Zapomenutý kombík pro normální lidi. Je levný, spolehlivý a odveze skoro všechno
Toyota věnovala vývoji třetí generace modelu Avensis značné úsilí. Ve srovnání s předchůdcem působí vůz moderněji, dospěleji a v mnoha ohledech také propracovaněji. Avensis býval na českém trhu dlouhodobě jedním z nejznámějších modelů japonské značky a v popularitě jej překonával snad jen menší Yaris.
Třetí generace rozhodně nepůsobí zastarale ani nezajímavě. Toyota upravila techniku, design i celkové naladění auta, díky čemuž je výsledný dojem podstatně lepší než u dřívějšího provedení. Přesto si Avensis zachoval typickou zdrženlivost. Nesnaží se šokovat ani vystupovat z davu, spíše sází na klidný vzhled, praktičnost a každodenní použitelnost.
Ostřejší vzhled, ale stále typická Toyota
Přední část dostala výrazněji tvarované světlomety a ostřejší linie, které vozu propůjčují o něco vážnější výraz. Celkově působí třetí Avensis dynamičtěji než předchozí generace, přesto však zůstává vzhledově poměrně konzervativním automobilem.
Design pravděpodobně nikoho neurazí, ale zároveň nebude hlavním důvodem, proč si zákazník právě tento vůz koupí. Toyota zde vsadila na bezpečné řešení, které má oslovit co nejširší skupinu motoristů.
Podobně umírněně působí také kabina. Palubní deska je jednoduchá, přehledná a bez zbytečných experimentů. Falešné dřevěné obložení doplňují šedé plastové plochy na středovém panelu a výraznější struktura materiálu v horní části palubní desky.
Horní díl palubní desky je měkčený, níže už ale převažují tvrdé plasty. Některá místa proto mohou působit levněji, než by člověk od vozu této kategorie očekával. Zpracování je převážně solidní, luxusní atmosféru však uvnitř hledat nelze.
Automatická převodovka využívá klasickou stupňovitou kulisu. Nedaleko voliče se nachází také tlačítko sportovního režimu. Jeho přínos je ale v praxi jen omezený. Charakter vozu výrazně nezmění a spíše vyvolává dojem prvku, který se do interiéru dostal hlavně kvůli rozšíření seznamu výbavy.
Pohodlná sedadla a dostatek místa
Přední sedadla v testovaném voze kombinovala kůži s alcantarou. Jsou příjemně tvarovaná a komfortní zůstávají také během delších cest. Avensis je ostatně automobil, který nejlépe funguje právě jako klidný společník na dlouhé vzdálenosti.
Dostatek prostoru nabízí rovněž zadní řada sedadel. Bez výraznějších omezení se zde usadí i vyšší cestující. Toyota při návrhu vozu evidentně počítala s evropskými zákazníky a jejich nároky na vnitřní prostor.
Zavazadlový prostor nabízí objem 543 litrů. Rekordní hodnotu ve své třídě sice nepředstavuje, ale využitelnost kufru je velmi dobrá. Jeho pravidelný tvar a snadný přístup vyhoví většině rodin i řidičům, kteří často převážejí větší množství zavazadel.
Kabina jako celek odpovídá tradičnímu japonskému přístupu. Důležitější než originalita je funkčnost, logické ovládání a účelnost. Interiér může působit poněkud stroze, zároveň se v něm však řidič rychle zorientuje.
Diesel není zrovna tichým společníkem
Po nastartování je naftový motor v kabině poměrně výrazně slyšet. Jeho projev se částečně uklidní po dosažení provozní teploty, ani tehdy se však Avensis nemůže řadit mezi nejlépe odhlučněné vozy své kategorie.
Dynamiku testovaného provedení navíc znatelně tlumila šestistupňová automatická převodovka s hydrodynamickým měničem. Reakce působí pomaleji a při rozjezdech nebo rychlém zrychlování je znát určitá letargie.
Jakmile se automobil dostane do vyšší rychlosti, situace se zlepšuje. Na dálnici nebo při ustálené jízdě nemá motor s udržením tempa výraznější problém. Avensis ale nepůsobí lehce ani bezprostředně a svým projevem spíše vybízí k plynulé jízdě než k častému využívání plného výkonu.
Podvozek patří k nejlepším stránkám vozu
Jednou z největších předností třetí generace je naladění podvozku. Toyota dokázala spojit slušnou úroveň komfortu s dostatečnou jistotou při rychlejší jízdě. Vůz se v zatáčkách nechová neobratně a podvozek zvládne také svižnější tempo.
Velkou výhodou je odolnost jednotlivých komponentů. Ramena, čepy nebo silentbloky často vydrží velmi vysoké kilometrové nájezdy. Na trhu lze nalézt vozy s více než 300 000 kilometry, které stále používají značnou část původních dílů podvozku. To samozřejmě neznamená, že je každý exemplář bez investic. Zanedbaný servis nebo jízda po nekvalitních silnicích se projeví i zde. Konstrukční základ je však obecně velmi robustní. Horší zprávou je spotřeba paliva. Během testování se pohybovala přibližně mezi 8 a 8,5 litru na 100 kilometrů. Na dieselový automobil střední třídy nejde o nijak přesvědčivou hodnotu.
Testovaný exemplář z nabídky společnosti AAA Auto měl na počítadle více než 180 000 kilometrů. Po technické stránce byl stále v dobrém stavu a překvapivě zachovale působil také interiér, na kterém vysoký nájezd nebyl výrazně patrný.
Který diesel dává největší smysl
Nejvýkonnější provedení naftového motoru s točivým momentem 400 Nm může po letech trpět opotřebením dvouhmotového setrvačníku. Rizikovější je také systém D CAT, jehož spolehlivost není ve všech případech bezproblémová.
Rozumnější volbou proto bývá jednodušší motor 2.2 D 4D s výkonem 110 kW. Ideální je spojení s manuální převodovkou. Stejně výkonná varianta s automatickým řazením totiž používá systém D CAT podobně jako silnější provedení s výkonem 130 kW. Pro řadu zákazníků může být ještě bezpečnější volbou menší motor 2.0 D 4D. Nabízí jednodušší techniku, dostatečný výkon a obecně nižší riziko nákladných oprav.
Úniky oleje mohou znamenat drahý servis
Naftové motory o objemu 2,0 i 2,2 litru vycházejí z podobného konstrukčního základu. Jedním z jejich častějších problémů jsou úniky oleje kolem víka rozvodového mechanismu. V počátečním stádiu nemusí jít o zásadní komplikaci. Pokud však majitel opravu dlouhodobě odkládá, může se situace výrazně prodražit. Přetěsnění je časově náročné a také autorizovaný servis si na tuto práci může účtovat přibližně deset normohodin.
Při prohlídce ojetého vozu je proto vhodné důkladně zkontrolovat okolí motoru a pátrat po stopách unikajícího oleje. Čerstvě umytý motor může naopak znamenat, že se prodávající snažil případné netěsnosti skrýt.
Brzdy mohou odcházet rychleji
Servisy u třetí generace Avensisu upozorňují také na rychlejší opotřebení brzdové soustavy. Týká se to především zadní nápravy, kde někdy kotouče a destičky nevydrží ani 50 000 kilometrů. Výdrž samozřejmě závisí na stylu jízdy, použitém materiálu i četnosti provozu ve městě. U ojetého vozu je ale kontrola stavu zadních brzd velmi důležitá. Nerovnoměrně sjeté destičky mohou upozornit také na zatuhlé vedení nebo špatně fungující brzdiče.
Slabší lak a nedostatečná ochrana proti korozi
Kvalita laku a chromovaných doplňků již nedosahuje úrovně, kterou si zákazníci s Toyotou spojovali u starších modelů. Chromované části se mohou odlupovat a lak je relativně náchylný k poškození. Výraznějším problémem je slabší protikorozní ochrana. Při koupi se vyplatí prohlédnout podvozek, lemy karoserie, spodní hrany dveří a další exponovaná místa. Zvláštní pozornost zasluhují automobily, které byly dlouhodobě provozovány v oblastech s intenzivním zimním solením silnic.
Elektrická výbava je naopak poměrně spolehlivá. Ani bohatě vybavených verzí se proto není nutné automaticky obávat. Elektronika obvykle nezpůsobuje tolik komplikací jako u některých evropských konkurentů.
Benzínové motory Valvematic patří k bezpečnějším volbám
Benzínová provedení s technologií Valvematic se prodávala v poměrně vysokých počtech. Motory jsou kultivované, tiché a při správné údržbě také spolehlivé. Základní šestnáctistovka však není pro relativně velký Avensis ideální. Výkon může být při běžné jízdě dostačující, motor ale postrádá pružnost a při plném zatížení je nutné jej častěji vytáčet. Lepší jízdní projev nabídnou silnější jednotky 1.8 a 2.0 Valvematic. Ty mohly být spojeny také s bezestupňovou převodovkou Multidrive S.
Dosavadní zkušenosti nenaznačují, že by variátor patřil mezi vyloženě problémové části vozu. Přesto jde o složitější a citlivější konstrukci, která může mít v dlouhodobém horizontu omezenější životnost než jednoduchá manuální převodovka. Při koupi ojetiny je proto vhodné zkontrolovat plynulost rozjezdů, reakce převodovky a doloženou údržbu.
Automat u dieselu je odolnější, ale zvyšuje spotřebu
Motor 2.2 D 4D mohl být vybaven také klasickým šestistupňovým automatem s hydrodynamickým měničem. Z pohledu dlouhodobého provozu jde obecně o perspektivnější řešení než bezestupňová převodovka. Nevýhodou je vyšší spotřeba paliva. Větší diesel už sám o sobě nepatří mezi mimořádně úsporné motory a automatická převodovka jeho apetit dále zvyšuje.
Vyšší hmotnost naftových variant má vliv také na chování podvozku. Při přejezdu nerovností může vůz působit hlučněji a méně kultivovaně. Tento projev je ještě výraznější u automobilů s velkými osmnáctipalcovými koly, která se často montovala do nejvyšších stupňů výbavy.
Na nekvalitních silnicích se mohou časem ozývat různé pazvuky a vrzání. Třetí generace se v tomto ohledu může projevit dříve než měkčeji odpružený předchůdce. Výraznější je tento problém u kombi, jehož karoserie není v krutu tak tuhá jako klasický čtyřdveřový sedan.
Praktické kombi nahradilo liftback
Toyota v průběhu životního cyklu Avensis výrazně modernizovala. Z nabídky však zmizelo provedení liftback, které bylo mezi zákazníky poměrně oblíbené. Část motoristů tím automobilka prakticky přesměrovala ke kombíku. Ostatní zákazníci, kteří klasický sedan ani kombi nechtěli, začali hledat alternativu u konkurenčních značek. Zrušení liftbacku tak mohlo zbytečně oslabit pozici modelu na evropském trhu.
Už to není pověstný japonský mercedes
Třetí generace Toyoty Avensis již nedosahuje kvalitativní úrovně, kvůli které si starší modely vysloužily přezdívku japonský mercedes. Na některých materiálech, laku i povrchových úpravách je patrná snaha o snižování výrobních nákladů.
Majitele může zklamat odlupující se chrom, citlivější lak nebo nedostatečná ochrana před korozí. Některé části interiéru rovněž působí levněji, než by odpovídalo postavení vozu ve střední třídě. Technický základ však zůstává většinou pevný a odolný. Avensis navíc často nabízí bohatší výbavu než podobně drahé konkurenční modely, například Volkswagen Passat.
Jeho zásadní výhodou je především nižší riziko skrytých a velmi drahých problémů. Ani Avensis není bez chyb, pravděpodobnost koupě vyloženě problematického kusu je ale při pečlivém výběru obecně menší než u řady evropských konkurentů.
Toyota Avensis třetí generace proto stále může být zajímavou ojetinou pro řidiče, kteří hledají prostorné, pohodlné a technicky odolné auto. Největší smysl dávají jednodušší motorizace, ideálně s dobře doloženou servisní historií. Před koupí je potřeba prověřit stav karoserie, brzdy, případné úniky oleje a u dieselů také funkci emisních systémů.
.« Policisté sledovali řidiče z nenápadné dodávky. Kamioňák dostal dvě pokuty během 20 kilometrů Levné auto pro normální lidi je zpátky. Nabídne sedm míst, nízkou spotřebu a stojí pod půl milionu »
