EU zvažuje povinný řidičák pro elektrokola. Prý už se nejedná o bicykl
Ještě před pár lety bylo rozlišení jasné. Kolo mělo šlapky, moped motor. Dnes už to tak jednoduché není. Moderní elektrokola totiž kombinují oba světy a otázka, jestli jde stále o jízdní kolo, nebo už o motorové vozidlo, začíná být pro evropské zákonodárce hodně palčivá.
Kolo, které jede i bez velké námahy
To, že se běžná elektrokola v EU řadí legislativně k jízdním kolům a nikoli k motorkám, otevřelo výrobcům obrovské možnosti. Zákazníci nemusejí řešit registraci, pojištění ani řidičák – prostě koupí, sednou a jedou. I díky tomu se z e-biků stal obrovský obchodní tahák, který zachránil cyklistický průmysl v době, kdy klasická kola ztrácela odbyt.
Dnes je podíl elektrokol ohromující: v Rakousku tvoří více než 57 % všech prodaných bicyklů, v Německu už elektrický pohon má víc než polovina nových kol. Z pomocníka pro seniory se stal nový standard pro masy.
Současná pravidla a hranice definice
Evropská legislativa má pro tento typ stroje jasný pojem – EPAC (Electrically Power Assisted Cycle). Elektrokolo v této kategorii pomáhá pouze při šlapání, motor se vypíná při dosažení 25 km/h a jeho výkon nesmí přesáhnout 250 W.
Díky tomu se na ně nevztahují přísné předpisy pro motorová vozidla (tzv. L-kategorie podle nařízení 168/2013). Jakmile ale výkon či rychlost přesáhnou stanovené hranice, spadá kolo automaticky mezi mopedy. To znamená povinnou registraci, pojištění i řidičské oprávnění. A právě tato bariéra vysvětluje, proč rychlejší elektrokola s podporou až do 45 km/h zůstávají spíše okrajovou záležitostí.
Proč se téma otevírá znovu
Brusel nyní řeší, zda není čas vymezit hranice přísněji. Nejde o úplné zrušení EPAC, ale o zpřesnění parametrů, aby se odlišila klasická elektrokola od strojů, které jsou výkonem i hmotností blíž motorkám. Kdo se někdy na cyklostezce potkal s obřím e-bikem se dvěma bateriemi, ví, že pocit „jedu vedle kola“ mizí a spíš máte dojem, že kolem vás prosvištěl skútr.
Z pohledu bezpečnosti i infrastruktury proto dává smysl hranice znovu promyslet. Jde o drobné technické detaily, které ale rozhodují, jestli stroj spadá mezi kola, nebo už mezi mopedy.
Kde končí bicykl a začíná motorka?
Nabízí se ale i filozofičtější otázka – má vůbec kolo mít motor? Pro tradiční cyklisty je to nesmysl. Kolo je o šlapání, potu a fyzickém výkonu. Jakmile dostane motor, ztrácí svůj původní smysl a mění se v něco jiného – minimálně v moped.
Osobně bych hranici vnímal dvojím způsobem. Jednak podle výkonu a maximální rychlosti, jednak i podle vzhledu. Pokud stroj působí spíš jako skútr, než jako jízdní kolo, měl by podle mě logicky podléhat povinné registraci, pojištění i řidičskému oprávnění.
.« Řidiči se dočkali. Klasická tlačítka budou od příštího roku povinná Oranžové přechody mění dopravu. Jak fungují a proč se za jejich názvem skrývá spíš světlo než barva »
