Z jaké vzdálenosti vás radar skutečně změří? Většina řidičů se zásadně mýlí
Jakmile se u silnice objeví skříň s radarem, většina řidičů instinktivně sundá nohu z plynu. Vzápětí obvykle následuje nejistota, zda už zařízení rychlost zaznamenalo, nebo ještě zbýval čas zpomalit. Samotná vzdálenost, ze které radar spatříte, ale neříká téměř nic. Mnohem důležitější je okamžik, kdy vozidlo vjede do skutečné měřicí oblasti zařízení. Právě tam se rozhoduje, zda radar překročení povolené rychlosti zachytí.
Radar obvykle nesleduje celý úsek před sebou
Mezi řidiči stále přetrvává představa, že stacionární radar dokáže měřit každé přijíždějící auto už několik stovek metrů před svým stanovištěm. Ve skutečnosti má každé zařízení přesně vymezený dosah a prostor, ve kterém dokáže spolehlivě určit rychlost projíždějícího vozidla.
To znamená, že radar nemusí začít měřit v okamžiku, kdy ho řidič poprvé zahlédne. Pokud je viditelný ze vzdálenosti tří set metrů, vůbec to automaticky neznamená, že už v této chvíli sleduje rychlost konkrétního auta. Rozhodující je až vstup do jeho účinné měřicí zóny.
Každé zařízení má jiný pracovní dosah
Konkrétní vzdálenost závisí na použité technologii, nastavení přístroje i podmínkách v daném místě. Dobře známým příkladem je stacionární systém GATSO RT4, který se používá v několika zemích západní Evropy, například ve Velké Británii, Francii, Belgii nebo Nizozemsku. Tento typ zařízení obvykle pracuje v prostoru přibližně deset až sto metrů před radarem. Nejde však o univerzální hodnotu platnou pro všechny měřiče.
V Česku policie dlouhodobě využívá dopplerovská zařízení, mezi která patří například systémy MultaRadar. Kromě nich se používají také přenosné a ruční laserové měřiče, například TruCAM nebo LTI 20/20 UltraLyte.
U nově připravovaných systémů se stále častěji uplatňují pevné radary a zařízení určená k úsekovému měření. Vždy však platí, že každý přístroj má konkrétní pracovní rozsah a jeho možnosti nejsou neomezené.
Prudké brzdění nemusí přijít včas
Řada řidičů spoléhá na to, že jakmile radar uvidí, stačí rychle zpomalit. Taková reakce ale nemusí pomoci, zvlášť pokud vozidlo už vjelo do měřicí oblasti. Radar vyhodnocuje rychlost prakticky okamžitě. Nezajímá ho, že řidič o několik metrů později zpomalil na předepsanou hodnotu. Jestliže auto projelo měřicím bodem příliš rychle, přestupek už mohl být zaznamenán.
Nejde tedy o průměrnou rychlost vypočítanou z několika posledních sekund. U běžného stacionárního měření se posuzuje rychlost vozidla v konkrétním místě a čase. Nejspolehlivějším řešením proto není prudké brzdění těsně před radarem, ale dodržování stanoveného limitu s dostatečným předstihem.
Pevný radar není totéž jako policejní měřič
Důležité je rozlišovat mezi stacionárním radarem umístěným u silnice a zařízením, které používá policejní hlídka přímo v terénu. Pevně instalovaný radar zpravidla kontroluje předem určenou oblast. Jeho poloha i směr měření bývají nastaveny napevno a zařízení sleduje konkrétní jízdní pruh nebo část komunikace.
Ruční nebo přenosný laserový měřič funguje jinak. Policista může konkrétní vozidlo zaměřit z podstatně větší vzdálenosti. V závislosti na typu přístroje, viditelnosti, počasí a dopravní situaci může jít i o několik stovek metrů. Nelze tedy automaticky předpokládat, že měření začne vždy až několik desítek metrů před zařízením. To může platit pro některé pevné radary, nikoliv však pro policejní hlídku s laserovým měřičem.
Mezi značkou a radarem neplatí jednotná vzdálenost
Další častý omyl se týká umístění dopravních značek. Někteří řidiči se domnívají, že mezi značkou s rychlostním omezením a radarem musí být vždy přesně stanovený odstup, například sto metrů. Takové jednotné pravidlo však v legislativě neexistuje. Umístění značky se řídí konkrétní dopravní situací, typem silnice, rozhledovými podmínkami a charakterem daného úseku. Značka musí být umístěna tak, aby řidiče na omezení upozornila včas. Neznamená to však, že radar musí stát v předem určené vzdálenosti za ní.
Řidič je povinen dodržovat rychlostní limit od místa, kde omezení začíná platit, nikoliv až od okamžiku, kdy spatří měřicí zařízení.
V Česku se počítá s dalšími radary
Na českých silnicích by měl počet stacionárních zařízení v budoucnu růst. Původní veřejná zakázka z roku 2024 na automatizovaný systém pro odhalování dopravních přestupků však prochází kontrolou Úřadu pro veřejné zakázky.
Ministerstvo proto podle dostupných informací posuzuje také jiné možnosti, jak nákup a instalaci radarů financovat. V úvahu přicházejí prostředky ze státního rozpočtu i finance z fondů Evropské unie.
Pokuta se spojí s vozidlem
Připravované systémy mají fungovat na principu objektivní odpovědnosti. To znamená, že přestupek nebude nutné vždy spojovat s konkrétní osobou za volantem. Odpovědnost se váže k provozovateli nebo držiteli vozidla, kterému může být následně automatizovaně doručeno rozhodnutí o uložení pokuty. Přesné polohy jednotlivých zařízení má ministerstvo postupně zveřejňovat také na oficiální internetové mapě.
Rozhoduje rychlost v měřicím bodě
Základní pravidlo je jednoduché. Nezáleží na tom, ze které vzdálenosti radar uvidíte, ale na tom, jakou rychlostí projedete místem, ve kterém skutečně měří. Pokud řidič začne brzdit až těsně před skříní radaru, může být dávno pozdě. Naopak včasné přizpůsobení rychlosti povolenému limitu znamená, že není potřeba řešit, jaký dosah konkrétní zařízení má.
.« Čínský Superb za 302 tisíc Kč šokuje. Má luxusní výbavu, masáže i úsporný hybrid Motor bere olej. Kdy jde o běžný stav a kdy už je čas hledat závadu »
