromobilitě nefandíte, nerozumíte tomu, proč se děje, nebo vám v pořízení bateriového vozu brání nějaké praktické překážky, nejspíš vás ani Mokka-e nepřesvědčí, že baterky jsou cesta a budete koukat spíš po spalovací variantě. Pokud jste ale ve fázi výběru nového aut, a bojíte se, že už je pozdě vložit všechny úspory do spalováku, když se celý svět už kouká jiným směrem, nepotřebuje zběsilý výkon a pohybujete se převážně uvnitř hranic našeho státu, měli byste zpozornět.

Nová Mokka-e přijíždí na modulární platformě e-CMP. Základ tedy sdílí například s DS3 Crossback e-Tense, Peugeotem e-2008 nebo třeba s Citroënem ë-C4. Základ auta tak tvoří baterie v podlaze ve tvaru „H“ o celkové kapacitě 50 kWh (využitelných 45 kWh), elektromotor na přední nápravě, a schopnost dobíjet velice nadstandardní rychlostí 100 kW. Auta jsou taky velice podobně naceněna. O tom, které vám skončí doma tak ve finále asi rozhodne ochota prodejce smlouvat o ceně nebo vzhled. První možnost nejsem schopný posoudit, ale minimálně z pohledu designu u mě Mokka z výše zmíněných boduje nejvíc. Pryč je roztomilý design ocucaného bonbonu z předchozí generace. Nová Mokka je ostřílený švihák. Ostré linky, minimální převisy, výrazná příď, které Opel říká „Vizor“. Tohle auto přitahuje pozornost. A to je dobře. Opely v posledních letech platily za hezká auta, ale trochu bez sebevědomí – snad s výjimkou Insignie. Trocha odvahy jim může jen prospět.

opel-mokka-e-32 opel-mokka-e-40

Po otevření dveří vás přivítá moderní kabina s dvojicí displejů. Ten v kapličce přístrojů má příjemně minimalistické prostředí, zároveň ale taky obrovské možnosti individualizace. Každý si tak nastaví zobrazená data dle svého gusta. Lze si zde promítnou i plnohodnotnou navigaci. Na druhém displeji běží tradiční infotainment od PSA (dnes už Stellantis). Ocenil bych větší propojení s elektromobilitou. Například možnost plánovat trasu podél nabíjecích stanic, nebo možnost omezit úroveň nabití baterie do určité maximální hodnoty, aby se zbytečně neničila. Potěší ale možnost propojení telefonu skrze Apple CarPlay i Android Auto.

Opelu se také podařilo vytvořit čistou minimalistickou kabinu, která byla vyčištěna od přebytku tlačítek, ale na ovládání základních funkcí se místo pro čudlíky stále našlo. Kabina je tak ergonomicky příjemná, a nemusíte vše lovit na dotykovém displeji. Kvalita zpracování je na velice dobré úrovni, ale je znát, že Mokka je v základu levné auto, a najdete zde dost levných plastů. Naštěstí se Opel snažil, co mohl, a tento fakt dobře zamaskoval. Vrchní díl palubní desky je sice z obyčejného tvrdého plastu, ale má takový zvláštní vroubkovaný vzor, a vůbec nepůsobí lacině. Hlavní díl palubní desky kryje imitace karbonu, která přesahuje až do dveří, kde je kombinováno s alcantarou. Právě výplně dveří se mi opravdu líbí. Celkově odvedla automobilka opravdu dobrou práci, a interiér nepůsobí lacině – je kvalitně a chytře vyrobený, a ve stylu vůbec nezaostává za exteriérem.

opel-mokka-e-13 opel-mokka-e-16

Vepředu si ani se svými 190 centimetry nemohu stěžovat na místo. Sedačky jsou velice příjemné, posaz připomíná spíš hatchback, takže z auta nijak netrčím, a je tu slušný výhled ven. Vzadu už je to samozřejmě horší. Mokka měří jen 415 centimetrů. Největším problém této platformy je malý vstupní otvor do druhé řady. Na zadní sedačky se musíte trochu soukat. Místa je tak nějak očekávaně – pro mne málo. Ale pro děti nebo dospělého do 180 centimetrů to tady bude fajn. Kufr potom pojme slušných 310 litrů.

Už jsem to nakousl na začátku. Použitá technika se nijak neliší od zbytku nabídky Stellantis. Stokilowatový motor poskytuje 1,6 tuny vážící Mocce vcelku solidní dynamiku, a ani dálniční „stotřicítka“ pro ni není žádný problém. Určitě nečekejte žádného trhače asfaltu, ale brzdit nikoho taky nebudete. Především v městských rychlostech jde o příjemně čiperné auto.  Které má taky skvělou manévrovatelnost – tady ho budete milovat. Jezdit se dá ve třech režimech: eco/normal/power. Liší se výkonem 60/80/100 kW a v případě ECO i sníženou účinností klimatizace a topení. Pokud ale nemusíte topit nebo chladit, i režim ECO poskytuje dostatečný odpich. Dle údajů automobilky by vás mělo jedno nabití dostat asi o 322 kilometrů dál.

opel-mokka-e-15 opel-mokka-e-14

Moje zkušenost je o kousek jiná. Během testovacího týdne jsem se při klidné jízdě pohyboval se spotřebou někde mezi 15-16 kWh/100 km, což by odpovídalo asi 280 kilometrům. Musím ale přiznat, že celou dobu dost peklo sluníčko, a klimatizace se pořádně zapotila (abych já se potit nemusel). Umím si představit, že za přijatelnějších teplot není dojezd udávaný výrobcem nereálný. Na dálnici potom počítejte s něčím mezi 200-220 kilometry (naměřeno 22 kWh/100 km). Když dojde šťáva, začne se o slovo hlásit na svoji třídu výjimečně rychlé dobíjení. Maximálních 100 kW udrží Mokka asi do 35 %, pak výkone klesá někam k 70 kW. Půlku baterky ale dobijete asi za 18 min, na 80 % jste přibližně za půl hodinku – to vlastně vůbec není zlé. Jen si platforma moc nerozumí s mrazem – jak se mi ukázalo při zimním testu Opelu Corsa-e a Citroënu ë-C4. Jakmile začne mrznout, počítejte, že přijdete asi o 20 % dojezdu, a na nabíječce strávíte asi o 20 % déle.

opel-mokka-e-39

Byť se Opel Mokka tváří vcelku ostře, tak na silnici jde o klidného plyšového medvídka, který vám chce hlavně zpříjemnit pobyt v autě. Svůj díl za to nese použitý pohon. Absence hluku a vibrací v kombinaci s okamžitými reakcemi na plyn a skvělou pružností jsou prostě fajn, a dělají z Mokky-e tichého a nenuceného společníka. Podvozek je nastavený s ohledem na komfort, a i přes to, že bylo testované auto obuto do velkých osmnáctipalcových kol, bez problému zvládal vysávat všechny díry i výmoly. I přes relativně krátký rozvor se auto jen tak s lehkostí pohupuje, a stavem silnice vás moc neobtěžuje. Pochválit musím taky skvělé odhlučnění podvozku.

opel-mokka-e-45

Na okreskách působí auto trochu odtažitě a netečně. Čím víc po něm chcete, tím méně se s vámi chce bavit, a jako by vás nutilo jet v klidu. Ale to neberu jako nevýhodu. Kdo si kupuje drobný městský crossover kvůli dovádění na okreskách? Tomu odpovídá i nastavení řízení – je hodně přeposilované a vcelku dlouhé. Jde zkrátka o pohodového parťáka, který vás chce v klidu odvézt z A do B, a tvářit se při tom zatraceně stylově. Jeho největší síla není ve sportovním chování, ale v nenucenosti a pohodě, kterou umí navodit a přenést na celou posádku. Pro běžné používání je to opravdu příjemné auto, které se těžko něco vytýká.

opel-mokka-e-23

Nová generaci Mokky se Opelu povedla. Vypadá skvěle, místa je v něm tak akorát, velice příjemně jezdí a dá se pořídit na baterky, na benzín i na diesel. Každý si najde to svoje. Jako elektromobil nepřináší nic zásadního, zároveň mu ale nic důležitého nechybí. Jestli vás zaujal, tak nemám důvod vám jeho nákup rozmlouvat. Ceny startují někde nad osmi sty tisíci, ale jak je u Opelu zvykem – už v základu je velká výbava, a příplatky jsou rozumné. Ani když vyškrtáte ceník od shora dolů, cena nepřeleze milion. Chápu, že na malé auto je to poměrně hodně peněz, ale mezi elektromobily je to fér nabídka. Jestli vás Mokka zaujala, ale baterky vám nevoní, můžete začít vybírat už od 409 tisíc.

Plusy

– Design
– Bohatá výbava
– Skvělý komfort
– Rychlost dobíjení

Minusy

– Úzký vstupní otvor do druhé řady

.

« »

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

autojournal.cz