skoda-octavia-rs-iv-1

Test Škoda Octavia RS iV: Eko sportovec

5. 2. 2021 • Škoda, Novinky, Testy, Videa

Hybridní ústrojí: 95%

podvozek: 90%

převodovka: 85%

zpracování: 85%

radost z jízdy: 50%

Škoda Octavia RS iV je poslem zelené budoucnosti. Jako plug-in hybrid funguje skvěle. Skvěle taky vypadá a pro běžné ježdění je velice příjemná. Jen s tím „RS“ si nejsem úplně jistý.

Verdikt:

Škoda Octavia RS je velice oblíbená varianta velice oblíbeného modelu. Ostřejší Octavia možná nikdy neplatila za nejemotivnější auto na planetě, ale brilantně uměla kombinovat rychlost, praktičnost a denní použitelnost. Dnes se podíváme na historicky první elektrifikovanou generaci, která kombinuje přeplňovaný čtyřválec, elektromotor a baterie. Je to skvělá cesta vstříc zelené budoucnosti nebo polovičaté řešení?

Běžnou Octavii čtvrté generace jsem již párkrát v ruce měl, a ani jednou se z mé strany nevyhnula kritice za vzhled. Přední část mi zkrátka přišla až moc usedlá, a novinka díky tomu vypadala jako pár let staré auto. O to větší překvapení pro mne bylo první osobní setkání s verzí RS. Ono se toho vlastně až tolik nezměnilo, ale drobné dílčí změny přinesly obrat ve stylingu o 180 stupňů. Největší změnou je samozřejmě výraznější bodykit.

Ale drobné detaily jako černé akvárko kolem oken, černá zrcátka a černá maska dotváří celkovou vizáž rváče. Vzadu je potom největší změnou výrazná odtrhová hrana kufru, sportovní nárazník a chromové rámečky výfuků. Na straně řidiče v nich dokonce najdeme dvě skutečné koncovky – na straně druhé jen plastová záslepka. Celý testovací týden jsem nemohl pustit z hlavy myšlenku, že by auto vypadalo mnohem lépe, kdyby se prostě na jedné straně vyvedly skutečné koncovky, a na ty plastové atrapy by se úplně zapomnělo, ale doba je holt taková. Kolem a kolem ale vypadá auto skvěle. Především v testované barvě „Velvet red“ mi padlo do oka víc, než bych čekal.

skoda-octavia-rs-iv-5 skoda-octavia-rs-iv-8

Stále je to ale Octavia, a ta musí být především praktická. A tady narážíme na první omezení, které s sebou nese hybridní systém. Vzadu se totiž nachází baterie o kapacitě 13 kWh (dostupných cca 10), a kvůli ní se musel kufr vzdát třetiny obejmu – nyní má stále slušných 450 litrů, je ale mělčí. Další část, kde si baterie uzurpovala prostor, je nádrž: ta má nyní objem 40 litrů. Jinak je vše při starém – háčky na nákup, zásuvka, možnost sklápět sedačky zezadu, škrabka na led – simply clever.

Zadní sedala poskytnou dostatek prostoru lidem snad všech rozměrů. Když sedím sám za sebou (190 cm), tak mám před sebou takovou rezervu, že pomalu ani nedosáhnu na sedadlo řidiče. Nad hlavou je to stejně dobré – stále mi zbývá rezerva asi tří centimetrů. Samotná sedadla taky zaslouží pochvalu – poskytují dobrou oporu a jsou pohodlná. Podobně jako u Superbu tady najdete roletky na zatemnění. Dvě zdířky na USB a 230V zásuvka je už jen milý bonus.

skoda-octavia-rs-iv-36 skoda-octavia-rs-iv-23

Vepředu je vše shodné s běžnou Octavií. Místa je přebytek, výhled z vozu skvělý, řidičská pozice příjemná – i když bych si ji uměl představit o něco nižší. Hlavními změnami pro RS model jsou anatomická sedadla, která jsou prostě skvělá. Tělo drží tak akorát a poskytují skvělou oporu. Na obou stranách jsou elektricky nastavitelná s pamětí. Úpravy se také dočkal volant. Pro RS je tříramenný. Tvar i velikost mi skvěle padne, a díky perforované kůži se mi nepotí ruce. Poslední změnou je palubní deska potažená alcantarou, doplněná dekorem alá uhlíkové vlákno. Interiér je tak poměrně temný, ale rozhodně tolik neoslňuje odrazy od slunce, jako běžná verze. Materiály a kvalita zpracování ve mně zanechaly lepší pocit než u aktuálního Golfu.

Jeho minimalistický interiér je plný lesklých plastů a působí jako kancelář. Octavia oproti tomu umí navodit útulnou atmosféru, přitom působí stejně uklizeným dojmem. Všiml jsem si ještě jedné zajímavé věci, která mi v létě utekla. Na Octavii se uvnitř šetřilo očividně méně než na Golfu. Stále má totiž pod volantem přihrádku na doklady, stále má roletku zakrývající držáky na pití, a stále má polstrovaný kastlík, takže v něm nerachotí věci. Všech těchto maličkostí se musel Golf v rámci úspor vzdát, a poprvé za společnou historii tak tahá Octavia za delší konec provazu – alespoň v mých očích. Lépe je zvládnuta i ergonomie. Octavia si totiž ještě zachovala několik posledních tlačítek.

skoda-octavia-rs-iv-21

Faktem ale zůstává, že auto jde zcela naproti digitalizaci a ergonomií se přitom až tak moc netrápí. Naprostou většinu funkcí tak musíte provádět skrze dotykovou obrazovku. Nový systém od Volkswagenu je poměrně komplikovaný. Naštěstí si lze v Octavii nastavit domovské obrazovky, kam si nastavíte widgety oblíbených funkcí i jejich velikost, což život se systémem výrazně usnadní. Stále ale zůstala zbytečná komplikovanost některých banálních funkcí. Chcete-li například vypnout ESP (což počítám, že u sportovního auta budete dělat), musíte jít do menu, poté zvolit záložku vozidlo, podmenu „nastavení vozidla“, přeskočit doprava o jednu obrazovku, zvolit další podmenu „brždění“, přejít na nastavení EPS, a poté zvolit jednu ze tří možností. Nebo taková triviální věc jako vynulování spotřeby. Pomocí válečku na volantu nejdřív navolíte správný budík, poté nascrollujete na podmenu „spotřeba“ a pak bych logicky čekal, že podržení hodnotu vynuluje.

skoda-octavia-rs-iv-13

Ale to by bylo moc jednoduché, a dávalo smysl, že. Vy musíte ještě jednou zvolit šipkou doleva, pak válečkem sescrollovat až nakonec podmenu do záložky „vynulovat“ kde na vás čeká opět několik možností, že které musíte volit. Proč? Netuším. Dobrá zpráva ale je, že software je v daleko lepším stavu než při testu v létě. Běhá naprosto plynule a ani jednou jsem nezaznamenal zamrzání. Stejně tak asistenti už fungují, jak mají. Za celý týden jsem se ani jednou nesetkal s nouzovým bržděním, s hlášením falešných překážek nebo jiným hysterickým pípáním. Jediný problém představovala dokola vyskakující hláška „chyba e-sound“ a parkovací kamera někdy prostě nenaskočila. Ale rozhodně už to není nic, co bych označil za nebezpečné chování. Ještě jeden displej se nachází v kapličce přístrojů, ten je funkčně shodný s tím v běžné verzi. Jediný rozdíl je v tom, že podkres tvoří červená uhlíková vlákna, a je zde nachystáno „RS zobrazení“ s dominantním otáčkoměrem přes celý vrch displeje, které se mi překvapivě taky líbilo.

Teď už ale k technice. V útrobách téhle fešandy bije fyzicky nachlup stejné srdce, jako v běžné Octavii iV a Superbu iV. Jde tedy o shodnou přeplňovanou čtyřválcovou čtrnástistovku kombinovanou s elektromotorem, který přidává 85 kW a 300 Nm, a baterií umístěnou vzadu. Jedinou změnou je jiný software – v podstatě tak jde o tovární chip tuning – díky němuž je nejvyšší výkon posunutý ze 150 kW na 180 kW, vrchol točivého momentu má hodnotu 400 Nm. Veškerá síla putuje skrze sedmistupňové DSG na přední kola. Sprint na stovku zabere 7,3 sekundy. Na papíře jde o slušné hodnoty. V reálném světě auto bohužel na 240 koní nepůsobí. Může za to především vysoká hmotnost, která díky hybridnímu ústrojí přelezla 1700 kilo – oproti benzínové verzi ztloustla o čtvrt tuny. Ve chvíli, kdy vám dojde šťáva v baterii je dynamika někde na úrovní dvoulitrového TDI se 110 kW.

skoda-octavia-rs-iv-15

Pokud jde o systém samotný, tak jej Škoda naladila naprosto špičkově. V plně hybridním režimu s nabitou baterií si auto samo hospodaří s energií, a přepínání jednotlivých režimů prakticky nelze postřehnout. V takovém režimu umí po městě jezdit někde kolem 2-3 litrů, mimo město přibližně za 5. Pokud se víc pohybujete po městě, lze jezdit čistě na elektřinu. Elektromotor má dostatek síly na to, aby vám plně stačil za všech situací. V zimním období se ale musíte připravit na to, že dál než nějakých 20-25 kilometrů nedojedete. Dobíjení pak obstarává nabíječka o maximálním výkonu 3,6 kW, takže doma si počkáte asi 5 hodin, na veřejném stojanu asi tři. Pokud dojde k úplnému vybití, přechází vůz do full hybridního režimu. Zde ale úspora paliva není moc velká. Po městě počítejte s průměrem 4-5 litrů, mimo město jsem jezdil přes 7. U Octavie RS iV je tak nezbytně nutné dodržovat dobíjení, jinak nevyužijete ani potenciál výkonu, ani nebudete šetřit nízkou spotřebou.

Za co si ale Octavia RS iV zaslouží velkou pochvalu je komfort jízdy. Oproti běžné verzi nedošlo k žádnému kompromisu, a auto je stále naprosto pohodové na každý den. Nemusíte se tak bát, že vás bude natřásat jen kvůli tomu, že jde o „sportovní verzi“. Oproti běžné Octavii tady ale nejdeme navíc sportovní tlumiče, které můžou být za příplatek adaptivní – jako v případě testovaného modelu. Oproti běžným verzím má RS také víceprvkovou zadní nápravu. I přes zachování komfortu tak auto působí jistěji, daleko lépe kopíruje vozovku, a nedochází k rozhoupávání. Přepracované bylo také řízení, které má nyní strmější převod, a mezi krajními polohami je jen málo přes dvě otáčky. Naprosto vynikající jsou potom brzdy. Na běžných silnicích dlouho odolávají vadnutí a mají skvělý účinek. To je všechno fajn, přesto ale pro mě byla Octavia RS iV na silnici poměrně velké zklamání.

skoda-octavia-rs-iv-2

Ona totiž ani za mák nepůsobí sportovně. Nemějte mě, prosím, za blázna. Já od Octavie RS nečekám žádné ostré chování ani cákance emocí. Já od takového auta chci jen aby to bylo rychlé a přesné daily. A v tom právě tak trochu selhává. Výkon, jak jsme si řekli, vůbec není přesvědčivý, s vybitými bateriemi je vyloženě smutný. Co mě ale frustrovalo nejvíc je, že ani to málo nedokáže auto efektivně přenést na silnici. Při prudké akceleraci nebo výjezdu za zatáčky putují „elektrické“ koně na silnici tak zbrkle, že auto neustále protáčí vnitřní kolo. Tady by pomohl samosvorný diferenciál, ale ten si Škoda šetří pouze pro benzínovou verzi. Podvozek jako takový má až příliš měkké uložení a dost se naklání. Auto tak reaguje na povely řízení se zpožděním. Zatočíte, kola už míří do zatáčky, a karoserie ještě chvíli pokračuje v přímém směru, než se nakloní a klekne do silent bloků. Výsledný pocit z auta je tak vyloženě gumový.

Zmiňované krátké řízení má navíc uprostřed malou mrtvou zónu, a přesností taky nepřekypuje – navíc působí úplně odpojené od kol. Jízda na hraně je tak nečitelná, a auto má tu a tam tendence k přetáčivosti, o které vám nijak nedá vědět. Je to takové osmi desetinové auto, které se dobře cítí těsně pod limitem. Když jedete svižně, je nezáludné a neutrální. Poskytuje skvělý komfort, je době odhlučněné a neruší. Pokud o RS iV ale uvažujete jako o zajímavé kombinaci sportovních vlastností a levného provozu, tak vás musím zklamat, protože tyhle dva světy se v tomto modelu nepotkaly.

skoda-octavia-rs-iv-16

Znamená to ale, že jde o špatné auto? Ani omylem, jen to není správná Škoda RS. Nedokáže dostát očekáváním. Pro běžné denní ježdění poskytuje vše, co byste mohli chtít. Je tichá, komfortní, umí jezdit za pár. Když to vezmete čistě rozumem, tak je to vlastně i povedený kup. Cenový rozdíl mezi RS iV a bežným iV není ani sto tisíc, ale v RS získáte hromadu výbavy. Standardně se RS dodává s vynikajícími Matrix LED světlomety, parkovacími senzory vpředu i vzadu, má víceprvkovou zadní nápravu, vyšší výkon, a bez debaty lépe vypadá. Když byste chtěli běžnou iV dorovnat výbavou na úroveň RS, tak si výrazně připlatíte. Hledáte-li tedy plug-in od Škody, je RS iV aktuálně tou nejlepší možnou volbou. Pokud chcete sportovního šetřílka, sáhněte po RS TDI, která je navíc dostupná i s pohonem šech kol. Pokud chcete prostě jen rychlou Škodu, vezměte dvoulitrový benzín, který stojí na korunu stejně jako iV, má ale větší výkon, lepší podvozek, a je praktičtější. Model RS iV berte spíš jako akční výbavu, ne jako rychlý model, a pak zjistíte, že je to vlastně povedený kus auta.

Plusy

– Vzhled
– Prostorný interiér
– Spotřeba
– Brzdy

Mínusy

– Vysoká hmotnost
– Nepřesvědčivé sportovní výkony

.

« »

https://myrosatis.com/wp-content/uploads/2021/03/21210305car-air-purifier.html https://www.autojournal.cz/how-to-use-baking-soda-to-deodorize-refrigerator/