Němci chtějí povinné nabíjení plug-in hybridů. Bude to jejich konec?
Na automobilky se snesla kritika, že jejich plug-in hybridy jsou největšími lháři, pokud jde o emise. A je to pravda, jenže za to výrobci sami nemohou. O to víc překvapí, že právě oni nyní přicházejí s návrhem řešení, které by sice mohlo snížit emise plug-in hybridů na nulu, ale zároveň by na nulu spadly i jejich prodeje.
Reálné emise versus laboratorní sny
Jen minulý týden jsme psali o výsledcích studie organizace Transport & Environment, která analyzovala data z palubních měřičů spotřeby u 800 000 vozidel registrovaných v Evropě v letech 2021 až 2023. Zjistilo se, že nabíjecí hybridy (PHEV) v reálném provozu produkují jen o 19 % méně emisí CO₂ než benzínová či naftová auta – zatímco laboratorní testy slibovaly snížení až o 75 %.
Jednoduše řečeno, plug-in hybridy vypouštějí na silnicích pětkrát víc emisí, než uvádějí výrobci.
Kdo za to může? Automobilky ne
To vyvolalo obrovskou vlnu kritiky směrem k automobilkám. Překvapit to ale může jen ty, kdo se v problematice příliš neorientují. Množství emisí plug-in hybridu totiž přímo závisí na tom, jak často se jeho baterie nabíjí.
V praxi se však mnoho těchto vozů dostalo ke svým majitelům – a především do firemních flotil – jen díky tomu, že na jejich pořízení stát poskytoval štědré dotace. O ekologii tu šlo jen naoko, nebo spíš o dobře hrané divadlo.
Hybrid, který nikdo nenabíjí
Výsledkem bylo, že prodeje plug-in hybridů sice rostly, ale jen málokdo je skutečně nabíjel. S vybitou baterií totiž jezdí úplně stejně dobře jako s nabitou. Ostatně přesně proto vznikly – aby odstranily „stres z dojezdu“ čistých elektromobilů.
Rozdíl je jen v tom, že při nenabité baterii klesá podíl elektricky ujetých, a tedy bezemisních kilometrů na minimum. Auto se pak chová jako běžný hybrid. A právě to vysvětluje rozdíl mezi laboratorními a reálnými emisemi.
Je to ale chyba výrobců? Sotva. Zda bude majitel svůj vůz pravidelně připojovat k zásuvce, nebo ne, je čistě jeho rozhodnutí. Automobilky nemají žádný způsob, jak změnit chování zákazníků. Nutit někoho k nabíjení by bylo stejně absurdní, jako chtít po lidech, aby povinně jezdili podle předpisů.
Německé automobilky chystají překvapivý krok
A právě proto je šokující, že se podobným návrhem začaly německé automobilky vážně zabývat. Lobistická skupina VDA, která sdružuje značky jako Volkswagen, Mercedes-Benz nebo BMW, totiž přichází s návrhem, jak na majitele plug-in hybridů vyvinout tlak.
Cílem má být jejich přinucení k pravidelnému nabíjení. Jinými slovy, pokud by majitel svůj vůz často nepřipojoval k síti, mohlo by dojít k omezení výkonu spalovacího motoru nebo dokonce jeho činnosti.
Reakce na přísnější normy EU
Podle několika německých médií, včetně Frankfurter Allgemeine Zeitung, jde o reakci na připravované zpřísnění emisních norem EU pro plug-in hybridy, které by měly vstoupit v platnost během příštích dvou let.
Výrobci se zřejmě obávají, že pokud jejich vozy překročí povolené emisní limity, budou muset pokuty platit z vlastního. A ty nejsou malé – za každý gram CO₂ nad limit se platí 95 eur.
Softwarová omezení a „inteligentní“ algoritmy
Jak by to mělo fungovat? Návrh počítá s tím, že výrobci by mohli do svých aut zavést softwarová omezení, která by majitele nutila baterii dobíjet v určitých intervalech. Pokud by to neudělal, auto by mohlo automaticky přejít do režimu sníženého výkonu, nebo by se spalovací motor omezil na nouzový provoz.
Zástupci průmyslu tvrdí, že jde o „opatření ve prospěch životního prostředí“, protože plug-in hybrid dává smysl jen tehdy, pokud většinu času jezdí na elektřinu. Podle VDA by navíc „inteligentní“ nabíjecí algoritmy umožnily lepší integraci těchto vozů do energetické sítě – například prostřednictvím nabíjení v době nízkého zatížení.
Kritika: zásah do vlastnictví i zdravého rozumu
Jenže právě zde vyvstávají obrovské otazníky. Celý návrh působí téměř šíleně. Kritici upozorňují, že povinné nabíjení by mohlo představovat zásah do vlastnických práv.
A nejen to – výrazně by zkomplikovalo život lidem, kteří nemají možnost nabíjet doma, například městským řidičům bez garáže nebo vlastní fotovoltaiky. Takové opatření by tak trestalo ty, kteří si plug-in hybrid pořídili jako kompromis mezi elektromobilem a autem se spalovacím motorem.
Navíc většina plug-in hybridů nepodporuje rychlé nabíjení stejnosměrným proudem, takže plné nabití může trvat i tři hodiny. Dokážete si představit situaci, kdy vám během cesty auto zahlásí, že „musíte“ nabíjet, protože to vyžaduje algoritmus? Naprostý nesmysl od A do Z.
A ještě absurdnější je, že s podobným nápadem přicházejí sami výrobci. Kontrolu nad tím, zda majitel skutečně nabíjí, by podle návrhu měla provádět třetí strana – což je asi tak logické, jako kdyby za dopravní přestupky nesla odpovědnost automobilka místo řidiče.
Výsledek? Propad prodejů na obzoru
Ať už bude přijata jakákoli legislativa či donucovací mechanismus, výsledek bude jediný: prodeje plug-in hybridů prudce klesnou. Kdo by si takové auto chtěl koupit? Pokud je tohle skutečným cílem, těžko by někdo vymyslel účinnější způsob, jak ho dosáhnout.
.« Jaká je bezpečná vzdálenost za autem před vámi? Těch pár metrů navíc, které rozhodují o nehodě či štěstí Nové SUV ukazuje, že levné může být krásné, úsporné i pokrokové: Italský šarm za cenu Dacie »
