Mechanikův tajný seznam: Zánovní auta, která skoro neznají servis
Představa, že „nové auto se přece nekazí“, zní hezky, ale skutečnost je o dost složitější. Ano, čerstvě vyrobený vůz většinou vydrží bez potíží déle než ojetina z bazaru, která už má něco za sebou. Jenže současně platí, že s každým dalším systémem a chytrou funkcí přibývají i možná slabá místa, kde se může něco pokazit. Absolutně bezporuchové novinky neexistují – jakmile se začne jezdit, vše se začne opotřebovávat.
Porucha je jen otázkou času. U některých aut přijde dřív, u jiných výrazně později. A právě na tu druhou skupinu – na vozy, které vydrží dlouho nebo skoro „věčně“ – se zaměřil dlouholetý mechanik a expert Patrik Vostecký, kterého oslovila redakce. Vybral jedenáct zánovních modelů, tedy aut, která se ještě nedávno prodávala v běžných showroomech a která mají podle něj smysl sledovat i z ekonomického pohledu.
Po zhruba třech letech provozu mají totiž vozy obvykle za sebou nejrychlejší propad ceny. Běžná ztráta hodnoty kolem 40 % vůči novému vozu už proběhla, ale dobře postavené a odolné kusy stále bez problémů slouží v každodenním provozu. A právě takové kousky mechanik doporučuje.
Kia Stonic – rozumný městský crossover (od 2017)
Kia Stonic se objevila v roce 2017 a míří hlavně na řidiče, kteří potřebují do města malé, svižné a praktické auto, ale nechtějí klasický hatchback. Formálně jde o městský crossover, v praxi však rozměrově odpovídá spíš většímu hatchbacku: 4 140 mm na délku, 1 760 mm na šířku, 1 520 mm na výšku a rozvor 2 580 mm. Zavazadelník nabídne 332 až 1 135 litrů.
Pod kapotou najdeme benzinové tříválce 1.0 T-GDi se 100 nebo 120 koňmi, dále atmosférické řadové čtyřválce 1,2 a 1,4 litru i turbodiesel 1.6 CRDi. Nabídku doplňuje mild-hybridní varianta 1.0 MHEV o výkonu 120 koní, která umí lehce snížit spotřebu.
V úplných začátcích výroby se objevila koroze přední nápravnice a uchycení výfuku, někdy se ozve zámek pátých dveří. Umí odejít motorek zadního stěrače, zazlobit může dotyková obrazovka, kabeláž u zadních parkovacích senzorů se někdy utrhne a startování řeší aktualizace firmwaru. Na seznam chyb je toho možná víc, než byste čekali – jenže většina neduhů padala do rozsáhlé sedmileté záruky a celková odolnost i provozní střídmost Stonicu jsou velmi dobré. I proto je v seznamu doporučených.
Škoda Karoq – trefa do středu třídy (od 2017)
Karoq ukazuje, jak dobře umí koncern zacílit střed SUV segmentu. Není přehnaně velký, ale nabízí hodně prostoru pro rodinu a zároveň zůstává příjemně kompaktní. Do čísla: délka 4 390 mm, šířka 1 841 mm, výška 1 603 mm, rozvor 2 638 mm. Kufr se pohybuje mezi 521 a 1 630 litry podle polohy sedadel.
Paleta benzinových TSI začíná litrovým tříválcem s výkonem 110 a 115 koní, pokračuje silnějšími čtyřválci.
Karoserie jako celek je kvalitní, ale kolem plastových krytů se objevují drobné kosmetické problémy. V elektroinstalaci se řeší především kontakty a senzory, u infotainmentu často stačí aktualizace softwaru. V oblasti pohonu se objevují úniky oleje a netěsnosti chladicího okruhu, u vyšších nájezdů je potřeba hlídat citlivost dvouspojkových převodovek DSG na pravidelnou a spíš zkrácenou výměnu oleje. Naftové motory s filtrem pevných částic (DPF) nemají rády vysloveně městský provoz.
Podvozek snáší zátěž zhruba podle počtu kilometrů – žádné chronické slabiny se zde výrazně neprosazují. Celkově jde o slušně stavěné a dlouhodobě použitelné auto. Do „shortlistu“ patrně zaslouženě.
Škoda Kodiaq I – velké rodinné SUV s rozumem
Od stejné značky mechanik přidává i Kodiaq první generace. Větší bratr Karoqu nabízí výrazně víc místa, často i sedmimístné provedení a podobně robustní technický základ. V rámci výběru se Kodiaq objevuje mezi vozy s malým počtem typických závad – pokud má za sebou rozumnou servisní historii, patří k jistotám, kterých se není třeba bát.
Mercedes-Benz třídy C (W205, 2014–2023) – hvězda s drobnými vrtochy
Generace W205 stárne na pohled velmi důstojně. Zejména verze AMG stále vypadají moderně a přitažlivě. Při pohledu zespodu a na mechanické části už ale takový dojem mít nemusíte – na podvozku se místy objevuje koroze, což je u značky s hvězdou na kapotě trochu nezvyklé, i když nejde o katastrofu.
Elektrická výbava je bohatá a tomu odpovídá i množství potenciálních problémů: občas zlobí ovládání oken, systém hlídání mrtvého úhlu nebo venkovní teplotní čidla. U motoru 1.6 CDI je potřeba bedlivě sledovat rozvody, které umí potrápit.
Devítistupňový automat 9G-Tronic mívá sklony k občasnému „cuknutí“, ale často si vystačí s aktualizací softwaru. Na přední nápravě se rychleji opotřebují některé komponenty zavěšení. Přesto všechno mechanik tento model doporučuje – když se o auto někdo stará, odmění se komfortem a dlouhou životností.
Suzuki Swift (2017–2024) – lehká, živá a trvanlivá „blecha“
Swift z posledních let si drží cenu a není to náhodou. Jde o lehké, mrštné městské auto, které má pověst reálně trvanlivého společníka. Technicky nejde o překomplikovaný stroj, což mu výrazně pomáhá.
Typické drobnosti se týkají koroze na zadní části podvozku a šroubech zavěšení. V interiéru se může připomenout akustika tvrdších plastů – občas něco zavrže nebo zaklepe. V prvních letech výroby byly přecitlivě nastavené některé asistenční bezpečnostní systémy a Android Auto/CarPlay se občas chovalo rozmarně.
Kamera pro couvání navíc vykresluje překážky blíž, než ve skutečnosti jsou, což chce chvilku zvyku. Přes tyto drobnosti jde o velmi solidní a jednoduché auto, které si svou reputaci vydobylo zaslouženě.
Renault Clio (od 2019) – moderní etalon městského hatchbacku
Aktuální Clio (od roku 2019) docela přesně ukazuje, jak má vypadat městský hatchback v polovině 20. let. Kvalita použitých materiálů je o třídu výš než dřív, multimediální systém je moderní a dobře použitelný, ergonomie i sedadla jsou na úrovni, kterou byste čekali u dražších aut.
Přitom si Clio drží stále rozumné cenovky – zejména když ho postavíte vedle módního, ale dražšího crossoveru Captur. I proto je v seznamu doporučených zánovních aut; jde o kombinaci moderní techniky, výbavy a stále přijatelné pořizovací ceny.
Mazda 6 III – poslední „velká“ Mazda po staru
Třetí generace Mazdy 6 představuje poslední velký model značky, který ještě není svázaný naplno evropským diktátem typu „filtry všude“. Najdete tu atmosférické benzinové motory a naftovou jednotku 2.2 litru bez extrémních emisních složitostí.
Pozornost si zaslouží elektrika dynamických světlometů a motorky sklápění zrcátek. U benzinových motorů se objevují netěsnosti pod víkem ventilů. Brzdové kotouče mají tendenci se zvlnit, což poznáte podle vibrací při brzdění.
Automatická převodovka Mazdy patří k robustnějším, ale vyplatí se nevěřit marketingu o „doživotní náplni“ a měnit olej zhruba po 60 000 km. Když tuto základní péči dostane, je z ní dlouhověký a spolehlivý partner. Jinak auto trpí spíš na běžné opotřebení než na zásadní konstrukční chyby.
Audi A4 (2015–2024) – ticho, kvalita a pár známých much
Audi A4 generace B9 si i po letech drží vysokou kvalitu interiéru. Kabina je pohodlná, dobře odhlučněná a působí hodnotně i u ojetin. Elektronika je bohatá, takže není překvapením, že se občas „ozve“ nějaká chyba.
Známé jsou problémy u části tažných zařízení, v raných letech potrápily některé kusy světlomety Matrix LED a infotainment MMI se tu a tam umí zaseknout nebo zamrznout.
Dvoulitrové benzinové 2.0 TFSI jsou spojované s úniky chladicí kapaliny. U naftových 2.0 TDI se řeší napínáky řemenů, znovu úniky chladiva, netěsnosti převodovek a rychleji opotřebovaný dvouhmotový setrvačník. Když se tyto věci podchytí včas, zůstává A4 velmi příjemným, komfortním a kvalitním autem na dlouhé cesty.
Toyota Camry (2017–2024) – Toyota umí i prémiověji
Camry z let 2017 až 2024 potvrzuje, že jméno Toyota a určitá míra prestiže se rozhodně nevylučují. Jde o komfortní, spolehlivý sedan, který mají v oblibě zejména profesionální řidiči. A tady je určitý háček – mnoho kusů sloužilo jako taxi.
Autor výběru přiznává, že sám k tomuto modelu nemá osobní sympatie, ale „auto za to nemůže“. Za nepříjemné dojmy často může tvrdé taxikářské zacházení a brutální nájezdy kilometrů.
Důležité varování: vyplatí se vyhýbat kusům dovezeným z USA. Ty se často liší technikou, výbavou i historií a mohou přinést více starostí než radosti.
Toyota Corolla (od 2018) – jistota, kterou lze doporučit bez váhání
Zatímco u Camry je třeba pečlivě zkoumat původ a minulost, Corolla aktuální generace (od 2018) patří k modelům, které lze doporučit téměř „naslepo“ – samozřejmě za předpokladu, že má rozumný nájezd a doložený servis.
Hybridní technika Toyoty je léty prověřená, nároky na běžnou údržbu nejsou přehnané a celková odolnost auta v běžném provozu je velmi dobrá. I proto se Corolla v seznamu objevuje jako jeden z nejbezpečnějších tipů.
Volvo XC60 II (od 2017) – prémiové SUV s vychytanými dětskými nemocemi
Druhá generace Volva XC60 těžila z toho, že větší XC90 už si své „dětské nemoci“ elektroniky částečně odžila. První roky XC60 sice také provázely rozmary infotainmentu a softwaru, ale v menším rozsahu a většina problémů se řešila postupnými aktualizacemi.
Ve světě prémiových SUV patří XC60 mezi méně problémové volby, pokud má auto poctivě vedenou servisní historii. Klíčem je důsledná údržba v autorizovaném servisu, pravidelné aktualizace softwaru a pečlivé prohlídky. Když tohle všechno sedí, nabízí XC60 kombinaci komfortu, bezpečnosti a spolehlivosti, která z něj dělá velmi zajímavou ojetinu.
Těchto jedenáct modelů samozřejmě neznamená, že nikdy nic nevyžadují – porucha nebo závada může potkat jakékoli auto. Výběr mechanika Patrika Vosteckého ale ukazuje vozy, u nichž se problémy objevují později, méně často nebo jsou dobře řešitelné, a které tak mají šanci dlouhodobě sloužit bez nepříjemných překvapení v servisu.
.« Volkswagen poprvé v historii přesunul kompletní vývoj automobilů mimo Německo, do Číny Podvody autoservisů v Česku stoupají: z podrazů se stala normální služba. Jak vás mohou natáhnout? »
