Každodenní praxe na stanicích technické kontroly ukazuje, že prověřování technického stavu vozidel a jejich emisních systémů je stále důkladnější. Kontroly se zaměřují především na úpravy, které byly na českých silnicích dlouhé roky poměrně běžné. Zásahy do výfukových systémů, nefunkční filtry pevných částic nebo amatérské úpravy řídicích jednotek se tak stále častěji stávají důvodem, proč automobil kontrolou neprojde.
Technici kontrolují také řídicí jednotku
Zatímco v minulosti mnozí řidiči spoléhali na to, že drobné technické nedostatky nebo mírně zvýšená kouřivost naftového motoru projdou s přimhouřením oka, současná praxe na stanicích měření emisí je podstatně přísnější.
Mohlo by vás zajímat
Jedním z klíčových nástrojů kontrolorů je povinná diagnostika prováděná prostřednictvím palubní zásuvky vozidla. Technici už neposuzují pouze složení výfukových plynů proudících z koncovky výfuku, ale kontrolují také elektronické systémy automobilu.
Jakákoliv chyba uložená v paměti řídicí jednotky, která souvisí se spalovacím procesem, vstřikováním paliva nebo systémem čištění výfukových plynů, může znamenat, že vozidlo emisní kontrolou neprojde. Platí to bez ohledu na to, zda na přístrojové desce svítí příslušná varovná kontrolka.
Úprava výkonu může způsobit problémy
Velký problém mohou mít také majitelé automobilů, kteří neodolali vidině vyššího výkonu nebo nižší spotřeby a nechali upravit software řídicí jednotky motoru. Metodika používaná na stanicích měření emisí umožňuje kontrolovat elektronické údaje nainstalovaného softwaru a odhalovat některé neautorizované zásahy.
Pokud systém zjistí odchylku nebo neoprávněnou úpravu řídicí jednotky, automobil může být klasifikován jako technicky nezpůsobilý kvůli nepovolenému zásahu do jeho konstrukce.
Provozovatel takového vozidla pak stojí před nepříjemnou volbou. Musí nechat software vrátit do původního továrního nastavení, což může být poměrně nákladné. U starších nebo nevhodně upravených motorů se navíc po obnovení původního softwaru mohou projevit další skryté mechanické závady. Neodborný zásah do elektroniky je může v některých případech dokonce způsobit.
Filtr pevných částic ani AdBlue nelze obejít
Stejně přísná pravidla platí pro naftové motory s nefunkčním nebo odstraněným filtrem pevných částic. Problém představuje rovněž odpojený systém vstřikování kapaliny AdBlue nebo jakýkoliv jiný zásah, který omezuje fungování emisní soustavy.
Dohledové kamery a elektronický informační systém stanic technické kontroly výrazně omezují možnost dodatečně měnit výsledky měření. Za manipulaci s naměřenými hodnotami totiž provozovatelům stanic hrozí vysoké sankce, v krajním případě také ztráta oprávnění k provozu.
Oprava může stát desítky tisíc korun
Pokud automobil emisní zkouškou neprojde, majitel zpravidla získá omezenou lhůtu na odstranění zjištěných závad a absolvování opakované kontroly. Náprava však nemusí být levná.
Mohlo by vás zajímat
Oprava moderního emisního systému, výměna poškozených vstřikovačů nebo pořízení nového originálního filtru pevných částic může stát desítky tisíc korun. U některých starších ojetin se tak cena opravy může přiblížit tržní hodnotě celého automobilu, případně ji dokonce překročit.
