Obrovský skandál: Evropská komise tajně platila miliony neziskovým organizacím za zelený lobbing
Nizozemský deník De Telegraaf, na který se odvolává i server Brussels Signal, přišel s vážnými obviněními: podle jeho zjištění měla Evropská komise přesměrovat více než 20 milionů eur na skrytou podporu své vlastní ekologické agendy – Zelené dohody pro Evropu (Green Deal). Tyto prostředky údajně směřovaly k různým nevládním organizacím, které dostávaly konkrétní úkoly a musely dokládat, jak účinně ovlivňují poslance Evropského parlamentu i veřejné mínění.
Úřad EEB měl dokazovat svůj vliv na europoslance
Například Evropský úřad pro životní prostředí (European Environmental Bureau – EEB), zastřešující síť ekologických neziskových organizací, měl podle zjištění novin doložit nejméně 16 případů, kdy se díky jeho lobbistickým aktivitám podařilo zpřísnit či rozšířit ekologickou legislativu přijatou Evropským parlamentem.
Co je EEB?
EEB je největší síť environmentálních občanských organizací v Evropě. Byla založena v roce 1974 a sdružuje více než 185 členských organizací ze 41 zemí, které zastupují přibližně 30 milionů lidí. Jejím cílem je řešit nejzávažnější ekologické problémy prostřednictvím prosazování agendy, monitoringu, odborných doporučení a ovlivňování evropské politiky v oblastech jako je zemědělství, ochrana přírody, kvalita ovzduší, klimatické změny, energetika nebo oběhové hospodářství.
Peníze měly pocházet z programu LIFE
Financování „zeleného lobbingu“ mělo být částečně hrazeno z programu LIFE, který je primárně určen pro ochranu životního prostředí a realizaci klimatických opatření. Tyto prostředky údajně využívaly ekologické organizace k přímému lobbování v Evropském parlamentu a k ovlivňování veřejného mínění.
Program LIFE je jedním z hlavních nástrojů EU pro financování projektů zaměřených na snižování emisí, ochranu biodiverzity či přizpůsobení se klimatickým změnám. Pro období 2021–2027 disponuje rozpočtem 5,4 miliardy eur. Přestože by tak částka přes 20 milionů eur tvořila jen malý zlomek tohoto rozpočtu, kritici varují, že její možné zneužití pro netransparentní nebo politicky motivované aktivity může vážně narušit důvěru veřejnosti v evropské instituce i v samotný Green Deal.
Skryté kampaně a lobbing za bruselské peníze
Podle informací De Telegraafu měly být tyto prostředky využity na komunikační a propagační kampaně, jejichž cílem bylo přesvědčovat občany o nutnosti ekologické transformace – od zákazu spalovacích motorů a podpory elektromobility až po obnovitelné zdroje a udržitelné zemědělství.
Součástí těchto aktivit byly nejen lobbistické akce v europarlamentu, ale i mediální výstupy, veřejná setkání a konference s představiteli národních vlád. V mnoha případech přitom nebylo zřejmé, že část těchto aktivit byla financována přímo z rozpočtu EU.
Například podle smlouvy, kterou De Telegraaf prověřil, mělo být 700 000 eur použito na ovlivnění debaty o zemědělství, aby výsledná pravidla byla více „zelená“ a přívětivější k životnímu prostředí.
Evropská komise částečně přiznává pochybení
Zvláštní způsob financování už připustili i někteří představitelé Komise. Komisař Piotr Serafin (zodpovědný za rozpočet a prevenci podvodů) uznal, že nevládní organizace skutečně využívaly prostředky od Evropské komise při svém lobbingu u europoslanců. Dohody o tom podle něj uzavřely „některé útvary Komise“.
„Musím přiznat, že to bylo nevhodné,“ uvedl Serafin během rozpravy v Evropském parlamentu, jak citoval server European Newsroom.
Požadavek na parlamentní vyšetřování
Po zveřejnění obvinění požadují europoslanci oficiální vyšetřování, které by mělo zjistit, zda nedošlo k porušení etických pravidel či dokonce zákonů. Žádají rovněž zveřejnění seznamu organizací a projektů, které mohly být zapojeny do tzv. stínového lobbingu.
Obvinění přicházejí v době, kdy se EU snaží urychlit realizaci Zelené dohody, jejímž cílem je dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Pokud by se potvrdilo, že Komise tajně financovala vlastní kampaň za souhlas europoslanců i veřejnosti, mohlo by to vážně poškodit její reputaci i důvěru v celou evropskou klimatickou politiku.
Zkouška důvěryhodnosti evropských institucí
V nadcházejících týdnech by se měla situace vyjasnit. Pokud se tato závažná obvinění potvrdí, lze očekávat zpřísnění kontrolních mechanismů i přehodnocení pravidel pro přidělování prostředků na komunikační kampaně spojené s ekologickou politikou.
Pro mnohé pozorovatele jde o klíčovou zkoušku důvěryhodnosti Evropské unie, která dlouhodobě staví na principech transparentnosti a oddělení veřejného zájmu od soukromých lobbistických vlivů.
.« EU chce podpořit malé a cenově dostupné evropské vozy. Zatím jen slovy Porsche si nechalo patentovat šestitaktní motor. Prsty v něm mají i Rumuni »
